Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 2. část
Odborný článek

Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 2. část

21. 5. 2007 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Věra Uhl Skřivanová

Anotace

O dílčích kompetencích, které žák získává v rámci obrazové kompetence.

Předcházející část:
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí
- 1. část


Žák získává v rámci obrazové kompetence, jak ji definuje "Berlínské kurikulum pro předmět výtvarné umění - vyššího stupně gymnázia" (11. a 12. ročník), tyto dílčí kompetence (výtah):

Věcné kompetence - jde o získané poznatky a schopnosti porozumět umělecko-estetickým fenoménům a využít je v běžném životě, zaujímat názory k obrazům a individuálně, situaci přiměřeně jednat. Dále pak schopnosti samostatně své představy, nápady a fantazie ztvárňovat. Znalosti o tvůrčích prostředcích a pravidlech tvorby, znalosti o technikách a tvůrčích možnostech, vědomosti o výtvarném umění, schopnost používat odbornou terminologii, znalosti z oblasti dějin výtvarného umění, znalosti o vývoji lidské kultury, historické styly, znalosti o prezentaci výtvarného umění, znalosti o analogických a digitálních médiích, jejich technických možnostech, kritéria posuzování výtvarných děl cizích i vlastních, znalosti aktuálních příkladů z oblasti umění, architektury, designu a médií a jejich vývoj do dnešní podoby, exemplární vědomosti o mimoevropském umění a kultuře.

Metodické kompetence - jde o schopnosti samostatně se vyjadřovat pomocí výtvarného umění. Zvažovat racionálně i intuitivně, plánovat pracovní kroky. Jde o schopnost využívat techniku, různá alternativní řešení, samostatně objevovat umělecké postupy, vyjadřovat souvislosti, používat různé metody, zacházet s estetickými fenomény, schopnost zprostředkovat zkušenosti výtvarně i slovně, popsat výtvarný proces, schopnost vnímat výtvarná díla. Jedná se především o metody: popis, analýza, odkrývání významů, argumentace, formulace závěrů, hodnocení, získávání informací z různých zdrojů a médií, prezentace uměleckých procesů a produktů.

Sociální kompetence - jedná se o tyto dovednosti: žáci přicházejí do kontaktu s pracemi a projevy ostatních žáků, a rozvíjejí tak schopnosti empatie a kritiky, učí se vnímat kritiku ostatních, komunikovat s ostatními ve skupině při práci na společném úkolu. Společně tvoří a plánují práci, volí pracovní strategie v průběhu výtvarného úkolu, reflektují společnou práci, jsou v kontaktu s odlišnými mužskými a ženskými přístupy, interpretacemi, mají možnost vnímat různé kultury a etnické skupiny.

Personální kompetence - jedná se o takové schopnosti, jež souvisí s osobnostním rozvojem žákyň a žáků, kterým je umožněno hledat své názory v dialogu s ostatními. V průběhu života pro ně představuje výtvarné vnímání další komunikační jazyk. Žákyně a žáci se pomocí umění rozpomínají na obrazy a rekonstruují obrazy z vlastních zkušeností, čímž prohlubují své subjektivní prožívání esteticko-uměleckých procesů. Cvičí svou schopnost koncentrace a také individuální a sociální senzibilitu, inspirují se dějinami umění a obohacují tím vlastní prožívání. Učí se rozpoznávat stereotypy, hledají vlastní obrazná vyjádření, rozpoznávají své osobní hranice vnímání a hodnocení. Snaží se být sebekritičtí, využívají vlastní nadání a zájmy pro tvorbu, rozvíjejí svou výdrž a trpělivost, individuální kvalitu zážitků. Tříbí svou schopnost prožívání prostřednictvím umění, vědomě konfrontují vlastní tvorbu s realitou.

Podle prof. Rolfa Niehoffa, 1. předsedy BDK v NRW, se kompetence obraznosti skládá z těchto dílčích schopností, které bychom mohly nazývat také dílčími kompetencemi:

  • schopnost obrazy jako vytvořené fenomény vnímat, prožívat, rozumět jim, analyzovat je a být schopen tvořit;
  • schopnost obrazy jako komplexní specifické formy (formy naplněné obsahy) vnímat, zažívat, rozumět jim, analyzovat je, vykládat a vytvářet;
  • být schopen obrazy jako specifické systémy znaků odlišovat od jiných znakových systémů;
  • schopnost obrazy vnímat, zažívat, rozumět jim a vykládat prostřednictvím jejich autora, tedy subjektivně-biograficky podmíněně;
  • schopnost obrazy vnímat, zažívat, porozumět jim a vykládat přiměřeně schopnostem a znalostem, zkušenostem recipientů;
  • schopnost obrazy vnímat, zažívat, rozumět a vykládat v historicko-kulturních kontextech;
  • schopnost různá obrazná vyjádření rozlišovat a receptivně, stejně tak jako tvořivě, umět přenášet do různých kontextů;
  • schopnost rozlišovat různá obrazová média a receptivně, stejně tak jako tvořivě obrazy umět přenášet do různých kontextů;
  • schopnost porozumět odlišnostem mezi kulturami a kulturám samotným.

Přičemž pojem "obraz" zahrnuje opět jak procesy, tak výsledky výtvarné tvorby, jde např. o objekty, procesy, situace, tradiční kresbu, digitálně zpracovaný obraz nových médií, plastiky, stavby


Navazující část:
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí
- 3. část


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Věra Uhl Skřivanová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Výtvarný obor