• osvojit si elementární poznatky o neznámém prostředí;
  • uvědomovat si odlišnost různých společenských kultur;
  • spolupracovat ve skupině;
  • sladit pohyb se zpěvem;
  • ovládat dechové svalstvo;
  • vědomě využívat smyslů (pozorovat, všímat si nového);
  • vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (výtvarných, hudebních, pohybových);
  • seznamovat se s vlastnostmi písku, kamene, půdy, vody;
  • rozlišovat a pojmenovat barvy a barevné odstíny.
  • Časový rozsah: 4 týdny
    Věková skupina: 5 - 6 let" /> Hrajeme si na indiány

    Zobrazit na úvodní stránce článků

    Na začátek článku

    Ikona prakticky

    Hrajeme si na indiány

    Ikona inspiraceIkona strednedobe
    Autor: Zdeňka Benešová
    Anotace: Charakteristika integrovaného bloku: Hlavním cílem projektu je seznamování dětí se způsobem života jiných kultur, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách, rozvoj řečových schopností, komunikativních dovedností a tvořivosti, posilování smyslového vnímání a především získání citového prožitku a utvrzení se v pocitu sounáležitosti se světem, přírodou a lidmi.

    Očekávané výstupy:

    • osvojit si elementární poznatky o neznámém prostředí;

    • uvědomovat si odlišnost různých společenských kultur;

    • spolupracovat ve skupině;

    • sladit pohyb se zpěvem;

    • ovládat dechové svalstvo;

    • vědomě využívat smyslů (pozorovat, všímat si nového);

    • vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (výtvarných, hudebních, pohybových);

    • seznamovat se s vlastnostmi písku, kamene, půdy, vody;

    • rozlišovat a pojmenovat barvy a barevné odstíny.

    Časový rozsah: 4 týdny

    Věková skupina: 5 - 6 let
    Podpora výuky jazyka:
    Klíčové kompetence:
    1. Předškolní vzdělávání » Kompetence k učení » získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení
    2. Předškolní vzdělávání » Komunikativní kompetence » v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou
    Očekávaný výstup:
    1. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho tělo » ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
    2. předškolní vzdělávání » Dítě a společnost » vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
    Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
    Průřezová témata:

    Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

    Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
    Organizace prostorová: Učebna v přírodě, Exkurze


    Charakteristika integrovaného bloku: Hlavním cílem projektu je seznamování dětí se způsobem života jiných kultur, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách, rozvoj řečových schopností, komunikativních dovedností a tvořivosti, posilování smyslového vnímání a především získání citového prožitku a utvrzení se v pocitu sounáležitosti se světem, přírodou a lidmi.
    Očekávané výstupy:

    • osvojit si elementární poznatky o neznámém prostředí;
    • uvědomovat si odlišnost různých společenských kultur;
    • spolupracovat ve skupině;
    • sladit pohyb se zpěvem;
    • ovládat dechové svalstvo;
    • vědomě využívat smyslů (pozorovat, všímat si nového);
    • vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (výtvarných, hudebních, pohybových);
    • seznamovat se s vlastnostmi písku, kamene, půdy, vody;
    • rozlišovat a pojmenovat barvy a barevné odstíny.

    Časový rozsah: 4 týdny
    Věková skupina: 5 - 6 let


    Úvod

    Projekt "Hrajeme si na indiány" jsme využili již po několikáté jako hlavní tematickou náplň pobytu na škole v přírodě. Projektu předcházely dva týdny příprav, během kterých se děti seznamovaly s životem indiánů, výrobou indiánských trik, ponč, čelenek, hudebních nástrojů, učily se nové písně o indiánech, básně, vymýšlely vlastní indiánská jména, poslouchaly příběhy o indiánských kmenech atd.

    Obrázek
    1. Obrázek

     

     

    Činnosti:

    • prohlížení encyklopedií, mapy světa;
    • příběh o Kryštofu Kolumbovi - časopis Pastelka¨, šk. rok 2002/ 2003 (indiánský rok):

      Před 500 lety se tři španělské lodě, jimž velel Kryštof Kolumbus, přeplavily přes Atlantský oceán a dorazily k neznámé pevnině. Kolumbus byl přesvědčen, že se dostal do Indie, a tak domorodce, s nimiž se setkal, nazval indiány. Ve skutečnosti doplul k jednomu z ostrovů poblíž velkého kontinentu, o němž Evropané tehdy ještě nevěděli, že existuje. Tento světadíl byl později pojmenován po dalším mořeplavci Ameriko Vespuccim - Amerika.

