Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Jak na geologickou vycházku – tentokrát do Prokopského údolí
Odborný článek

Jak na geologickou vycházku – tentokrát do Prokopského údolí

27. 4. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Petr Hopfinger

Anotace

Několik návrhů, postřehů, jak přistoupit ke geologické vycházce do okolí školy. Tato konkrétně směřuje do Prokopského údolí, ale struktura, jednotlivé postupy a přístupy jsou jistě využitelné i v jiných regionech.

Odkazy na zajímavé informace k textu:
www.geology.cz
web.gli.cas.cz
www.revuekamen.cz


Cíle: na konkrétním příkladu analyzovat dlouhodobý vývoj povrchu a tvarů mikroregionu; postihnout činitele, které jej utvářely a utvářejí, a zhodnotit proměny využití člověkem

Motivační úvod: Ocitneš se na pokraji údolí Prokopského, zajisté jednoho z nejutěšenějších zákoutí v okolí Prahy. Z kyprého temnějšího zelena vyčnívá tu a tam hnědá, žlutá nebo šedá skalní stráň, vcelku jest úbočí jako zeleným kobercem pokryto. Po pravé straně strmí vzhůru lysé, rozpraskané skály vápenné. Pohled vzhůru, kde stojí přívětivý kostelík a pod ním ku skále jako orlí hnízdo přilepený zbytek chýžky je přímo uchvacující... před dvaceti a více lety nebylo zde lomů a romantické Prokopské údolí bývalo jedním z nejoblíbenějších míst, avšak po zavedení výletních vlaků a parníků začala návštěvnost ochabovat.

Jižní stráň údolí jest pokryta mladým borem, zčásti pak lískovím a habřím, výše doubím a jinými stromy listnatými. Od bývalého mlýna vede strmá stezka k nejzajímavější památnosti - jeskyni. Pověsti o sv. Prokopu se týkají vesměs jeho pobytu na Sázavě a nikoli údolí, kam byly patrně přeneseny až na počátku 18. Století. Pravdě však jest podobno, že v údolí tom žili v odloučenosti od světa jiní poustevníci, a to ve dvou poustevnách: jedna stála u vchodu do sluje, druhá pak kdesi uprostřed háje na protější stráni...

Vstup ke sloji byl dosti prostorný a podobný krápníkové kapli. Pitoreskní skalní stěny byly věčně vlhky. Dále se sluj temnila a úžila. Rozžehnuv světlo, ubíral se poutník pomalu dále, až se široká skalní rozsedlina změnila v úzkou, hrbolatou stezku, vedoucí podél skalního úžlabu. Teprve po namáhavější další cestě octl se v domnělém obydlí sv. Prokopa, v prostornější, krápníky ozdobené sluji. Po cestě neustále přelézáme přes hluboké rozsedliny, kde slyšeti cvrkot kapek a temný hukot podzemních vod, čímž dojem příšernosti nemálo se zvyšuje...
(Upraveno podle textu Jakuba Arbese Divokoromantické údolí (1896). Zdroj: CÍLEK Václav, MAJER Martin, KOTRBA Milan. Podzemní Praha - jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovky velké Prahy. 1. vyd. Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-346-9, str. 30)

Trasa - vyčerpávající popis okružní trasy najdeme na celé řadě míst - např. na www.stezky.info/naucnestezky/ns-prokopske-udoli.htm. Stezka je poměrně krátká a její autoři zde připravili celkem šest zastavení. Dá se absolvovat za hodinu. Plánek najdete např. na  www.prazskestezky.cz/buto/index.html.  Kromě estetického zážitku a získávání informací z popisných tabulí využijme tyto zastávky pro celkem šest rozšiřujících aktivit. Aktivity mohou být připraveny studenty jako referáty, popř. jako výklad učitele či kombinace obou přístupů. Kurzívou napsaný text na úvod každého zastavení je informační náplň jednotlivých tabulí

Zastávka 1: Lom „Kační"
  • geologická stavba stěny bývalého lomu, zkameněliny
  • ekosystém skalní stepi, česnek tuhý
  • přirozený listnatý les

Vyobrazení: silurský mlž Butovicella migrans, graptolit Monograptus flemmingi, graptoliti, lilijice; česnek tuhý; mapka rozšíření česneku tuhého v Eurasii.

Aktivita: geologická minulost regionu - Praha se svým okolím má z geologického hlediska světově výjimečné postavení. Není totiž asi jiné hlavní město, které by se pestrostí svého geologického podkladu a jeho názorným odkrytím mohlo rovnat Praze. V Praze a okolí můžeme sledovat vývoj naší Země od dávných starohorních dob před více než šesti sty miliony let až do geologické přítomnosti. Zvláště uloženiny starších prvohor, které tvoří tzv. Barrandien, jsou zde odkryty tak jedinečným způsobem, že se právě Praha se svým okolím stala jejich světově klasickou oblastí... zdroj: CHLUPÁČ Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Academia 1988. ISBN neuvedeno, str. 9.

Následuje výklad učitele, studenti zapisují důležitá fakta do pracovního listu 1.

Zastávka 2: Kovářovic mez
  • geologický odkryv v jámovém lůmku, zkameněliny
  • charakteristika naleziště
  • bodlák ostropes trubil

Vyobrazení: trilobit Cheirurus insignis, trilobit Cromus beaumonti; schematický průřez geologickou historií Prokopského údolí; rekonstrukce života v silurském moři v oblasti Prahy; ostropes trubil.

Aktivita - geologická minulost místa - pro výklad doporučuji opět knihu I. Chlupáče Geologické zajímavosti pražského okolí (viz seznam literatury). Studenti si specifika zapisují do druhé části Pracovního listu 1.

Zastávka 3: Hradiště
  • hradiště Butovice - popis lokality
  • vývoj zdejšího osídlení, pozůstatky do současnosti
  • archeologické nálezy
  • ekosystém vázaný na stará hradiště
  • bělozubka šedá

Vyobrazení: geologický řez údolím Dalejského potoka; modrásek hnědoskvrnný, nesytka česká; šalvěj hajní; bělozubka šedá; keramika ze slovanského hrobu.

Aktivita: činnost člověka - ke zvážení nabízím tři aktivity. 1. Turistický ruch v údolí. 2. Dějiny těžby. 3. Využití armádou.

Zastávka 4: Vyhlídka na Hemrovy skály

  • geologická stavba Hemrových skal
  • mořská sopečná činnost
  • flóra Hemrových skal
  • pěchava vápnomilná

Vyobrazení: pěchava vápnomilná, plevel okoličnatý, devaterník šedý, lomikámen trojprstý, osívka jarní, houba hvězdovka Pouzarova, penízek prorostlý.

Aktivita: geomorfologické faktory, které místo formovaly a formují - výklad nad konkrétními prvky v krajině - v okolí zastávky vycházejí na povrch vápence, které se usazovaly na dně prvohorního moře na rozhraní siluru a devonu. Hemrovy skály na protějším svahu jsou budovány staršími vulkanickými horninami, které v siluru před asi 423 milióny let vyvřely na mořské dno a vytvořily podmořskou sopku, jejíž vrchol pravděpodobně dosahoval až k mořské hladině. Vzniku sopky předcházel eruptivní vznik asi pět kilometrů dlouhé a jen několik metrů široké přívodní pukliny, kterou na povrch mořského dna proudila láva a rychle se ochlazovala při styku s mořskou vodou. Několikrát po sobě následovaly erupce doprovázené vyvrhováním sopečného popela a kusů lávy a hornin z přívodní pukliny, vždy ukončené výlevem lávy. Z geologického mapování vyplynulo, že Hemrovy skály tvoří pouze jižní svah sopky, jejíž celková délka byla asi 5,5 km, šířka kolem 2 km a výška nad mořským dnem kolem 200 - 300 m. Celková hmota vulkanických vyvrženin byla odhadnuta zhruba na 1 km krychlový. Vulkanické horniny, zejména sopečný popel, byly rozplavovány mořem a jsou obsaženy i v horninách, které se usazovaly dlouho po vzniku sopky v jejím širokém okolí. Podmořská sopka změlčila dno silurského moře a umožnila tak život a rozvoj mnoha druhů živočichů po celé silurské období. Svědčí o tom četná naleziště zkamenělin, proslulá svým bohatstvím po celém světě. Zdroj: pražské stezky. Dostupné z WWW: www.prazskestezky.cz/buto/but04.html

Po tomto výkladu studenti sami zapisují, jací vnější činitelé oblast dále modifikovali. Své poznatky si zapisují do Pracovního listu 2.

Zastávka 5: Nad koupalištěm

  • vyhlídka do kaňonu Dalejského potoka
  • tzv. klukovické koupaliště - geologická stavba, využití k rekreačním účelům v minulosti
  • vápencová skalní step - flóra
  • sysel obecný
  • slepýš křehký
  • nevhodná výsadba trnovníku akátu
  • krasové jeskyně
  • charakteristika vegetace dále po trase stezky

Vyobrazení: sysel obecný; chrobák Onthophagus vittulus; prvosenka jarní, měrnice černá, ostřice nízká; slepýš křehký.

Aktivita - místo v pověstech, příbězích a literatuře.

Úvod: většina výrazných prvků v krajině sehrává místo v celé řadě pověstí a legend. Četba těchto ukázek nám na místě pomůže navodit patřičnou atmosféru. Dále nám může pomoci porovnat stav místa před několika desetiletími či stoletími se současností. V našem případě se podíváme především na dnes již neexistující Prokopskou jeskyni...

Studenti čtou jednotlivé ukázky (Pracovní list 2) Na učiteli poté bude uvést věc (především poslední ukázku) na pravou míru. Jeskyně byla odtěžena při získávání vápence před mnoha desetiletími.            

Zastávka 6: Vyhlídka na Dalejský háj

  • Dalejský háj - charakteristika
  • habrová doubrava
  • biková doubrava
  • šipáková doubrava
  • lipová javořina
  • info o napojení na naučnou stezku Řeporyje - Hlubočepy
  • pramen ve svahu

Aktivita - život J. Barrandeho - Výklad - studenti si zapisují do pracovního listu 2 (druhá část).

Shrnutí: na poslední zastávce, cestou zpět, druhý den ve škole  
Studenti mají za úkol vyplnit pracovní list 4. Společně pak nad jeho obsahem diskutujeme.

 

Literatura a použité zdroje

[1] – CÍLEK, Václav; MAJER, Martin; KOTRBA, Milan. Podzemní Praha - jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovky velké Prahy. 1. vydání. Praha : Eminent, 2008. ISBN ISBN 978-80-7281-34.
[2] – CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vydání. Praha : Academia, 1988.
[3] – Pražské stezky. [cit. 2009-11-24]. Dostupný z WWW: [www.prazskestezky.cz/buto/index.html].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
43.95 kB
PDF
Příloha č. 3 - Pracovní list 3, Prokopské údolí v literatuře
pdf
31.25 kB
PDF
Příloha č. 4 - Pracovní list 4
pdf
41.99 kB
PDF
Příloha č.1 - Pracovní list 1
pdf
40.04 kB
PDF
Příloha č.2 - Pracovní list 2

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části
  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Životní prostředí regionu a České republiky

Mezioborove presahy:

  • Gymnázium
  • Fyzika

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Exkurze

Nutné pomůcky:

CÍLEK Václav, MAJER Martin, KOTRBA Milan. Podzemní Praha - jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovky velké Prahy. 1. vyd. Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-346-9 CHLUPÁČ Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Academia 1988. ISBN neuvedeno Pražské stezky dostupné na www: www.prazskestezky.cz/buto/index.html Pracovní listy 1, 2, 3, 4