Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Laboratorní práce – Lišejníky: typy stélek
Odborný článek

Laboratorní práce – Lišejníky: typy stélek

19. 7. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Alena Fessová

Anotace

Tento článek je prvním ze souboru laboratorních prací zaměřených na lišejníky. V přílohách je uveden zdrojový text k celému souboru laboratorních prací a pracovní list k laboratorní práci na téma Typy stélek.
  • Člověk a příroda → přírodopis → biologie hub (učivo: lišejníky – stavba, symbióza, výskyt a význam);
  • Člověk a příroda → biologie → biologie hub → (učivo: stavba a funkce lišejníků).

Cíle: Žák:

  • jmenuje hlavní typy stélek lišejníků jejich zástupce;
  • objasní způsob přichycení jednotlivých typů stélek k substrátu;
  • přiřadí k vybraným druhům lišejníků odpovídající typ stélky.            

Osvojované klíčové kompetence:           

  • sociální a personální (sebereflexe);
  • k řešení problémů.

Výukové metody: demonstrace přírodnin, práce s binokulární lupou, práce s obrazem.

Plánovaný čas: 30 min.

Úvod: Vnější vzhled stélky lišejníků je velice variabilní, od nejrůznějších povlaků na kamenech po keříčky připomínající borůvčí.

Rozlišujeme 3 hlavní typy stélky:

a) keříčkovitá = větvená stélka, se kterou se můžeme nejčastěji setkat na půdě či borce a větvích stromů. Zástupci: dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), pukléřka islandská (Cetraria islandica), provazovka (Usnea); 

b) lupenitá = stélka rozprostřená do plochy, laločnatá. Na spodní korové vrstvě bývají často vyvinuty speciální příchytné útvary podobné kořínkům zvané rhiziny. Lupenité lišejníky rostou nejčastěji na borce stromů, dřevě a kamenech.

Zástupci: terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), terčovka (Parmelia), přechodný typ mezi lupenitou a korovitou terčovník zední (Xanthoria parietina); 

c)  korovitá = přiléhá těsně k podkladu, nejčastěji se s tímto typem stélky setkáme na kamenech, skalách, borce stromů nebo substrátech vzniklých lidskou činností jako např. na betonu. Zástupci: mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), misnička zední (Protoparmeliopsis muralis). 

(i) Víte, že…? Stélka některých druhů lišejníků je tvořena kombinací typů uvedených výše, např. keříčkovitá s přízemními lupenitými šupinami, korovitá s lupenitými okraji atp.; v takovém případě označujeme stélku jako dvojtvárnou.

► Úkol č. 1: Pozorujte různorodost typů stélek lišejníků, zaměřte se také na způsob přichycení stélky k podkladu (substrátu).

Pomůcky: lupa (binokulární lupa), Petriho misky na vzorky, lišejníky.

Materiál: lišejníky je nutné nasbírat předem. Možné dvě alternativy:

a) materiál pro pozorování obstará učitel (vlastní čerstvý sběr; herbářové položky vlastní či školní);

b) učitel zadá nasbírání materiálu žákům (s dostatečným časovým předstihem). V tomto praktiku je vhodnější použít určené vzorky, případně s využitím určovacích klíčů určovat vzorky během praktika (časově náročnější). Pozn.: nasbíraný materiál vhodné herbářovat pro využití v dalším praktiku.

Postup práce: Žáci pečlivě pozorují jednotlivé vzorky lišejníků, nejprve pouhým okem, poté lupou. Do výsledkové tabulky doplní odpovídající lišejníky dle typu jejich stélky a stručně popíší způsob přichycení lišejníků k podkladu, charakteristický pro daný typ stélky.

Výsledky:

keříčkovitá stélka

např.: dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula), pukléřka islandská (Cetraria islandica), provazovka (Usnea)

přirůstá k podkladu: v jednom místě, lze snadno oddělit

lupenitá
stélka

např.: hávnatka psí (Peltigera sp.), terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), terčovka skalní (Parmelia sulcata)

přirůstá k podkladu: na více místech, mívá rhiziny, lze oddělit

korovitá
stélka

např.: mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), čárnička psaná (Graphis scripta), misnička zední (Protoparmeliopsis muralis)

přirůstá k podkladu: celou plochou, nedá se od podkladu oddělit

 Úkol č. 2: Určete typy stélek u vybraných druhů lišejníků uvedených na obrázcích.

Řešení: 

provazovka rozkvetlá hávnatka psí dutohlávka bodavá
Usnea florida Peltigera canina Cladonia rangiformis
keříčkovitá lupenitá keříčkovitá
čárnička psaná dutohlávka třásnitá větvičník slívový
Graphis scripta Cladonia fimbriata Evernia prunastri
korovitá dvojtvárná keříčkovitá

Pozn.: Lišejníky na obrázcích v pracovním listě nejsou velikostně v poměru.

Závěr: tato část slouží k celkové reflexi práce při praktiku a slovnímu shrnutí výsledků. Žák uvede, zda se mu práce zdařila či nikoliv, jaké faktory vedly ke zdaru/nezdaru, co se nového dozvěděl (sebereflexe).

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
1.34 MB
Dokument
Laboratorní úlohy a pracovní listy – Lišejníky (komplexní soubor materiálů)
doc
271.48 kB
Dokument
Pracovní list – Typy stélek

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Alena Fessová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

lupa (binokulární lupa), Petriho misky na vzorky, lišejníky