Domů > Spomocník > Odborné vzdělávání > Hrajeme si na básníky
Odborný článek

Hrajeme si na básníky

15. 9. 2009 Odborné vzdělávání Spomocník
Autor
Eva Jiřičková

Anotace

Popis ukázkové hodiny – 3. ročník SŠ, tematický celek: poezie přelomu století. Studenti hravou formou pochopí princip metafory. Tím rozvíjejí klíčové kompetence poznávací, kompetence k řešení problémů – tvořivost, kompetence sociální a kompetence komunikativní. Navíc dochází i k propojení rozumové a emocionální složky osobnosti, tím tedy k všestrannému rozvoji osobnosti (sebereflexe, seberealizace, kreativita). Součástí PDP jsou přílohy: PŘÍLOHA A – příprava pro vyučujícího – úvod k výuce moderní poezie, charakteristika uměleckých směrů přelomu 19. a 20. st., PŘÍLOHA B – ukázka básně P. Verlaina a V. Nezvala, PŘÍLOHA C – ukázky studentské poezie

Kontext

Na středních uměleckoprůmyslových školách je jednou z klíčových kompetencí tvořivost. Ve třetím ročníku SŠ je zařazen tematický celek světová a česká moderní poezie. V poezii vždy hraje důležitou roli fantazie, obrazotvornost, vlastní invence nejen autora, ale i čtenáře. Proto tyto schopnosti aktivuji u žáků např. cvičením představivosti. Protože učím češtinu studenty již od prvního ročníku, dá se říci, že se dobře známe, žáci se nebojí říci svůj názor, jsou zvyklí mluvit o svých představách a pocitech, např. z přečteného úryvku ukázky z knihy. Využívám interaktivních metod výuky, protože žáci jsou aktivnější a nenudí se tak, jako při výkladu. Tento typ výuky přispívá i ke vzájemně dobrým vztahům - studenti vědí, že mě zajímá jejich zkušenost, názor, či pocit. Poznávají se vzájemně.

Východiska

Poznatky: Žáci již ze základní školy vědí, jaký je rozdíl mezi prózou a poezií, poznají verš, umí vytvořit rým, rozpoznají pravidelný a volný verš, vědí, co je přirovnání, umí vyjádřit např. vlastnosti člověka pomocí přirovnání ( je urostlý jako jedle, je pyšný jako páv .....).

Vztahy: Je lepší, když se žáci znají a mají mezi sebou dobré vztahy. Pro realizaci tohoto typu hodiny je důležitá vzájemná důvěra. Učitel by měl znát celkové klima třídy. Panuje-li ve třídě přátelská atmosféra, žáci se nebojí projevit, říct svůj názor, vyjádřit svůj vlastní dojem, svou představu ...

Složení třídy: Učitel by měl brát trochu ohled na složení třídy. Podle toho může zvolit i konkrétní pojmy, na které budou studenti vytvářet asociace. Obecně lze říci, že dívky berou tento úkol vážněji, pohotově vyjadřují své pocity, chlapci jsou zase nápaditější a mají větší sklon úkol zesměšnit. Což není na škodu - jde o proces, nikoli jen o výsledek! Tento typ hodiny je náročný pro učitele z hlediska jeho schopnosti improvizace.

Osobnost učitele: Měl by být zvyklý pracovat interaktivní metodou. Měl by být schopen improvizace - pohotově reagovat na to, co se říká, děje ve třídě. Měl by mít smysl pro humor a nebýt vztahovačný.

Cíle ve vztahu k žákovi

Kompetence poznávací - rozezná hlavní význam slova a konotace, vysvětlí pojem asociace a metafora, porovná přirovnání a básnický obraz, roztřídí slova podle slovních druhů, pozná formu básně (pravidelný a volný verš, rým a rytmus).

Kompetence tvořivost - napíše vlastní báseň (aplikuje získané poznatky v praxi).

Kompetence sociální a komunikativní - sděluje své názory, popisuje své pocity a myšlenky a navíc se vyjadřuje se obrazně - přirovnání, metafory, báseň → kultivuje projev ústní i písemný - seznámí se s tvorbou ostatních žáků, soustředěně poslouchá a porovná různé přístupy. Tím se učí empatii, toleranci a úctě. Ocení estetické působení básně.

Kompetence personální - kultivuje svůj vtah k literatuře, k poezii, emocionálně a esteticky se rozvíjí, zkoumá své nitro - introspekce - sebereflexe, seberealizace.

