ŠVP

Konzultační centrum
Potřebujete pomoci s tvorbou svého školního vzdělávacího programu?

Jak rozsáhlý má být ŠVP?

Jak často se učitelé scházeli při přípravě ŠVP a jak dlouho? Kolik času věnuje průměrný učitel během dvou let tvorbě ŠVP? Co mu za to může ředitel školy nabídnout?

Za ŠVP je zodpovědný ředitel školy. Jak to bude při změně ředitele, tvoří se nový ŠVP? Přejde-li pedagog na jinou školu, bude mít možnost upravit ŠVP podle svého cítění a priorit, nebo se musí ztotožnit se stávajícím? ŠVP bude otiskem své doby (roku 2005 - 2007), jak budeme postupovat při jeho inovaci, zdokonalování a vylepšování?

Může se ŠVP tvořit odděleně pro 1. a 2. st. ZŠ, nebo je třeba postupovat současně?

Jakým způsobem bude probíhat schvalování ŠVP? Kdo bude kromě školské rady dělat oponenturu tohoto programu? Kdo získá kompetence posoudit kvality ŠVP?

Je možné při tvorbě ŠVP v základním vzdělávání vycházet ze vzdělávacího programu Tvořivá škola?

Dostanou školy vzorový ŠVP?

Jak by měl vypadat vztah mezi ředitelem - koordinátorem - učitelským sborem?

Může být na jedné škole více koordinátorů? Jaké výhody či rizika to přináší?

Může vůbec ten, kdo netvořil ŠVP, učit jiné, jak jej vytvářet, a kdo mi pomůže v případě pochyb a nejasností?

Musí ŠVP obsahovat Minimální preventivní program (MPP)?

Co musí škola udělat, pokud se rozhodne, že začne učit podle vlastního ŠVP dříve? Z důvodu propojení předmětů a vytvoření volitelných předmětů pro děti z více ročníků potřebujeme zavést program v celé škole najednou. Lze to?

Jakým způsobem mají být v ŠVP zpracovány volitelné předměty?

Musí škola svůj ŠVP uveřejnit na svých webových stránkách?

Lze rozpracované výstupy z RVP ZV doplnit ještě dalšími výstupy, které sice nebudou přímo směřovat k rozvíjení očekávaných výstupů, ale budou doplňovat vyučovací předmět o další dovednosti, tzn., budou směřovat k rozvíjení klíčových kompetencí?

Je možno nabídnout každý školní rok jiný jednohodinový volitelný předmět, nebo žáci musí absolvovat během tří let jenom jeden, který si zvolili v sedmém ročníku a nemohou ho měnit?

Jak má podle zkušeností pilotních škol vypadat vazba dokumentu ŠVP? Jedná se nám zejména o aktualizace. Je nutné, pokud budeme na některých stránkách text dokumentu upravovat, znovu ho celý tisknout nebo stačí jen upravené stránky?

Musíme do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů uvádět i očekávané výstupy oborů z RVP ZV?

Náš ŠVP ZV se nazývá Škola pro všechny. Jaké údaje máme uvést např. na vysvědčení, do třídní knihy, či třídního výkazu do kolonky vzdělávací program?

Ze vzdělávacích oborů, uvedených v RVP ZV budeme vytvářet vyučovací předměty. Některé názvy vyučovacích předmětů budou totožné s názvy vzdělávacích oborů, některé nikoli. Které názvy máme uvádět na vysvědčení, v třídní knize, v třídním výkazu, katalogovém listu žáka apod.?

Jak správně zapracovat do ŠVP zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? Stačí pouze obecně uvést, jak s těmito žáky pracujeme a specifikovat to až např. v individuálních vzdělávacích plánech (každý z těchto žáků je jiný a má jiné potřeby a limity) nebo tato část musí mít nějaké zvláštní parametry?

Je možné ŠVP upravovat i pro žáky, kteří se již podle něj budou učit? Samozřejmě za předpokladu, že u žáka nedojde k vynechání ani jednoho výstupu vyučovacího předmětu.

Musí být v ŠVP rozpracované nepovinné vyučovací předměty?

Je povinnou součástí ŠVP pro základní vzdělávání profil absolventa?

Do ŠVP je možné uvést mezipředmětové vztahy. V naší škole se rozvinula diskuze, jestli se mají mezipředmětové vztahy týkat pouze vyučovacích předmětů v rámci jednoho ročníku (např. fyzika a matematika 8. ročník) nebo zda máme či můžeme i uvádět mezipředmětové vztahy v rámci několika ročníků (např. fyzika 9. ročník – zeměpis 8. ročník)?

Je nutné ve vzdělávacím obsahu všech vyučovacích předmětů v ŠVP mít k výstupům a učivu přiřazeny mezipředmětové přesahy a průřezová témata?

Jak máme nakládat s učivem v ŠVP, když při výuce zjistíme, že toho můžeme probrat se žáky víc, než jsme si uvedli v ŠVP? Nebylo by lepší rovnou dopředu v ŠVP uvést do poznámky, že v případě zvládnutí tohoto učiva je možné ještě zařadit toto jako nadstavbovou část? Nebo je lepší tyto poznámky psát jen a pouze do tematického plánu?

Pokud bude mít školská rada výhrady k ŠVP, musí škola na jejich základě provést úpravy?

Je možné napsat učivo např. do 6. a 7. ročníku a výstup naplňovat až v 7. ročníku? Jinak řečeno – je možné, aby v ŠVP bylo v některém ročníku uvedeno učivo bez výstupu a výstup uveden až v dalším ročníku, kde je naplňován?

Jak rozsáhlý má být ŠVP?
Minimální ani maximální rozsah ŠVP není stanoven. Povinné je pouze dodržení vymezené struktury zpracované v souladu s RVP. Rozsah ŠVP se bude odvíjet od počtu ročníků v dané škole (u plně organizovaných škol se dá očekávat výrazně větší rozsah než u škol málotřídních nebo škol jen s 1. stupněm), propracovanosti a podrobnosti dokumentu, zvolené formy textu (velikost písma, tabulky, přílohy) atd. Ze zkušeností pilotních škol se rozsah ŠVP pohybuje od 100 do 400 stránek.

Jak často se učitelé scházeli při přípravě ŠVP a jak dlouho? Kolik času věnuje průměrný učitel během dvou let tvorbě ŠVP? Co mu za to může ředitel školy nabídnout?
Domníváme se, že práce na ŠVP bude (stejně jako na pilotních školách) probíhat celé dva roky. Další doplňování a vylepšování programu bude prakticky kontinuální záležitostí v návaznosti na nové zkušenosti z výuky, na měnící se podmínky školy, vyhodnocení dosažených cílů a kvality vzdělávání atd. Tvorba ŠVP představuje především řadu diskusí nad problémy vzdělávání a jeho zkvalitněním, není možné ji brát vždy jen jako práci navíc. Výrazné zapojení do tvorby ŠVP a kvalitní zpracování jednotlivých částí bude jistě důvodem pro možné ocenění učitelů ze strany ředitele (zřizovatele).
Ze zkušeností pilotních škol vyplývá, že se osvědčila především práce v menších týmech - v předmětových komisích a metodických sdruženích, ale i v týmech sestavených "napříč" předměty - s častými konzultacemi (1x či 2x týdně). Dále se osvědčila pravidelná setkávání celých pracovních týmů (např. 1x měsíčně), výměny informací po elektronické síti atd. Naopak se neosvědčila dlouhodobá izolovaná práce jednotlivých učitelů. Za dva roky představuje práce na ŠVP desítky hodin, ale při dobrém využití pracovní doby nespadá většina času mimo pracovní dobu.

Za ŠVP je zodpovědný ředitel školy. Jak to bude při změně ředitele, tvoří se nový ŠVP? Přejde-li pedagog na jinou školu, bude mít možnost upravit ŠVP podle svého cítění a priorit, nebo se musí ztotožnit se stávajícím? ŠVP bude otiskem své doby (roku 2005 - 2007), jak budeme postupovat při jeho inovaci, zdokonalování a vylepšování?
ŠVP je kolektivní dílo školy a nemůže se s příchodem nového ředitele zcela měnit. I když nový ředitel může přinést nové (program vylepšující) náměty, musí se o nich diskutovat, musí se posoudit dopad na stávající program, možnosti propojení nových myšlenek s koncepcí stávajícího ŠVP atd. Především se ale změny nesmí negativně dotknout žáků (např. musí dojít k dohodě, že výraznější obsahová změna začne platit od nového školního roku, od 1. či 6. ročníku).
Podobné je to i při nástupu nového učitele. Změny obsahu daného předmětu musí být výsledkem dohody všech učitelů, kteří jej vyučují. Pokud by ale učitel neměl možnost v rámci ŠVP uplatnit své metody a organizaci výuky, pak je ŠVP postaven špatně a je nutné jej upravit.
Na druhé straně je zřejmé, že některé části ŠVP bude potřeba po určité době měnit na základě nových informací, zkušeností z výuky, autoevaluace školy atd. Obecně jsou postupné změny ŠVP možné, a dokonce nutné, měly by však být vždy uvážlivé, podložené, vylepšující daný stav, nepoškozující žáky. Změny se mohou dít výměnou příslušných pasáží, doplňky, přílohami atd.