      Předkové indiánů přišli na americký kontinent dávno před tím, ve skupinách jako lovci. Pravděpodobně táhli za stády zvěře. Asie tehdy byla spojena s Amerikou a oni tak mohli přejít z jednoho kontinentu na druhý. Obyvatelé Asie a indiáni si byli velice podobní. Měli stejnou barvu pleti, tvar očí, vystupující lícní kosti, černé vlasy. Postupně vytvářeli kmeny, které žily na společném území, mluvily stejným jazykem, měly stejné zvyky a hlavně žily v souladu s přírodou.

      Prérijní indiáni dostali své jméno podle prérií. Jsou to velké pastviny uprostřed Severní Ameriky s bizony, zdivočelými koňmi (indiáni jim říkali mustangové a naučili se na nich jezdit). Z kožešin a kůží si vyráběli oblečení a velké stany - "týpí". Vyráběli si různé nástroje z kostí a rohů zvířat. Živili se lovem zvířat a sběrem plodin. Uměli se výborně plížit a maskovat.

    • indiánský kmen - pojmenování indiánského kmene dětí v MŠ (např. podle názvu MŠ či významného místa v okolí);
    • vymýšlení indiánských jmen - např. Zpívající vodopád, Blankytná obloha, Měsíční kámen, Sluneční paprsek, Jasná hvězda, Rudý mrak, Rychlá antilopa, Silný bizon, Rychlý šíp, Lehký vánek, Letící střela, Šedý vlk, Ohnivý kouř, Jezerní květ, Bílá tlapa, Bílé pírko, Bílá vločka, Bystré oko, Letní bouře, Veselá tvář, Bystrý orel, Žlutý vlk, Bouřlivá voda, Ohnivá řeka;
    • seznamování s indiánskou řečí;
      Obrázek
      2. Obrázek

       

    • seznamování s novými písněmi - "Jak Kolumbus objevil Ameriku" (z časopisu Pastelka 02/ 03, autor neuveden, text 2. a 3. sloky Zdeňka Benešová), "Indiáni" (zhudebněná báseň Josefa Kainara, úprava textu Zdeňka Benešová, hudba Zdeňka Benešová), doporučujeme - "Indián" (hudba Pavel Jurkovič, text Michal Černík), "Jak si hráli malí indiáni" (americká lidová, text Miroslav Jalovecký) atd.;
      Obrázek
      3. Obrázek

       

      Obrázek
      4. Obrázek

       


       

    • seznamování s novými básněmi - dodržení rytmu básně, hra na tělo, orffovy a dětské melodické nástroje:

      Šamanovo zaříkávání - časopis Pastelka, šk. rok 2002/ 2003 (indiánský rok)

      Svolávám všechny mocné síly,
      svolávám všechny vodní víry.
      Vykouzlím rukou tmavé nebe,
      vykouzlím hvězdu, která zebe.
      Zažehnu oheň, který pálí,
      zažehnu slunce v modré dáli.

      Indiánské holky - Zdeňka Benešová

      My jsme holky indiánské,
      a chceme být pořád krásné.
      Hezké šperky nosíme,
      indiánům se líbíme.

      Indiánské říkadlo - (autor neznámý)

      Já mám šípy, já mám luk jako každý správný kluk.
      O prázdninách lovím v lese,
      schovejte se, schovejte se za křovím,
      než vás všechny ulovím.

    • četba a poslech o indiánských kmenech: Vladimír Hulpach - Indiánské příběhy, Potahontas, Syn lovce medvědů;
    • seznamování s cizokrajnými zvířaty:

      Indiáni považují všechna zvířata za své bratry. Nezabíjejí je bez důvodu a v nadbytečném množství. Duchové zvířat by se rozhněvali a zvířata by se už nikdy neobjevila. Lovci se před každým lovem omlouvají duchům zvířat a odprošují je tancem. Při tanci vrhají oštěpy do obrazu bizona nakresleného do písku. Věří, že lovec, který zasáhne nakreslené zvíře, zasáhne jej i ve skutečnosti.

      Bizon je mohutné zvíře, dlouhé až tři metry. Kdysi se obrovská stáda bizonů potulovala po prériích a byla hlavní obživou indiánů. Jejich kůže využívali na oblečení a stavbu stanů. Mají huňatou dlouhou srst, která před létem opadává. Letní srst je pak mnohem kratší. Jsou to zvířata společenská, tvoří velká stáda, aby počátkem zimy "buvolími cestami" táhla za potravou na jih a v létě opět opačným směrem. Dnes jsou to chráněná zvířata.

    Indiánské hry:

    • hod barevnými kameny - hod do kruhu, 1 hráč - 5 kamenů, hráči se v házení kamenů postupně střídají, nejúspěšnější je ten, kdo umístí do kruhu nejvíce kamenů;
    • "žabky" - dva ploché kameny, mohou být barevně odlišeny, na louce nebo měkké podložce uděláme jamku o průměru 30 cm, hloubce 10 cm, hráči hází "žabky" od startovní čáry a snaží se hodem umístit svůj kámen do důlku, pokud se tak nestane, vyhrává ten z hráčů, který umístí svůj kámen nejblíže středu důlku;
    • sbírání listů - vyhledávání listů různých druhů dřevin, jejich přiřazování k jednotlivým druhům stromů, porovnávání velikostí, tvarů, barev, povrchu atd.;
    • malba přírodninami na papír - byliny, listy atd.;
    • vyhledávání stop v přírodě a jejich přiřazování k živočichům, odlévání stop ze sádry;
    • "kobylky" - kobylka je dřevěná tyč o délce 15 cm a o průměru 0,5 cm, natřená na zeleno, hráč hůlku vsune mezi palec a ukazovák bosé nohy a prudce vykopne dopředu, úkolem hráče je, aby jeho kobylka doskočila co nejdál; "maxi kobylka" - dřevěná tyč o délce 1 m, hráč si položí tyč vodorovně na nárt nohy a snaží se vykopnout tak, aby hůlka dopadla co nejdál;
    • vrh do dálky polenem;
    • střílení prakem na cíl papírovými kuličkami;
    • hod oštěpem;
    • stezka odvahy za pokladem Šamana:

      Každý lovec si zhotovoval lovecké zbraně sám, protože věděl, že si jejich kvalitou zabezpečí úspěšný lov.

      Indiánští kluci se od mládí cvičili ve střelbě lukem, prakem, v hodu oštěpem, zacházeli s nožem a sekerou, aby mohli převzít od svých otců starost o jídlo a bezpečí kmene. Děvčata se od matek učila domácím pracem.

    Indiánské výrobky:

    • luk s šípy - luk vyrobíme ohnutím jednoho prutu vrby a natažením prádlové gumy nebo konopného provázku mezi jeho konci, tětiva by měla být od středu oblouku vzdálena 20 cm. Šípy vyrobíme z jednoho kusu vrbového prutu, jeden konec seřízneme z bezpečnostních důvodů do "kulata", na druhém konci uděláme zářezy pro pírka;
    • prak - vidlice ze suché větve, na kterou připevníme gumu s pruhem kůže, kůži ustřihneme do oválného tvaru a na okrajích uděláme otvory, gumu provlékneme otvory a přivážeme ji k vidlici;
    • oštěp - dlouhý pevný prut, na jednom konci seřízneme do špičky, můžeme ho barevně ozdobit;
    • tee pee - konstrukce z 12 silných bambusových tyčí nebo slabších březových kmínků sestavených do pyramidy, na vrcholu svázaných provazem, kmeny jsou potaženy pruhem látky, která může být ozdobená:

      Tee pee byl kuželovitý stan, 5 - 6 m vysoký. Stavba byla snadná. Stanový plášť byl sešitý až z 20 bizoních kůží. U vchodu měli zásoby dřeva a stan byl obrácen na východ (uctívání Slunce). Uvnitř se dal rozdělat oheň, kouř byl odváděn středem stanu. Podél stěn byla umístěna lůžka z vrstev kožešin a na nich bizoní kůže jako spací pytle. Zbraně, posvátné předměty a oděvy byly zavěšeny na řemenech po obvodu. Ostatní věci se ukládaly do zvláštních vaků z kůže.

    • malování na obličej, tělo - válečné barvy (obličejovými barvami):

      Malování považovali indiáni za nutné odlišení se od zvířat. Bez malování se neobešel žádný tanečník ani bojovník, nenamalovaný indián si připadal bledý a slabý. Každý měl své vlastní barevné značky, muži se zdobili a malovali více než ženy.

    Malba temperami na kameny:

    • indiánský totem - vyrobený ze slepených krabic nebo ruliček od toaletního papíru, ruličky jsou poskládány na sebe do válce, nahoře prostřihnuté, do zářezů zastrčená "křídla", dekorování totemu:

      Indiáni vyřezávali totemy z velikých klád. Většinou je barvili červeně, černě, modře a zeleně a často na nich zobrazovali podoby významných zvířat či duchů. S jejich pomocí vyprávěli historii rodu.

    Hudební nástroje:

    • chřestidla z 0,5 l pet lahví - do hrdla pet lahve zasuneme tubu od rozpustných vitamínových tablet, láhev polepíme asi dvěma vrstvami natrhaných kousků novin a tapetovacím lepidlem, poté pomalujeme barvami nebo tuby polepíme samolepicí tapetou, lahve naplníme rýží, hrachem, korálky atd. a uzavřeme korkovou zátkou;
    • chřestidla z krabiček od zápalek, které naplníme a polepíme barevným papírem;
    • bubínky z krabiček od sýrů - výtvarně zpracovanou krabičku od sýrů připevníme na bambusovou tyč, uprostřed krabičky je provázek, na kterém je navlečen korálek, který ťuká o stěny krabičky:

      Nejdůležitějším indiánským hudebním nástrojem byla chřestidla. Nebyl jediný kmen, který by tento jednoduchý nástroj neznal. Vyráběla se z namočené bizoní kůže, ze které se ušila kapsa a naplnila mokrým pískem do kulovitého tvaru - jako míč. Když kůže ztvrdla, písek se vysypal. Chřestidla se naplnila kamínky a připevnila se k nim držadla. Bubínky jsou potažené bizoní kůží, bohatě zdobené malbou. Kůže na spodní straně je připevněna zkříženými řemínky, za ty se nástroj drží, tluče se do nich dřevěnou paličkou obalenou kůží. Nástroje se také vyráběly ze dřeva, březové kůry a dokonce ze želvího krunýře. Žádná apačská slavnost se neobešla bez tance a zpěvu. Vydařený lov, volba náčelníka, složení zkoušky dospělosti - to vše se muselo pořádně oslavit. Tancem, zpěvem a hrou na bubínky indiáni uctívali přírodu a zvukem chřestidel zaháněli zlé duchy.

    Indiánské čelenky - vyrobené z gumy, látky nebo vlnkovaného papíru, ozdobené ptačími brky nebo brky vystřiženými z papíru:

    Indiánská čelenka nebyla jen krásnou ozdobou hlavy. V jednodušším provedení (bez per) měla i praktický význam: bránila stékání potu do očí. Byly to jednoduché lýkové, tkané nebo kožené pásky ovázané přes čelo kolem hlavy. Velká čelenka s péry byla odznakem moci. Nosili ji náčelníci, šamani (lékaři a kouzelníci) nebo tanečníci různých slavností. Velké čelence se říká DIADÉM.

    Obrázek
    5. Obrázek

    Indiánské šperky - navlékání přírodnin, barevného papíru, těstovin na niť nebo provázek:

    Indiáni se hojně zdobili krásnými šperky z kostí zvířat, per ptáků, přírodnin, různými kroužky a pásky, které je měly nejen krášlit, ale také chránit před zlými duchy. Zdobili si každé volné místo na těle, protože v parném létě měli horní část těla až do pasu neoblečenou.

    Indiánské talismany:

    • skleničky s překvapením - do malých skleniček od léků si děti mohou nasbírat různá semena, sušené bylinky, kamínky, korálky, různobarevný písek, sklenička se uzavře korkovou zátkou a pomocí provázku nebo proužku kůže zavěsí na krk;
    • pytlíčky naplněné vonnými bylinkami, pytlíčky z kousků kůže, koženky nebo látky, kruh z látky proděravíme po jeho celém obvodu, dírkami provlékneme provázek, vzniklý pytlíček naplníme sušenými bylinkami nebo sušeným ovocem atd.:

      Indiáni věřili, že je před zlem ochrání také jejich talisman pro štěstí. Do koženého váčku ukládali předměty související s ochranou zdraví a života. Tento talisman pak nosili po celý život zavěšený na krku, anebo pečlivě schovaný v týpí. Obsah váčku byl tajný a posvátný. Vkládaly se do něj korálky, mušličky, bylinky. Za mocnou medicínu se považoval chomáč bizoní srsti.

    • indiánské masky - papírový tácek nebo talíř polepíme barevnými papíry, suchými listy atd. a barevně dotvoříme, v posledním kroku vystřihneme otvory pro oči:

      Každému lovu předcházely tance a slavnosti, které se neobešly bez masek. Vyráběly se z nejrůznějších materiálů, byly hodně barevné a měly podobu zvířecích hlav. Indiáni tak měli pocit, že těmito zvířaty opravdu jsou a že mají jejich velikost, sílu a rychlost.

    Indiánská trika:

    • výtvarně zpracovány dle fantazie dětí nebo s indiánskými motivy, využití barev na textil, bramborových tiskátek, při práci vložíme dovnitř trika noviny nebo papírový karton, aby barva neprosakovala na druhou stranu;
    • batika - tzv. technika sypané batiky, jednotlivé barvy nasypeme do plastových krabiček od Kinder vajíček, krabičky proděravíme tak, aby se z nich sypala barva;
    • "savovaná" - tzv. savová technika, vytvoříme šablonu, která může být různě prostřihovaná, např. hlavy indiána, šablonu přiložíme na triko, rozprašovačem ji postříkáme, šablonu nesnímáme a triko necháme uschnout (při práci používáme ochranné pomůcky - brýle, gumové rukavice, před prací si s dětmi připomeneme bezpečnostní pravidla pro práci s rozprašovačem, nestříkáme jím do očí atd.);
    • triko s korálky - triko na rukávech a v dolní části rozstříháme na asi 2 cm široké proužky, na které navlékneme korálky a uděláme uzlík, triko můžeme výtvarně dotvořit dle fantazie dětí:

      Indiánské ženy šily oblečení i boty z bizoní kůže, a to legíny - dvě nespojené nohavice, zdobené třásněmi, košile bez rukávů, pončo navlékající se přes hlavu, mokasíny - boty s pevnou podrážkou, přehozy z kožešiny na zimu. Indiáni nosili jednoduché oblečení, o to více si jej zdobili různými výšivkami, malováním, korálky.

    Obrázek
    6. Obrázek
    Obrázek
    7. Obrázek
    Obrázek
    8. Obrázek

     

    Výtvarná chvilka - kresba, malba - co jsme zažili atd.

    Závěr

    Děti se ve škole v přírodě proměnily v indiány - "průkopníky". Postupně se seznámily s životem indiánů, s jejich zvyky, mnoho činností si vyzkoušely "na vlastní kůži" - například rozdělávání ohně, vaření polévky "kotlíkovky", vyráběly indiánská ponča, čelenky, ozdoby, dokonce se jako praví indiáni projížděly v indiánských oblecích na koních.

    Uvedené písně

    Jak Kolumbus objevil Ameriku. Časopisy Pastelka, šk. rok 2002/ 2003 (indiánský rok). Autor neuveden, text 2, 3. sloky Benešová Z.
    Indiáni. Zhudebněná báseň J. Kainara, úprava textu a hudba Benešová Z.

    Citace a použitá literatura:
    [1] - Časopisy Pastelka, šk. rok 2002/ 2003 (indiánský rok)..  
    [2] - HULPACH, V. Indiánské příběhy. Praha : Knižní klub, 2004. ISBN 80-242-1119-X. 
    [3] - GUINNIP, M. Malí Indiáni: Škola v lese a ve wigwamu. Praha : Toužimský a Moravec, 1993. ISBN 80-85773-05-8. 
    [4] - MACHODO, A. M. Objevování Latinské Ameriky. Bratislava : INA, 1995. ISBN 80-85680-72-6. 
    [5] - MARC, P. Kolumbus objevuje Ameriku. Praha : Arcadia, 1993. ISBN 80-901423-2-X. 
    [6] - ŠMIKMÁTOROVÁ, M. Indiáni: tvořivé nápady. Brno : Polygra, 2005. ISBN 80-903602-0-3. 
    [7] - Vtipné dětské kvízy: zábava i poučení. Ostrava : Librex, 1999. ISBN 80-7228-095-3. 
    [8] - ZELENÝ, M. Indiánská encyklopedie. 1. vydání. Praha : Albatros, 1994. ISBN 80-00-00415-1. 
    Anotované odkazy:
    Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
    Přiřazené DUM:
    Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
    Přiřazené aktivity:
    Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
     
    INFO
    Publikován: 25. 09. 2007
    Zobrazeno: 78321krát
    Hodnocení příspěvku
    Hodnocení týmu RVP:
    Hodnocení článku : 0

    Hodnocení uživatelů:
    Hodnocení článku :
    Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

    zatím nikdo Hodnocení článku : 5
    zatím nikdo Hodnocení článku : 4
    zatím nikdo Hodnocení článku : 3
    zatím nikdo Hodnocení článku : 2
    zatím nikdo Hodnocení článku : 1
    Jak citovat tento materiál
    BENEŠOVÁ, . Hrajeme si na indiány. Metodický portál: Články [online]. 25. 09. 2007, [cit. 2019-08-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/PAE/1610/HRAJEME-SI-NA-INDIANY.html>. ISSN 1802-4785.
    Licence Licence Creative Commons

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


    Komentáře
    Příspěvek nebyl zatím komentován.
    Vložit komentář:

    Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.