Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > Geografie: její postavení a pojetí v národních...

Ikona teoreticky

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Maďarsko

Ikona odbornost
Autor: Josef Herink
Anotace: Další z řady článků věnovaný srovnání pojetí oboru geografie v národních kurikulech. Maďarsko je v podobné situaci jako Česká republika, již po nějaký čas transformuje svůj vzdělávací systém. Můžete porovnat, do jaké míry se tyto dva systémy shodují, nebo rozcházejí.
Obor příspěvku:Zeměpis (geografie)
Klíčová slova: geografie, Maďarsko
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Podobně jako i některé další země ve světě, transformuje Maďarsko již delší dobu svůj vzdělávací systém. Kromě požadavku na osvojování si kompetencí pro kvalitní osobní a pracovní život a požadavku na celoživotní vzdělávání, které se stávají i ve většině evropských zemí cílem vzdělávání celé populace, jsou aktuálně středem zájmu v Maďarsku také další témata. Jsou to například aplikace ICT ve výchovně vzdělávacím procesu (využití ICT žáky i učiteli), zlepšení výuky cizích jazyků nebo reforma odborného vzdělávání.

V souvislosti s hlavním cílem v primárním a sekundárním stupni vzdělávaní v Maďarsku, tedy rozvojem žákovských kompetencí, se do popředí zájmu v oblasti vzdělávání dostávají také procesy, technologie a mechanismy výuky (například metody, postupy a formy práce ve výuce), evaluace a hodnocení výuky. Je tedy patrné, že transformace vzdělávacího systému v Maďarsku má podobné vývojové rysy jako v České republice.

Systém maďarského kurikula v základním vzdělávání

Podobně jako v České republice, tak i v Maďarsku existuje systém víceúrovňového kurikula. Nejvýše v hierarchii pedagogických dokumentů stojí Národní kurikulum. Tento dokument představuje nejvyšší zákonný dokument vymezující principy a pojmový základ vztahující se k veřejnému vzdělávání. Zároveň je v něm zakotvena autonomie škol, pokud jde o vzdělávací obsah. Národní kurikulum tudíž formuluje národní cíle veřejného vzdělávání, identifikuje hlavní oblasti vzdělávacího obsahu a vymezuje zásady práce s daným obsahem v jednotlivých stupních vzdělávání.

Na Národní kurikulum navazuje Rámcové kurikulum, které je ve svém obsahu podrobnější a konkrétnější. Obě kurikula orientují práci tvůrců učebnic, didaktických materiálů, různých typů zkoušek, evaluačních nástrojů a přirozeně také tvorbu nejnižší úrovně kurikula - totiž tvorbu Místního školního kurikula.

Místní školní kurikula vždy vycházejí ve své konstrukci z Národního kurikula. Existují tři možnosti jak Místní školní kurikulum vytvořit:

  1. škola může bez úprav zcela přejmout Rámcové kurikulum
  2. škola si může vytvořit vlastní kurikulum s využitím jiných dostupných Místních školních kurikul
  3. škola si může vytvořit vlastní individuální Místní školní kurikulum

Národní kurikulum vymezuje následující klíčové dovednosti, respektive kompetence podstatné pro vzdělávání žáků:

  • komunikovat
  • rozhodovat
  • dodržovat pravidla
  • zaměřit se na podstatu věcí
  • organizovat si život
  • spolupracovat
  • řešit problémy
  • kriticky myslet a získávat informace

Tyto dovednosti, respektive kompetence, mají být vzájemně provázány a na úrovni Místních školních kurikul vytvářet tzv. kompetenční mapu. Vzhledem ke komplexnosti kompetencí, jichž mají žáci dosahovat a s ohledem na prudký rozvoj vědy a technologií, Národní kurikulum zdůrazňuje nutnost vytvářet ve výuce mezipředmětové vazby a případně také nové předměty. Zohledněny by přitom měly být žákovské zkušenosti a zájmy, které jsou jednou z podmínek kvalitního vzdělávání.

Podobně jako v českém Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), jsou i v maďarském Národním kurikulu vytyčena průřezová témata, která přirozeně velmi úzce souvisejí s vlastní geografickou výukou na školách. Jedná se zejména o následující průřezová témata: Vlast, Evropanství - globální kultura a Environmentální vzdělávání. V Národním kurikulu jsou pak ještě obsažena tato další průřezová témata: Sebeprezentace a sebepoznání, Informační a komunikační kultura, Učení, Fyzické a duševní zdraví a Příprava pro role v dospělém životě.

