Analýza podmínek školy

Nový systém vzdělávání by měl být založen na aktivní účasti žáků, na jejich tvořivosti, na nových vyučovacích metodách a strategiích učitelů. Aby nový systém vzdělávání mohl začít na školách fungovat, je třeba k tomu mít i odpovídající klima (přátelskou, motivující atmosféru), vztahy (otevřené vztahy mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a rodiči apod.), ale i vybavení, prostory a další. Škola by si tedy měla v prvé řadě položit otázku, zda novému obsahu a kvalitě vzdělávání budou vyhovovat její stávající podmínky, a pokud ne, co je třeba změnit.

K tvorbě školního vzdělávacího programu nelze proto přistupovat bez podrobné analýzy podmínek školy, bez zjištění současného stavu vzdělávání, atmosféry, materiálního i personálního zabezpečení atd., ale také bez znalosti představ a plánů učitelů, žáků i rodičů. Zmapování stávající situace, definování slabých i silných stránek, příležitostí a také rizik je pro školu důležitým výchozím bodem při tvorbě kvalitního a perspektivního školního vzdělávacího programu; nezbytným předpokladem při stanovování vzdělávacích priorit a výchovných a vzdělávacích strategií. Proto také byla analýza aktuálního stavu na pilotních školách jedním z prvních kroků přípravy ŠVP. Ke zjištění potřebných údajů využívaly školy různé informační zdroje a analytické prostředky. K těm nejčastějším patřily:

1. Vlastní materiály
Školy získávaly informace z výročních či inspekčních zpráv, z vlastních statistických šetření, z podkladů pro marketingový audit, z dřívějších sdělení rodičů, z údajů starších dotazníků zadaných učitelům, žákům, rodičům a z dalších zdrojů. Zjištěná data vypovídala například o dřívějších cílech školy a o jejich naplnění, o problémech, se kterými se škola potýkala, a o způsobech jejich řešení, o spolupráci s rodiči, názorech rodičů na školu, o úspěšnosti absolventů u přijímacích zkoušek. Inspekční zprávy zase přinesly kromě jiného potřebný vnější pohled na dění uvnitř školy.

2. Setkání, diskuse, workshopy
K analýze podmínek sloužily celoškolní diskuse, neformální setkání pedagogů, setkání s rodiči, s radou školy, s představiteli obce, semináře, workshopy, ankety apod.; cennou zpětnou vazbou byly pro školy nižšího stupně i údaje a sdělení ze škol 2. stupně nebo ze středních škol, kam žáci odcházeli (jak se žáci uplatnili, co jim dělalo problémy, v čem byli dobří atd.). Někde dalo vedení školy učitelům předem teze a otázky, které každý nejprve promýšlel sám, pak se o názorech diskutovalo v týmech; v jiných případech pracovali učitelé od počátku ve skupinách, na něž navazovaly diskuse v celých pedagogických sborech.

3. Dotazníky
Dotazníky jsou cenným a poměrně rychlým zdrojem velkého množství informací zahrnujících všechny oblasti školy, od materiálních podmínek přes klima a úroveň vyučování až po rodičovská očekávání. Prostřednictvím dotazníků se nezjišťují jen fakta, ale i názory, hodnocení a třeba také přání. Na některých školách vyplňovali dotazníky pouze učitelé, jinde to byli vedle pedagogů i žáci (cenné byly reflexe žáků 9. tříd), rodiče (pro úspěch dotazníkového šetření se ukázalo jako nezbytné předem vysvětlit rodičům jeho účel) a někde také představitelé obce. (Příloha 1). Čím širší okruh dotazovaných škola oslovila, tím přesnější získala představu o tom, co je dobré, na čem stavět a co je naopak třeba změnit nebo zavést. Někde se také osvědčilo vyčlenit pro učitele a žáky k vyplňování dotazníků třídnickou hodinu. Tím byla zajištěna rychlá a stoprocentní návratnost materiálů.
Většina škol si vytvořila vlastní dotazníky (k vypracování i k vyhodnocení otázek byl ustaven například zvláštní tým, někdy je vypracoval ředitel školy, jindy k tomu určený učitel), některé školy je převzaly z odborné literatury nebo se obrátily o pomoc k odborníkům (pedagogicko-psychologická poradna a jiné). Sestavování dotazníků i jejich následné vyhodnocování bylo poměrně časově náročné. Výsledky vyhodnocení, přesněji kvalita získaných informací, závisely na vhodně volených otázkách, na propracovanosti dotazníků.
Dotazníky byly většinou vyplňovány anonymně. Měly buď formu otevřených otázek, kdy dotazovaný odpovídal vlastními slovy, nebo částečně otevřených otázek, kdy si odpověď vybíral z nabídky a doplnil vlastním zdůvodněním, či uzavřených otázek, kdy volil některou variantu z nabídnutých odpovědí. Otevřené otázky mají výhodu v tom, že dotazovaný má prostor formulovat svůj názor nebo zdůvodnit výběr odpovědi, uzavřené otázky se zase lépe vyhodnocují. Řada škol využívala dotazníky s částečně otevřenými otázkami (Příloha 2) . Někdy dotazníky sloužily jako podklad pro SWOT analýzu, většinou však tvořily samostatnou část analýzy podmínek školy.
(Pro přípravu dotazníků je možné využít materiál s názvem Zásady pro tvorbu dotazníků, autorů J. Hučína a Z. Polákové, viz. Dotazníky a Zásady pro tvorbu dotazníku)

4. SWOT analýza
SWOT analýza je velmi používaná a účinná metoda pro zjištění současného stavu - silných a slabých stránek, potřebných změn, rizik a nutných kroků, které jsou pro změnu (k lepšímu) nezbytné. Dává příležitost k přehlednému formulování strategických vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využitím budoucích příležitostí a vyhnutím se rizikům. SWOT analýza se používá ke zmapování jak vnitřního, tak i vnějšího prostředí školy (v souvislosti s analýzou vnějšího prostředí se také hovoří o tzv. STEP analýze, tj. analýze sociálních, technických, ekonomických a politických podmínek). SWOT analýza by se neměla zaměřovat pouze na materiální podmínky školy, ale měla by obsáhnout celý výchovně vzdělávací proces. Na některých školách prováděl analýzu úzký okruh pedagogů nebo vedení školy, někde naopak celý kolektiv školy, včetně žáků, rodičů i zástupců obce. Stejně jako dotazníky je i SWOT analýza časově náročná na přípravu a vyhodnocení. Některé školy proto možná raději využijí pomoci odborníka, který se touto problematikou zabývá, nebo požádají o pomoc kolegy z jiných škol, které mají analýzu podmínek školy úspěšně za sebou.
Základní informace ke SWOT analýze viz Jak provádět SWOT analýzu. Ukázka zpracování je v Příloze 3.

Jak vyplývá z příkladů a zkušeností pilotních škol, podrobná a kvalitní analýza se určitě vyplatí. Výsledky, které jim přinesla, daly odpovědi nejen na otázku, jaký je současný stav, v čem jsou jejich silné a slabé stránky, ale zejména ukázaly cestu jak dál, jak zmírnit zjištěné nedostatky a na čem stavět.