Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Krajina jako inspirace zvukových experim...

Ikona prakticky

Krajina jako inspirace zvukových experimentů

Ikona inspiraceIkona projekt
Autor: Petr Drkula
Anotace: Příspěvek přibližuje několik možných forem hudebně tvořivé činnosti v rámci hudební výchovy, jejichž společným jmenovatelem je krajina a její geografické poznávání.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Umění a kultura » 2. stupeň » Hudební výchova » využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
  2. základní vzdělávání » Umění a kultura » 2. stupeň » Hudební výchova » reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace
  3. základní vzdělávání » Umění a kultura » 2. stupeň » Hudební výchova » orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Zeměpis (geografie)
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Kreativita
  2. Základní vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Komunikace
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: libovolné hudební nástroje, hudební nástroje nebo předměty, jejichž prostřednictvím lze produkovat spojitý zvuk s plynule regulovatelnou výškou tónu, materiál na výrobu vlastního nástroje – bambus, bezový kmen nebo PVC potrubí; korkový nebo plastový uzávěr; špejle; lepidlo; pilka; pilník; páry podlouhlých dřívek z tvrdého dřeva (buk, dub) a z měkkého dřeva (smrk, borovice)
Klíčová slova: zvuk, krajina, hudební kreativita, hudební tvořivost, improvizace, kompozice

Náměty a východiska pro kreativní práci v hudební výchově, v rámci kterých jsou do výuky zapojeny postupy podporující experiment, improvizaci či kompozici, mohou pramenit z monotematických nebo spíše ideově vyhraněných okruhů. Ty se specializují na jeden vybraný aspekt výchovného směřování, který je zároveň vůdčí myšlenkou těchto vzdělávacích snah a přináší tak i jejich námětově ucelený a obsahově ukotvený rámec. Jedním z takových okruhů může být i oblast zaměřená na problematiku krajiny, její poznávání a pronikání skrze ni, která tak přirozeně nabízí záběr i do sféry environmentální výchovy a zeměpisu. Motivace tímto odvětvím může představovat nejen výchozí bod školních hudebně tvůrčích pokusů, ale i příhodnou konkretizaci a zúžení rozsahu možných námětů, které mohou fungovat jako iniciační prvek těchto elementárních umělecky produktivních aktivit. Jeden z klíčových přístupů se může zakládat na rozličných způsobech zobrazení užívaných v tomto okruhu, které jsou transformovány či pouze interpretovány prostřednictvím námi vymezené specifické hudební mluvy.

Panoráma

V ukázce č. 1 je symbolicky naznačena panoramatická horská scenérie, která v tomto případě nemá sloužit jen jako ilustrace horizontální krajinné morfologie, ale především jako hudební partitura pro tři sólové nástroje nebo tři odlišné nástrojové sekce. Vodorovná osa nám v ní vyznačuje přibližnou časovou délku jednotlivých pravidelných úseků této skladby (5”) stejně jako i celkovou rámcovou dobu jejího trvání (50”). Svislá osa naopak určuje výškové vztahy jednotlivých instrumentů, opět aproximativně rozdělené do třípolohového systému „N” – nízký, „S” – střední, „V” – vysoký. Jednotlivé linie představují jakýsi spojitý melodický průběh tří nástrojových partů, které jsou vizuálně odlišeny nejen nestejnou tendencí jejich vzestupů a poklesů, ale i rozdílnou intenzitou či četností obsazení partu, symbolizovanou tloušťkou jejich obrysových čar. Další rozrůznění je možné provést volbou rozdílných zvukových barev v rámci daného tria.

ukázka č. 1
1. ukázka – panoráma (obr. autor)

Tato skladba nemusí být nutně provedena za přímého řízení dirigenta, který určuje a signalizuje vývoj hudebního dění v mezích partitury, avšak hráčům musí být jakýmkoli způsobem zprostředkováno jednotné povědomí o plynoucím času kompozice.

Jedním z prvotních úkolů vůbec zde bude výběr vhodného instrumentáře, který by co nejpřiléhavěji reprezentoval danou předlohu. Tato okolnost by však neměla vyloučit ani jinou možnost ztvárnění, která nijak výrazově nesouvisí s výchozím tématem a ústí ve zcela abstrahované znění prosté jakékoli vnější zvukové popisnosti; vše bez ohledu na skutečnost, že daná partitura byla určující předlohou tohoto zpracování.

Jsou-li linie, které zde představují melodický průběh, spojitými křivkami, stojí za úvahu užití nástrojového obsazení dovolujícího podobně souvislé melodické tvarování. Z okruhu tradičních prostředků může jít o jakékoli smyčcové nástroje, ze žesťových nástrojů pak například trombón. Z praktických důvodů nás však tato okolnost může podnítit i ke konstrukci vlastních hudebních instrumentů, které by stanovené nároky splňovaly. Jednoduchý zvukový prostředek, který je zobrazen v ukázce č. 2 takovýto plynulý výškový pohyb velice dobře umožňuje.

ukázka č. 2
2. ukázka (obr. autor)

Příhodným materiálem pro jeho zhotovení je kupříkladu dutý bambusový či rákosový stvol; z tuzemských surovin se k tomuto účelu nabízí i bezový kmen zbavený vnitřní dužiny, případně i část tenkého potrubí z PVC. Hrana horního okraje této zvukové trubice by měla být zabroušena pod úhlem přibližně 45° například po způsobu tzv. Panovy flétny, aby vzduchový proud dopadající na tuto hranu vytvářel charakteristický šelestivý tón. Spodní otvor nástroje je uzavřen posuvnou vzduchotěsnou zarážkou, jejíž pohyb plynule mění výšku základního tónu.

Takto volená instrumentace se pro ztvárnění podobné hudební předlohy zdá být ideální a její tvůrčí rámec tak může být vymezen a rozšířen i možnostmi konstrukce vlastních zvukových prostředků jejího provedení. Podobné hudební strukturování nabízí příbuzná geografická scenérie nahlížená však z odlišné perspektivy. Ukázka č. 3 zachycuje opět přírodní terén popisovaný tentokrát známým systémem vrstevnic.

ukázka č. 3
3. ukázka – vrstevnice (obr. autor)

Vrstevnice

Tento povědomý způsob znázornění krajinného půdorysu je nám znám zvláště z turistických map, avšak z hlediska pokusné práce se zvukem může opět představovat příhodnou situaci ke svému znějícímu znázornění či k vytváření hudební struktury na základě této vizuální předlohy. Jestliže jsou zde v jistém měřítku zachyceny tři kopcovité horské útvary, může být každý z nich reprezentován odlišnou zvukovou barvou. Volný souvislý pohyb napříč, respektive po vrstevnicích, by tu opět signalizoval změnu, respektive trvání dané výšky tónu. Aktuální pozici na této mapě má protentokrát vždy stanovit dirigent, který takto určuje znějící průběh skladby podle své libovůle. Každá ze tří hor je zastoupena buď jedním nástrojem, nebo skupinou nástrojů jedné zvukové barvy. Při pohybu po vrstevnicích, které jsou pro dvě či tři hory společné, zaznívají příslušné reprezentující nástroje současně.

Je zřejmé, že takto pojatá kompozice nebude mít pevně ani přibližně stanovené časové udání a její trvání záleží na rozhodnutí řídícího člena nebo předchozí domluvě hráčů. Dirigent se nemusí v rámci jím řízené změny aktuální pozice na mapě podřizovat jen čiré nahodilosti, ale svým řízením může sledovat i jistý strukturálně barvitější záměr, kterého lze i s takto jednoduchým zvukovým aparátem dosáhnout. Podobné „zvukové putování” může být v daném výseku mapy již také předem vyznačeno a provedeno postupem udávaným dirigentem. Zdařilý znějící výsledek může snadno disponovat rysy polymorfní a promyšlené kompoziční výstavby, která v posluchači zanechává vědomí zřejmé logiky, dramatičnosti a úmyslu voleného průběhu skladby.

Stezky

Podobně tematicky orientovaný přístup v hudebním experimentátorství může vycházet z jiného geografického prvku, kterým je například značení cesty. Z turistických map je rovněž velice dobře známé barevné rozlišení různých tras, jejichž předivo má své specifické tvarování a strukturování, které lze opět využít pro zvukové ztvárnění. V ukázce č. 4 je toto rozlišení uskutečněno pouze odlišnými typy čar, avšak stále vymezuje různé způsoby zeměpisného směřování a orientace. Zvukové pokusy na základě této předlohy nás přirozeně přivádí k přiřazení rozdílných nástrojových barev, charakterů či odlišného znějícího materiálu jednotlivým typům značení. Ty jsou pak uváděny v činnost hráči, podobně jako v předchozím případě, na základě svobodného transferu napříč mapou, vymezovaného jedním řídícím členem – dirigentem.

ukázka č. 4
4. ukázka – stezky (obr. autor)

Každý typ signalizace může být spojen také s různým způsobem hudebního frázování, přičemž velice příznačné rozdělení těchto čtyř druhů značení by mohlo být vystiženo touto formou:

plná čára
plná čára

 

prázdná čára
prázdná čára

 

čárkovaná čára
čárkovaná čára

 

tečkovaná čára
tečkovaná čára

Toto přidělení je však pouze jednou z mnoha možností, jak charakterově odlišit jednotlivé trasy v rámci této hudební partitury. Nalézání jiných způsobů diferenciace může být například i úvodní příležitostí ke stimulaci tvůrčího potenciálu a aktivaci umělecké kreativity zúčastněné skupiny žáků či studentů.

Aktuální zvukový materiál zde kontinuálně zaznívá vždy při pomyslných pohybech po vyznačených stezkách určovaných dirigentem. Mine-li tento řídící člen rozcestí, materiál náležící této křižující trase bude takovéto míjení signalizovat svým krátkým zazněním. Pohyb mimo jakoukoli vyznačenou trasu bude reprezentován tichem. Tato partitura může být použita i jako inspirativní předloha pro jiné varianty téhož tématu, které by nabízely i odlišná schématická řešení, jako je například několik souběžných tras apod. Pro větší zvukovou rozmanitost mohou být podobné mapy obohaceny také o jakési fiktivní destinace, k nimž dané stezky směřují, či jimi prochází. Ty pak budou v okamžiku jejich navštívení rovněž ohlašovány předem určeným zvukovým elementem.

Les

Další krajinnými prvky motivované téma se pokouší zvukově využít charakteru modelové struktury lesního porostu. V ukázce č. 5 se před námi ve zmenšeném měřítku takovéto symbolické lesní úbočí rozprostírá a úkolem je opět využít rozložení jeho jednotlivých obrazových elementů k jejich znějícímu zpodobnění. Je také potřeba najít přiléhavé zvukové složky, které budou k tomuto účel uplatněny, a to tak, aby charakteristicky dokreslovaly daný námět. Nabízí se zde například páry podlouhlých dřívek rozeznívaných po způsobu známého idiofonního hudebního nástroje zvaného „claves”; jedny z tvrdého, např. bukového či dubového dřeva zastupujícího zde listnatý porost, druhé ze dřeva měkkého, jako např. smrk či borovice pro reprezentaci porostu jehličnatého. Hráči vybaveni tímto jednotným instrumentářem pak mohou plynule zvukově reagovat na dirigentovo udávání aktuální polohy v tomto lese, která se znovu mění v gestu rovnoměrného imaginárního pohybu.

ukázka č. 5
5. ukázka – les (obr. autor)

Nekomplikovaná interpretace hráčů může sestávat pouze z monotónních opakujících se úderů předem dohodnutého metra, tempa a dynamiky, které vytvářejí dvě samostatné i vzájemně se prolínající zvukové plochy. Odstíněná perspektiva těchto dvou obrazných lesních strání může ve znějící rovině odpovídat dvěma stupňům dynamického rozlišení. Mýtina, respektive palouk, pak bude patrně nejvýstižněji zastoupena tlumeným úderem, respektive pauzou. Další kreativní obohacení takto rozvržené hudební aktivity může spočívat ve specifikaci zvukového materiálu, který dané prvky představuje. Zde se může jednat o odlišnou podobu vyjádření užitých hudebních jednotek, jako například tvarově popisný přístup vyjádření obou druhů dřeviny. (Kupříkladu okrouhlý a kompaktní charakter v případě zde užité symbolizace listnáčů společně se zahroceným a členitým profilem jehličnanů.)

Těchto několik námětů a přístupů pro realizaci kreativních hudebních pokusů v rámci školního vyučování může sloužit jako ilustrace podobně zaměřených tendencí hudebně výchovné práce, ale také jako praktická předloha pro přímou didaktickou aplikaci této zvukové experimentace. Zásadní předností těchto aktivit je však kromě sledování nekonvenčního hudebně pedagogického východiska také žádoucí uplatnění progresivních forem tvůrčí umělecké práce a začlenění užší dimenze přítomného estetického nazírání. Právě tento podnět může nabídnout plodnou cestu vymanění se z pout strnulé rutiny suchopárné tradice.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf149 kBpartitury
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 05. 03. 2010
Zobrazeno: 10616krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2.83335

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
DRKULA, Petr. Krajina jako inspirace zvukových experimentů. Metodický portál: Články [online]. 05. 03. 2010, [cit. 2019-12-07]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/7659/KRAJINA-JAKO-INSPIRACE-ZVUKOVYCH-EXPERIMENTU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.