Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > > Školní parlament - volební kampaň

Ikona teoreticky

Školní parlament - volební kampaň

Ikona odbornost
Autor: Jan Hoštička
Anotace: Ukázka možného způsobu uskutečnění volební kampaně pro volby do školního parlamentu v podmínkách školy.
Obor příspěvku:Výchova k občanství
Klíčová slova: klima školy, demokracie, škola, školní parlament, žákovská samospráva, parlament, život školy, spolupráce

Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.


Existuje několik cest, jak sestavit školní parlament. V Základní škole v Praze v Táborské ulici jsme zvolili variantu, že ze všech tříd 5. až 9. ročníku (v každém jsme měli dvě paralelní třídy) budou do školního parlamentu kandidovat čtyři žáci (celkově 40 žáků). Čtyři z toho důvodu, že školní parlament byl dále rozdělen na čtyři výbory, a to na organizační, pedagogický, pro stravování a pro volný čas. Z takto nastaveného systému vyplývalo, že kandidáti za danou třídu měli již předem jasně určeno, v jakém výboru budou pracovat, na co se budou úzce specializovat (v každém výboru tak mělo zasednout 10 žáků). Výběr kandidátů měl proběhnout při třídnických hodinách (první vyučovací hodina v pátek, kdy se pravidelně setkával třídní učitel se žáky své třídy - pozn. aut.).

Všem třídním učitelům byl doporučen model, kdy nejprve mělo dojít k diskusi, aby se zjistilo, kdo má o práci ve školním parlamentu zájem, jakou má vizi a myšlenky, co by chtěl uskutečnit, jaké změny by daná třída chtěla ve škole realizovat a jakým způsobem je chce provést. Na základě této diskuse se měli vyprofilovat samotní kandidáti do školního parlamentu. Pokud by bylo více uchazečů, musí rozhodnout třída, tzn. v tajné volbě vybrat své zástupce do jednotlivých výborů.

Po této fázi, kdy třídy nominovaly žáky do školního parlamentu, se již nic jiného nemuselo uskutečňovat a zástupci jednotlivých tříd se rovnou mohli sejít k práci. My jsme však chtěli dát školnímu parlamentu větší vážnost, chtěli jsme, aby školním parlamentem žily vesměs všechny třídy a aby se u žáků rozvíjely klíčové kompetence. Zároveň bylo naším zájmem učit žáky demokracii, ukázat jim, co je čeká, až se stanou plnoletými a budou vybírat kandidáty při volbách tak, jak to v současnosti činí dospělí. Cesta tedy vedla přes uspořádání skutečné volební kampaně a samotných voleb. Zde se nepovinný vyučovací předmět Školní parlament dostával do úplně jiné roviny. Již se netýkal jen vybraných kandidátů, ale vyjma 1. ročníku všech žáků školy. Tím jsme se dostali i k realizaci průřezového tématu Výchova demokratického občana, konkrétně tematického okruhu Občanská společnost a škola.

Pojmenovávat skutečné problémy, které žáky ve škole tíží, a začít tyto problémy společně řešit v tu chvíli posouvá školní parlament na jinou úroveň. To již není jen hraní si na školní demokracii, je to opravdová školní demokracie. A pokud by takovýto model zůstal zachován i v budoucích letech, stal by se vlastně běžnou součástí života školy, a tím by přispíval k udržování jejího příznivého klimatu.

O tom, jak jsme došli k modelu voleb, organizační struktuře a obsahu volební kampaně, pojednává příspěvek Školní parlament - přípravný výbor. Tento výbor, složený ze zástupců tříd 5. až 9. ročníku, se podílel na utváření koncepce školního parlamentu. Jednotliví žáci po diskusích uvnitř třídy přinášeli na jednání přípravného výboru různé návrhy, z nichž následně vyšel kompromis, který nakonec vyhovoval všem třídám. Volby neměly být o tom, že na základě nějakého kritéria budou určeni vítězové, kteří se dostanou do školního parlamentu, a poražení, kteří v jeho lavicích neusednou. Mělo jít především o to vybrat na základě volebního programu, který budou mít jednotliví kandidáti, z žáků školy ministry jednotlivých výborů a jejich dva náměstky. Tzn. vítěz povede daný výbor školního parlamentu, druhý v pořadí se stane jeho prvním náměstkem a třetí v pořadí druhým náměstkem. Ostatní pak budou figurovat jako další členové výboru. Všichni, kteří kandidovali do školního parlamentu, se stanou jeho členy s tím, že vítězové budou určovat, čím se bude výbor prioritně zabývat, tzn. bude se nejprve vycházet z volebních programů třech úspěšných kandidátů. Ti totiž dostali nejvíce hlasů, tudíž zájmem většiny žáků školy je zabývat se tím, co chtějí změnit či vylepšit.

Ustavený a pravidelně se scházející školní parlament jsme chtěli mít na začátku listopadu. Bohužel tento termín nebylo možné dodržet, protože docházelo k pozdnímu odevzdávání návrhů některých tříd k řešené problematice nebo se někteří zástupci tříd z různých důvodů neúčastnili klíčových jednání, která tak musela být přesouvána na jiné dny. Volební kampaň se z tohoto důvodu začala připravovat až na začátku listopadu. Přípravný výbor odsouhlasil definitivní podobu volební kampaně a určil časové rozmezí, kdy se bude konat. Současně byl odsouhlasen termín voleb do školního parlamentu a byl vybrán den, kdy se zástupci tříd sejdou na ustavující schůzi.

O definitivní podobě volební kampaně rozhodl přípravný výbor. Než byla volební kampaň zahájena, museli kandidáti do školního parlamentu společně s ostatními žáky své třídy sestavit volební program, vztahující se vždy k jednotlivým výborům. Jakmile byly volební programy (viz Příloha č. 1 - Volební programy) sepsány a dodány vyučujícímu nepovinného vyučovacího předmětu Školní parlament, mohla se následně v určeném termínu rozběhnout volební kampaň.

Oficiální zahájení volební kampaně

V pondělí 21. 11. 2005 byla oficiálně zahájena volební kampaň. V divadelním sále školy se sešli všichni kandidáti do školního parlamentu a žáci 2. až 9. ročníku. Z kapacitních důvodů se toto shromáždění konalo na tři etapy. Účinkující byli vždy stejní - moderátor (zástupce ředitele) a kandidáti do školního parlamentu, jen publikum se po hodině měnilo. Na čtvrtou vyučovací hodinu přišli do divadelního sálu žáci 2. až 4. ročníku, na pátou hodinu tu byli pro změnu žáci 5. a 6. ročníku společně s 9. B. Šesté vyučovací hodiny se zúčastnili žáci 7. až 9. ročníku bez 9. B. Moderátor vždy přivítal účastníky shromáždění a postupně vyzýval kandidáty, aby představili nejen sebe, ale ve stručnosti i svůj volební program. Zároveň měli žáci v hledišti možnost se na cokoli zeptat jednotlivých kandidátů (viz Fotopříloha).

Oficiální prezentace ze strany školy

Vedení školy kampaň podpořilo zřízením velké nástěnky, kde byly uvedené základní informace k volbám z hlediska organizace, dále pak fotografie kandidátů, u nichž byly údaje o tom, z jaké jsou třídy, do kterého výboru kandidují, o jaké změny usilují atd. Obdobné informace byly současně uveřejněné na webových stránkách školy v sekci Školní parlament. Třetí oficiální prezentací ze strany školy bylo vydání speciálního volebního čísla školního časopisu UCHO. Redakční rada časopisu, složená z žáků 3. až 9. ročníku, dala dohromady speciální volební vydání, které putovalo do všech tříd vyjma prvního ročníku. Časopis obsahoval obdobné informace, jež byly uveřejněné na školní nástěnce či webových stránkách školy, ale byly detailnější (viz Příloha č. 2 - Ukázka ze školního časopisu UCHO). Tento časopis byl stejně jako parlament od školního roku 2005/2006 zařazen do nabídky nepovinných vyučovacích předmětů. Žáci, kteří ho navštěvovali, tak byli za práci v redakční radě hodnoceni známkou na vysvědčení. Propojení volební kampaně a školního časopisu byl krokem, který měl do budoucna připravit "půdu" pro užší spolupráci.

Prezentace kandidátů z jednotlivých tříd

Kandidáti do výborů školního parlamentu mohli instalovat větší volební plakáty na stěny vedle svých tříd, dále pak menší volební letáky na stěny sloupů při obou schodištích od přízemí až po druhé patro. Kromě toho byla kandidátům nabídnuta možnost prezentovat se ve školním rozhlasu v podobě krátkého volebního spotu. Od 22. 11. do úterý 29. 11. 2005 v době mezi 9.10 hod. až 9.20 hod. (začátek druhé vyučovací hodiny) dostali vždy čtyři kandidáti z jedné třídy na svůj volební spot maximálně tři minuty. Každý den, vyjma pátku 25. 11. 2005, kdy ve škole nebyly všechny třídy, se tak u mikrofonu vystřídali kandidáti dvou tříd téhož ročníku. Začaly deváté třídy, poslední volební spoty zazněly z úst kandidátů pátých tříd. Po skončení volebního spotu v daný den bylo umožněno kandidátům, aby v průběhu druhé a třetí vyučovací hodiny společně obešli třídy 2. až 9. ročníku a ještě jednou představili sebe a své volební programy.

Diskuse kandidátů do jednotlivých výborů

Další součástí volební kampaně byly diskuse kandidátů do jednotlivých výborů školního parlamentu. Probíhaly vždy ráno v době nulté vyučovací hodiny (od 7.20 do 8.05) v klasické učebně s kapacitou třicet žáků. Několik lavic bylo sraženo k sobě, čímž vznikl velký hranatý diskusní stůl. Moderátorem byl zástupce ředitele. Diskusí se účastnili také redaktoři školního časopisu UCHO, případně třídní učitelé či ostatní členové vedení školy. Moderátor v rámci diskuse polemizoval s jednotlivými kandidáty nad body jejich programu, ptal se jich, jak své návrhy budou chtít prosadit, co vše budou muset udělat pro to, aby body programu byly realizovatelné apod. Kandidáti zároveň diskutovali mezi sebou, zjišťovali, v čem jsou jejich návrhy podobné a v čem naopak odlišné. Redaktoři školního časopisu si zkoušeli z diskusí pořídit písemný záznam a z něj sestavit krátkou reportáž o tom, co důležitého zaznělo. Protože však redaktoři z vyšších ročníků nebyli v té době ve škole přítomni, žákům nižších ročníků se nepodařilo vytvořit reportáže pro velkou nástěnku či webové stránky. Byla to jedna z mála věcí, kterou jsme v rámci volební kampaně nedotáhli do konce. Voliči (žáci 2. až 9. ročníku) však dostali alespoň informaci o tom, kdo se diskusí zúčastnil, kdo nikoli a zda se řádně omluvil. I k tomu sloužila zmíněná velká nástěnka.

Oficiální zakončení volební kampaně

Volební kampaň byla oficiálně zakončena v úterý 29. 11. 2005, začátkem čtvrté vyučovací hodiny, a to prostřednictvím školního rozhlasu. Kandidáti z každé třídy měli právo na závěrečnou větu, kterou ještě chtěli oslovit nerozhodnuté voliče. Jakmile domluvili poslední kandidáti, ozval se gong, který ukončil volební kampaň.

Takto uskutečněná volební kampaň měla několik cílů. Prvním byl rozvoj klíčových kompetencí. Žáci v průběhu kampaně museli pracovat s různými informacemi, pro svoji potřebu si je jistým způsobem třídit a následně je využívat. Pro kandidáty bylo nutné naučit se uvádět věci do souvislostí. Na různých úrovních, zejména mezi žáky, se diskutovalo o nejrůznějších problémech ve škole, kandidáti v rámci volebních programů nabízeli varianty řešení problematických záležitostí, učili se formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně v ústním projevu, naslouchat promluvám ostatních kandidátů, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat. V rámci tříd byla rozvíjena a posilována spolupráce jak mezi samotnými žáky, tak mezi žáky a třídním učitelem.

Druhým cílem byla realizace průřezového tématu Výchova demokratického občana, konkrétně tematického okruhu Občanská společnost a škola. Jak jinak aktivně zapojit žáky do samosprávy? Volby i kampaň pro toto naplnění jednoznačně poskytují potřebný prostor. Kromě průřezového tématu je zde i přímá vazba na vzdělávací obor Výchova k občanství. Ve vzdělávacím obsahu tematického okruhu Člověk ve společnosti nalezneme téma Naše škola. A právě volební kampaň poukáže na to, co se ve škole daří a co naopak nikoli, nad čím je potřeba diskutovat, co změnit apod.

Dalším cílem bylo dát školnímu parlamentu určitou vážnost. Žáci - voliči dávají mandát svým spolužákům, aby za ně rozhodovali v záležitostech, které se týkají všech. Dále jsme chtěli žáky přímo seznámit s prvky demokratické společnosti, a připravit je tak na život občana v demokratickém státu. Občané - voliči dávají hlas tomu, o kterém se domnívají, že za ně bude řešit problémy, které je trápí. Tímto způsobem tak občané ovlivňují chod státu. A stejně tomu je v případě školního parlamentu. Díky němu mohou žáci ovlivňovat chod školy tím, že budou upozorňovat na problémy, které jim nejsou lhostejné.

Když jsme vyhodnocovali "předvolební sliby" jednotlivých kandidátů, zjistili jsme, že v mnoha případech se kandidáti opakovali, respektive slibovali totéž (šatní skříňky, změnu jídelníčku ve školní jídelně, jiné žákovské knížky, lepší vybavení učeben apod.). Z toho bylo evidentní, že jde o důležitá témata, která žáky trápí a chtějí řešit. Proto je nutné takto pojmenované problémy brát vážně a pracovat s nimi. Zajímavé a současně potěšující pro nás mimo jiné bylo, že mnoho návrhů bylo velmi smysluplných a byly ve prospěch celku. Současně se však objevily i individuální návrhy (např. bagety v obchůdku, sladká jídla ve školní jídelně apod.), se kterými je také nutné následně pracovat. Volební kampaň skončila a škola se začala připravovat na první volby do školního parlamentu. Ty měly ukázat, který volební program a který kandidát žáky - voliče nejvíce oslovil.

Citace a použitá literatura:
[1] - Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Praha, 2004.  
[2] - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.  
[3] - www.zstaborska.cz. [cit. 2007-09-18].  
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 09. 2007
Zobrazeno: 7928krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOŠTIČKA, Jan. Školní parlament - volební kampaň. Metodický portál: Články [online]. 18. 09. 2007, [cit. 2019-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/1599/SKOLNI-PARLAMENT---VOLEBNI-KAMPAN.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.