Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Člověk a společnost > Dějepis > Počátky novověku

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Člověk a společnost > Dějepis > Počátky novověku > Velké zámořské objevy v 15. a 16. stolet...

Velké zámořské objevy v 15. a 16. století

Základní průběh hodin

Žáci pracují ve skupinách i samostatně, střídají různé činnosti a snaží se zorganizovat svou práci tak, aby zároveň s poučením postupně vznikal plakát (poster) kolážového typu, který by zachycoval základní fakta celého tématu a slovem i obrazem dotvářel celkovou představu o době 15. a 16. století. Učitel si předem vyhledá odbornou literaturu, v ní najde články, které svým obsahem budou odpovídat rozsahu vědomostí, jenž mají žáci získat, články si označí (vše najdete v Příloze 1, Seznam literatury), do záhlaví napíše konkrétní údaje, kterých si mají žáci všímat (viz Seznam literatury, informace za názvem kapitoly z dané knihy).

Realizace

1. vyučovací hodina – pracuje se v běžné školní třídě, žáci jsou předem instruováni, aby vytvořili skupiny po 3 – 4 jedincích a srazili si dvě lavice dohromady, aby měli větší pracovní plochu.

  • Učitel přinese materiály: odbornou literaturu (viz Příloha 1), papíry na poznámky, na které předepíše zadaný úkol, tedy uveden je hlavně název článku z dané knihy, a v závorce je napsáno, co je úkolem žáků zjistit z textu článku (většinou je to jméno objevitele, dobyvatele, směr trasy objevné plavby, název světadílu, který je objevován, zacházení s domorodci apod.). Dále si učitel  zajistí přístup ke kopírovacímu stroji.
  • Vlastní postup v hodině:  úvodní motivace – četba ukázky (viz Příloha 2). Ukázka je učitelem krátce (ve 4–6 minutách) komentována, vysvětlena ve spolupráci se žáky, kteří si tak na úvod mají možnost uvědomit, co již o zámořských objevech vědí. Zároveň je dobré připomenout souvislost s předtím probíranou látkou týkající se  renesance a humanismu.
  • Žáci jsou tak uvedeni do centra dění a nyní mají za úkol zjistit, proč vůbec došlo k zám.ořským objevům, kdo a kdy i jak je zorganizoval, realizoval a jak se chovali Evropané v nově objevených oblastech, z čehož později společně vyvodí důsledky této činnosti.
  • Učitel rozdá (nebo nechá "losovat z klobouku") jednotlivým skupinám papíry velikosti A4 se zadaným úkolem (tj. na papíře je napsán název článku z určité knihy a upřesňující údaje, které v něm mají žáci pracující ve skupině nalézt a vypsat, názvy článků uvedeny, viz Příloha 1 – Seznam literatury) a každá skupina obdrží příslušnou knihu nebo její okopírovanou část, to v případě nedostatku odborné literatury, ze které může vše nastudovat. Zároveň se předpokládá, že si žáci v rámci své skupiny rozdělí úkoly, např. postupně, jeden po druhém, předčítají po odstavcích text článku z knihy, všichni se dohodnou na výběru podstatné informace a „písař skupiny" vše zaznamená na papír. Učitel  během práce obchází všechny skupiny a dohlíží na to, zda všichni pracují, rozumí zadání a zda vědí, které informace jsou podstatné.
  • Žáci zároveň v dané knize vyhledávají doprovodný obrazový materiál (fotodokumentaci dobových rytin, výjevů z cest, obrazový materiál o kultuře tamních obyvatel, mapy, náčrty tras, obrázky lodí apod.) a na požádání jim učitel část materiálu okopíruje tak, aby mohla tvořit součást budoucího posteru. Jednoduché věci si žáci dle obrázku načrtnou sami (mnozí jsou schopni jednoduše překreslit i mapy, ukázky výrobků, plodin atd.).
  • Na závěr  učitel zadá skupinám úkol, aby si společně pro každého člena do příští hodiny rozmnožili právě vytvořený výpisek a aby se dohodli, který úsek a kdo bude doplňovat v následující hodině dalšími údaji nebo které z vypsaných jevů či údajů  je nutno ověřit na internetu, nejlépe na stránkách Wikipedie.

