Odborný článek

Geometrické tvary I

Anotace

V první části třídílného seriálu se žáci základních škol speciálních (v nižších ročnících) seznámí se čtyřmi kamarády: trojúhelníkem, kruhem, čtvercem a obdélníkem. Budou mít možnost napínavý příběh dokončit, převyprávět a ve zbytku dne s těmito geometrickými tvary zažít spoustu her a činností. Na tématu geometrické tvary mohou rozvíjet řeč, sluchové a zrakové vnímání, orientaci, motoriku i předmatematické představy.
Seriál na téma GEOMETRICKÉ TVARY tvoří tři části, kdy každá z nich rozvíjí řeč, zrakové a sluchové vnímání, předmatematické představy, prostorovou orientaci, hrubou a jemnou motoriku a grafomotoriku — tedy schopnosti potřebné pro dobré zvládnutí čtení, psaní a počítání.
 
Náměty pro výuku jsou vhodné zejména pro učitele nižších ročníků základních škol speciálních nebo speciálních škol. Je však možné inspiraci čerpat i pro předškolní vzdělávání.
 
Doporučujeme co možná nejvíce aktivit s žáky dělat na zemi na koberci, v prostoru, a jen nezbytné činnosti, jako např. grafomotorická cvičení, vykonávat u pracovních stolů. Pokud učebna není vybavena kobercem, je možné využít polštářků, kratších molitanů, karimatek, obyčejných dek apod.
 
Jednotlivé aktivity je vhodné nejdříve prozkoumat s reálnými předměty nebo obrázky, a poté pracovat s pracovními listy/učebnicemi. Pracovní list také dobře poslouží v případě, kdy učitel potřebuje výuku více individualizovat — pak může jedna část třídy pracovat samostatně s pracovním listem a druhá v kruhu s učitelem.
 
Všechny náměty nemusí vyhovovat každému učiteli a každému žákovi. Zejména pak je třeba veškeré aktivity přizpůsobit individuálním speciálním vzdělávacím potřebám jednotlivých žáků.

Řeč: lexikálně-sémantická rovina, morfologicko-syntaktická  rovina, sluchové vnímání – naslouchání

Učitel žáky na téma namotivuje vyprávěním/čtením příběhu. Žáci se pohodlně „uvelebí“ na koberci, na polštářcích a poslouchají.

Příběh:

Ahoj, jmenuji se Čtverec a můj delší bratr je Obdélník. Ve vedlejším domě bydlí náš kamarád Kruh, který pořád něco jí, a proto se pořád víc a víc kulatí. Do třídy s námi chodí ještě další kamarád Trojúhelník – ten do každého šťouchá a pořád vymýšlí, co budeme dělat, až půjdeme ven.

Na začátku prázdnin jsme všichni čtyři vyjeli na tábor, který je u rybníka hned vedle lesa. Bydleli jsme ve stanu všichni pohromadě. Přes den jsme se chodili koupat, a nebo jsme chodili na výlety.

Jednou v noci, když už jsme spali, nás Trojúhelník probudil. Chtěl, abychom s ním šli na tajnou výpravu do lesa, že nám ukáže, co včera objevil. Opatrně jsme vylezli ze stanu a přeběhli do lesa, aby nás nikdo neviděl. Byla tmavá noc, ale Trojúhelník vzal s sebou baterku a svítil nám na cestu. Za ním šel Obdélník. Já jsem šel poslední a přede mnou šel Kruh. Začínal jsem se trošku bát a koukal jsem na kamaráda před sebou, jestli se taky bojí. Jenže ten jedl rohlík se šunkou a ostatní ho nezajímalo.

Došli jsme pod kopec, na kterým byly zbytky starého hradu. Trojúhleník chtěl, abychom ho šli prozkoumat. Vylezli jsme nahoru a prošli polorozpadlou bránou. Najednou vedle nás něco strašně zařvalo. Všichni jsme se lekli a začali utíkat zpátky do tábora. Jenže Trojúhelník zakopl a rozbil baterku. Nic jsme neviděli, a tak jsme se rychle schovali za veliký kámen. Chvilku bylo ticho, a tak jsme si mysleli, že to, co na hradě tak hrozně zařvalo, se taky leklo a uteklo. Tu najednou...

Po přečtení učitel s žáky o obsahu příběhu komunikuje, ptá se, co žáky zaujalo, překvapilo, tj. naladí je na další práci s tématem.

Další práce s tématem/textem:

  1. Žáci pracují ve skupině, mají k dispozici větší arch papíru, pastelky, tužky. Jejich úkolem je zakreslit do archu výrazné body z příběhu (hlavní hrdiny, události, co je zaujalo) nebo vypsat vše pomocí krátkých hesel. Poté každá skupina svou práci představí ostatním. Učitel, případně asistent učitele, podle potřeby žákům dopomáhá jak se samotným úkolem, tak s jeho prezentací.
  2. Žáci pracují ve skupině, mají k dispozici větší arch papíru, pastelky, tužky. Mají za úkol dokončit vyprávěný příběh a tento děj zaznamenat do archu. Poté každá skupina svou práci představí ostatním. Učitel opět podle potřeby žákům dopomáhá.
  3. Žáci v místnosti vyhledávají předměty ve tvaru trojúhelníku, kruhu, obdélníku a čtverce. Poté v kruhu na zemi každý svůj předmět představí a popíše jej (např. „školní lavice“ – píše se na tom, má nohy, je ze dřeva…“). Nasbírané předměty je možné dále třídit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.

Zrakové vnímání: zraková analýza a syntéza – skládání obrázku z několika částí

Žáci skládají tvar čtverce, obdélníku, kruhu nebo trojúhelníku z několika částí. Pracují jednotlivě, ve dvojici, případně ve skupině.

Učitel zachová zákonitosti rozvoje zrakové analýzy a syntézy tak, že žáci nejdříve skládají obrázek z menšího počtu částí nejlépe bez předlohy; později skládají obrazce z více částí. Pokud se žákům nedaří, mohou pouze doplňovat jeden nebo dvě části do celého obrazce.

Obtížnější varianty z více částí je možné skládat na předlohu, vedle předlohy a závěrem bez předlohy.

Autor díla: Petra Pšeničková

 

Autor díla: Petra Pšeničková

Motorika: jemná motorika

Žáci provlékají tkaničkou od bot/provázkem/chlupatým drátkem karty ve tvaru geometrických tvarů. Navlékat mohou jednou rukou, vyvlékat druhou. Po procvičení prstů se pustí do grafomotoriky, rozvoje kresby.

Autor díla: Petra Pšeničková

Motorika – grafomotorika – uvolňovací cviky

Žáci si uvolní ruku na široké závodní dráze, kdy se snaží dodržet správné zásady při kreslení, psaní. Zejména se jedná o

  • lehké držení tužky, jejíž konec by měl směřovat k rameni;
  • rovné (bez překřížení) postavení nohou pod stolem a mírné natočení papíru;
  • ruka se při kreslení i psaní pohybuje volně po pracovním listu a její loket se nezvedá. 

Jde o to nacvičit plynulý lehký tah, tedy plynulost může být na úkor přesnosti.

Dráhu žáci projedou nejdříve autíčkem, prstem a závěrem asi 10x pastelkou. Pokud se nedaří udržet směr dráhy kvůli smyčce, je možné směr vyznačit šipkou.

Poznámka

Před samotným kreslením, psaním je vhodné uvolnit prsty ruky cvičením zaměřeným na jemnou motoriku ruky. Uvolňovací cvičení patří před grafomotorické prvky nebo psaní. Tento způsob uvolňování ruky je vhodné též i ve vyšších ročnících speciálního vzdělávání, zejména pak u žáků s méně rozvinutou motorikou.

Autor díla: Petra Pšeničková (Zdroj: Bednářová, 2006)

Motorika: grafomotorika – grafomotorický prvek: rovná čára

Každý žák dostane svůj vlastní pracovní list, kde spojuje jednotlivé geometrické tvary konkrétní barvy rovnou čarou. Je třeba dodržet směr zleva doprava. Opět jde o uvolněný plynulý tah na úkor přesnosti.

Autor díla: Petra Pšeničková

Předmatematické představy: třídění pohybem

Žáci se po sezení u stolů rozhýbou hrou, kdy každý žák má přilepený na triku nebo drží v ruce určitý geometrický tvar a vyhledává dalšího spolužáka se stejným tvarem. Učitel postupně ztěžuje zadání se slovy: „Potkají se všechny kruhy, potkají se všechny velké kruhy, potkají se všechny velké modré kruhy apod.“

Řeč: lexikálně-sémantická rovina

S tématem se pro tento den rozloučíme v kruhu, kdy si každý žák vybere jeden geometrický tvar (nebo předmět v tomto tvaru) a popíše, co se mu na něm líbí.

Doporučená a použitá literatura:

  • BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
  • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Diagnostika dítěte předškolního věku. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1829-0.
  • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R: Jedním tahem – uvolňovací grafomotorické cviky. Praha: DYS-centrum Praha, 2009.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.: Kreslení před psaním. Brno: Pedagogicko-psychologická poradna, 1998.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.: Zrakové vnímání: Optická diferenciace. Praha: DYS-centrum Praha, 2010. ISBN 978-80-904494-2-8.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.:  Sluchové vnímání. PPP, Brno. 2008.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.: Prostorová orientace. PPP Brno, Brno 2009.
  • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R.: Orientace v čase - 1. díl. DYS-centrum, Praha 2010.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.: Orientace v prostoru a čase. Edika, 2012. ISBN 978-80-266-0022-0.
  • BEDNÁŘOVÁ, J.: Předčíselné představy. PPP Brno, Brno 2004.
  • BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Rozvoj grafomotoriky. Computer press, Brno 2006. ISBN 80-251-0977-1.
  • FRANČÍKOVÁ, R., ŠTANCLOVÁ, E.: Šimonovy pracovní listy 15 – Rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik a slov. Portál, Praha 2013. ISBN 978-80-262-0465-7.
  • CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V., BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 a 7 - Logopedická cvičení I a II. Portál, Praha 2007.
  • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Smyslové vnímání. Nakladatelství D+H, Praha 2003.
  • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ,H.: Děti s odkladem školní docházky a jejich úspěšný start ve škole.  Nakladatelství D+H, Praha 2007. ISBN 978-80-903869-3-8.
  • KASLOVÁ, M.: Předmatematické činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe, 2010. ISBN 978-80-86307-96-1.
  • POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-350-5.
  • REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4082-1.
  • REZKOVÁ, V.; TUMPACHOVÁ, L.: Škola před školou II. Praha: Pražská pedagogicko-psychologická poradna, 2004. ISBN 80-239-4083-X.
  • STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo – cvičení na rozvoj slovní zásoby. Knižní klub, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3.
  • SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. ISBN 80-86638-04-9.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petra Pšeničková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
20. 11. 2014
Článek je vhodný pro zvolenou cílovou skupinu žáků.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí