Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Jak Koťata volala jaro
Odborný článek

Jak Koťata volala jaro

28. 2. 2012 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Michaela Záhumenská
Spoluautor
Eva Janáková

Anotace

Námět na týdenní třídní projekt k vynášení Morany v prostředí vesnické mateřské školy. Děti se celý týden připravují na jarní slavnost. Seznamují se s historií vítání jara, vymýšlí si svoji vlastní básničku, vyrábějí společně Moranu. Na konci projektu se vydají na pohádkovou cestu spojenou s vhozením Morany do místního rybníka a hledáním pohádkových postaviček.

V naší třídě Koťat jsme v loňském roce vytvořili spolu s kolegyní projekt k vítání a přivolání jara. Utopení „Morany“ do místního rybníka se pomalu stalo tradicí a my jsme letos vymyslely malé změny. Moc se nám totiž nelíbilo, že vyrobené „Morany“ zůstávají ve vodě a je nutné je vylovit. Někdy to je navíc docela problém, a tak se často i týden ve vodě topí jejich zbytky.

Přemýšleli jsme spolu s dětmi, jakou „Moranu“ budeme letos vyrábět, přečetli jsme si něco z historie téhle tradice a dlouho si povídali. Děti vzpomínaly, jakou Moranu s paní učitelkou vyráběly loni. Navedly jsme děti na myšlenku, co se děje s takovou Moranou v našem rybníčku a jestli náhodou nemůže škodit. Rybám, kačenkám, přeci jenom na ni používaly barvy a různé materiály. Povídali jsme si o všem, co vodě v rybníku může vadit, proč tam nesmíme nic házet a jak nebezpečné pro ryby i kačenky mohou být třeba různé kroužky, zátky, dráty... Děti pak samotné napadlo, že letošní „Morana“ by mohla být z něčeho, co se ve vodě samo rozloží a obyvatelům našeho rybníka tak zaručeně neublíží. Společně jsme přišli na to, že úplně nejlepší bude tu naši „Moranu“ vyrobit z přírodních materiálů, a zvolili jsme chleba a rohlíky. Dětem se práce moc líbila, naše „Morana“ byla jiná než loni a moc jsme se těšili, že si na ni letos pochutnají kačenky a kapříci.

Autor fotografie: Eva Janáková

Vymysleli jsme společně i básničku, kterou jsme se naučili a na hrázi rybníka před vhozením „Morany“ společně odříkali. To bylo legrace a vymýšlení rýmů. Některé zajímavé jsme dětem napsaly na tabuli, rýmy trochu učesaly a básnička byla na světě. Myslíme, že se nám docela povedla. A hlavně, děti se svoji vlastní básničku naučily rychle a moc rády.

Morana

Morana ten symbol zimy
letos bude hodně jiný.
Z chleba jsme ji vytvořili,
kačenkám tak přilepšili.

 Až ho kačky s kapry sní,
jaro už k nám vstoupit smí.
V Zelenči ho přivítáme,
jarní slavnost přichystáme.

Chceme, aby bylo jaro.
A tu zimu s sebou vzalo...

autoři básně Koťata, 2011

A protože jen vhození „Morany“ do vody se nám zdálo málo, rozhodly jsme se dětem připravit malou pohádkovou cestu, při které se setkají s vodníkem a vílami, které nám s probouzením jara také trochu pomohou. Po vhození Morany do vody si děti samy všimly, že vedle stojící vrba je najednou nějaká barevná.

Opravdu na vrbě a všude kolem visely barevné pentličky, které tu poztrácel vodník. Vodníka jsme letos neviděli, ale nechal nám na vrbě dopis.

 Vodníkův nářek

Moje zlaté dětičky,
poztrácel jsem pentličky.
Pomozte mi pěkně prosím,
vždyť já je tak moc rád nosím.

Barvičky mám hrozně rád,
jaro je můj kamarád.
Sluníčko už pěkně svítí,
louky budou samé kvítí.

Poradím vám jak na jaro,
aby zimě vládu vzalo.
Zavolám vám „Jarněnky“,
víly, co znají sněženky.

U studánky čekají,
poklad Vám tam předají.
Pentličky mi posbírejte,
Jarněnkám je pro mě dejte.

autor básně: M. Záhumenská

Děti se dočetly, že pentličky jsou jeho, a když mu je pomohou s jejich posbíráním, zavedou je k vílám, které jim třeba za ně něco dají... Při sbírání pentliček Nelinka pod vrbou našla zajímavý kamínek. Hlaďounký oblázek s žabičkou. Kamínky jsme s kolegyní dětem připravily jako malé překvapení a vzpomínku na dnešní den. Použily jsme na ně ubrouskovou metodu a ukryly v okolí vrby, pro každého tam byl jeden. To bylo hledání, každý chtěl nějaký najít. Děti se rozběhly po okolí, nikdo se nehádal, všechny se o kamínky krásně podělily a na všechny se dostalo, nakonec si rozdělily i pentličky a hurá za vílami. Jenže kde jsou u nás na vesnici víly a kde je tady nějaká studánka?

Zkoušeli jsme se dětí ptát, ale nikdo nevěděl. Šli jsme tedy studánku najít a děti napadlo ptát se lidí okolo. Nakonec to nebylo tak těžké a my jsme studánku našli. Jenže víly nikde a děti, zvláště holčičky, se tak moc těšily. Byl tu ale zase dopis, ze kterého jsme se dozvěděli, že víly se jmenují Jarněnky a je jim ještě trochu zima a navíc mají ještě mokré sukénky.

 Pozdrav od Jarněnek

Zdravíme vás, „Koťata“,
jaro tluče na vrata.
Studánka už také vstala,
vílám vlásky učesala.

Stačí už jen chvilinka,
než nám uschne sukýnka.
Dnes se ještě schováme,
ale poklad vydáme.

Hledejte ho na stráni,
vítr se tam prohání.
Kytička vás povede,
každý z vás to dovede.

autor básně: M. Záhumenská

No, trošku zklamaní jsme byli všichni, ale co se dá dělat. Kdo tomu dopisu má ale rozumět. Poklad na stráni? Kde je nějaká stráň, kde ten poklad budeme hledat? Letos máme v oddělení tříleté a tříapůlleté děti, ale chytré jako opičky. Za chvilku to mají. Kam jsme chodili ještě nedávno sáňkovat? No přece na kopeček před školkou. A navíc nás tam má zavést nějaká kytička. Všichni se rozhlížíme a ano, na chodníku je namalovaná kytička a tamhle další a další. A vedou tím správným směrem na naši školní zahradu. Najít poklad už byla pro děti hračka. Dřevěná truhlička schovávala pro každého sladkou odměnu a památeční penízek...

Na tuhle první jarní výpravu s námi šli některé maminky a někteří sourozenci našich dětí. Navíc s námi vyrazila i Simončina sestřička Petra, která neměla takové štěstí jako ostatní děti a narodila se s mozkovou obrnou. Nebylo to poprvé, co se s námi zúčastnila nějaké společné akce. Děti se s Petruškou podělily o kamínky i o pentličky a nakonec i o poklad. Bylo vidět, že je mezi námi moc ráda a užívala si každou chvilinku s dětmi. Snad se již příští rok podaří, aby u nás ve třídě mohla s dětmi prožívat jejich radosti a starosti každý den.

Celý týden se děti učily a vlastně o tom ani nevěděly. Nejprve jsme si četli v knížkách o jaru a o tom, jak se na jaro těšili lidé dřív. Společně jsme si říkali zážitky o tom, co děti prožily, co jim vyprávěly maminky, babičky, co třeba někde slyšely. Společně jsme si lámali hlavičky nad problémem, jak to letos udělat s tou Moranou, z čeho ji vyrobit? A pak jsme se společně pustili do její výroby. Učili jsme se krájet nožem, používat nůžky, pracovat s párátky… Učili jsme se spolupracovat a vyslechnout si každý nápad a společně najít ten nejlepší. Vysvětlili jsme si, jak se dělá básnička a společně jsme jednu vymysleli. Zkoušeli jsme různé rýmy a najednou už víme, jak je to těžké, nějaký vymyslet. Pěkně jsme se při tom nasmáli. Nakonec jsme i trénovali paměť a novou básničku se naučili. I problémy jsme vyřešili, našli vodníka, víly i stráň s pokladem.

Z větších společných akcí pro rodiče sestavíme jednoduchou prezentaci v PowerPointu. Nezabere to moc času a děti moc baví prohlížet jednotlivé fotografie a vyprávět podle nich rodičům, co zrovna dělaly a viděly. Je to pro nás zpětná vazba, víme, co se jim líbilo nejvíce, a často jsme překvapeny, jak moc je některé maličkosti oslovily. Rodiče jsou tak velice snadno vtaženi do dění v naší třídě a často nám i nabízejí svoji pomoc při dalších akcích.

Už se moc těšíme na jaro nadcházející. Letošek byl pro děti jen malým seznámením. Příští rok už na ně na vrbě bude čekat opravdový vodník. Kostým se už šije a jeden tatínek je už smířený s tím, že na vrbu bude muset vylézt. Také víly a možná i nějaký další pohádkový skřítek se na našem dalším jarním putování objeví. Jsem moc zvědavá na novou básničku, kterou společně vymyslíme i na Moranu. Z čeho asi bude příští rok. Vždyť děti budou o rok starší a určitě budou mít spoustu nových nápadů.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
2.67 MB
Dokument
Básničky
pptx
12.04 MB
Prezentace
Jak Koťata volala jaro

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Michaela Záhumenská

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
28. 2. 2012
Pěkný, inspirativní námět, vhodný pro práci s dětmi PŠV.

Hodnocení od uživatelů

Michaela Gondeková
25. 3. 2012, 20:41
Milá Míšo, z Tvého příspěvku jsem přímo nadšená!!! Vzhledem k tomu, že máme také v naší vísce rybník, tak si myslím, že letos uspořádáme něco podobného, protože ten váš nápad s pečivovou Morenou je přímo úchvatný!!! Moooooooooc za příspěvek děkuji (-:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost
  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

Pomůcky a materiál k výrobě Morany: chleba, rohlíky (mohou být i tvrdší), párátka, provázek, laťky nebo klacky na kříž Morany, nožíky, nůžky... Kamínky s obrázkem žabičky z ubrousku na vodníkovy dárečky, barevné pentličky na ozdobení vrby, barevné křídy na značení trasy od Jarněnek, truhlička s pokladem