Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Krajinu číst, krajinu popisovat, krajinu zažívat
Odborný článek

Krajinu číst, krajinu popisovat, krajinu zažívat

30. 3. 2015 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Kristýna Hlavatá
Spoluautor
Mgr. Tereza Vávrová

Anotace

Krajina je všude kolem nás. Ale co to vlastně je krajina? Neexistuje jediná správná definice krajiny. Můžeme ji pokládat za „výřez“ prostoru, který nás obklopuje. Krajina na rozdíl od přírody vzniká teprve pohledem člověka, který ji vnímá, popisuje a hodnotí – předtím je krajina jako taková neviditelná. Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, zanechává v ní své stopy a vytváří tím vlastní krajinu. Uvědomíme si náš vztah ke krajině, která nás obklopuje, a popřemýšlíme, jak na nás působí. Na základě otázek a navržených exkurzí se naučíme krajinu popisovat a uvědomovat si ji. Důležité je vytvářet si vlastní názory a podnítit v žácích přemýšlení o svém okolí. Takto může vzniknout nový pohled na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a může se proměnit naše prožívání při pobytu v něm.

Cíl

Žáci:

  • se zamyslí nad tím, co je krajina;
  • zjistí, jaké jsou druhy krajiny;
  • budou se učit krajinu číst, popisovat a zažívat příběh českých dějin nejen 20. století na příkladu krajiny, která je obklopuje.

Obsah lekce

  • Uvedení do problematiky tématu krajina: pojem krajina, druhy krajiny, popis krajiny
  • Uvědomění si krajiny v bezprostředním i vzdálenějším okolí na základě otázek, aktivit a navržených exkurzí
  • Krajina v českém pohraničí a její příběh

Text článku

Krajina je všude kolem nás. Ale co to vlastně je krajina? Neexistuje jediná správná definice krajiny. Můžeme ji pokládat za „výřez“ prostoru, který nás obklopuje. Krajina na rozdíl od přírody vzniká teprve pohledem člověka, který ji vnímá, popisuje a hodnotí – předtím je krajina jako taková neviditelná. Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, zanechává v ní své stopy a vytváří tím vlastní krajinu. Uvědomíme si náš vztah ke krajině, která nás obklopuje, a popřemýšlíme, jak na nás působí. Na základě otázek a navržených exkurzí se naučíme krajinu popisovat a uvědomovat si ji. Důležité je vytvářet si vlastní názory a podnítit v žácích přemýšlení o svém okolí. Takto může vzniknout nový pohled na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a může se proměnit naše prožívání při pobytu v něm.

Narativ 1: Co je krajina?

Člověk hodnotí krajinu na základě své zkušenosti a svého očekávání. Jestli se mu krajina líbí, jestli se ho nějakým způsobem dotýká a cítí se být její součástí, často závisí na mnoha faktorech. Jaká je krajina našeho dětství? Jak popisují tuto krajinu naši rodiče? Jak jsme se v ní pohybovali: pěšky, autem nebo vlakem? Objevovali jsme tuto krajinu se svými rodiči, přáteli nebo také sami? Slyšeli jsme nějaké příběhy z této krajiny nebo o této krajině? Vnímáme nějaké změny? Co pro nás znamenají?

Náš obraz krajiny se nevytváří jen prožitou, osobní zkušeností s krajinou, ale významně se utváří také zobrazováním této krajiny: mapy, malované/kreslené obrazy, fotografie, literatura.

Aktivita: Používání základních pojmů k popis u místa a obrazu

Cíl: Žáci se naučí používat základní pojmy potřebné k popisu místa a obrazu. Začnou krajinu detailněji pozorovat.

Časová dotace: 10 min.

Postup: V příloze 1 metodiky najdete náčrty krajiny, popište je následujícími pojmy:

  • Místo: bod/pozice/místo/ – strom, věž, křižovatka cest, studna, naše vlastní poloha v krajině
  • linka – horizont, cesta, ulice, kraj lesa, stromořadí, řeka
  • plocha – pole, louka, náměstí
  • prostor – terén, výška a hloubka, schodiště, mýtina obklopená lesem
  • čas – stopy minulosti, historická krajina, pohyb v krajině (voda, vítr), náš vlastní pohyb v krajině

Obraz: popředí, střed, pozadí, horizont, fokus

Na závěr diskutujte se žáky otázky:

  • Je krajina příroda?
  • Potřebujeme krajinu? K čemu?
  • Jsou pojmy jako město a krajina v rozporu? Nebo existuje také městská krajina?
  • Má krajina nějaké vlastnosti? Co si představujete pod pojmem divoká a v protikladu k tomu upravená krajina? Existují neupravené krajiny?
  • Jaká je česká krajiny – jaké má podle vás charakteristiky?
  • Má krajina hranici, konec nebo přechody? Jak zjistím, kde má krajina hranici, kde je její konec a co se děje na jejích přechodech?

Aktivita: Pojem krajina

Cíle: Žáci porozumí pojmu krajina.

Pomůcky: papír, tužka, články z časopisu, novin, internetu, kde se vyskytuje pojem „krajina“

Časová dotace: 30 min.

Popis činnosti: Žáci se zamyslí nad slovem „krajina“: Co v nás evokuje? Napište na list papíru všechno, co vás k tomuto pojmu napadne. Kde a v jakých souvislostech se v každodenním životě setkáme se slovem „krajina“?

Český výraz můžeme také srovnat se slovem krajina v jiných jazycích: anglicky „landscape“, německy „Landschaft“, francouzsky „paysage“ (případně v jiných jazycích). Z jakého základu vychází slova krajina v různých jazycích?

Žáci porovnají některé z následujících pojmů, které jsou jim známé, se slovem krajina a pokusí se najít rozdíly, analogie a společné rysy:

  • náměstí
  • alej
  • slatina
  • městská čtvrť
  • národní park
  • údolí potoka nebo řeky

Nejde o to, najít definici krajiny všeobecně platnou – takovou nikdo zatím nenašel. Důležité je otevřít otázku krajiny vůbec, aby žáci začali přemýšlet o krajině a nacházeli si na toto téma vlastní názor. Pro diskusi můžete použít následující ukázky – s jakým kontextem spojujeme téma krajiny nejčastěji dnes?


„Krajinu lze chápat jako zrcadlo, v němž se odrážejí nejvýznamnější lidské aktivity, přírodní disturbance a další procesy. V krajině můžeme číst jako v kronice a odhalovat jednotlivé události, které výraznou měrou ovlivnily její strukturu.“ (Proměny krajiny z nadhledu, ihned.cz)

„Krajina, kterou přicházeli na naše území první pravěcí lovci, je všem důvěrně známá. Chladnou step, po níž se pohybovala stáda mamutů, divokých koní a sobů barvitě popsal spisovatel Eduard Štorch ve své knize Lovci mamutů.“ (Od stepi po neprostupný prales a zpět, ihned.cz)

Nový výrazný zásah do krajiny se projevil i se změněnou politicko-společenskou situací po roce 1989. Krajina se stala zdrojem zisku. Staví se nejrůznější skladové haly či jiných průmyslové objekty, rozrůstají se satelitní vesnice, oplocují se pozemky. Ekonomický zisk a úspěch jsou ve společnosti nastaveny jako ty nejvyšší hodnoty. Z krajiny je potřeba co nejvíce vytěžit. Je lhostejno jakým způsobem ovlivní okolí.“ (Krajina vydaná napospas, ihned.cz)


Celá metodika (včetně námětů do výuky) je ke stažení v příloze.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
6.44 MB
PDF
Krajinu číst, krajinu popisovat, krajinu zažívat

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Kristýna Hlavatá

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Exkurze

Článek pro obor:

Dějepis