2. vyučovací hodina – pracuje se v počítačové učebně, každý žák má s sebou přidělenou část výpisků, jenž vznikly v předchozí hodině, a zná určitý úsek ze zpracovávaného tématu, který má ověřit. Je dobré posadit žáky v učebně tak, aby členové skupin seděli co nejblíž k sobě (pro případnou dohodu, konzultaci mezi sebou).

  • Učitel na úvod žáky upozorní na problém nespolehlivosti internetových stránek a doporučí hledat na stánkách Wikipedie. Problém ale stejně může nastat. V případě pochybností je tedy dohodnuto, že se žáci přihlásí a učitel jim bude nápomocen radou.
  • Všichni již pracují samostatně, v případě menšího počtu počítačů je nutné dopředu instruovat skupiny, že se musí dělit po dvojicích.
  • Poté, co každý jedinec (dvojice) dohledá potřebné informace k zadané části společného textu, začne (začnou) ze svých poznámek  vytvářet konečný text. Volí různé typy písma a zvýraznění, odborné výrazy píše proloženě atd., žáci zde využijí znalostí práce s Wordem dle svého uvážení.  Na závěr hodiny každý vytiskne svou část textu a ve skupině sesadí dohromady celou informaci.
  • Materiál žáci mohou uschovat u učitele pro další hodinu.

3. vyučovací hodina pracuje se v běžné školní třídě, žáci jsou instruováni, aby přinesli (z domu nebo od učitele, dle situace)  veškerý dosud vytvořený materiál, budou pracovat ve stejných skupinách jako v první hodině, přinesou si výtvarné potřeby, lepidlo.

  • Žáci obdrží od učitele karton, velkou čtvrtku (nebo si ji sami předem zakoupí, dle možností školy).
  • Začnou tvořit „koláž" z veškerého materiálu, který za poslední dvě hodiny nashromáždili, mohou vše ještě dotvářet nákresy a zdobit svou prezentaci výtvarnými prvky.
  • Učitel dohlíží na přehlednost a upozorní na případné chyby.
  • Na závěr hodiny jsou hotové postery umístěny na výstavní plochu, žáci jsou upozorněni učitelem na příští hodinu, kdy budou svou práci prezentovat, tj. musí si ústní projev (prezentaci) společně připravit.

4. vyučovací hodina – prezentace s výstupy, žáci předem sejmou z výstavní plochy své práce.

  • Učitel postupně vyzve jednotlivé skupiny, aby předstoupily se svou prezentací před třídu a ve vymezené době (cca 5 minut) přednesly anotaci o své práci a vyzvedly z ní nejdůležitější data, jména, trasy cest či s tématem spojené odborné termíny (případným dotazům místo vyhrazeno, s odpovědí na ně může pomáhat učitel).
  • V posledních cca 10 minutách hodiny celá třída společně vyvodí z přednesených informací důsledky zámořských objevů pro Evropu i pro domorodé civilizace, tedy důsledky kladné i záporné, a vytvoří o nich zápis,  jenž se stane součástí prezentací na výstavní ploše (nejlépe bude, když učitel vyvozované důsledky zapisuje průběžně na tabuli, žáci do sešitů a pak je pověřen výtvarně nadaný žák, aby vše sepsal na papír A4 a přivěsil k posterům vráceným na výstavní plochu).
  • Na závěr hodiny učitel zhodnotí práci všech zúčastněných, dle uvážení je možno vyhlásit i soutěž o nejlepší poster (pozor na „vzetí větru z plachet" těm, kteří se neumístí), nebo vše je možno uzavřít jednoduchou křížovkou, která opakuje základní pojmy z probrané látky týkající se humanismu, renesance a zámořských objevů (vizř Příloha 3). Tak žáci dobře pochopí, že tyto procesy jsou provázané a existují jen proto, že jeden umožnil vznik druhého.

Pozn. Pokud je skupin 4 – 5, vše se ve čtvrté vyučovací hodině stihne, pokud je skupin víc nebo se žáci více dotazují, musí učitel počítat s tím, že se část práce přesune do další hodiny. Není však potřeba litovat času, protože téma je závažné, žáci si ho dobře pamatují, forma je většinou baví, a tudíž si vše uchovávají v paměti vcelku dlouho. Na téma se pak dá dobře navazovat, např. zbude-li čas v druhé hodině prezentací, je více než dobré připomenout navazující děje v období novověkého kolonialismu 18. a 19. století a neokolonialismu současnosti.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám