Během švédského předsednictví Evropské unie (EU) a Evropského roku kreativity a inovace 2009 proběhla v univerzitním městě Lund mezinárodní konference o vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) Lund Calling 2009. Cílem konference bylo diskutovat o propojení VUR s Evropskou koncepcí celoživotního vzdělávání a jejím pojetím klíčových kompetencí.
Udržitelnost jako devátá kompetence celoživotního učení?
Zásadním předmětem debat bylo dilema, zda je VUR integrální součástí osmi kompetencí definovaných v Evropské koncepci celoživotního učení nebo zda je třeba přidat další, devátou kompetenci, která by shrnovala cíle VUR. Dalším úhlem pohledu může být integrace celoživotního učení do strategie VUR.
Nelze pochybovat o tom, že udržitelný rozvoj s celoživotním učením úzce souvisí. Obě strategie směřují ke schopnosti adaptace člověka na změny ve společnosti i v životním prostředí zdůrazňují význam spolupráce, aktivního občanství, respekt a zoodpovědnost. Při porovnání základních dokumentů obou strategií jsou společné cíle zřejmé.
Koncepce celoživotního vzdělávání byla přijata Evropským parlamentem v roce 2006 a zahrnuje 8 klíčových kompetencí:
Výchozím materiálem pro VUR byl dokument „Gothemburské doporučení ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj", které vzniklo na evropském summitu „Znalosti a učení pro udržitelnou společnost" v roce 2001.[1] Obecná doporučení pro VUR z Gothemburgu jsou shrnuta v těchto základních bodech:
Mezi zvláštní oblasti doporučeni patří:
Při srovnání jmenovaných kompetencí je zjevné, že v některých prioritách celoživotního učení je soulad s Gothemburským doporučením možný. Během diskuzí byl vyzdvihován význam digitální kompetence, která podle Stefana Skimutise (The Swedish National Agency for Education) podporuje nové formy sdílení informací a komunikaci. Právě potřeba komunikovat (zvláště prostřednictvím digitálních médií) byla často zmiňována jako významná podmínka procesu implementace VUR. Praktickou ukázkou využití digitálních médií pro VUR na konferenci byla možnost okamžitě reagovat pomocí sms zpráv. Text sms se vzápětí objevil na tabuli na pódiu, a přednášející tak mohl reflektovat vzkazy publika. Největší úspěch měl vzkaz „vzdělejte našeho ministra školství", který poukázal na skutečnost, že koncepce VUR představuje nový požadavek na vzdělání vyžadující intenzivní diskuzi napříč celým společenským spektrem.
Mobilní telefony posloužily rovněž při hlasování. Zde se např. ukázalo, že evropské kompetence pro celoživotní učení považuje 16 % publika za dostatečné pro VUR, zatímco 84 % publika by doplnilo devátou kompetenci pro udržitelný rozvoj. Její znění je však další nelehkou otázkou nejen pro Evropskou komisi.
Implementace VUR jako příležitost k proměně kuriklula
Gothemburská doporučení obsahují i jasně formulovaný požadavek zařazení VUR do kurikula. Odborníci z celé Evropy se shodují, že je třeba integrovat VUR do kurikula, a to počínaje předškolním vzděláváním. Na tuto oblast zvláště upozornil člen UNESCO zodpovědný za Dekádu VUR Carl Lindberg. Pro začlenění VUR do kurikula učinila již Česká republika významné kroky, jednak zavedením Rámcových vzdělávacích programů, které dávají školám prostor pro práci s průřezovými tématy a dále schválením Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR.
Diskuze o klíčových kompetencích pro udržitelný rozvoj na evropské úrovni je podstatná mimo jiné pro tvorbu národních akčních plánů VUR a revizi Rámcových vzdělávacích programů. Rada Evropy přitom není jediný subjekt, který otázku kompetencí pro udržitelný rozvoj řeší. Intenzivně na nich pracuje i UNESCO, které zaštiťuje Dekádu VUR (2005–2014). Zástupce UNESCO profesor Charles Hopkins na Lundské konferenci připomněl základní cíl Dekády: proměnu přístupu ke vzdělávání. Lze říci, že intenzivní diskuze hledající konsenzus v klíčových kompetencích již dnes přispívá k transformaci vzdělávání. Součástí procesu je totiž vznik a podpora regionálních center dobré praxe (Regional Centres of Expertize), které k transformaci a implementaci VUR přispívají zdola. V této souvislosti zazněla výzva k rozvoji těchto center v členských státech EU.
Bez jasného definování kompetencí pro udržitelný rozvoj je však transformace obtížná. Klíčové kompetence představují cílovou kategorii a jako takové jsou pro proměnu kurikula, forem a metod vzdělávání zásadní. Všichni se proto v závěrečné panelové diskuzi shodli, že má tento úkol vysokou prioritu a zavázali se ke zintenzivnění spolupráce všech zainteresovaných subjektů.
[1] (Knowledge and learning for a Sustainable Society) Gothemburg, Švédsko; toto doporučení bylo revidováno opět v Gothemburgu v roce 2004 na konferenci „Učíme se změnit náš svět – Gothemburský návrh pro udržitelný rozvoj" (Learning to Change Our World – the Gothemburg Consultation for Sustainable Development)
[2] Informální vzdělávání probíhá v každodenním životě v rodině, v práci či v kontaktu s informačními médii. Neformální vzdělávání je vázáno na volnočasové instituce, kluby a organizované činnosti.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
