Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Historie počítačů v rámci informatiky prostřednictvím CHATu, aneb to bylo, když ...

Ikona zkusenost
Autor: Mira Friedrichová
Anotace: Úkolem předmětu Informační a komunikační technologie na gymnáziu je připravit žáky na život v informační společnosti, ve které žijeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí.
Jenže jak na to?
Uvedený materiál nabízí inspiraci a zkušenost jak probrat celkem nudné téma o historii počítačů a zároveň umožnit žákům společně hledat vhodnou cestu k vyřešení zadaného úkolu. Ukáže jim v praxi výhody a nevýhody skupinové práce a spolupráci prostřednictvím elektronické komunikace. Žáci zjistí, že chat můžeme využít nejen k povídání a posílání smajlíků.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;
  2. Gymnázium » Kompetence sociální a personální » aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů
  3. Gymnázium » Kompetence komunikativní » s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Informatika a informační a komunikační technologie » Informatika a informační a komunikační technologie » Zdroje a vyhledávání informací, komunikace » využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci
  2. gymnaziální vzdělávání » Jazyk a jazyková komunikace » Český jazyk a literatura » Jazyk a jazyková komunikace » efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet)
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Dějepis
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Spolupráce a soutěž
  2. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Specializovaná učebna
Klíčová slova: počítač, skupinové řešení problémů, projektová výuka, digitální technologie, tabulkový editor, zdroje informací, informatika, spolupráce, počítačová gramotnost, historie 20. století, exel, počítačová učebna, historie počítačů

Cíl výuky:

Cíle této výukové aktivity jsou v zásadě dva:

  • Obsahem výuky je seznámit žáky s historií výpočetní techniky.
  • Forma výuky však plní cíl, který je důležitější, naučit žáky skupinové práci prostřednictvím moderních technologii.

Nikdy jsem si nepamatovala historická data, možná i proto se domnívám, že není podstatné je znát. Myslím, že je úplně jedno, jestli žák ví, kdy byl použit první mobil nebo kdy byl v našich zemích poprvé spuštěn Internet. Vše lze vyhledat jediným kliknutím. Přesto jsem historii počítačů a technologií věnovala ve výuce několik hodin. Proč? Protože za podstatné považuji znalost souvislostí a protože jsem téma využila ke skupinové práci žáků s moderními technologiemi.

Jak se vlastně dnes s výpočetní technikou pracuje a komunikuje? Když přijdeme do moderních kanceláří nějaké větší společnosti, uvidíme většinou stejný obrázek. Ve veliké klimatizované místnosti (open space) je řada stolů, u každého stolu jeden člověk, často se sluchátky na uších a soustředěně sleduje obrazovku svého počítače. Místnosti jsou neosobní, někde v koutě je automat na kávu. Vypadá to, že jeden neví o druhém, přesto spolu intenzivně komunikují a často pracují na stejném projektu. Používají prostě moderní technologie, chat, mail, Skype. Je pravděpodobné, že i naši žáci tu budou zanedlouho pracovat.

Naše učebna je vybavena softwarem Vision (http://www.mastereye.cz/vision-7), který slouží pro řízení učebny. Umožňuje sledovat práci žáků, promítat obsah obrazovek na tabuli, učitel má možnost přebrat řízení žákova počítače, zapínat a vypínat připojení k  internetu, atp. Pro následující aktivitu jsem využila možnost práce s diskusními skupinami – chat. K práci použili tabulkový editor Excel.

Téma je rozděleno do 3 dvouhodin.

  • první části se žáci seznámili se skutečnými historickými zařízeními, které máme ve sbírce, a navazovalo vyprávění o výpočetní technice, vyučující mladších ročníků jsou nuceni použít výklad :). Pro dokumentaci jsem použila různé druhy médií pro záznam dat – konkrétně děrný štítek, děrnou pásku, disk o rozměrech menšího mlýnského kola a kapacitě 1,2 Mb (viz http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/11641/INFORMACNI-GRAMOTNOST-CO-A-JAK-VLASTNE-UCIT.html/), diskety 5,25", diskety 3,5", CD, disk ze staršího počítače, paměť flash, DVD, mobil. Žáci se pokoušeli zařízení rovnat podle stáří a kapacity, mluvili jsme o způsobu zápisu dat. Hledali jsme důvody, proč potřebujeme stále větší kapacity záznamových zařízení (obrázky, hudba, video). Na závěr jsem žákům poskytla pracovní materiál – tabulku s částečně vyplněnými údaji  Historie posledních 60 let (viz příloha). Jejich úkolem bylo připravit si doma, ve spolupráci s rodiči, některé informace pro další práci (události rodinné historie). Inspirací mi byl DUM: http://dum.rvp.cz/materialy/moje-rodina-ve-2-pol-20-stoleti.html

Rok

Události „velké historie“

Události „rodinné historie“

Události v počítačovém světě

1950

 

 

Počítač Edvac – první dle von Neumannovy koncepce založený na digitální technologii.

...

 

 

 

1957

První pes Lajka vypuštěn do vesmíru.

 

 

...

 

 

 

1960

 

 

Počítače velikosti skříně pro hromadné zpracování dat a matematické výpočty.

1961

První člověk, ruský kosmonaut Gagarin, ve vesmíru.

 

 

  • Druhou část pokládám za nejdůležitější. Žáci dostali následující úkol:

Budete pracovat ve skupině. Vaším úkolem je doplnit tabulku, která zobrazuji kousek historie posledních 60 let od roku 1950 do současnosti – pracovní list je v digitální podobě. Pro zjišťování informací můžete používat internet a podklady, které jste si připravili doma. Práci budete odevzdávat za celou skupinu dohromady (soubor .xls). Od zahájení práce není dovoleno se domlouvat jinak, než prostřednictvím digitálních technologií – budete mít k dispozici chat a běžné prostředky internetu (mail, Facebook apod.).

Tato druhá část v sobě skrývá několik činností:

  1. vytvoření týmu
  2. organizace činnosti
  3. vyhledávání informací
  4. průběžná kontrola a koordinace práce
  5. formální úprava výsledné tabulky a její odevzdání

Vytvoření týmů:

V každé vyučovací skupině bylo potřeba sestavit dva pracovní týmy. Žáci mezi sebou vybrali 2 vedoucí týmů, vedoucí si střídavě vybírali z ostatních spolužáků své spolupracovníky.  Vznikly tak vždy dva týmy, které tvořilo 7–9 studentů, kteří byli různě rozmístěni po učebně. Pro každou ze skupin jsem pustila separátní chat prostřednictvím aplikace Vision. Z mého řídicího počítače jsou viditelné chaty oba, do obou mohu psát příspěvky.

Organizace činnosti:

Vedoucí týmu má za úkol rozdělit úkoly, určit pracovní postup a koordinovat činnost. Role vedoucího týmu je v této chvíli velice důležitá, pokud zvolí vhodný postup, velmi usnadní činnost celé skupiny.

Tato část aktivity se ukázala jako klíčová. Zadání je úmyslně formulováno hodně volně, bez bližší specifikace postupu. Žáci volili různé cesty k řešení:

  • První (špatná) cesta: vedoucí nic nekoordinoval, každý žák začal vyplňovat na přeskáčku různá pole, každý ve své vlastní tabulce, po čase zjistili, že je nedovedou dát dohromady.
  • Druhá (špatná) cesta: vedoucí se snažil vše udělat sám.
  • Třetí (lepší) cesta: vedoucí formulář rozdělil na části podle období (např. 1950–1960) a práci rozdělil, každý pak mailem zaslal část souboru, vedoucí jej nakopíroval do hlavní tabulky. Tento postup se ukázal schůdnější, ale docházelo k chybám při kopírování, navíc je o hodně jednodušší doplnit informace např. pro rok 2010 než pro 1950, čili někdo byl hotov brzy a ostatní nestíhali. Pokud vedoucí týmu sám kopíroval jednotlivé části, neměl čas koordinovat činnost celého týmu.
  • Čtvrtá (optimální) cesta: spočívala ve větší strukturalizaci rolí, vedoucí si vybral zapisovatele, který sledoval chat nebo mail, a kopíroval informace, které zjistili členové týmu, do hlavní tabulky, vedoucí se soustředil jen na koordinaci týmu.

Vyhledávání informací:

Vlastní vyhledávání informací o „velké historii“ nečinilo žákům větší potíže, brzy zjistili, že na serveru Wikipedie lze vyhledávat podle let http://cs.wikipedia.org/wiki/1950, vyhledávání informací o počítačích bylo poněkud obtížnější, pokud skupina tápala, doporučila jsem některé zajímavé stránky:

http://www.historiepocitacu.cz/,

http://www.zive.cz/clanky/historie-pocitacu-od-elektronky-po-internet/sc-3-a-147343/default.aspx,

http://www.galaxie.name/index.php?clanek=pribeh-pocitace-1-dil.

Události o rodinné historii závisely na tom, jak přišli žáci připraveni z domova. Potěšilo mne, že někteří žáci zmiňovali, že ta příprava bavila i jejich rodiče, když vzpomínali, kdy si pořídili první džíny, kdy měli svatbu a kdy se stěhovali. Samozřejmě tyto informace měla připravena jen část žáků.

Průběžná kontrola a koordinace

Na první pohled se zdá, že princip chatu, kdy každý vidí všechny informace, které si tým mezi sebou posílá, umožňuje všem sledovat přesně, co se právě děje. Realita je ovšem jiná, když žák informace vyhledává, nestačí sledovat průběh diskuse. Informace velmi rychle odrolují a je těžké se k nim vracet. Zde je zase podstatná role koordinátora. Někteří situaci řešili tak, že částečně vyplněnou hlavní tabulku průběžně umisťovali na sdílený disk, ostatní se omezili na to, že sledovali, kdo má čas, a těm přidělovali konkrétní úkoly, např. „potřebuji historii PC 1970-75“. Potěšilo mne, že někteří vymysleli systém zkratek pro zadávání úkolů, např. „Jana: RH 80-85“ znamená „Jana pošle informace do sloupečku Rodinná historie pro období 1980–1985“.

Formální úprava výsledné tabulky a její odevzdání

Na závěr žáci do tabulky doplnili informace o pracovním týmu, formálně upravili její vzhled a odevzdali. V této fázi jsem rezignovala na využívání chatu, skupina se prostě sešla nad společnou tabulkou a radili se, co a jak upravit. Žáci formální úpravy zvládají bez problémů. Jednotlivé tabulky jsme vytiskli.

  • Třetí část tématu spočívala ve vyhodnocení celé činnosti.

Formou diskuse jsme probrali otázky typu: Co vás překvapilo z hlediska historických souvislostí?

(Ukázky odpovědí: Lidé na Měsíci byli dávno před prvním PC. Jsme jen trochu mladší než internet v ČR. Když vybouchla černobylská elektrárna, nebylo možné to zjistit na netu.)

Jak se vám pracovalo s chatem?

(Ukázky odpovědí: Horší, než jsem čekal. Zezačátku zmatek, pak jsme se to naučili. Zlobilo mne, když někdo psal do chatu nesmysly, špatně se tam pak hledalo.)

Jak se jednotliví členové týmu zapojili do společné práce, koho byste ve skupině pochválili?

Kdybyste podobný úkol dostali příště, jak byste postupovali?

Závěr

Domnívám se, že tato aktivita žáky seznámila s historickými souvislostmi moderních technologii, umožnila jim „naživo“vyzkoušet výhody i úskalí společné skupinové činnosti, naučila je tvořit a komunikovat společně s využitím digitálních technologii.

Reflexe:

Aktivitu jsem vyzkoušela s 8 paralelními skupinami žáků prvního ročníku čtyřletého gymnázia. V praxi jsem narazila na několik problémů:

  • Aktivitu jsem zařadila příliš brzo po začátku školního roku, neznala jsem dobře všechny žáky a ani oni se ještě dobře neznali mezi sebou. V některých skupinách zvolili vedoucí týmu, kteří svou roli nezvládli, a museli jsme je vyměnit (vesměs na jejich vlastní žádost).
  • Někteří žáci se projevili jako velmi schopní organizátoři a tým to hodnotil pozitivně (v několika případech i ti, kteří jsou obecně považováni za slabší žáky), tato role jim umožnila zažít úspěch v rámci skupiny.
  • Domnívala jsem se, že žáci si dokáží sami zorganizovat způsob práce a komunikace, zejména předávání jednotlivých informací pomocí chatu. V některých skupinách jsem jim možnou formu musela poradit.
  • Vím, že by bylo efektivnější, aby skupina pracovala přímo v jednom sdíleném dokumentu (např. prostřednictvím Google Apps), ale chtěla jsem je seznámit s funkcemi chatu, proto jsem zvolila tento trochu neohrabaný způsob práce. Navíc zatím nemáme žákovské mailové účty, které by spolupráci umožnily jednodušeji.
  • Přestože z možnosti bavit se přes chat byli žáci nadšení, brzy zjistili, že mnohé problémy by se jim lépe řešily, kdyby spolu mohli normálně mluvit, musela jsem proto opakovaně připomínat daná pravidla.
  • Osvědčila se následující forma výměny informací: Vedoucí týmu komunikoval se svou skupinou přes chat, zadával úkoly, sledoval práci členů týmu a kontrolovat stav řešení, hned vedle u sousedního počítače seděl zapisovatel, který informace zanášel z chatu nebo sdílených adresářů do tabulky. Vedoucí a zapisovatel spolu normálně mluvili, bez použití chatu. Kdybych trvala na komunikaci chatem, práce by se neúměrně zdržovala.
  • Původně jsem se domnívala, že práci zvládneme v rámci 2 dvouhodin. Nakonec jsme se tématu věnovali déle, organizace činnosti a doplňování tabulky se protáhlo, dodělávali jsme ji i ve třetí dvouhodině. Navíc pokládám za potřebné zařadit i závěrečnou diskusi a věnovat jí trochu času.
  • Je potěšitelné, že i teď po víc jak půl roce vidím občas žáky u nástěnky, kde si prohlížejí výsledky své práce a výsledky práce svých spolužáků.

A jedna zkušenost na závěr: zkuste spustit chat (a funguje to nejen u žáků) – do několika vteřin si každá skupina celkem inteligentních jedinců začne dětinsky posílat sady smailíků, výkřiky „lol“ a dlouhé nesmyslné texty vzniklé držením jediné klávesy. Nikdy neodolám to chvíli pozorovat. Ale mohu vás ujistit, že za chvíli to každého přestane bavit :).

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
 NázevAutor
Moje rodina ve 2. pol. 20. stoletíRoman Anýž
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 24. 06. 2011
Zobrazeno: 8156krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
FRIEDRICHOVÁ, Mira. Historie počítačů v rámci informatiky prostřednictvím CHATu, aneb to bylo, když .... Metodický portál: Články [online]. 24. 06. 2011, [cit. 2019-10-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/GAAA/11401/HISTORIE-POCITACU-V-RAMCI-INFORMATIKY-PROSTREDNICTVIM-CHATU-ANEB-TO-BYLO-KDYZ-.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 24. 06. 2011 12:43
Článek nabízí inspiraci pro učitele ICT, jak probrat zajímavě a efektivně i téma o historii počítačů, které samo o sobě pro studenty by nebylo příliš atraktivní. Podsatné je i vedení studentů ke skupinové práci a společné komunikaci s využitím digitálních technologií.
1.Autor: RNDr. I. MarekVloženo: 25. 06. 2011 14:26

Zaujala mě ta zmínka v prvním řádku historické tabulky - "první dle von Neumannovy koncepce založený na digitální technologii". Chápou gymnazisté smysl tohoto výroku? (Tedy, pokud to celé není překlep.)  A pracují gymnazisté s údajem "počítač von Neumannovy koncepce"?

Zejména při přípravě na maturitu studenti shromažďují množství nejrůznějších informací, nejen z webu. Pokouším se nastolit požadavek, aby studenti nepoužívali výrazy, o jejichž smyslu nemají tušení. Někteří studenti se tím pak nějakou dobu řídí.

2.Autor: Mira FriedrichováVloženo: 26. 06. 2011 12:18

Vaše připomínka je rozumná, taky nemám ráda, když se učí jen "pojmy". Nicméně pevně doufám, že nějakou hrubou představu studenti mají k výkladu používám velmi názorný materiál:

POESOVÁ, Marie. Von Neumannovo schéma.Metodický portál : Digitální učební materiály[online]. 03. 02. 2010, [cit. 2011-06-26]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785.

http://dum.rvp.cz/materialy/von-neumannovo-schema.html

Konkrétně jsme princip zkoušeli tak, že každý ze studentů prezentuje jednu část schématu. "Vstup" dostal 3 kartičky s čísly (1,2,5) a operaci (+ pak*), "ALU" uměl rychle počítat jen se dvěma čísly, mezisoučet si musel ukládat ke spolužálovi "Operační paměť" . "Řadič" organizoval postup předávání dat. "Výstup" mi pak předával výsledek.

Jasně, že to je jen velmi hrubý model :), ale pro základní představu to snad postačuje.

Jak to tak píšu, tak jsem si uvědomila, že příště to vylepším a zadám čísla, která nelze sečíst nebo vynásobit jednoduše z hlavy a studentovi "ALU" poskytnu kalkulačku - možná to bude názornější.

 

 

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.