Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Alternativní komunikace – znaková řeč
Odborný článek

Alternativní komunikace – znaková řeč

3. 7. 2009 Předškolní vzdělávání
Autor
Miluše Benátská

Anotace

Příspěvek se zabývá vytvořením programu na podporu rozvoje komunikačních dovedností mezi slyšícími a neslyšícími žáků, zvýšení informovanosti o problematice sluchového postižení ve specifické cílové skupině žáků předškolního věku.


Proč vlastně učit žáky „znakovat"? Je to stejné, jako učit se jakýkoli jiný cizí jazyk. Chce to jenom vytrvalost a umět se dívat. Vyjádřit se pomocí znaků pomáhá žákům v období, kdy ještě nedokážou své žádosti verbalizovat. Sníží se tím i stres z toho, že jim někdo nerozumí. Žáci, které se naučí vyjadřovat pomocí znaků, jsou klidnější. Přirozenou věcí pro žáky je zapojování pohybu a gest do komunikace. Není to jenom řeč rukou, ale "řeč celého těla". Znaková řeč je jazyk, který používá gesta, pohyb a výraz místo zvuku. Jde o kombinaci pohybů rukou, paží nebo postavení těla a výrazů obličeje. Vzhledem k tomu, že pohyb je dětem přirozený, učí se znakovou řeč lehce. Dlouhodobý projekt - průběžně naplňovaný cíl poskytuje nadstavbovou dětskou kompetenci, a to základy znakové řeči. Žáci si uvědomují různost a jsou vedeni k ochotě alternativně komunikovat. Zároveň jsou nasměrováni k toleranci, empatii a nediskriminaci.

Charakteristika a cíle integrovaného bloku

Podpora rozvoje komunikačních dovedností mezi slyšícími a neslyšícími žáky. Hlavní myšlenkou, která je pojítkem jednotlivých činností, je rozvoj přípravy žáků na rozmanitost reality v sociálním prostředí. Připravují se na situace, jimiž mohou být utvářeny a jež mohou spoluvytvářet v průběhu života.

Cíl - vytvoření programu na podporu rozvoje komunikačních dovedností mezi slyšícími a neslyšícími žáky, zvýšení informovanosti o problematice sluchového postižení ve specifické cílové skupině předškolního věku.

Očekávané výstupy:
  • Umět vyjádřit své myšlenky alternativními prostředky.
  • Umět se vcítit do myšlení handicapovaného člověka.
  • Poznat hodnotu ochoty komunikovat, byť s obtížemi plynoucími ze znevýhodnění.
  • Vztah k vlastnímu zdraví x empatie vůči postiženým.
  • Znevýhodněný nerovná se méněcenný...krok k rovnosti!

Organizační podmínky - kurz znakové řeči, kterým projde učitelka (ne lektorka).

Organizace prostorová
- v prostorách MŠ.

Organizace časová - dlouhodobý projekt.

Klíčová slova - sluchové postižení, tolerance, diskriminace, empatie, rovnost, komunikační dovednost, identifikační vzory, koheze sociálního prostředí, prosociální chování.

Věková skupina - projekt je určen pro všechny žáky docházející do mateřské školy bez věkového omezení.

Forma vzdělávání - žáci se seznámí se znakovou řečí formou hry, během dne, v nahodilých situacích, s využitím nejrůznějších pomůcek. Důležitým krokem je prožitkové učení. Každý znak bude provázán s aktuálním, právě probíhajícím integrovaným blokem. Učitelka naváže na zajímavé téma, které vyplyne ze života (narození sourozence, svatba...), zážitek z akce školy, divadla, výletu, pohádky...nebo nějaké dětské starosti, problému...

Motivace

Hadrová panenka Martinka, která ztvární neslyšící kamarádku a stane se důležitou součástí her, děti s ní budou „komunikovat" např. v přátelském kruhu, bude nápomocná při řešení problémů mezi žáky, při jejich trápeních i radostech. Děti se seznámí s důvody ohluchnutí (jedním z nich je i úraz). I tímto způsobem se naučíme dbát na bezpečnost a chovat se opatrně k sobě i kamarádům. Žákům vejde do podvědomí, že i tito lidé s námi žijí v jednom světě a nejsou o nic méně, než kdokoli z nás.

Dílčí cíle (vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání):

  • rozvoj všech smyslů pomocí kimových her
  • pomocí prožitkového učení si uvědomit vlastní zdraví
  • prolínání verbální i neverbální komunikace
  • stejná možnost seberealizace při využívání znakové řeči bez rozdílu věku
  • boj proti šikaně, diskriminaci, tolerance, přizpůsobivost, sociální citlivost-mravní vnímání
  • utváření žebříčku hodnot, uvědomění si vlastní role ve společnosti
  • vážit si zdraví svého i ostatních
  • zvládání stresu při nejrůznějších změnách, problémových situacích a konfliktech
Realizace projektu

Projekt prolíná vzdělávacím obsahem školního vzdělávacího programu. Učitelka, která absolvovala kurzy znakové řeči, využívá právě probíhajícího integrovaného bloku. „Znakování" používá při komunikaci v přátelském kruhu i při individuálních rozhovorech. Důležitá je kreativita učitelky, zájem. Zpočátku používá jednoduché znaky, např. máma, táta, pes, kočka, barvy, dny v týdnu... atd. Postupně zařazuje jednoduché věty, např. „Mám doma psa.", „Táta má červené auto." ...atd. Žáci se mnohé znaky naučí nápodobou. Důležité při „znakování" je používání mimiky a gestikulace, což je výhodou pro děti, které mají opožděný vývoj řeči. Při komunikaci s panenkou ztrácí zábrany. Děti o tuto aktivitu projevují zájem, jsou vidět rozdíly ve schopnostech zapamatovat si znaky.

Další souvislosti...

Zákonným rámcem pro činnost pedagogického pracovníka v mateřské škole je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Na jeho základě si mateřská škola tvoří své školní a třídní vzdělávací programy, které respektují specifika dané školy a její orientaci. Stávající rámcový program dává učitelům značnou možnost projevit svou kreativitu a je výzvou k příležitostem pro vytváření projektů v předškolních zařízeních.

Volba situace, která představuje pro děti určitý problém

Projekt ...kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem...je dlouhodobý. Hlavní myšlenkou, která je pojítkem jednotlivých činností, je rozvoj přípravy dětí na rozmanitost reality v sociálním prostředí. Učí se hrou. Důležité je prožitkové učení i v této oblasti. Připravují se na situace, jimiž mohou být utvářeni a jež mohou spoluvytvářet v průběhu života. Nejde o to, aby se po roce plynule dorozuměly s neslyšícím, ale jde o fenomén vcítění se do jeho situace a být ochotni k nápomoci jeho začlenění.

Pro další orientaci žáků ve světě je rozhodující rozvoj komunikace a sdělování vnitřních pocitů a jejich ztvárnění; znaková řeč podporuje syntézu jemné motoriky a myšlení. Zároveň vede i k pregnantnosti vyjadřování podstatných skutečností ve sdělovaném. Na jednoduchých sdělovaných skutečnostech můžeme ukazovat, jak se vypořádat s nutností sdělit co nejúsporněji podstatné a jak pochopit, že je to pro kohezi sociálního prostředí důležité. Trénink mezi zdravými je obohacuje i jinak - mohou zpětnovazebně zjistit, zda vyjadřování bylo plně funkční, což je zase lépe připraví na případnou reálnou komunikaci s handicapovaným.

Podívejme se na trochu teorie...

Medicínský a kulturní náhled

Na hluchotu můžeme nahlížet ze dvou úhlů pohledu. První z nich je často nazýván „medicínský". Lidé nazírající hluchotu z medicínského hlediska považují neslyšící za postižené jedince. Jejich cílem je takto "poškozené" jedince opravit do nejvyšší možné míry, a to jak po stránce technické - tj. slyšení (technické pomůcky), tak po stránce společensko-kulturní, tj. vštípit těmto jedincům normy většinové společnosti a jazyk většiny (tj. mluvený český jazyk). Cílem je pak dosáhnout pokud možno plné integrace, odlišnosti nejsou žádoucí. Hluchotu ovšem můžeme chápat i z opačného úhlu pohledu. Neslyšící přijímáme pak jako jedince s odlišným jazykem a kulturou. Nemáme tendenci je jakýmkoliv způsobem opravovat a cítit se v roli pečovatelů (tj. nesnažíme se vytvářet závislost), nestavíme se do nadřazené role. Snažíme se sami poznávat tuto odlišnou kulturu a případně můžeme nabízet k nahlédnutí kulturu naší (většinové) společnosti... 1

Toto by mělo být naším cílem, bezproblémová a plnohodnotná komunikace, ale i rovnocenné partnerství. Ochota poskytnout i identifikační vzory. I celá skupina pak nachází svou sebeúctu a sebedůvěru.

Hodnocení dosavadního průběhu projektu

Znaková řeč je využívána zejména při příležitostech, kdy promyšleně kooperují všechny třídy mateřské školy, a to i na akcích školy, při besídkách pro rodiče. Žáci z různých tříd se mezi sebou domlouvají, dávají si otázky, úkoly - prostě hodnotně komunikují v jiném kompetenčním rozsahu. Žáci rády učí nejen své mladší kamarády, čímž je posilována sociální i etická dimenze komunikace, ale také rodiče. Nové znaky se žáci učí v průběhu dne, při různých činnostech, a tak jako si zapamatují anglické či německé slovíčko, pamatují si i znak. Některé děti jsou schopné napodobit i znak, který používá učitelka pro komunikaci při znakování, ale nevysvětluje jim ho.

Nevýhodou je, tak jako u výuky jiných cizích jazyků, neznalost znakové řeči u všech učitelek. Ty využívají jen částečné znalosti, převzaté od učitelky, která absolvovala kurz znakové řeči.

Také rodiče oceňují výuku znakové řeči. Děti rodičům předvádí, co se naučily, komunikují.

Výhodou je spolupráce s učitelkou z první třídy ZŠ, která projevila zájem o znalosti dětí a je ochotná pokračovat, případně tyto znalosti prohlubovat. Je tak zajištěna návaznost, projekt pro předškolní žáky snad neskončí odchodem do ZŠ. Načerpané znalosti a dovednosti žákůnebudou osamocenou dílčí aktivitou, na niž se zapomene.

Závěr

Žáci, kteří se seznamují s různými handicapy, odlišnostmi a postižením, lépe porozumí důvodům a příčinám. Vědí, že tyto lidé mezi námi jsou, lépe chápou význam vlastního zdraví, dívají se kolem sebe, neposmívají se z neznalosti a třeba jednou dokáží i pomoci. Snažíme se přesvědčit žáky, že bariéry mezi námi a lidmi sluchově postiženými lze jednoduchým způsobem odbourat.


1 www.kkvysociny.cz/sborniky/neslysici.htm

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miluše Benátská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.