Realizace

Ve třetím ročníku se žáci seznamují s moderní poezií, např. s tvorbou prokletých básníků, proto zařazuji tento typ vyučovací hodiny např. na úvod - tedy k obecnému úvodu nebo k výkladu tvorby Verlaina a Rimbauda. Viz Příloha A.

Tematický celek: Poezie přelomu 19. a 20. století

Dílčí téma hodiny: Tvorba prokletých básníků

Úvod - výklad společenského kontextu - zápis do sešitu, viz příloha A. Ve výkladu se soustřeďuji na (zjednodušeně) dvojí typ tvorby - za 1. tvorba rádoby objektivní a za 2. tvorba zdůrazňující individuální názory, pocity - tedy subjektivní. Je možné navázat na zkušenosti žáků ve shrnutí znaků tvorby romantické a realistické. Na přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné individualizaci v umění. Básník přestává být mluvčím národa, či nějaké skupiny, ale chce vyjádřit své vlastní pocity a názory i sny. Mění se estetická pravidla poezie. (asi 10 min)

Východiskem k metodě asociace může být teze o básnících, kteří mají bohatou fantazii, jsou vnímaví ke světu i sobě samým a jistě i studenti mají tyto schopnosti, proto si zahrajeme na básníky. Rozdáme žákům čistý papír.

Na tabuli napíšeme pojem asociace - pravděpodobně nebudou umět vysvětlit význam slova, možná budou znát další význam slova - spojení, společnost, otázku necháme otevřenou a společně na to zkusíme přijít: napište si na papír vše, co vás napadne, když se řekne slovo např. kámen, zapište co nejrychleji vše, co vás napadlo (asi 2 min. necháme studenty pracovat). Napíšeme slovo kámen doprostřed tabule.

Necháme postupně všechny asociace přečíst a na tabuli studenti zapisují kolem slova kámen asociace podle slovních druhů - je pravděpodobné, že se tu objeví dost přídavných jmen (šedý, studený, mokrý, náhrobní ...), také slovesa (hodil, padal, kutálel se, rozbil ...).

Poznámka:

Studenti budou možná překvapeni, jak podobné mají asociace a také se zde může objevit nějaké slovní spojení (srdce z kamene), vždy se objevilo zvukově blízké spojení kámen - ámen - plamen - také se může objevit slovo drahokam, šutr, balvan - tedy slova, která podtrhují základní význam, zkusíme se žáky přijít na konotace slova kámen (neživý, tvrdý).

Objeví se však i slova, která bychom nečekali - to se zeptáme, jak na to dotyčný tvůrce přišel - např. tlačenka: žák vysvětlil, že myslel na hrob přikrytý kamenem, jak mrtvého tlačí a od slova tlačí si vzpomněl na tlačenku. Studenti bývají aktivní, je důležité, aby nejen sami mluvili, ale také poslouchali a reagovali na výpovědi spolužáků. Učitel pouze usměrňuje např. nespisovnost nebo hrubost projevu.

Na tabuli vznikly asociační řetězce a asociační pavouk, studenti vidí názorně, co je asociace a společně dojdou k definici asociace -první, rozumem nekontrolovaná představa, spojení představ a odtud je už krůček k pochopení metafory - sdružování představ, využijte příkladu má srdce z kamene a zeptejte se žáků, co si pod tím představují, asi odpoví, že takové srdce ve skutečnosti neexistuje, ale ten, o kom, se to říká, je necitelný, zlý, tvrdý .... společně dojdete k vysvětlení metafory - dvě rozdílné představy jsou spojeny v jednu : živý člověk má živé srdce, srdce jako symbol života a citu x protikladem je neživý kámen → necitelný, tvrdý, neoblomný člověk (básnický obraz - metafora pomocí aktivace vlastních představ lépe a rychleji vyjádří vlastnost takové člověka).

Můžete přečíst libovolnou báseň, kde by byl motiv kamene. Např.

V kameni je skrytá síla,

v kameni je tajemství,

uvnitř čeká malá víla

a sní svůj sen o štěstí.

Neváhej a rozbij kámen

ten co sídlí v osrdí

znovu žij a zapal plamen

teplo kámen roztaví.

Ztracen není, ten kdo kámen

ve svém srdci objeví,

ztracen ten, kdo navzdory všem

na kámen jen zkamení.

Zeptejte se na dojem z básně, jak si představují onu vílu apod. V této básni můžete spočítat počet slabik, určit typ rytmu a rýmu a dojdete k výsledku, že je psaná pravidelným veršem.

Zadejte žákům 3 slova, aby si z nich utvořili asociačního pavouka a asociační řetězce a ať si zkusí napsat krátkou báseň. Nejméně 4 verše. Nemusí být psaná pravidelným veršem (určete čas, do kdy má být úkol hotový - maximálně 15 minut). Vyberte taková slova, která se vyskytují v nějaké vaší oblíbené básni od prokletých básníků, např. mlha, list, vítr (Podzimní píseň, Paul Verlaine - viz příloha B).

Žáci přečtou svá díla. Nemají-li báseň, tak alespoň asociační mapu. Za každou báseň žáka pochvalte. Někteří se budou stydět číst svůj text, nenuťte je a dovolte se, zda to můžete přečíst vy. Čtěte pomalu a zřetelně. Nechte promluvit žáky - ať sami zhodnotí své výtvory a vyjádří názor nebo své pocity při poslechu druhých. Po celou hodinu důsledně dbejte na správnou výslovnost a kultivovanost projevu.

Buďte připraveni i na to, že si studenti mohou udělat legraci z učitele. Učitel by měl mít smysl pro humor a nebrat si případnou narážku osobně. Připraví-li si vlastní text a o svou improvizaci se podělí se žáky, může jen získat!

Důležitá poznámka na okraj:

Učitel by měl také umět včas reagovat na možnou vulgaritu nebo erotické narážky. Jsou tři možnosti:

  1. Nebude problém - žáci budou ukáznění a učitel nebude muset nic řešit.
  2. Učitel předejde možným „hláškám" a předem studenty upozorní, že na tyto své asociace sice mají právo, že jsou ve věku, kdy je může lecos napadnout, ale ve třídě se s tím chlubit nemusí a ať je nahlas nečtou.
  3. Učitel bude reagovat až při nějakém nevhodném slově - pak včas zarazí studenta v projevu, s tím, že chápe, že ho to napadlo a je to koneckonců přirozené, ale jsme rozumní a kultivovaní lidé, a proto máme možnost některé své představy neříkat veřejně.

Závěrem zhodnoťte práci studentů a přečtěte báseň od vybraného autora - nejlépe tu, kde se vyskytovala slova - nebo asociace na zadaná slova, např. Verlaine - Podzimní píseň (příloha B), nechte studenty, aby našli metafory a zkusili je vysvětlit, tím si upevní získaný poznatek o básnickém obrazu. Tím prakticky shrnou poznatky této hodiny.

Podařené práce se souhlasem studentů vystavte na nástěnce nebo na internetových stránkách školy.

Poznámka:

Zajímavý poznatek jsem učinila v souvislosti s písemným zkoušením probrané látky: Při písemném testu téměř všichni napíší krátkou báseň pomocí asociace na zadaná slova (viz příloha C). Je možné, že trocha stresu, soustředění na vlastní práci i výsledek lépe aktivuje tvůrčí schopnosti některých studentů.

Využité zdroje a pomůcky

Čítanka pro 3. ročník SŠ, např. Bauer Alois: Čeština na dlani. Olomouc 2005.

Nezval Vítězslav: Moderní básnické směry

Tipy na další využití

Tuto metodu asociace je vhodné použít několikrát během výkladu poezie:

  • s úspěchem u tvorby Morgensterna - žáci vymyslí názvy měsíců či týdnů,
  • při výkladu dadaismu - žáci si vytáhnou lístečky s napsanými slovy a skládají je a doplňují podle zadání - buď asociacemi, nebo doplňují logické souvislosti apod.,
  • při výkladu poetismu - např. Abeceda V. Nezvala - je vhodné nechat žáky, aby sami vymysleli texty na jednotlivá písmena, nebo Nezval - Podzim - viz příloha B - grafická podoba básně - tvar listu. Uvádím i ukázky studentské poezie, která vznikla na asociace ke slovům : dým, list, rez (viz PŘÍLOHA C). Mimochodem Nezvalovy básně jsou názorným příkladem metody asociativního tvoření, zvláště ty z dvacátých let 20. století.

Kontakt

Eva Jiřičková,

SUPŠ a VOŠ Turnov

eva.jirickova@sups.info

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
32.23 kB
Dokument
Příloha A
doc
25.39 kB
Dokument
Příloha B
doc
35.16 kB
Dokument
Příloha C

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Eva Jiřičková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Personální a sociální kompetence
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Komunikativní kompetence
  • Odborné vzdělávání
  • Klíčové kompetence LM
  • Kompetence k učení

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída