Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Školní televize

Ikona prikladIkona projekt
Autor: VÚP Praha
Anotace: Žáci se díky práci ve školní televizi seznamují s využitím mediální výchovy a multimédií ve výuce.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  3. Gymnázium » Kompetence komunikativní » prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » Český jazyk a literatura » Jazyk a jazyková komunikace » v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování)
  2. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Společný vzdělávací obsah Hudebního a Výtvarného oboru » Umělecká tvorba a komunikace » vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v životě
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Mediální výchova » Média a mediální produkce
  2. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Spolupráce a soutěž
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Specializovaná učebna, Exkurze
Nutné pomůcky: Zázemí vytvářela škola, která projekt zaštiťovala prostorově (vestibul pro vysílání a improvizované studio pro natáčení). Materiální prostředky pocházely buď ze soukromých zdrojů (kamery, kabeláž, osvětlení, mikrofony), nebo je pořídila škola (zvuková aparatura, plátno, klíčovací plocha, kamery). K přípravě se rovněž využívaly ICT pomůcky, především počítače k tvorbě scénářů a www stránek.
Klíčová slova: mediální výchova, celoroční projekt, kompetence k učení, vyšší stupeň G, kompetence komunikativní, kompetence občanská, kompetence k řešení problémů, kompetence sociální a personální, kompetence k podnikavosti, Osobnostní a sociální výchova, pdpg

Cíl výuky:

a) na úrovni klíčových kompetencí Pozn.: Škola si na základě klíčových kompetencí v RVP G vytvořila vlastní „výstupy", které mají charakter cílů aktivity. Cíle v oblasti kompetence k učení. Žák: •získané informace chápe včetně souvislostí a vysvětlí je, •učí se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů, •zvládá základní technické vybavení (kamera, stativ, mikrofon, propojovací technika, projekční technika). Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů. Žák: •vyhledává informace z různých zdrojů dění školy, zpracovává je a hodnotí, •zpracovává jednotlivé epizody života školy, navrhuje jejich řešení, •realizuje postupy s využitím svých znalostí, schopností a dovedností, •prezentuje a obhajuje své řešení před žáky, rodiči, učiteli, veřejností formou televizního zpracování. Cíle v oblasti kompetence komunikativní. Žák: •osvojuje si různé komunikační strategie a techniky, •rozvíjí své komunikační schopnosti prezentací školy ve školních televizních zprávách, •učí se hodnotit své vlastní komunikační projevy i projevy druhých žáků - formou veřejného vystupování ve školních telenovinách. Cíle v oblasti kompetence sociální a personální. Žák: •rozdělí si ve skupině úkol na části a přijme svou část, včetně zodpovědnosti za její plnění, •pracuje v týmu, má smysl pro kooperaci a vzájemnou toleranci, výsledkem spolupráce jsou pravidelné školní zprávy. Cíle v oblasti kompetence občanské. Žák: •aktivně se zapojuje do dění ve škole formou školního zpravodajství, •účastní se společenského života školy. Cíle v oblasti kompetence k podnikavosti. Žák: •zapojuje se aktivně do zájmové mimoškolní činnosti, •vyjadřuje svoji kreativitu v oblasti public relations. b) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci: •posilovat reflexi sebe sama a nacházení místa ve společnosti, •rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů (tedy schopnost přijímat a zpracovávat mediální produkty s vědomím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu), •získat představu o práci v týmu, o vztazích kooperace, nadřízenosti a podřízenosti při tvorbě společného díla, o vlastním tvůrčím potenciálu, •zvyšovat citlivost vůči kulturním rozdílům, chápat je jako obohacení života, učit se rozumět odlišnostem. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci: •osvojit si dovednosti umožňující práci v týmu, popřípadě jeho řízení a koordinaci jeho jednotlivých členů: vzhledem k tomu, že snaha o uplatnění ve sféře veřejné (resp. mediální) komunikace je v postindustriální (resp. „informační") společnosti stále častější, •osvojit si poznatky usnadňující orientaci v současném světě, •získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech. c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci: •uvědomit si hodnotu lidské spolupráce, •uvědomit si, že v různých životních situacích často nebývá pouze jediné řešení, •uvědomit si, že téměř každý sociální nebo komunikační akt má svůj mravní rozměr. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: •rozpoznávat faktory ovlivňující duševní energii a kreativitu, •umět spolupracovat, •porozumět sociální skupině, v níž žije, •tvořit kvalitní mezilidské vztahy, brát ohled na druhé, být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazků druhých, •nabýt specifické dovednosti (seberegulativní i komunikační) pro zvládání různých sociálních situací (komunikačně složité situace; soutěž; spolupráce; pomoc atd.).

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium, Příbram
Realizátor: Iva Kadeřábková
Konzultant VÚP: Kamila Sladkovská

Školní televize patří mezi tzv. volnočasové aktivity. Pod vedením učitele se jednou týdně schází redakční rada a první středu v měsíci promítá školní televizní zpravodajství, které je následně distribuováno do regionální TV sítě. Žáci se díky práci ve školní televizi seznamují s využitím mediální výchovy a multimédií ve výuce.

Kontext

Cílovou skupinou příkladu dobré praxe jsou žáci, kteří se zaměřují na obory, kde na prvním místě stojí komunikativní dovednosti. Základním předpokladem realizace tohoto příkladu dobré praxe ve škole byla vůdčí osobnost celého projektu - mladý pedagog, jehož koníčky jsou fotografování, filmování, týmová práce s dětmi. Výhodou je i dostatečný počet žáků, z nichž je možné vybírat případné zájemce o tento druh práce. Žáci, kteří se o mediální oblast zajímají, se chtějí v budoucnu touto oblastí zabývat profesně, či jen tak ze zájmu. Většina z nich se připravuje na budoucí studium či povolání - žurnalistické, umělecké, humanitní, public relations, management apod.

Cíle

a) na úrovni klíčových kompetencí
Pozn.: Škola si na základě klíčových kompetencí v RVP G vytvořila vlastní „výstupy", které mají charakter cílů aktivity.

Cíle v oblasti kompetence k učení. Žák:

  • získané informace chápe včetně souvislostí a vysvětlí je,
  • učí se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů,
  • zvládá základní technické vybavení (kamera, stativ, mikrofon, propojovací technika, projekční technika).

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů. Žák:

  • vyhledává informace z různých zdrojů dění školy, zpracovává je a hodnotí,
  • zpracovává jednotlivé epizody života školy, navrhuje jejich řešení,
  • realizuje postupy s využitím svých znalostí, schopností a dovedností,
  • prezentuje a obhajuje své řešení před žáky, rodiči, učiteli, veřejností formou televizního zpracování.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní. Žák:

  • osvojuje si různé komunikační strategie a techniky,
  • rozvíjí své komunikační schopnosti prezentací školy ve školních televizních zprávách,
  • učí se hodnotit své vlastní komunikační projevy i projevy druhých žáků - formou veřejného vystupování ve školních telenovinách.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální. Žák:

  • rozdělí si ve skupině úkol na části a přijme svou část, včetně zodpovědnosti za její plnění,
  • pracuje v týmu, má smysl pro kooperaci a vzájemnou toleranci, výsledkem spolupráce jsou pravidelné školní zprávy.

Cíle v oblasti kompetence občanské. Žák:

  • aktivně se zapojuje do dění ve škole formou školního zpravodajství,
  • účastní se společenského života školy.

Cíle v oblasti kompetence k podnikavosti. Žák:

  • zapojuje se aktivně do zájmové mimoškolní činnosti,
  • vyjadřuje svoji kreativitu v oblasti public relations.

b) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • posilovat reflexi sebe sama a nacházení místa ve společnosti,
  • rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů (tedy schopnost přijímat a zpracovávat mediální produkty s vědomím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu),
  • získat představu o práci v týmu, o vztazích kooperace, nadřízenosti a podřízenosti při tvorbě společného díla, o vlastním tvůrčím potenciálu,
  • zvyšovat citlivost vůči kulturním rozdílům, chápat je jako obohacení života, učit se rozumět odlišnostem.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

  • osvojit si dovednosti umožňující práci v týmu, popřípadě jeho řízení a koordinaci jeho jednotlivých členů: vzhledem k tomu, že snaha o uplatnění ve sféře veřejné (resp. mediální) komunikace je v postindustriální (resp. „informační") společnosti stále častější,
  • osvojit si poznatky usnadňující orientaci v současném světě,
  • získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech.

c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

  • uvědomit si hodnotu lidské spolupráce,
  • uvědomit si, že v různých životních situacích často nebývá pouze jediné řešení,
  • uvědomit si, že téměř každý sociální nebo komunikační akt má svůj mravní rozměr.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci:

  • rozpoznávat faktory ovlivňující duševní energii a kreativitu,
  • umět spolupracovat,
  • porozumět sociální skupině, v níž žije,
  • tvořit kvalitní mezilidské vztahy, brát ohled na druhé, být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazků druhých,
  • nabýt specifické dovednosti (seberegulativní i komunikační) pro zvládání různých sociálních situací (komunikačně složité situace; soutěž; spolupráce; pomoc atd.).
Realizace - postup a metody

Vzhledem k charakteru aktivity, koncipované zprvu jako zájmový kroužek, proběhla přípravná fáze formou informační kampaně směřované k případným zájemcům o práci v kroužku. Žáci byli formou plakátu vyzváni k účasti na úvodní informační schůzce, kde byli seznámeni s koncepcí projektu, formou jeho realizace a cíli. V daném termínu se sešla užší skupina žáků, kteří projevili zájem o práci v kroužku televizní publicistiky a začali pracovat na formě zpravodajství a vytvářet první vysílání. To pak bylo realizováno přibližně měsíc a půl poté, závěrem školního roku 2004/2005.

V průběhu existence projektu byly role rozděleny tak, že učitel měl jako vedoucí kroužku s názvem GymTV na starosti tvorbu finální podoby televizního zpravodajství, tj. střih a grafickou podobu školních zpráv. Vedl jednotlivé týdenní redakční porady. Role žáků byly dále hierarchicky uspořádány tak, že zvolený šéfredaktor se tvůrčím způsobem podílel na práci týmu, zaučoval a vedl jednotlivé tvůrčí skupiny, zejména při práci na nových reportážích. Další členové pak plnili úlohy vycházející z redakční porady, která jmenovala jednotlivé týmy pro tvorbu reportáží. Členové redakce se nespecializovali na jednotlivé práce v rámci štábu, ale podle potřeby a dohody plnili úlohy redaktora, scenáristy či kameramana. Nejednalo se totiž pouze o tvorbu měsíčního televizního zpravodajství, ale i řadu dalších akcí spjatých se školou.

Členové skupiny pravidelně natáčeli maturitní klipy pro poslední ročníky. Dostali dokonce příležitost dokumentovat maturitní plesy pro všechny čtyři maturitní třídy. Tyto akce byly zaznamenávány pěti kamerami, sestříhány a byla vyrobena DVD. V návaznosti na původní materiální zázemí, které si členové od počátku obstarávali sami, si dokonce pro zmíněnou příležitost zkonstruovali kamerový jeřáb, který je nyní používán i při natáčení dalších příležitostných akcí, jakou je například školní akademie.

Kromě uvedených akcí nelze opominout ani ojedinělý projekt, který GymTV s úspěchem realizovala na podzim 2005, kdy vytvořila třicetiminutový dokumentární film o škole. Ve filmu je škola představena z hlediska historie i současnosti, přibližuje se její vybavení a projekty. Dnes film slouží jako propagační materiál školy, a to i v zahraničí, neboť byl díky studentské pomoci pořízen i anglický překlad a snímek je k dispozici i s titulky.

