Domů > Spomocník > Odborné vzdělávání > Měření hygienických podmínek v oblasti osvětlení a návrh k jejich zlepšení
Odborný článek

Měření hygienických podmínek v oblasti osvětlení a návrh k jejich zlepšení

15. 9. 2009 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
Mojmír Mazánek

Anotace

Jedná se o ukázkovou hodinu při využití problémového vyučování v hodině technologie. Žáci 3. ročníku oboru „Umělecký kovář“, v rámci výuky o osvětlování a osvětlovacích tělesech, dostávají za úkol naměřit jednoduchou metodou a všeobecně dostupnými prostředky, bez použití speciálních měřících přístrojů hodnoty osvětlení a některé další parametry vybraných pracovišť školních dílen a tříd, a pokud zjistí nedostatky v hygienických podmínkách osvětlení pracoviště, navrhnout opatření ke zlepšení. Výsledky budou zpracovány formou výsledné zprávy (referátu) a prezentovány osobním přednesem. Výsledkem bude rozvíjení kompetencí žáků k řešení praktických úloh jednoduchými prostředky bez specielních přístrojů a jejich využití v oblasti bezpečnosti práce.

Motto

"...Škola je obrazem života společnosti. Vyučování a učení může probíhat efektivně jedině tehdy, jestliže se styl a metody práce ve škole přiblíží co nejvíce situacím, s nimiž se setkáváme v běžném životě... zkušenost je základem poznání! "

Kontext

Maximální počet žáků ve skupině kovářů je 10. Podle skutečného počtu vytvoří žáci tři, dvě nebo jednu skupinu maximálně o 4 žácích. Optimální počet je 3 žáci ve skupině. V každé skupině bude jeden žák vybavený vhodným fotoaparátem. Definice vhodného fotoaparátu zahrnuje všechny fotoaparáty vybavené systémem měření expozice TTL.

Východiska

Problémové vyučování je dle dostupné literatury v poslední době spíše nahrazováno projektovým a konstruktivistickým přístupem, ale dle mého názoru je pro technické předměty, zvláště na škole uměleckého charakteru, kde je technická stránka věci vždy trochu potlačena, poměrně ideální metodou, při které se žák naučí řešit dílčí problémy technické praxe. Musíme též respektovat nepříliš dobré technické vybavení, které větší a souvislejší žákovské projekty v technické oblasti v podstatě neumožňuje. V problémovém vyučování se žák spolupodílí na vytváření metod, které potřebuje ve své praktické činnosti. Vyvíjí pracovní úsilí, které se často opírá o jistou formu experimentu nebo logicky dovoditelného řešení. Problémové vyučování v sobě harmonicky slučuje pěstování tvořivosti žáka s osvojováním dovedností technického charakteru, logické uvažování a také i ekonomické využívání jednoduchých nenáročných metod k řešení praktických problémů.

Žák nemusí vždy nutně vše objevovat sám, ale také může aktivně přejímat od jiných - se zájmem a kriticky. Kritický postoj ke zprostředkovaným informacím umožňuje žákovi předávanou myšlenku odmítnout nebo ji více či méně modifikovat, aby odpovídala jeho představám a tím prokázat schopnost tvůrčího přístupu ke klasickým technickým metodám a schopnost kompilovat. Práce ve skupinách nese i znaky kooperativity a interakce, protože každý člen skupiny je pověřen svou částí úkolu při měření a úloha zároveň žákům ukládá osobní zodpovědnost za samostatné zpracování výsledků.

Pokud tímto způsobem formulujeme konkrétní problém, můžeme je dobře uplatnit ve školní praxi a zároveň, dle mého mínění, nese i jisté rysy kostruktivistického přístupu.

Cíle

Ověřit jaké základní znalosti si žáci třetího ročníku odnesli z předchozí výuky, jaké mají představy o možnostech profesionálního řešení úkolu a jaké jsou možnosti amatéra bez specielní výbavy. Dochází tady k určité formě technického brainstormingu, připomínajícího reálné porady v konstrukční nebo projekční skupině. Realizuje se tak zopakování, procvičení a tím i lepší pochopení látky, zároveň s konfrontací se znalostmi ostatních i k uvědomění si vlastních mezer v dané oblasti. Diskuze na principech brainstormingu žáky až na výjimky obvykle velmi baví a jsou vnímavější a pozornější.

Pochopení významu úkolu. Žáci si za spolupráce učitele vyjasňují význam úkolu, a tak dále zvyšují svou motivaci k jeho splnění. Žáci obvykle díky svému zaměření na oblast umění málo chápou význam řešení technických problémů pro svoji budoucí praxi. Je žádoucí jim podat názorné příklady z uplatnění jiných absolventů školy, které nejsou jen z oblasti uměleckých řemesel, ale i jiných technických profesí, kam jich po skončení studia určitá část také odchází.

Shrnutí učiva, nových poznatků nutných k řešení úkolu a zapojení výsledků předchozích částí hodiny do uceleného výkladu, který bude žáky metodicky vést při plnění zadané úlohy. Dále pokračuje diskuze o porozumění jednotlivým pojmům, termínům a metodám. Učitel využije poznatky z předchozích fází výuky a klade cílené otázky jednotlivým žákům, kterými si ověří, že nepochopení a mezery ve znalostech jsou již odstraněny a žáci dokáží pracovat dále v samostatných skupinkách.

Samostatnost při praktickém měření fyzikálních hodnot a dobrá spolupráce členů skupiny. Žáci rozvíjejí i své sociální kompetence, bez kterých je tato část řešení nemožná (dělba úloh ve skupině). A samozřejmě samostatnost i při zpracování jednotlivých prací doplněná vyhledáním potřebných hodnot v dostupných pramenech, zejména na internetu.

Prezentace výsledků a zdůvodnění navrhovaných řešení. O řešeních se pod vedením učitele rozvine opět diskuze, která poukáže na jejich slabiny, a tím umožní řešiteli je vylepšit, ale zároveň učitel nebo lépe i sami studenti vyzdvihnou originální a dobré nápady v jednotlivých řešeních.

Klasifikace práce jako jeden z cílových výstupů bude založena na obsahové správnosti, dobrém výběru podstatných informací, správném užití odborných termínů, stylistické vhodnosti, srozumitelnosti podání a grafické úrovni, originalitě vlastního zpracování, úrovni přednesu a argumentace při obhajobě vlastního řešení. Větší část zhodnocení provedou žáci sami při posuzování prezentace výsledků.

Realizace

Úvodní část

Žáci jsou seznámeni se základní terminologií oboru a jsou jim vysvětleny významy technických termínů spojených s obsahem práce. Pedagogicky vhodnější by bylo, kdyby si předem vyhledali nezbytné informace sami, ale pro nedostatek času na obou stranách je tato část obvykle provedena klasickou formou frontální výuky, kterou je ovšem možno díky relativně malému počtu žáků ve skupině realizovat částečně spíše formou diskuze a individuálního výkladu i pro méně schopné žáky. Poté se žáci dohodnou na uspořádání do skupin a rozdělí si jednotlivé úlohy ve skupině (měření, zapisování dat, asistence). Dělení do skupinek musí zajistit, aby v každé byl k dispozici alespoň jeden vhodný fotoaparát. Žáci dostanou za úkol připravit si vhodný formulář pro zapisování naměřených dat a navrhnou pro svou skupinu tři pracoviště na kterých provedou hodnocení hygienických podmínek. Volbu pracoviště konzultují s pedagogem prostřednictvím e-mailu. Ten jim potvrdí jejich volbu a nebo navrhne jiné vhodné místo, např. v případě, že je zvolený objekt již určen k měření jinou skupinou.

Vlastní měření

Na další hodině žáci provedou samostatně ve zvolených skupinkách vlastní měření. Popis měření osvětlení je žákům vysvětlen a předveden další inspiraci najdou v poznámkách k úloze (viz. příloha 1). Vedle naměření potřebných hodnot osvětlení pracoviště si žáci všimnou i dalších důležitých okolností, které ovlivňují pohodu při práci. Zejména se jedná o porovnání naměřených hodnot pro pracovní místo a místa s ním bezprostředně související nebo taková, na která je pracovník nucen se často podívat (kontrast scény). Tyto hodnoty určují míru akomodace oka na intenzitu osvětlení, a tím i předpokládanou míru únavy oka. Z těchto měření žáci následně vyhodnotí kontrast scény (rovnoměrnost osvětlení) a porovnají ho s doporučenými hodnotami. Podobné záznamy provedou pro určení akomodace oka na barvy vyskytující se na pracovišti a v jeho okolí (barevné kontrasty). Dále zaznamenají i rušivé vlivy vyvolávané světlem (např. míhání světla nebo nevhodné prostorové či časové rozložení - pokud se vyskytují) a vyhodnotí vhodnost barevné charakteristiky světelného zdroje pro osvětlení pracoviště, pokud se jedná o typ pracoviště pro které je důležitá. Při práci na úloze se rozvíjí přesnost práce, smysl pro detail a sociální kompetence pro skupinovou práci.

Reflexe

Žáci se učí problematiku vnímat komplexně jako celý osvětlovací systém, vnímat souvislosti a podíl jednotlivých složek na celkové světelné pohodě. Protože se většinou jedná o pracoviště, na kterých sami pracují, vnímají toto měření a jeho výsledky velmi citlivě a až při této práci si často uvědomí příčiny své občasné únavy resp. pocitu nepohody při pracovní činnosti. Sami obvykle konstatují, že cvičení jim pomohlo při odpovídajícím zhodnocení úlohy správného osvětlení pracoviště i dalších prostorů pro pohyb lidí, změnilo jejich zafixované představy o odhadovaných hodnotách osvětlení v různých prostorách a bude mít význam pro jejich pracovní praxi ať už v samostatné řemeslné činnosti, nebo v zaměstnání.

Vyhodnocení

Na závěr měřící hodiny se žáci vrací do třídy a krátce si sdělí dojmy z předchozí činnosti a konzultují vyskytnuvší se problémy. Dohodnou se na rozmnožení a předání naměřených výsledků všem členům skupiny. Další část úlohy řeší individuálně mimo vyučování dle pokynů učitele a údajů vysledovaných v pramenech jako jsou ČSN, internet, technická literatura atd. Problémy spojené s touto prací řeší ve spolupráci s učitelem, buď při konzultačních hodinách, nebo prostřednictvím e-mailu i dalších dohodnutých forem komunikace (ICQ. Skype apod.) - rozvoj komunikačních kompetencí. Učitel musí být schopen a disponovat takovým vybavením (software a hardware), aby mohl od žáků přijímat a číst datové soubory ve všech běžně se vyskytujících formátech a žáky neomezoval co do programového vybavení.

Zpracovaný materiál formou referátu žáci zašlou učiteli ke kontrole (učitel reaguje hlavně na zásadní chyby jako jsou neporozumění technické stránce problému, nesplnění některých bodů zadání apod.) a následně budou vždy max. 1-2 žáci prezentovat v dalších hodinách technologie, kdy jsou jejich navržená řešení i způsob podání tématu podrobena kritice ostatních. Učitel podněcuje diskuzi, usměrňuje ji z hlediska technické a ekonomické reálnosti a hodnotí aktivitu i projev referujících i kritiků. Více jak dva referáty prezentované v jedné hodině nejsou vhodné, protože opakování stále stejného tématu v tak vysoké frekvenci za sebou vede k nudě a snížení pozornosti.

Kontakt

Mojmír Mazánek

mojmir.mazanek@sups.info

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
50.78 kB
Dokument
Příloha 1
doc
104.49 kB
Dokument
Příloha 2

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mojmír Mazánek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

- Pracovní listy z předmětu technologie vytvořené pedagogem – intranet - Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění, stanoví požadavky z hlediska osvětlení pracoviště - ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – osvětlení pracovních prostorů-vnitřní prostory - Vyhledávání na internetu - Fotoaparát s měřícím systémem TTL - Šmok: „Umělé světlo ve fotografii“ - tabulka expozičních hodnot v závislosti na osvětlení