Může se ŠVP tvořit odděleně pro 1. a 2. st. ZŠ, nebo je třeba postupovat současně?
Některé části ŠVP mohou platit jen pro 1. nebo 2. stupeň (učební plán, učební osnovy) i jejich příprava může probíhat relativně odděleně, ale musí být zaručena návaznost mezi oběma stupni vzdělávání. Je těžké si představit školu, kde se má směřovat ke společným výstupům a kde se současně učitelé 1. a 2. stupně nesetkávají a nedohadují o řadě společných otázek! Podobně úzké propojení budou mít případně samostatné části ŠVP na nižším a vyšším stupni víceletých gymnázií.

Jakým způsobem bude probíhat schvalování ŠVP? Kdo bude kromě školské rady dělat oponenturu tohoto programu? Kdo získá kompetence posoudit kvality ŠVP?
Za zpracování a kvalitu ŠVP odpovídá ze zákona ředitel školy a v jeho zájmu je, aby byl program co nejkvalitnější. ŠVP nebude schvalovat nikdo další. Podmínkou je pouze projednání programu školskou radou. Zda si dá ředitel posoudit program ještě jinde (např. recipročně na partnerské škole, na některé pilotní škole, u konkrétního experta), je na jeho uvážení a v jeho pravomoci. Kompetence a nástroje k posuzování ŠVP získá ČŠI, která bude v rámci inspekční činnosti ŠVP posuzovat a bude moci upozornit na případné nedostatky (nesoulad ŠVP s RVP, obsahové a věcné chyby atd.) a žádat jejich odstranění.

Je možné při tvorbě ŠVP v základním vzdělávání vycházet ze vzdělávacího programu Tvořivá škola?
Při tvorbě ŠVP je možné se inspirovat nebo využít jakýkoli materiál, který je v souladu s myšlenkami RVP ZV a jeho obsahovým vymezením i se zvolenou koncepcí ŠVP. Je třeba si ale uvědomit, že žádný z dosavadních vzdělávacích programů neobsahoval vše, co se vyžaduje od ŠVP, proto je třeba jej skutečně tvořit, a ne pouze opisovat. (Jen pro přesnost: "Tvořivá škola" představuje spíše určitý model metodické práce učitelů. Sám o sobě nebyl tento "program" vzdělávacím programem v pravém slova smyslu a také nebyl jako takový schválen.)

Dostanou školy vzorový ŠVP?
Ne, každá škola postupuje svým individuálním způsobem, důležité je projít procesem tvorby, aby učitelé pochopili smysl změn, aby si uvědomovali souvislosti vedoucí ke společným cílům vzdělávání, aby svému ŠVP rozuměli a posléze jej dokázali realizovat. K dispozici bude Manuál ZV, vzdělávací portály VÚP, NIDV aj. i řada dalších metodických textů od různých vydavatelů.

Jak by měl vypadat vztah mezi ředitelem - koordinátorem - učitelským sborem?
Ředitel má ze zákona odpovědnost za vytvoření ŠVP. Mělo by být v jeho zájmu vytvářet dobré podmínky pro tvorbu, měl by koordinátora podporovat, měl by se účastnit prací na ŠVP (přidává to tvorbě na významu; ředitel ví, co se při tvorbě ŠVP děje; může lépe vnímat připomínky a potřeby koordinátora a podpořit ho). Koordinátor spolupracuje s ředitelem, vytváří koncepci, harmonogram tvorby, řídí proces tvorby ŠVP, týmovou práci (viz dovednosti koordinátora - Manuál, kroky tvorby ŠVP) - pro učitele je organizátorem, rádcem, osobností, která ví, proč a jak. Ředitel a koordinátor společně podporují učitele při neformální, odborné práci, při vzdělávání, na cestě ke změnám.

Může být na jedné škole více koordinátorů? Jaké výhody či rizika to přináší?
Ano může, osvědčilo se to především pro spolupráci 1. a 2. stupně. Výhody jsou v možné spolupráci při vytváření koncepce, při řešení všech dílčích úkolů. Nevýhody jen v případě rozdílných názorů, neshod či špatné spolupráce, při nevyváženém objemu úkolů, nejasných odpovědnostech, při větší podpoře jednoho z nich atd.

Může vůbec ten, kdo netvořil ŠVP, učit jiné, jak jej vytvářet, a kdo mi pomůže v případě pochyb a nejasností?
Školit musí i ti, kteří netvořili celý ŠVP. Jinak by mohli školit jen ředitelé a někteří učitelé pilotních škol. Je ale řada dalších, kteří sledovali tvorbu ŠVP, modelově zkoušeli vytvářet některé dílčí části ŠVP a mají podstatné vědomosti o vzdělávání jako takovém, o potřebných změnách, o metodách práce (např. autoři RVP, pracovníci NIDV, členové některých asociací a neziskových organizací, školitelé a koordinátoři proškolení v projektu Koordinátor). To budou také ti hlavní, na které bude možné se obracet. K dispozici budou Manuály, vzdělávací portály, další metodické texty.

Musí ŠVP obsahovat Minimální preventivní program (MPP)?
Vypracování ŠVP ukládá školám § 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zpracovávání MMP je dáno Metodickým pokynem ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, čj.: 14514/2000 - 51. Tento pokyn vyplývá z již neplatné "Koncepce prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 1998 – 2000".
Údaje, doporučované podle výše uvedeného metodického pokynu v MPP, jsou zároveň obsaženy v následujících dokumentech, jejichž zpracování je pro školu závazné:
- výroční zpráva školy (např. údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti);
- vlastní hodnocení školy podmínky ke vzdělávání (např. průběh vzdělávání, podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, výsledky vzdělávání žáků a studentů, řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům);
- školní vzdělávací program (např. výchovné a vzdělávací strategie, vzdělávací obsah vyučovacího předmětu);
- (částečně i ve školním řádu).
Z výše uvedeného je zřejmé, že zatímco tvorba ŠVP je pro školy závazná, tvorba MPP byla doporučená ministerstvem výše uvedeným metodickým pokynem a nadále je vypracovávání MPP v různých vyjádřeních ministerstva doporučováno.
O tom, zda vypracuje MPP a v jaké míře ho začlení do ŠVP nebo ponechá samostatně, rozhoduje škola.
Pozn. Poslední věta byla zvýrazněna redakcí Metodického portálu.

Co musí škola udělat, pokud se rozhodne, že začne učit podle vlastního ŠVP dříve? Z důvodu propojení předmětů a vytvoření volitelných předmětů pro děti z více ročníků potřebujeme zavést program v celé škole najednou. Lze to?
Podle znění školského zákona je možné začít výuku podle ŠVP, který byl vytvořen na základě RVP ZV již v roce 2005/2006 nebo v roce 2006/2007, nejpozději pak od školního roku 2007/2008. Podmínkou je zpracovaný ŠVP pro všechny ročníky dané školy, v nichž se realizuje povinné vzdělávání (zahájení výuky postupně od 1. a 6. ročníku. Škola si ale musí být vědoma skutečnosti, že předběhne harmonogram navyšování hodin v učebním plánu základního vzdělávání a že nemusí mít do roku 2009 v některých ročnících hodinově a finančně pokrytou celou časovou dotaci, kterou stanovuje rámcový učební plán RVP ZV. Z tohoto důvodu i vzhledem k návaznosti vzdělávacího obsahu jednotlivých ročníků není také možné zahájit výuku podle ŠVP na celé škole najednou. Avšak především pro malotřídní školy byly upraveny učební plány současných vzdělávacích programů. Školám je tak umožněno, aby výuku přiblížily co nejvíce ŠVP. Je umožněno integrovat vzdělávací obsah vyučovacích předmětů, volit vlastní názvy pro vyučovací předměty, které budou lépe odpovídat nově vytvořenému integrovanému obsahu, stanovovat takové počty hodin vyučovacího předmětu, které budou lépe vyhovovat pedagogickým záměrům, tzn. např. na 1. stupni zařadit nabídku volitelných vyučovacích předmětů a využívat disponibilní časovou dotaci. Výuka podle ŠVP na osmiletých gymnáziích může postupovat stejně. Předpokládá se, že v roce 2007 bude připraven a schválen RVP GV. V letech 2007/2008 a 2008/2009 budou gymnázia připravovat ŠVP pro vyšší stupeň gymnázia a budou moci navázat, i když by začala s výukou dříve. Šestiletá gymnázia musí začít výuku podle ŠVP nejpozději v roce 2009/2010, kdy se výuka na základních školách dostane do 8. ročníku. Nejdříve se doporučuje začít v roce 2007/2008, aby byla zajištěna návaznost na vyšší stupeň gymnázia.

Zahájení výuky v základním vzdělávání podle ŠVP

Jakým způsobem mají být v ŠVP zpracovány volitelné předměty?
Volitelné předměty budou zpracovány stejně jako ostatní vyučovací předměty. Budou mít svůj název, charakteristiku vyučovacího předmětu (časové, obsahové a organizační vymezení) a vzdělávací obsah (výstupy a učivo). Jejich specifikem je skutečnost, že se v jednotlivých letech může v závislosti na personálním obsazení a zájmu žáků nabídka i skutečně realizovaný výčet v daném školním roce měnit (snad s výjimkou Dalšího cizího jazyka a některých tradičních volitelných předmětů). Proto je vhodné neuvádět v učebním plánu přímo názvy, ale nazývat je např. Volitelný předmět 1, Volitelný předmět 2, Volitelný předmět 3 apod. Učební osnovy volitelných předmětů pak vytvářet jako přílohu ŠVP s tím, že aktuální výběr bude upřesněn v ŠVP na začátku každého školního roku.

Musí škola svůj ŠVP uveřejnit na svých webových stránkách?
ŠVP je dokument veřejný, což ovšem neznamená, že musí být zveřejněn právě na webových stránkách dané školy. O konkrétním způsobu zveřejnění rozhoduje ředitel školy. Někteří ředitelé nechají zájemce do ŠVP nahlédnout, případně jim umožní pořídit opis přímo ve škole, jiní vyvěsí ŠVP na webové stránky nebo kombinují více možností.

Lze rozpracované výstupy z RVP ZV doplnit ještě dalšími výstupy, které sice nebudou přímo směřovat k rozvíjení očekávaných výstupů, ale budou doplňovat vyučovací předmět o další dovednosti, tzn., budou směřovat k rozvíjení klíčových kompetencí?
Tato možnost existuje. Ve vzdělávacím obsahu vyučovacího předmětu musí být rozpracovány očekávané výstupy z RVP ZV, ale zároveň je možné do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu doplnit další výstupy, které vhodně doplní vzdělávací obsah předmětu a budou směřovat ke klíčovým kompetencím.

Je možno nabídnout každý školní rok jiný jednohodinový volitelný předmět, nebo žáci musí absolvovat během tří let jenom jeden, který si zvolili v sedmém ročníku a nemohou ho měnit?
V tomto ohledu skutečně záleží na každé škole, kterou cestou se vydá. Tudíž můžete zvolit oba modely, případně ještě další různé kombinace, např. některé volitelné předměty nabídnout jako dvouleté, jiné roční. Při vypsání volitelných předmětů se však nesmí zapomenout na to, že všechny volitelné předměty musí mít zpracovány učební osnovy stejným způsobem jako povinné, tedy musí mít svůj název, charakteristiku předmětu a vzdělávací obsah. Zpracované učební osnovy volitelných předmětů pak mohou být přímou součástí ŠVP, nebo mohou tvořit jednotlivé přílohy. V takovém případě se každým rokem bude aktualizovat jejich realizace, to znamená, že škola v některé z příloh ŠVP uvede, které volitelné předměty se v konkrétním školním roce skutečně realizují.

Jak má podle zkušeností pilotních škol vypadat vazba dokumentu ŠVP? Jedná se nám zejména o aktualizace. Je nutné, pokud budeme na některých stránkách text dokumentu upravovat, znovu ho celý tisknout nebo stačí jen upravené stránky?
Při výběru vazby pro dokument ŠVP záleží zejména na tom, aby daný dokument sloužil a abyste s ním mohli i nadále pracovat – tedy vyučovat podle něj. ŠVP bude skutečně živý dokument a postupem doby se bude upravovat. Proto je nutné zvolit takovou podobu vazby, která vám bude nejvíce vyhovovat s ohledem na zmiňované úpravy. Z tohoto hlediska je nejvýhodnější kroužková vazba či šanon, do kterého se dají listy doplňovat či z něj vyjímat. Je možné volit i formu příloh k ŠVP, které mohou být v jiném, samostatném dokumentu a pro příští rok mohou být zaneseny do ŠVP. Co se týká aktualizací, je ekonomicky výhodnější netisknout znovu celý dokument, ale jen upravené části.

S ohledem na aktualizace ŠVP je však nutné si uvědomit, že není vhodné provádět zásadní úpravy ŠVP během školního roku, především ty, které by měnily započatou dráhu některých žáků (změna počtu hodin, přesuny ve vyučovacích předmětech mezi ročníky apod.). Takové úpravy je třeba provádět až po ukončení školního roku tak, aby negativně neovlivnily některé žáky (žáci by neměli např. stanovený počet hodin na daném stupni, nesetkali by se s nějakou problematikou, která se přesunula z ročníku do ročníku apod.). Některým školám se osvědčilo například v průběhu školního roku zapisovat návrhy na úpravy (doplnění či přeřazení učiva, propojení výstupů, změny časové dotace, návrh na integraci částí předmětů apod.) a na konci školního roku pak předložit své návrhy koordinátorovi, který po dohodě v pedagogickém sboru konkrétní části ŠVP upravil, případně byly návrhy po diskusi odmítnuty.

Musíme do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů uvádět i očekávané výstupy oborů z RVP ZV?
Očekávané výstupy vzdělávacích oborů z RVP ZV uvádět do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů nemusíte, není to povinností žádné školy. Ve vzdělávacím obsahu vyučovacích předmětů jsou povinné pouze tyto údaje: výstup předmětu, učivo předmětu, konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu a případně další údaje jako jsou např. mezipředmětové přesahy a vazby, poznámky apod. Pokud školy očekávané výstupy do ŠVP uvádějí, tak především z praktických důvodů, aby jasně naznačily, které z rozpracovaných výstupů směřují ke kterým očekávaným výstupům (většinou pomocí číselných kódů apod.).

Náš ŠVP ZV se nazývá Škola pro všechny. Jaké údaje máme uvést např. na vysvědčení, do třídní knihy, či třídního výkazu do kolonky vzdělávací program?
Do školské dokumentace je vždy nutné uvádět, že se jedná o školní vzdělávací program pro základní vzdělávání a v případě zvolení motivačního názvu i tento název (např. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání – Škola pro všechny).

Ze vzdělávacích oborů, uvedených v RVP ZV budeme vytvářet vyučovací předměty. Některé názvy vyučovacích předmětů budou totožné s názvy vzdělávacích oborů, některé nikoli. Které názvy máme uvádět na vysvědčení, v třídní knize, v třídním výkazu, katalogovém listu žáka apod.?
Názvy vyučovacích předmětů, které si škola vymezí ve vlastním ŠVP (ať jsou shodné s názvy vzdělávacích oborů v RVP ZV nebo odlišné), je nutné dodržovat i v dalších dokumentech školy jako jsou třídní kniha, vysvědčení apod.

Jak správně zapracovat do ŠVP zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? Stačí pouze obecně uvést, jak s těmito žáky pracujeme a specifikovat to až např. v individuálních vzdělávacích plánech (každý z těchto žáků je jiný a má jiné potřeby a limity) nebo tato část musí mít nějaké zvláštní parametry?
V kapitole Charakteristika ŠVP by měly být uvedeny zejména podmínky, které škola má pro vzdělávaní těchto žáků. Zda je tedy schopna na základě personálních a materiálních podmínek tyto žáky vzdělávat, zda jsou vytvořeny speciální třídy nebo zda jsou tito žáci integrováni do běžných tříd. Co se týká učebních osnov, pokud se škola vysloveně zaměřuje na vzdělávání žáků např. se zrakovým postižením, je zapotřebí, aby pro tyto žáky byly zpracované učební osnovy podle kapitoly č. 8 v RVP ZV. Ale pokud jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami integrováni do běžných tříd, škola tedy vzdělává menší počet těchto žáků, stačí uvést v ŠVP odkaz na individuální vzdělávací plány.

Je možné ŠVP upravovat i pro žáky, kteří se již podle něj budou učit? Samozřejmě za předpokladu, že u žáka nedojde k vynechání ani jednoho výstupu vyučovacího předmětu.
ŠVP je otevřený dokument a předpokládá se, že na základě zkušeností s realizací bude docházet k úpravám. Je pouze zapotřebí pohlídat, aby tyto úpravy nezasáhly do obsahu vzdělávání žáků tak, že by např. některá skupina žáků „minula“ nějakou část vzdělávacího obsahu, nebo by měla jiný počet hodin některého z vyučovacích předmětů. Pokud by došlo k větším úpravám, je pak možné spustit novou verzi ŠVP, a to pouze v těch ročnících, kde by se nestalo, že by žáci o nějaký obsah přišli. Tam, kde by k tomu došlo, je nutné dokončit vzdělávání žáků podle starší verze ŠVP a na novou verzi ŠVP tak „najet“ postupně.

Musí být v ŠVP rozpracované nepovinné vyučovací předměty?
Školský zákon, ani schválený RVP ZV (část D, kapitola 11 – Zásady pro zpracování ŠVP) neřeší způsob začlenění nepovinných předmětů do školních vzdělávacích programů. Je tomu tak z několika důvodů, jednak se s nepovinnými předměty nepočítá v celkové povinné časové dotaci pro 1. a 2. stupeň, jednak se jejich a skutečná realizace může každým rokem měnit. Proto se doporučuje, aby byl pro informaci zákonných zástupců žáků ve školním vzdělávacím programu uveden výčet nepovinných předmětů, které škola nabízí s odkazem, že podrobnější informace o cílech a obsahovém zaměření nepovinného předmětu je uložena v dokumentaci školy. Z toho vyplývá, že je pouze na škole, jak si cíle a obsah nepovinných předmětů zpracuje, zda nepovinné předměty zařadí do školního vzdělávacího programu nebo budou součástí jiného materiálu v dokumentaci školy, případně přílohou ŠVP.

Je povinnou součástí ŠVP pro základní vzdělávání profil absolventa?
Podle RVP ZV (části D, kapitoly 11 – Zásady pro zpracování ŠVP) není povinností tento údaj do ŠVP uvádět. Při rozvahách o podobě ŠVP je vhodné dojít k určité představě o tom, jak bude vypadat budoucí žák konkrétní školy. Ale do ŠVP tato představa nemusí být konkrétně zanesena.

Do ŠVP je možné uvést mezipředmětové vztahy. V naší škole se rozvinula diskuze, jestli se mají mezipředmětové vztahy týkat pouze vyučovacích předmětů v rámci jednoho ročníku (např. fyzika a matematika 8. ročník) nebo zda máme či můžeme i uvádět mezipředmětové vztahy v rámci několika ročníků (např. fyzika 9. ročník – zeměpis 8. ročník)?
Právě ty diskuze, o kterých se tazatel zmiňuje, by měly odhalit vazby mezi jednotlivými vyučovacími předměty nejen v jednom ročníku, ale i mezi vyučovacími předměty v rámci několika ročníků a případně i v návaznosti 1. a 2. stupně. Z tohoto důvodu je velmi vhodné uvádět i mezipředmětové vztahy v rámci různých ročníků, které se mohou stát do budoucna východiskem pro vytváření integrovaných vyučovacích předmětů, projektů atd.

Je nutné ve vzdělávacím obsahu všech vyučovacích předmětů v ŠVP mít k výstupům a učivu přiřazeny mezipředmětové přesahy a průřezová témata?
Ve vzdělávacím obsahu vyučovacího předmětu nemusíte mít uvedeny mezipředmětové přesahy (vazby). Na úrovni ŠVP je to nepovinný údaj. Přesto je vhodné o to usilovat (při tvorbě ŠVP nebo následně na základě zkušeností z výuky podle ŠVP). Poznámky o mezipředmětových vazbách nejsou samoúčelnými nebo formálními informacemi. Měly by být výsledkem diskuzí učitelů při promýšlení a zpracování učebních osnov (při rozdělování vzdělávacího obsahu RVP ZV do vyučovacích předmětů). Měly by naznačovat, kde na sebe jednotlivé předměty přímo nebo vzdáleně navazují, kde se mohu jako učitel daného vyučovacího předmětu opřít o vědomosti a dovednosti žáků získané v jiném vyučovacím předmětu, kde mohu s učitelem jiného předmětu vytvořit společný projekt na stejné téma obsažené v obou vyučovacích předmětech atd. Odkazy by měly být dostatečně konkrétní. Odkazy typu TV, Ze, CJ jsou údaji, které i samotným tvůrcům osnov za čas nic neřeknou (natož řediteli, učitelům jiných předmětů, inspekci). Mezipředmětové vazby je možné chápat také jako přípravu na integraci, tedy postupně podle vymezených mezipředmětových vazeb hledat možnosti budoucího propojování vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů.

Co se týká průřezových témat, je nutné vycházet z toho, zda jste se rozhodli v konkrétním vyučovacím předmětu průřezová témata realizovat. Pokud ano, je potom nutné uvést jednak v Charakteristice vyučovacího předmětu názvy průřezových témat, která do předmětu zahrnete, a jednak do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu, např. k příslušným výstupům vyučovacího předmětu, kde dochází k integraci, nebo do samostatných kolonek uvést název tematického okruhu průřezového tématu a podrobnější specifikaci – tzn. téma, námět, případně činnost. Pokud je zmíněná specifikace tematického okruhu již uvedena např. v učivu, není nutné ji znovu uvádět. Například průřezové téma Environmentální výchova v rámci Přírodovědy – tematický okruh Ekosystémy a téma Les.

Jak máme nakládat s učivem v ŠVP, když při výuce zjistíme, že toho můžeme probrat se žáky víc, než jsme si uvedli v ŠVP? Nebylo by lepší rovnou dopředu v ŠVP uvést do poznámky, že v případě zvládnutí tohoto učiva je možné ještě zařadit toto jako nadstavbovou část? Nebo je lepší tyto poznámky psát jen a pouze do tematického plánu?
Nejprve je třeba si uvědomit, že největší důraz ve vzdělávání podle ŠVP je kladen na dosažení výstupů vyučovacích předmětů, tedy na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oborů v RVP ZV. Učivo chápejme jako prostředek k dosažení těchto výstupů. Pokud budete chtít rozšířit vzdělávací obsah, samozřejmě můžete, ale mějte na paměti, aby žáci nebyli přetěžováni. Obě varianty, které uvádíte, je možné využít. Je však zapotřebí si uvědomit, že pokud uvedete do ŠVP nadstavbový (rozšiřující) vzdělávací obsah, stává se povinným pro tu skupinu žáků, pro niž je určen.

Pokud bude mít školská rada výhrady k ŠVP, musí škola na jejich základě provést úpravy?
Za ŠVP a jeho správnost zodpovídá ředitel školy. Pokud bude mít školská rada výhrady či připomínky k vytvořenému ŠVP, je určitě nutné se jimi zabývat. V takovémto případě je jistě vhodné dosáhnout konsenzu. Nicméně je na rozhodnutí ředitele školy, zda případné připomínky do ŠVP zapracuje nebo zda obhájí to, co je v ŠVP uvedeno. Proto je potřeba, aby o hlavních koncepčních záměrech věděla školská rada dostatečně včas a i v průběhu tvorby ŠVP byla informována o průběhu prací (obsahovém zaměření dokumentu).

Je možné napsat učivo např. do 6. a 7. ročníku a výstup naplňovat až v 7. ročníku? Jinak řečeno – je možné, aby v ŠVP bylo v některém ročníku uvedeno učivo bez výstupu a výstup uveden až v dalším ročníku, kde je naplňován?
V každém ročníku musí být vymezena úroveň, které mají žáci dosáhnout. Je na škole, zda úroveň vymezí učivem nebo výstupem. Nicméně na základě zkušeností z pilotních škol spíše doporučujeme vymezit si úroveň ne učivem, ale dílčími výstupy – co bude učitel po žákovi požadovat např. na konci 6. ročníku a co na konci 7. ročníku. Tím se ročníkové výstupy stávají kritérii pro hodnocení žáků.