Zvláštní pozornost si zasluhuje projekt Jak se dělá televize aneb Setkání školních televizí z ČR pod záštitou České televize. Projektové dny se konaly ve dnech 13. a 14. října 2006 a podílel se na nich celý tvůrčí tým. V rámci projektu proběhly tvůrčí dílny a přednášky, vedené odborníky z ČT z jednotlivých oblastí televizní tvorby (kamera, střih, moderování, grafika, tiskový mluvčí apod.). Díky zájmu ze strany ČT se tak studenti i veřejnost, jíž byla akce přístupná, setkali s celou řadou profesionálů a známých tváří, jakými jsou např. B. Klepetko, A. Zárybnická, M. Langer, K. Čáslavský, P. Vantuch, M. Krafl aj. O průběhu projektu ČT informovala ve svém zpravodajství, uskutečnilo se také několik živých vstupů do vysílání. Druhou částí projektu byla prezentace školních a dětských televizí z ČR, jejichž zástupci projekt navštívili.

Na tvorbě GymTV se nepřímo podílejí i externí odborníci, např. v rámci odborných seminářů na zmíněné konferenci, či regionální televize, která vysílání GymTV přebírá a zařazuje do svého programu. V průběhu projektu došlo k upevnění kolektivu a k vytvoření určitého jádra žáků, kteří v projektu pracovali dlouhodobě a mají vážný zájem věnovat se některému z oborů i v budoucnosti. Vztah mezi učitelem a žákem byl založen na vzájemném respektu, možnosti svobodně vyjádřit svůj názor a povinnosti ostatních jej respektovat. Redakční porady probíhaly ve volném duchu, učitel žáky podněcoval k vyjádření vlastních myšlenek a stal se jejich partnerem, nikoli striktním vedoucím.

GymTV je aktivita, kterou žáci dělají ze zájmu o daný obor, či o dění ve škole nahlížené netradičníma očima. Proto náměty na reportáže samostatně vymýšleli, vytvářeli je a sdělovali svůj názor na obrazovce v příspěvcích k tomu určených (rubrika Plusy a minusy měsíce, kde vždy jeden člen redakce sdělil své osobní kladné a záporné pocity z dění ve škole v uplynulém období a zdůvodnil je).

Žáci se během přípravy reportáží učili diskutovat mezi sebou na odborné téma, během natáčení zpravodajství pak komunikovat s respondenty. Zároveň rozvíjeli i své písemné komunikační schopnosti, když připravovali další podklady pro scénáře (komunikace elektronickou poštou) a následně tvořili scénáře. Učitelova role pak byla ve finální úpravě zpravodajství.

Žáci školy měli možnost zpětné vazby ve dvou rovinách. Dlouhodobou, a to prostřednictvím formuláře na webových stránkách televize, a krátkodobou, kdy se v rámci projektu Mediální výchova na gymnáziu vyjadřovali formou recenzí k určitému vydání zpravodajství, hodnotili klady a zápory a rovněž zvažovali přínos školní televize. Ve druhé fázi projektu pak každá třída navrhla námět na reportáž do vysílání. Tři vítězné pak GymTV natočila.

A jak práci v rámci školního kroužku GymTv vidí šéfredaktor z řad žáků?

"Naše redakce GymTV má 12 členů a schází se podle potřeby, minimálně jednou týdně. Schůzka probíhá v interaktivní učebně, kde je studentům k dispozici notebook s připojením na internet a projektor spolu s interaktivní tabulí a audio systémem. Schůzka je obvykle zahajována okolo 16. hodiny a vede ji PhDr. Josef Fryš, který je autorem celého projektu GymTV. V úvodu probíráme a hodnotíme předchozí vydání. Reagujeme na dotazy či ohlasy ohledně vysílání a navzájem si říkáme, která práce byla odvedena výborně, nebo naopak, kde máme ještě mezery.

Další část schůzky tvoří debata nad internetovou sekcí. Hodnotíme návštěvnost za uplynulý týden a vyvozujeme z ní závěry, jako například, že velká část žáků navštěvuje gymtv.pb.cz v hodinách IVT a že nejvyšší návštěvnost zaznamenává server bezprostředně po odvysílaném zpravodajství. Dále navrhujeme změny ve struktuře webu a další vylepšení. Samozřejmě se jedná i o tom, jaké články budeme připravovat.

Poslední a nejdůležitější částí schůzky je příprava nové relace, na jejíž natočení máme vždy necelý měsíc. Sestaví se stručná osnova z nejdůležitějších událostí a na ně se nabalují „střípky z gymnázia". Ke každé reportáži se připisuje přibližná stopáž, celkový čas zpravodajství nesmí přesáhnout 20 minut. Vedení školy nám poskytuje seznam akcí na následující měsíc a sami také sbíráme informace z celé školy. Po vytvoření nástinu se zařazují pravidelné rubriky: Den s..., Úspěšní studenti, Plusy a minusy měsíce, Anketa, Stručný přehled dění aneb „Střípky z gymnázia" a samotné studio. Vybírají se moderátoři a reportéři si rozdělují reportáže a vybírají kameramany a případně termíny natáčení. Pan učitel Fryš stanoví uzávěrku, která je většinou v pátek v odpoledních hodinách - týden před vysíláním.

V případě, že se vyskytne nějaká nečekaná událost, využíváme živé vstupy nebo kratší zprávy. Za pouhý jeden den jsme připravili mimořádné zpravodajství o havárii vody, která vytopila tři patra budovy školy. V té jsme shrnuli názory statiků, vedení školy - provoz, financování a pojištění a samozřejmě pátrání po příčinách a nalezení podobných případů v minulosti. Na konci školního roku jsme bezdrátově vysílali živý vstup, ve kterém jsme na poslední chvíli oznámili jméno nové ředitelky školy."

Primárním výstupem příkladu dobré praxe je promítání školních zpráv na plátno ve vestibulu školy. Vysílá se vždy první středu v měsíci před a po vyučování a o velké přestávce. Dále je vysílání šířeno regionální televizí Fonka, streamováno na webových stránkách televize a na závěr školního roku je vydáváno na DVD. Ostatní aktivity GymTV (maturitní plesy, dokument Kdo je gymnázium?, záznamy akademií apod.) jsou vydávány na DVD. GymTV zároveň spravuje vlastní informační portál www.gymtv.pb.cz, kde jsou k dispozici aktuální informace z dění ve škole a okolí, informace o GymTV a jejích členech.

Ukázka vysílání - vysílání školní televize

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Zázemí vytvářela škola, která projekt zaštiťovala prostorově (vestibul pro vysílání a improvizované studio pro natáčení). Materiální prostředky pocházely buď ze soukromých zdrojů (kamery, kabeláž, osvětlení, mikrofony), nebo je pořídila škola (zvuková aparatura, plátno, klíčovací plocha, kamery). K přípravě se rovněž využívaly ICT pomůcky, především počítače k tvorbě scénářů a www stránek.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Naplnění cílů PDP hodnotí každý měsíc učitelé a žáci školy zhlédnutím školního zpravodajství. Osobnostní a sociální výchova je posuzována jednak vlastním pozorováním vedoucího projektu, učiteli a žáky, jednak „plusy a minusy školní televize", kterými vyjadřují své názory všichni žáci školy na konci školního roku. K rubrice „plusy a minusy" se poté vyjadřuje celý štáb školní televize.

Během školního roku dostávají všechny kmenové třídy školy příležitost, aby napsaly scénář k několikaminutovému klipu, jehož námět tvoří život školy. Jednotlivé scénáře jsou GymTV hodnoceny a postupně zfilmovány. Všichni žáci školy mají možnost podílet se na práci GymTV.

Maturitní ročníky každoročně natáčí vlastní videoklip, jenž mapuje osmiletý či čtyřletý pobyt maturantů ve škole. Žáci zúročí nabyté vědomosti a dovednosti v práci v GymTV. Třídy natáčející maturitní klipy s GymTV úzce spolupracují.

Stěžejní akce školy (maturitní plesy, kulturní a sportovní akademie, lyžařské kurzy, mezinárodní projekty, školní zprávy v jednotlivých školních letech apod.) vycházejí na DVD, jež si mohou žáci zakoupit. Svoje výkony veřejného vystupování mohou posoudit i s několikaletým odstupem.

Žáci, kteří odcházejí studovat vysoké školy zabývající se mediální komunikací (FAMU, public relations, média apod.), využívají svá filmová díla při přijímacích zkouškách včetně získaných zkušeností.

Shrnutí a zhodnocení celkové kvality příkladu dobré praxe

Základní cíle příkladu dobré praxe jsou naplňovány. Žáci se učí projevovat svůj názor, snaží se plynule a kultivovaně komunikovat, argumentovat, vyjadřovat se. Mohou uplatnit v praxi své nápady, využít vlastní fantazii v praxi. Učí se zpracovat, vyhodnotit a využít podněty z okolního světa (především z dění ve škole) a předat je ve zkrácené a podnětné podobě svým spolužákům, popř. veřejnosti. Základem práce ve školní televizi je schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Žák získává informace, vzdělává se a smysluplně naplňuje svůj volný čas. Dále se učí pracovat s technikou potřebnou k realizaci zpravodajství, a to jak televizního, tak internetového, tj. s kamerou (úhel záběru, kompozice obrazu apod.), s mikrofonem (osvojují si technikou rozhovoru) či s počítačem (střih, tvorba internetových stránek).

Základem školní televize je týmová práce, která vede k uvědomování si hodnoty činnosti různých lidí, jejich názorů, přístupů k řešení problémů. U osobností žáků je rozvíjena kreativita, schopnost „dotahovat" nápady do reality, je rozvíjena tvořivost v mezilidských vztazích.

Značným problémem příkladu dobré praxe je materiální vybavení, potřebná místnost pro tvorbu, náhrada žáků odcházejících po maturitě ze školy. Vzhledem k neustálé cirkulaci žáků v GymTV (začátek studia, příchod do GymTV, maturita) je vzdělávání v oblasti mediální komunikace stále se opakující cyklus. Jde tedy o neustálé zlepšování práce reportérů (komunikační a vyjadřovací schopnosti) i techniků. Cílem GymTV je přinášet nové a zajímavé informace, což na ně klade vysoké nároky vzhledem k faktu, že většina událostí ve školním roce se cyklicky opakuje. Žáci zapojení do PDP tak čelí problému, jak se vyhnout opakování reportáží. Mezi další problémy patří také úroveň výslovnosti redaktorů, kdy klesající trend v kvalitě hlasité četby textu s příchodem široké škály zdrojů zábavy má za následek mnohem menší aktivní zkušenost s mluveným projevem.

Aktivita školy šířená prostřednictvím školní televize je přínosem pro žáky celé školy v přísunu nových informací zpracovaných zábavnou, nápaditou formou. Samotní žáci objevující se ve školní televizi tuto skutečnost velmi dobře přijímají a jsou na ni pyšní. Veřejnost města se seznamuje se životem a děním školy. Umělecká úroveň školních zpráv je mnohdy hodnocena pozitivněji než zpravodajství kabelové televize.

Nutným stimulem pro PDP je odbornost a nadšení učitele, jeho snaha žáky něco nového naučit, připravit je do života, velký význam má i schopnost hodnotit realitu celého projektu, který vede. Bez jeho motivace a především dostatku času by PDP vůbec nemohl vzniknout.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Příklad dobré praxe má jasnou perspektivu, a to i proto, že nezasahuje do finančního rozpočtu školy a je velmi dobře předatelný prostřednictvím internetu. Důležitý je schopný pedagog a skupina kreativních žáků. Pokud by byl příklad opakován na některé jiné škole, je nutné věnovat pozornost materiálnímu vybavení.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
Jsou to zejména inspirace z veřejnoprávní televize i soukromých tuzemských a zahraničních televizních stanic, a to i těch neprofesionálních, dětských a školních tak, jak se prezentovaly na konferenci „Jak se dělá televize". Na druhé straně informace o PDP je možné získat z průběžné tvorby GymTV na internetu a vydaných DVD nosičích. Zaujetí pro všestrannou tvorbu je patrné např. z dokumentu Kdo je Gymnázium?, který byl v roce 2007, dva roky od své premiéry, aktualizován a rozšířen a který televizníma očima představuje celou školu.

Kontaktní osoba:
Josef Fryš
e-mail: fryspep@centrum.cz

Reflexe:

Základní cíle příkladu dobré praxe jsou naplňovány. Žáci se učí projevovat svůj názor, snaží se plynule a kultivovaně komunikovat, argumentovat, vyjadřovat se. Mohou uplatnit v praxi své nápady, využít vlastní fantazii v praxi. Učí se zpracovat, vyhodnotit a využít podněty z okolního světa (především z dění ve škole) a předat je ve zkrácené a podnětné podobě svým spolužákům, popř. veřejnosti. Základem práce ve školní televizi je schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Žák získává informace, vzdělává se a smysluplně naplňuje svůj volný čas. Dále se učí pracovat s technikou potřebnou k realizaci zpravodajství, a to jak televizního, tak internetového, tj. s kamerou (úhel záběru, kompozice obrazu apod.), s mikrofonem (osvojují si technikou rozhovoru) či s počítačem (střih, tvorba internetových stránek). Základem školní televize je týmová práce, která vede k uvědomování si hodnoty činnosti různých lidí, jejich názorů, přístupů k řešení problémů. U osobností žáků je rozvíjena kreativita, schopnost „dotahovat" nápady do reality, je rozvíjena tvořivost v mezilidských vztazích. Značným problémem příkladu dobré praxe je materiální vybavení, potřebná místnost pro tvorbu, náhrada žáků odcházejících po maturitě ze školy. Vzhledem k neustálé cirkulaci žáků v GymTV (začátek studia, příchod do GymTV, maturita) je vzdělávání v oblasti mediální komunikace stále se opakující cyklus. Jde tedy o neustálé zlepšování práce reportérů (komunikační a vyjadřovací schopnosti) i techniků. Cílem GymTV je přinášet nové a zajímavé informace, což na ně klade vysoké nároky vzhledem k faktu, že většina událostí ve školním roce se cyklicky opakuje. Žáci zapojení do PDP tak čelí problému, jak se vyhnout opakování reportáží. Mezi další problémy patří také úroveň výslovnosti redaktorů, kdy klesající trend v kvalitě hlasité četby textu s příchodem široké škály zdrojů zábavy má za následek mnohem menší aktivní zkušenost s mluveným projevem. Aktivita školy šířená prostřednictvím školní televize je přínosem pro žáky celé školy v přísunu nových informací zpracovaných zábavnou, nápaditou formou. Samotní žáci objevující se ve školní televizi tuto skutečnost velmi dobře přijímají a jsou na ni pyšní. Veřejnost města se seznamuje se životem a děním školy. Umělecká úroveň školních zpráv je mnohdy hodnocena pozitivněji než zpravodajství kabelové televize. Nutným stimulem pro PDP je odbornost a nadšení učitele, jeho snaha žáky něco nového naučit, připravit je do života, velký význam má i schopnost hodnotit realitu celého projektu, který vede. Bez jeho motivace a především dostatku času by PDP vůbec nemohl vzniknout.
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 09. 2008
Zobrazeno: 11932krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VÚP. Školní televize. Metodický portál: Články [online]. 10. 09. 2008, [cit. 2019-11-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GFC/2499/SKOLNI-TELEVIZE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.