Místo geografie v maďarském kurikulu

Geografický vzdělávací obsah není v maďarském Národním kurikulu zařazen celý do oblasti Člověk a příroda, jak je tomu v českém RVP ZV (oblast přírodovědného vzdělání má v našem i maďarském kurikulu mají stejný název: Člověk a příroda). Jeho většina je součástí samostatné vzdělávací oblasti, jež má v Národním kurikulu název Naše Země a naše prostředí.

Vzhledem k tomu, že Maďarsko, podobně jako Česká republika, prošlo po roce 1989 řadou celospolečenských systémových změn, včetně změn v oblasti vzdělávání, je srovnání postavení geografie, respektive geografického vzdělávacího obsahu v kurikulech jmenovaných zemí velmi zajímavé. K tomuto účelu pak byla v této studii využita zejména studie Antala Nemerkényiho (Nemerkényi, A., 2003), která poskytuje o problematice postavení geografického vzdělávacího obsahu ve struktuře maďarského kurikula velmi dobrý přehled.

Autor ve studii uvádí, že po roce 1990 došlo k velkému uvolnění do té doby striktně pojatých a centrálně určovaných osnov v oblasti geografického vzdělávání (a nejen jeho), které dávaly učitelům jen velmi malý manévrovací prostor pro jejich vlastní invenci. Po prvních demokratických volbách v roce 1990 přijala vláda nový koncept vzdělávacích programů. Ustoupilo se od striktního pojetí centrálních osnov a byly vytvořeny takové programy, které respektovaly i v oblasti vzdělávání demokratické principy. Začalo se rovněž pracovat na nové koncepci Národního kurikula, jehož základní principy byly popsány výše.

A jak zasáhlo nové pojetí kurikula do geografického vzdělávání? Přechodem na nové Národní kurikulum, v němž nejsou uváděny konkrétní vyučovací obory, respektive předměty, ale celé vzdělávací oblasti, ztratila geografie svoji přirozenou funkci spojovacího článku mezi přírodními a sociálními vědami. Podobně, jako tomu bylo u nás při vzniku rámcových vzdělávacích programů, vedli geografové i didaktikové geografie v Maďarsku rozsáhlé diskuze o tom, do které ze vzdělávacích oblastí (přírodovědné Člověk a příroda nebo společenskovědní Člověk a společnost) by měl být v kurikulu tento obor včleněn. Zcela vyloučili alternativu, kdy by se obor rozdělil na dvě části, z nichž jedna by připadla do oblasti přírodovědné a druhá do oblasti společenskovědní. Diskuze nakonec vyústily v řešení, kdy výsledkem byl vznik samostatné vzdělávací oblasti v kurikulu, jež v první fázi dostala název Naše Země - naše prostředí, aby nakonec byla pojmenována Naše Země a naše prostředí.

Cílové zaměření oblasti potom udává, že v ní je využíváno jak poznatků a metodologie věd společenských, tak věd přírodních. Tato samostatná oblast, na rozdíl od pojetí našeho kurikula, tak tvoří skutečné přemostění mezi společenskovědní a přírodovědnou oblastí. Utlumily se tím neustálé debaty, do které z obou těchto oblastí má být geografie primárně zařazována.

Vzdělávací oblast Naše země a naše prostředí je v Rámcovém kurikulu zařazována do období 7. - 10. ročníku a je na ni vyčleněna časová dotace 4-8 hodin za celé období.

V 7. a 8. ročníku jsou vyučována následující témata:

  • regionální zeměpis jednotlivých kontinentů
  • Země a její planety (tj. základy planetárního zeměpisu)
  • geosféry (tj. základy fyzického zeměpisu)
  • zonalita (tj. zonální a azonální jevy a procesy ve fyzickogeografické sféře)

V 9. a 10. ročníku jsou vyučována tato témata:

  • regionální zeměpis Maďarska
  • obyvatelstvo světa - (sociální geografie, sídla, ekonomika), nadnárodní koncerny, environmentální problémy (tj. základy společenského, hospodářského a politického zeměpisu, globalizační a environmentální tematika)

Výhoda konstrukce a zařazení samostatné vzdělávací oblasti Naše Země a naše prostředí do kurikula spočívá, podle Nemerkényiho, zejména v tom, že povinnost zařazení této oblasti do 9. a 10. ročníku zaručuje výuku tohoto oboru i na odborných školách. To je však odborníky v oblasti geografie považováno za jedinou nespornou výhodu. Za zcela nevyhovující je však považována zejména časová dotace přiřazená této oblasti, která činí jen 4 - 7% z celkové časové dotace ve školním roce. Upozorňuje se na to, že výuka geografie je podstatná pro následné studium dalších oborů, jako je sociologie nebo ekonomika. Proto by jí měl být v kurikulu vyčleněn také příslušný prostor dotovaný větším počtem hodin.

V novém návrhu kurikula (ten však zatím nebyl ovšem schválen) jsou proto stanoveny pro tuto vzdělávací oblast v jednotlivých ročnících pevné časové dotace (7. - 8. ročník po 1,5 hodině/týdně a 9. - 10. ročník po 2 hodinách/ týdně). V současnosti se o tomto návrhu, jež by měl posílit postavení geografického vzdělávacího obsahu v Národním kurikulu, vedou další obsáhlé debaty. Ty však zatím nevyústily v konkrétní změny v časových dotacích pro tuto vzdělávací oblast.

Pojetí geografického vzdělávání v maďarském kurikulu

Vzdělávací obsah geografie v Národním kurikulu nacházíme zejména v oblasti Naše Země a naše prostředí. Některá témata jsou však také součástí vzdělávací oblasti Příroda (Nature), a to zejména na nižším stupni (analogie k naší oblasti Člověk a jeho svět v RVP ZV). Obsah pro jednotlivé vzdělávací obory je formulován v Národním kurikulu poměrně velmi obecně (obdobně jako v „národním" českém kurikulu, v RVP ZV), což má vytvářet dostatečný prostor pro vlastní tvorbu různých místních školních kurikul. Obsah je zaznamenáván a strukturován pro jednotlivá vzdělávací období (zpravidla v rozmezí dvou let) v tabulce. V prvním sloupci jsou vždy uvedeny jednotlivé klíčové pojmy a aktivity (např. přírodní prostředí, lokální problémy, vědecké zkoumání apod.), pro něž jsou pak v příslušném řádku vymezeny tzv. vývojové úkoly (stručně řečeno úkoly, před nimiž jedinec stojí v určité vývojové etapě svého života).

Tyto vývojové úkoly v oblasti Naše země a naše prostředí odpovídají následujícím kategoriím:

  1. hlavní vývojový úkol
  2. získávání nových znalostí, učení se
  3. orientace v geografickém prostoru
  4. orientace v čase
  5. seznámení s látkami v prostředí
  6. seznámení s interakcemi v prostředí
  7. seznámení s místními geograficko - environmentálními problémy
  8. seznámení s regionálními a globálními geograficko-environmetálními problémy.

Národní kurikulum je tedy koncipováno velmi obecně. Navíc je v jiném jazyce než maďarském dostupné pouze v okleštěné verzi. Z hlediska této studie se však zdá být velmi užitečné zaznamenat více, než jen hlavní oblasti vzdělávacího obsahu a obecně vymezené zásady práce s daným obsahem v jednotlivých stupních vzdělávání. Proto se zdá být účelné popsat, jakým způsobem je geografie pojednána v oblasti Naše Země a naše prostředí v Rámcovém kurikulu pro primární vzdělávání. To navíc odpovídá i přístupům, které k dané problematice zaujímají také další odborníci v oblasti didaktiky geografie (viz např. Curić et al., 2007). Rámcové kurikulum již obsahuje řadu konkrétních okruhů vztahujících se k výuce geografie ve školách.

Pokud se jedná o cílové zaměření oblasti, jedná se zejména o:

  • porozumění základním geografickým faktům
  • rozvoj žákovských kompetencí, které umožní žákům participovat a aktivně se podílet na řešení problémů v jejich blízkém okolí, regionu, zemi a ve světě
  • porozumění lokálním, regionálním a globálním problémům
  • rozvíjení žákovské národní a evropanské identity a rozvoj jejich národního cítění při zachování respektu vůči jiným národům
  • rozvoj uvědomění si příčinných souvislostí mezi rozvojem a společností, které se mění v místě i čase
  • rozvoj porozumění potřeby jednotného postoje a spolupráce při řešení problematiky rozvoje společnosti.

Cílové zaměření v Rámcovém kurikulu pro primární vzdělávání je vytyčeno souhrnně pro sedmý a osmý ročník, stejně tak, jako charakteristika oblasti. Jednotlivé tzv. nové aktivity reprezentují nové dovednosti žáků získané v konkrétním ročníku v dané vzdělávací oblasti. Témata a obsah oblasti (odpovídající našemu učivu) jsou též vytyčeny pro konkrétní ročníky.

Uveďme nyní stručnou ukázku z maďarského Rámcového kurikula:

Nové aktivity pro sedmý ročník:

  • Využívání informací z topografických map pro porozumění geografickým a socioekonomickým podmínkám jednotlivých kontinentů a různých zemí.
  • Řešení problémů s využitím obrysových map s pomocí učitele.
  • Shromažďování příkladů procesů ohrožujících přírodní prostředí (například poškozování a ničení tropických deštných lesů, eroze půd, kyselé deště).
  • Shromažďování příkladů znečištění prostředí, příkladů poškození prostředí, příkladů možné prevence a řešení environmentálních problémů, přírodních a člověkem způsobených katastrof a jejich dopadů.
  • Řešení jednoduchých matematických problémů (např. hustota zalidnění, klimatické faktory, zpracování statistických dat).
  • Představení a popis krajiny na základě předem vymezených kritérií.

Témata a obsah jsou v rámcovém kurikulu zpracovány do tabulky:

Témata

obsah

Přírodní podmínky a sociální vztahy vybraných zemí jiného než evropského kontinentu

Afrika
Základní přehled o kontinentu z hlediska fyzické a sociální geografie.
Pouště a oázy jako typický příklad krajiny....

Austrálie a Oceánie
Přírodní podmínky, socioekonomická charakteristika....

Fyzická a sociální geografie evropských zemí

Základní přehled o Evropě z hlediska fyzické a sociální geografie.
Základní sociální a ekonomická charakteristika Evropské unie.
Společné a rozdílné geografické aspekty zemí severní Evropy, jejich vztah k životnímu prostředí.

Topografické pojmy nutné pro porozumění sylabu - Afrika

Gibraltarská úžina, Guinejský záliv, Kongo, Niger, Nil, Suezský průplav, jezero Tanganika...

Na první pohled je patrné, že z hlediska vzdělávacího obsahu jsou si maďarské Rámcové kurikulum a kurikulum české (RVP ZV) vzájemně podobné. Podobnost je i ve vymezení žákovských aktivit. V českém kurikulu jsou vymezeny tyto aktivity prostřednictvím tzv. očekávaných výstupů (formulovaných v „činnostní" podobě), zatímco v kurikulu maďarském je tato kategorie zpracována samostatně jako tzv. nové aktivity.

Vlastní pojetí a organizace jak Národního, tak Rámcového kurikula, jsou od kurikula českého (od RVP ZV) odlišné. Národní kurikulum je totiž koncipováno velmi obecně, ale naznačuje propojení obsahu oblasti s žákovskými kompetencemi. Rámcové kurikulum je naproti tomu zpracováno poměrně podrobně a odpovídá spíše našemu RVP ZV rozpracovanému již do konkrétních školních vzdělávacích programů. Důvodem pro podrobné zpracování maďarského Rámcového programu je zejména fakt, že toto Rámcové kurikulum mohou školy v Maďarsku přejmout jako své vlastní Místní školní kurikulum.

Odkazy na související články:

Geografie - její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Finsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - shrnutí, závěry a doporučení.

Citace a použitá literatura:
[1] - Eurybase The informatik Database on Education Systeme in Europe: The Education System in Hungary. [cit. 2009-01-22]. Dostupný z WWW: [www.eurydice.org/ressources/eurydice/eurybase/pdf/0_integral/HU_EN.pdf...].  
[2] - National summary sheet on education systeme in Europe and ongoing reforms, 2005 Edition. [cit. 2009-08-30]. Dostupný z WWW: [www.eurydice.org/portal/page/portal/Eurydice/PubCo...].  
[3] - NEMERKÉNY, A. The Status of Geography in the Hungarian Education System. International Research in Geographical and Environmental Education, Vol. 12, No. 2. 2003.  
[4] - CURIĆ, Z.; VUK, R.; JAKOVČIĆ, M. Geography Curricula for Compulsory Education in 11 European Countries - comparative analysis, Metodika 15 . 2007.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 22. 01. 2009
Zobrazeno: 9011krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HERINK, Josef. Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Maďarsko. Metodický portál: Články [online]. 22. 01. 2009, [cit. 2020-08-08]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/2915/GEOGRAFIE-JEJI-POSTAVENI-A-POJETI-V-NARODNICH-KURIKULECH-VE-SVETE---MADARSKO.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.