Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Člověk a příroda > Geologie > Geologické procesy v litosféře

Zobrazit na úvodní stránce článků

Zkoumáme pórovitost hornin

Praktický příspěvek
inspirace
Žáci se v rámci aktivity seznámí s pojmem pórovitost hornin a budou porovnávat pórovitost materiálů o různém zrnitostním složení.

Minulý článek seriálu geologických aktivit s názvem Tajemství ropy se zabýval ropou a její přítomností v pórech propustných hornin, které jsou obklopeny nepropustnými horninami. Porézní horniny (pískovce, vápence korálových útesů apod.) společně s horninami nepropustnými (např. jílovité břidlice) představují tzv. ropné pasti, ze kterých je možné získávat ropu. Z hlediska pátrání po ropných nalezištích je logické, že geologové zkoumají mimo jiné právě pórovitost hornin, tedy objem pórů (dutin) v horninách vzhledem k celkovému obejmu horniny.

Obr. Schematické znázornění zrn horninového materiálu a pórů (dutin) mezi jednotlivými zrny

K tomu, abychom mohli porozumět pórovitosti hornin, budeme v rámci této geologické aktivity s žáky zkoumat 3 zrnitostně různé materiály a následně provedeme výpočet procentuálního zastoupení pórů (dutin) v celkovém objemu nezpevněné horniny.

Aktivita je určena pro žáky 2. stupně základních škol a předpokládá skupinovou práci, ve které budou žáci pracovat s převody jednotek a provádět měření a jednoduché výpočty. Výsledky budou násadně zaznamenávány každou pracovní skupinou do připravené tabulky:

Velikost zrn nezpevněné horniny

Objem vody (ml)

Objem horninového materiálu (cm3)

Procentuální zastoupení pórů v materiálu

Největší velikost

 

 

 

Střední velikost

 

 

 

Malá velikost

 

 

 

Potřebné pomůcky a materiály pro každou skupinu:

  • 300 cm3 hrubozrnného štěrku (malé říční valouny)
  • 300 cm3 jemnějšího stěrku používaného do akvárií
  • 300 cm3 písku
  • 3 plastové kelímky s ryskou o objemu 0,3 l
  • odměrný válec přiměřené velikosti
  • voda

Každá skupina žáků nasype do plastových kelímků různě zrnitý horninový materiál o objemu 300 cm3. První kelímek bude obsahovat nejhrubší štěrk v podobě malých říčních valounů. Do druhého kelímku žáci nasypou jemnozrnnější materiál v podobě štěrku, který se používá například akvaristice. Do třetího kelímku pak žáci nasypou nejjemnozrnnější materiál v podobě písku. Před samotným měřením si ještě každá skupina zapíše domněnku o tom, jaký z použitých horninových materiálů bude mít největší pórovitost a své tvrzení se pokusí též zdůvodnit.

Následně si žáci naplní odměrný válec vodou a z odměrného válce pak pomalu přelévají vodu do prvního z kelímků, dokud voda v kelímku nedosáhne nejsvrchnější části horninového materiálu. Poté žáci odečtou objem vody nalité do kelímku a výslednou hodnotu zapíší do tabulky. To samé potom zopakují se zbylými dvěma kelímky, které obsahují zrnitostně odlišný horninový materiál. V další fázi se provede jednoduchý výpočet procent pórovitosti v jednotlivých horninových materiálech podle vzorce:

pórovitost = (objem vody/objem horninového materiálu) x 100

Žáci tak zjistí, u jakého materiálu je největší pórovitost a vlastní výsledky porovnají s domněnkou, kterou sepsali před samotným měřením. V závěru výukové aktivity budou žáci schopni odpovědět na následující otázku:

Jaký je vztah mezi pórovitostí hornin a velikostí zrn tvořících horninu?

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek