Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Výživa a sport, základy fitness
Odborný článek

Výživa a sport, základy fitness

25. 7. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Jiří Beneš

Anotace

Týdenní tematický kurz, jehož cílem je seznámit se se základními principy výživy, objasnit si základní pojmy a zásady sportovního tréninku a osvojit si základní znalosti i dovednosti v oblasti kondičního posilování (fitness).


Cílem týdenního tematického kurzu je objasnit žákům základní principy výživy a sportovního tréninku, včetně jejich vzájemných vztahů; na několika praktických cvičeních, měřeních a ukázkách si vyzkoušet princip denní energetické bilance a formou exkurzí si osvojit základní znalosti i dovednosti v oblasti kondičního posilování (fitness).

Svým obsahem kurz volně doplňuje a rozšiřuje obsah učiva vzdělávacích oborů Tělesná výchova, Výchova ke zdraví, Biologie a Chemie. Mezi jednotlivými tématy kurzu je zřejmý úzký vztah, což podporuje vnímání mezipředmětových vztahů. Kurz by měl přispět k objasnění problematiky výživy a pohybové aktivity, usnadnit orientaci v oblasti, která snadno podléhá módním trendům a v níž se vyskytuje mnoho polopravd a mýtů.

Popis kurzu

Účastníci kurzu

Kurz je určen pro chlapce i děvčata od 16 let věku a je pojat jako volitelný specializovaný týdenní kurz pro zájemce z různých tříd i ročníků. Optimální počet žáků v kurzu je 15 až 25 v závislosti na materiálních, prostorových a organizačních podmínkách.

Obsah kurzu

Obsahem kurzu jsou dvě přednášky, jedna na téma Výživa a druhá na téma Sportovní trénink a Fitness. Přednášky doplňuje blok praktických měření a výpočtů zaměřený na problematiku denní energetické bilance (příjem a výdej) a tělesné stavby. Dvě specializované exkurze do fitnesscenter a lekce spinningu jsou praktickou částí kurzu v oblasti sportovního tréninku a fitness.

Přednáška na téma Výživa

V úvodní části kurzu jsou žáci seznámeni se základními pojmy, vztahy a principy z oblasti výživy. Seznámí se též s jednotlivými nutričními složkami potravy (cukry, tuky, bílkoviny), s jejich funkcí a využitím v lidském organismu. Probírána je také problematika vitamínů, minerálů a pitného režimu. Pozornost je věnována tematice energetické hodnoty jednotlivých nutričních složek potravy, jejich doporučené množství, vzájemný poměr, kvalita a zdroje. S ohledem na specifický vztah výživy a sportu doporučuji zařadit do přednášky také problematiku výživových doplňků.

Pro tuto část kurzu je vhodné zajistit erudovaného odborníka. Například vyučujícího biologie či chemie, v ideálním případě externího odborníka na výživu. Důležitá je též příprava a vhodná volba studijních materiálů. Dostatek kvalitních materiálů k této problematice lze najít na internetu.

Měření a výpočty

Zde žáci získávají konkrétní představu o energetické bilanci. Zjistí, kolik energie přijímají z nejrůznějších druhů potravin a kolik energie vydají při svém průměrném denním režimu. Zjištěné výsledky a naměřené hodnoty porovnávají s průměrnými či doporučovanými hodnotami a také mezi sebou. Po konzultaci s lektorem a na základě odborných pramenů vyvozují případné návrhy na vhodné změny ve stravovacím a pohybovém režimu.

  • Zjištění energetického příjmu
    Na základě znalosti energetického zisku jednotlivých živin (tuků, cukrů a bílkovin), udávaných v kJ/g nebo v kcal/g, žáci vypočítávají svůj denní energetický příjem. Potřebují k tomu samozřejmě znát, nebo alespoň odhadnout množství konzumovaných potravin a také zastoupení jednotlivých druhů živin v konkrétních potravinách. Tyto informace o nutričním (výživovém) složení potravin jsou uvedeny v energetických tabulkách potravin.
    Na internetu lze nalézt nejen tabulky, ale i „energetické kalkulačky", které po zadání množství a druhu potravy vypočítají celkovou energetickou hodnotu pokrmu.
    Zjištěné hodnoty energetického příjmu jsou následně konfrontovány s hodnotami energetického výdeje - tzv. denní energetická bilance.
  • Zjištění energetického výdeje
    V této části kurzu je žákům objasněn pojem bazálního metabolismu (BMR) a uvedeny způsoby jeho přibližného zjištění na základě věku, pohlaví atd. Hodnotu BMR zjišťujeme nejprve pomocí údajů z tabulek a následně pak měřením přístrojem pro analýzu složení těla, který zjišťuje hodnotu BMR pomocí tzv. BIA analýzy. Oba údaje žáci porovnají a ve spolupráci s lektorem objasní případné rozdíly v tabulkových a změřených hodnotách.
    Ke zjištění aktivního metabolismu (AMR), tedy energie vydané pohybovou aktivitou, využijeme nejprve opět energetických tabulek, ve kterých najdeme druh sportovní aktivity upřesněný ještě intenzitou provádění (např. rychlost běhu či plavání) a odpovídající údaj energetické spotřeby v kJ či kcal za minutu na kilogram tělesné hmotnosti.
    Rychlost chůze, běhu či plavání však nejsou věrohodným ukazatelem intenzity zatížení z důvodu rozdílné úrovně zdatnosti každého jedince. Například běh rychlostí 15 km/h je pro někoho volné tempo a pro jiného téměř maximální rychlost, které je schopen dosáhnout. Proto si žáci vyzkouší také měření energetického výdeje na základě hodnot tepové frekvence (viz kapitola 2.2.2.5) a naměřené hodnoty budou konfrontovat s hodnotami z tabulek.
  • Zjištění BMI
    Pro většinu běžné populace je BMI vcelku objektivním ukazatelem toho, jak je na tom se svou tělesnou hmotností (nadváha, podvýživa, zdravá hmotnost). Problém s objektivitou nastává u sportující části populace, protože BMI nedokáže nijak rozlišit, čím je tělesná hmotnost tvořena. Většina výkonnostních sportovců má nadprůměrně rozvinuté svalstvo, které výrazně ovlivní tělesnou hmotnost, a podle BMI se tedy jedná o jedince s obezitou.
    Žáci mají za úkol spočítat svůj BMI a porovnat ho s dalšími měřeními a testy prováděnými v dalších částech kurzu, zejména s výsledky BIA metody.
  • Měření tělesné skladby pomocí BIA metody
    Žáci mají za úkol zjistit pomocí tělesného BIA analyzéru množství tělesného tuku, svaloviny a případně dalších údajů, které přístroj naměří. Naměřené hodnoty porovnají s tabulkovými hodnotami množství tělesného tuku a ve spolupráci s lektorem výsledky správně interpretují.
  • Měření intenzity zatížení a energetického výdeje
    Nejspolehlivějším a nejpřesnějším ukazatelem intenzity tělesné zátěže je tepová frekvence, protože přesně vypovídá o subjektivním stupni zátěže každého jedince. Z hodnot tepové frekvence se vypočítávají hodnoty energetického výdeje. K průběžnému monitorování tepové frekvence během cvičení slouží přístroje zvané tepovky či sporttestery. Pro objektivní vyhodnocování hodnot tepové frekvence je nutné zadat přístroji údaje o věku, hmotnosti, výšce a maximální tepové frekvenci (přibližně 220 - věk).
    V této části kurzu si žáci zkouší cvičení různou intenzitou podle údajů sporttesteru. Jde o to, aby si zažili subjektivní pocity odpovídající jednotlivým stupňům tělesné zátěže.

Přednáška z oblasti sportovního tréninku a fitness

V úvodu této části kurzu jsou žáci seznamováni se základními pojmy a terminologií z oblasti sportovního tréninku. Dozví se, jaké jsou pohybové schopnosti a jakými metodami je vhodné je rozvíjet. Seznámí se s druhy pohybových dovedností a také se způsoby a fázemi jejich osvojování.

V přednášce je stručně probírána anatomie kosterní a svalové soustavy. Podrobněji se věnujeme svalstvu z funkčního hlediska, protože mezi jednotlivými svalovými skupinami často dochází k tzv. svalové dysbalanci, která negativně ovlivňuje celý pohybový systém.

Součástí přednášky je také fyziologie svalové činnosti, protože právě tato oblast úzce souvisí s problematikou energetických pochodů v organismu i s tréninkovým procesem, resp. s principy tělesné zátěže. Část přednášky zaměřená na fitness je věnována obecným zásadám kondičního posilování, metodám silového tréninku a jejich účinkům na lidský organismus. Žáci jsou také seznámeni s bezpečnostními i hygienickými pravidly pro pobyt ve fitnesscentru.

Tréninková lekce spinningu

Toto specifické a poměrně moderní sportovní odvětví je do kurzu zařazeno především jako příklad vhodné aerobní aktivity. Aerobní druh tělesné zátěže rozvíjí srdeční a dýchací systém a výrazně přispívá k rozvoji celkové tělesné zdatnosti. Je proto velmi vhodným doplňkem silového tréninku.

Vhodnou alternativou ke spinningu v oblasti aerobních cvičení je aerobik v nejrůznějších formách (step-aerobic, kickbox-aerobic atd.), plavání, in-line bruslení, jogging, běh na lyžích, jízda na kole, případně další aktivity, které splňují fyziologické požadavky aerobní zátěže.

Exkurze do fitnesscentra

V ukázkové tréninkové lekci pod vedením instruktora si žáci vyzkouší účinky cvičení na speciálních posilovacích strojích i cvičení s činkami. V úvodu lekce využijí k rozcvičení tzv. „kardiozóny", kde je na výběr z několika druhů strojů pro aerobní zátěž, např. rotopedy, běžící pásy, veslařské trenažéry.

Protože se jedná pouze o jednu ukázkovou lekci, není kladen důraz na objem cvičení (počet opakování či velikost zátěže), ale především na osvojení správné techniky širokého spektra posilovacích cvičení.

Na závěr lekce jsou zařazena kompenzační a strečinková cvičení, v případě dostupnosti též relaxační pobyt v regeneračním bazénovém komplexu (např. Aquafórum ve Františkových Lázních).

Časový harmonogram kurzu

Kurz je navržen jako pětidenní (pondělí až pátek) s předpokládanou denní hodinovou dotací pět vyučovacích hodin.

  • Pondělí: Přednáška na téma Výživa
  • Úterý: Energetická bilance - měření a výpočty
  • Středa: Přednáška na téma Sportovní trénink a Fitness
  • Čtvrtek: Cvičení ve fitnesscentru a lekce spinningu
  • Pátek: Cvičení ve fitnesscentru a regenerace v bazénovém komplexu

Didaktický pohled

Hardware a materiální pomůcky

  • digitální váha na měření složení těla (tělesný tuk, svalovina atd.)
  • přístroje na měření tepové frekvence, vyhodnocení intenzity tělesné zátěže a výpočet energetické spotřeby - tzv. sporttestery
  • alespoň jeden počítač s připojením k internetu a dataprojektorem pro prezentaci přednášek
  • alespoň deset počítačů s připojením k internetu, které jsou nezbytné pro řešení některých praktických úloh

Software

  • internetový prohlížeč a LMS Moodle
  • software pro tvorbu výukových materiálů (textový editor, sw pro editaci videa, sw pro tvorbu PDF, sw pro tvorbu prezentací)

Personální zajištění

  • instruktor spinningu
  • instruktor fitness, případně kvalifikovaný vyučující tělesné výchovy
  • specialista (externista dietolog) na problematiku výživy, případně kvalifikovaný vyučující biologie, nebo chemie

Organizační metodika

  • včas zajistit potřebné materiální vybavení pro kurz (tělesný analyzér, sporttestery)
  • domluvit využití ICT pro potřeby kurzu (dataprojektor, notebook, přístup žáků k internetu v teoretické části kurzu)
  • zajistit odborníka na problematiku výživy (např. vyučující biologie či chemie)
  • domluvit lekci spinningu ve vybraném sportovním zařízení (organizační i finanční podmínky, kvalifikovaný instruktor, vhodný termín, doprava, vybavení návštěvníků atd.)
  • domluvit lekci kondičního posilování ve vybraném fitnesscentru (organizační i finanční podmínky, kvalifikovaný instruktor k dispozici, vhodný termín, doprava, vybavení návštěvníků atd.)
  • zkontrolovat aktuálnost výukových materiálů používaných v kurzu, zejména internetové odkazy
  • v průběhu praktických úkolů a měření dohlížet na objektivnost získávaných údajů a zejména na jejich správnou interpretaci
  • při cvičení v posilovně dbát na správnou techniku a bezpečnost cvičení

Východiska a perspektivy kurzu

Na základě prováděných testů a měření a jejich vzájemné konfrontace by si účastníci měli uvědomit souvislosti mezi pohybovým a stravovacím režimem. Ověřit, že je zbytečné řešit, jakou držet dietu, pokud si párkrát v týdnu najdou trochu času na sport. Uvědomit si, že vhodné pohybové aktivity nepomáhají pouze ke spálení přebytečné energie a tělesného tuku, ale mají pozitivní vliv na většinu orgánových soustav (zejména svalovou, srdeční a cévní, dýchací) a pozitivně ovlivňují lidskou psychiku.

Účastníkům kurzu bylo také uloženo, aby:

  • pravidelně (týdně) prováděli měření tělesným analyzérem pro zjištění tělesné stavby (k dispozici ve škole);
  • pravidelným cvičením ve fitnesscentru ověřili účinky různých tréninkových plánů;
  • pomocí sporttesterů měřili energetickou náročnost různých aerobních aktivit, porovnali jejich účinky a objektivně vybrali pár nejoblíbenějších;
  • jednou za měsíc spočítali týdenní energetickou bilanci (příjem x výdej);
  • získané poznatky a nápady uveřejňovali v LMS MOODLE, sledovali nové příspěvky a diskutovali o aktuálních tématech.

Plněním těchto úkolů a respektováním poznatků z kurzu by si měli účastníci „zažít" základní principy zdravého životního stylu.

Informace o zveřejnění

Elektronická podoba kurzu zpracovaná v LMS Moodle obsahuje veškeré studijní materiály, úkoly i diskusní fóra. Kurz je přístupný pro hosty bez hesla na adrese: http://moodle.gymcheb.cz/course/view.php?id=565.

Autorská práva k materiálům

Materiály, u kterých není uveden zdroj, vytvořil autor kurzu a dává tímto svolení k jejich volnému využívání pro potřeby výuky při dodržení příslušných pasáží Autorského zákona (http://zakony-online.cz/?s4&q4=all), který se samozřejmě vztahuje i na ostatní materiály použité v kurzu.

Závěr

Proč jsem se vůbec rozhodl vytvořit pro žáky kurz s problematikou výživy a sportu? Výživa je oblast, která je stále pod silným vlivem módních trendů a reklamy. U dospívající mládeže je navíc poměrně problematickou záležitostí, neboť právě v tomto věku se nejčastěji setkáváme se stravovacími poruchami, jako je například mentální anorexie či bulimie. V oblasti výživy existuje také řada mýtů, polopravd a zažitých omylů. Proto jsem se v tématu Výživa snažil zaměřit pouze na základní stravovací principy založené na biochemických a fyziologických faktech a oprostit se od zkoumání nejrůznějších druhů diet a diskuzí o tom, co je více a co méně zdravé. Možná, že jsem tím zklamal některé žákyně, které čekaly nějaké převratné a zaručené diety, ale prioritou pro mne bylo, aby se na základě znalosti faktů dokázali žáci v dané problematice alespoň částečně zorientovat sami.

V oblasti sportu se často setkávám s tím, že se trenéři a vedoucí sportovních oddílů úzce zaměřují na specifika svého sportovního odvětví, a ztrácí se tak jakási „sportovní všestrannost". Proto jsem chtěl účastníkům kurzu ukázat pokud možno komplexní pohled na oblast sportovních aktivit a seznámit je se základními pojmy a principy z oblasti sportovního tréninku a odkrýt vzájemné souvislosti mezi jeho jednotlivými částmi.

Fitness je poměrně moderním sportovním odvětvím dostupným široké veřejnosti. Nevyžaduje žádné specifické nadání či talent, není finančně příliš náročné a ve své neprofesionální podobě (kondiční posilování) ho lze zařadit mezi „zdravé" sporty a provozovat i ve vyšším věku. Proto jsem se rozhodl tento sport přiblížit účastníkům kurzu. Cvičením v posilovně si bohužel může člověk také uškodit, pokud nezná základní pravidla bezpečnosti, správnou techniku posilovacích cvičení, biomechanické, anatomické a fyziologické principy a jejich účinky na lidský organismus. S tím vším by se měli žáci na kurzu seznámit a osvojit si také potřebné praktické dovednosti, zejména správnou techniku cvičení.

Internetové zdroje:
http://cs.wikipedia.org/
http://nemoci.abecedazdravi.cz/favicon.ico
http://vitaminy.doktorka.cz/favicon.ico
http://www.aerobics.cz/
http://www.ast-ss.com/
http://www.bilkoviny.cz/
http://www.celostnimedicina.cz/
http://www.e-aminokyseliny.cz/
http://www.fitlinie.cz/
http://www.flora.cz/eden_kalk.php
http://www.f-sport.cz/
http://www.kaloricketabulky.cz/
http://www.korunni.cz/
http://www.nutrivia.cz/
http://www.obezita.cz/
http://www.ordinace.cz/
http://www.osvalech.cz/
http://www.sacharidy.cz/
http://www.sport-portal.cz/
http://www.sportvital.cz/
http://www.vseosportu.unas.cz/
http://www.zdravykorinek.cz/
http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/
http://zivotni-energie.cz/

 

Literatura a použité zdroje

[1] – FOŘT, P. Výživa nejen pro kulturisty. Pardubice : Svět kulturistiky, 1996.
[2] – CHOUTKA, M.; DOVALIL, J. Sportovní trénink. Praha : Olympia, 1991.
[3] – LINC, R. Náuka o pohybe. Martin : Osveta , 1993.
[4] – MEDEK, V.; NOVÁK, P.; SMEJKAL, J. Kulturistika pod mikroskopem. Pardubice : Svět kulturistiky, 1992.
[5] – SILBERNAGL, S.; DESPOPOULOS, A. Atlas fyziologie člověka. Praha : Grada Aviceum, 1993.
[6] – SMEJKAL, J. Kulturistika - cviky. Pardubice : Svět kulturistiky, 1996.
[7] – ZDENĚK, J. Regenerace a sport. Praha : Olympia , 1990.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Jiří Beneš

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • efektivně využívá moderní informační technologie

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna, Školní třída, Exkurze

Nutné pomůcky:

* digitální váha na měření složení těla (tělesný tuk, svalovina atd.) * přístroje na měření tepové frekvence, vyhodnocení intenzity tělesné zátěže a výpočet energetické spotřeby * alespoň jeden počítač s připojením k internetu a dataprojektorem pro prezentaci přednášek * alespoň deset počítačů s připojením k internetu, které jsou nezbytné pro řešení praktických úloh