Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > > > > > > > > Jak uchopit téma „polární oblasti“ ve výuce...

Ikona teoreticky

Jak uchopit téma „polární oblasti“ ve výuce zeměpisu?

Ikona odbornost
Autor: Dana Řezníčková
Anotace: Příspěvek nabízí úvahu, jak začlenit do vyučovacího předmětu Zeměpis téma polární oblasti. Autorka popisuje vlastní zkušenosti. Kromě teorie poskytuje příspěvek také praktické otázky pro žáky, které nás nasměrují k tomu, jak výuku o tomto tématu zaměřit. Článek je doplněn také námětem na projekt k tématu.
Obor příspěvku:Zeměpis (geografie)
Klíčová slova: Zeměpis, polární oblast, Antarktida, Arktida
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Příspěvek byl převzat z časopisu pro další vzdělávání v geografii - Geografické rozhledy.


Odpověď na otázku v názvu článku není jednoznačná. Nabízí se více možností, neboť záleží na tom, co chceme, aby se žáci prostřednictvím daného tématu naučili. Samozřejmě, že rozhodnutí ovlivňuje i věk a zájem žáků, jejich dosažené poznání a počet výukových hodin, které můžeme této látce věnovat. Očekávané výstupy zeměpisu pro základní i pro gymnaziální vzdělávání, definované v RVP ZV a RVP G, nám poskytují poměrně velký prostor pro realizaci výuky dle našich představ. Výuku polárních oblastí by mohly, resp. by měly ovlivnit obecné vzdělávací cíle těchto dokumentů, které - ve zkratce řečeno - jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí, na podporu celkového rozvoje osobnosti žáků a na dotváření jejich hodnotového systému. Velký důraz se přitom klade na procvičování klíčových kompetencí ve všech výukových předmětech.

Naše rozvaha nad „hodnotami" daného tématu (tj. jeho didaktická analýza či interpretace) by měla být zaměřena nejen na výběr věcného obsahu včetně zvážení mezipředmětových souvislostí, ale také na výběr požadovaných činností žáků během výuky.

Obsahový rozbor, tak jako u každého regionálního tématu, je dále spojen s volbou mezi dvěma přístupy. Musíme se rozhodnout, zda zdůrazňovat unikátnost regionů, a tím jejich rozmanitost (výsledkem jsou např. znalosti přírodních specifik, nerostných surovin, teplotních extrémů, místopisných názvů, historie objevování území apod.), anebo se spíše zaměřit na to, jak se obecné jevy a procesy promítají v daném regionu (výsledkem je např. porozumění tomu, proč polární noc není na severním a jižním pólu stejně dlouhá, proč se liší průměrná teplota těchto oblastí apod.).

Podle mého soudu by mělo jít o hledání kompromisu mezi těmito přístupy, abychom naučili žáky „identifikovat, rozlišovat" obecné jevy a procesy i jejich specifické projevy v konkrétních regionech a „aplikovat" znalost o obecných procesech na jiné oblasti. Když se zaměříme pouze na obecná schémata, hrozí riziko potlačení jedinečných a specifických rysů regionů. Když se zaměříme jen na zvláštnosti regionů, nenaučíme studenty vidět za nimi obecné jevy a procesy, které probíhají i v jiných částech světa.

Co konkrétního si mohou žáci prostřednictvím tématu polární oblasti osvojit, resp. procvičit? Například hlavním záměrem může být, aby na konci hodiny žáci dokázali porovnat polární oblasti podle odpovědí na otázky obsažené v tabulce 1. Naplnění tohoto hlavního cíle je spojeno s procvičováním dovedností:

  • vyhledávat relevantní informace z textu školních učebnic, článků z Geografických rozhledů a z map v atlase
  • odpovídat na předem zadané otázky
  • souvisle a logicky strukturovaně prezentovat informace zapsané v tabulce

Toto základní schéma se dá různým způsobem modifikovat. Záleží mj. na zdrojích informací, ze kterých žáci budou vycházet. Nabízí se rozšířit tabulku 1 o další otázky, anebo nechat některé buňky tabulky vyplněné v případě, že mladší žáci nemají s tímto typem úloh zkušenosti. Popřípadě tabulka může sloužit jako podklad pro strukturovaný zápis výkladu učitele.

Splnění zmiňovaných cílů představuje východisko pro společné řešení otázek aplikačního charakteru (viz rámeček 1) či východisko dalších činností. Jednou z nich může být realizace projektu (viz ukázka ke článku). Jeho podstatou jsou úvahy o možné budoucnosti, které lze vyvolat spekulativní otázkou „Co by se stalo, kdyby ...?"

I když tato otázka nemá jednoznačné řešení, má v hodinách zeměpisu své opodstatnění. Slovem „kdyby" navozujeme změněnou situaci, a tak si mnohem lépe můžeme uvědomit význam (podstatu, hodnotu) nejen toho, o co přicházíme a proč, ale i co nová situace může dále způsobit. Otázka podněcuje i představivost a kreativitu žáků. V případě, že žáci nejsou zvyklí na tento typ otázky, doporučuji vyzkoušet si ji na neutrálním tématu. Příkladem mohou být otázky: „Co by se stalo, kdyby lidé uměli létat jako ptáci, kdyby psi a kočky mluvili jako lidé, kdyby v přírodě nebyly stromy" apod. Aplikaci spekulativní otázky mám vyzkoušenou i na geografických tématech jako: „Co by se stalo, kdyby evropské státy zrušily své státní hranice, kdyby Česko se zcela uzavřelo světu, kdyby v důsledku havárie došlo k dlouhodobému zastavení provozu na dálnici D1" apod. V těchto příkladech, stejně jako u projektu Svět budoucnosti, jde o rozvahy založené i na určitých znalostech.

Zmiňovaný projekt, který se zabývá důvody možných změn Antarktidy i jiných oblastí světa v širším kontextu, vyžaduje poznání potenciálu, slabin a rizik současného stavu dané oblasti i dovednost promítnout stávající trendy do budoucnosti. Řeší-li se projekt ve skupinách, mají žáci příležitost procvičovat si i řadu sociálních a komunikativních dovedností. Je přitom vhodné zaměřit se pouze na některé z nich (jen dva měsíce trvá naučit žáky, aby se během debaty hlásili o slovo a neskákali si do řeči).

Tabulka 1: Polární oblasti

Základní otázky

Antarktida = pevnina obklopená oceánem

Arktida = oceán obklopený pevninou

Kde oblast leží? Jak jsou vymezeny její hranice? Jedná se o relativně rozsáhlé území?

Co je typické pro místní klima? Jak vypadá ráz zdejší krajiny?

silné mrazy, silný vítr; převážně zamrzlá hladina, permafrost, tundra; půl roku léto, půl roku zima

Jaké přírodní bohatství oblasti skrývají?

uhlí - možná největší naleziště na světě. měď, železná ruda, diamanty, zlato, stříbro, slída, grafit... sladká voda - 70 % světových zásob sladké vody minerální látky a živiny v mořské vodě skromná vegetace, málo živočišných druhů

Které činnosti zde probíhají? Vyjmenuj alespoň tři typické aktivity lidí a tři probíhající přírodní procesy.

rybolov, letecká doprava výzkumná činnost fouká silný vítr, mrzne, taje led, pod ledovcem teče řeka,...

Které místopisné názvy si máš zapamatovat?

A které další zajímavosti si máš zapamatovat?

Rámeček 1

  • Proč je na jižním pólu průměrná teplota vyšší než na pólu severním?
  • Proč je na severním pólu delší polární den než na jižním pólu?
  • Jak ozonová díra ovlivňuje život v Antarktidě?
  • Jak si můžeme vysvětlit velké zásoby černého uhlí v Antarktidě?
  • Jak si můžeme vysvětlit poměrně bohatou flóru a faunu v okolních mořích Antarktidy ve srovnání s Arktidou?
  • Jak se důsledky procesů odehrávajících se v polárních oblastech promítají či mohou promítnout do života obyvatel Evropy?

PROJEKT: Svět budoucnosti

TÉMA: ANTARKTIDA

VÝCHOZÍ MATERIÁL: Reklamní letáček cestovní agentury v roce 2055.

„Je pouze tři hodiny vzdálena a naleznete v ní více přírodních krás než v jakékoliv jiné zemi na světě. Můžete se ubytovat v některém ze širokého spektra hotelů, od pětihvězdičkových až po ty levné. Všechny jsou umístěny tak, aby poskytovaly ideální základnu pro kteroukoli
z aktivit, které si zvolíte - lyžování, rybaření, golf, výlety do okolí a mnoho dalších. Veškeré další informace Vám ochotně poskytnou pracovníci naší kanceláře."

ANTARKTIDA ráj po celý rok

VÝSTUP:

  1. Co Vám tento leták říká o změnách, ke kterým mezitím došlo na Antarktidě a v dalších částech světa?
  2. Vyjmenujte možné důvody, které vedly ke změně Antarktidy? Pokuste se v současných událostech a dějích nalézt příčiny a první známky těchto změn.
  3. Jaké místo na světě se může za padesát let ve srovnání se současným stavem velmi lišit?
  4. Zamyslete se nad místem, kde žijete (město, předměstí, vesnice apod.). Jaké změny tohoto místa byste si během příštích padesáti let přáli? Co může tyto změny vyvolat?
  5. Mnoho lidí poukazuje na to, že na světě mizí nedotčená místa, protože se zabírá další a další prostor pro výstavbu sídel, dálnic, elektráren, dolů, těžbu dřeva a nerostných surovin apod. Pokuste se nalézt důvody pro zachování těchto „neužitečných" přírodních oblastí.

Upraveno podle Pike, Selby (1994): Globální výchova, Portál, Praha.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 12. 05. 2008
Zobrazeno: 5520krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŘEZNÍČKOVÁ, Dana. Jak uchopit téma „polární oblasti“ ve výuce zeměpisu?. Metodický portál: Články [online]. 12. 05. 2008, [cit. 2020-03-29]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/zeměpis/2288/JAK-UCHOPIT-TEMA-„POLARNI-OBLASTI“-VE-VYUCE-ZEMEPISU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.