Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Než se začne tvořit ŠVP
Odborný článek

Než se začne tvořit ŠVP

16. 6. 2006 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Mgr. Jan Hoštička

Anotace

Stručná, praktická a názorná ukázka toho, co udělat ještě předtím, než se škola pustí do tvorby ŠVP. Jak na to šla jedna z pilotních škol?

Pozn.: Příspěvek vznikl v době, kdy autor působil na jedné z pilotních škol jako zástupce ředitele, a vyjadřuje vlastní zkušenost školy s tvorbou ŠVP.


Vytvořit a realizovat školní vzdělávací program není možné zvládnout během krátkého času. Kdo si myslí, že za rok budeme mít hotovo, šeredně se mýlí. Tvorba školního vzdělávacího programu trvala na jedné pilotní škole dva roky a další dva roky se školní vzdělávací program ověřoval. A stále není hotovo! Každou chvíli se něco upravuje, předělává, domýšlí se nové vzdělávací strategie, mezipředmětové vazby apod. Určitě si kladete otázku, kde začít? Od čeho se odpíchnout? Jak na to jít? Stejné otázky si kladli učitelé na pilotních školách. Každá z pilotních škol šla na to jinak, u některých škol je výsledný produkt diametrálně odlišný, u některých se v jistých částech shoduje či si je podobný. Kvalitně napsaný školní vzdělávací program dá fušku, ale to nestačí. Nesmí totiž zůstat jen na papíře. Změna se musí projevit při výuce!

SWOT analýza

Než se pustíte do práce, je nejprve potřeba si na škole provést výzkum. Jeho cílem bude zjistit, jak si vlastně jako škola stojíte. Co se vám daří, co nedaří, kde se naskýtá možnost rozvoje a kde naopak hrozba úpadku. Zjištění stavu potřebuje nejen samotné vedení školy, ale i jednotliví kantoři. Zde je nutné nebát se zveřejnit i to, co se nedaří. Díky tomu je pak možné odrazit se ke kvalitnější a efektivnější práci. SWOT analýza by měla mít více poloh. Nejen ve smyslu vedení školy si zjišťuje, jak kantoři vnímají své pracovní místo, ale ve vztahu učitel a jeho předmět. Co se mu ve výuce daří, co funguje, co naopak nefunguje, kde je potřeba něco zlepšit apod. Stejně může být mapována i situace mezi třídním učitelem a jeho třídou. SWOT analýza sleduje čtyři faktory: silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Po uspořádání SWOT analýzy je potřebné s jejími výsledky dál pracovat. Řádně vyhodnocená SWOT analýza slouží jako základní kámen pro tvorbu školního vzdělávacího programu. Od ní se odvinou důležité strategie, jak jít dál.

Vytvoření funkčního týmu

Dalším základním kamenem je vytvoření funkčního týmu. Co je to vůbec tým? Jaké vykazuje společné znaky? Např. fotbalový tým - má svůj znak, své barvy, hráči mají stejné dresy, mají společný cíl (vyhrát), chtějí být nejlepší, mají jasně vymezená vnitřní pravidla pro fungování týmu, s tím, že existují ještě vnější pravidla, které stanovuje fotbalový svaz. Obdobně to funguje, popř. musí fungovat, i ve školství! Každá škola má přeci svůj znak, nějaký symbol, kterým se projevuje navenek. Stejné je to i v případě barev. Školní uniformy zavedené nejsou, avšak jistá alespoň vnitřní příslušnost ke škole existuje. Společný cíl? Máme. Ať jsou to žáci, které chceme vybavit vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami či samotná tvorba školního vzdělávacího programu. Kdo by nechtěl mít nejlepší školní vzdělávací program?! Zde ovšem opatrně - mělo by nám jít o to, aby každá škola měla kvalitní školní vzdělávací program a ne se uzavřít do sebe a s ostatními nekomunikovat. Vnitřní pravidla má každá škola vymezená, vnější nám určuje stát. S ohledem na funkční tým existuje jedna hrozba. Pokud začne váznout komunikace, objeví se nezdravá soutěživost apod., většinou se pak přestane dařit. Fotbalový tým klesne v tabulce do spodních pater. Co by se stalo v takovém případě se školou, si jistě umí domyslet každý sám. Aby se tvorba školního vzdělávacího programu povedla, musí se táhnou za jeden provaz!

Aby se tým stal funkčním týmem, je potřeba určit pravidla. V našem případě to znamená stanovit den, kdy všichni kantoři budou odpoledne ve škole (v rámci pracovní doby se tento čas najde). Nejlepší dnem pro tvorbu se zdá být pondělí, kdy většina z nás je po víkendu určitým způsobem odpočatá. Čas pro setkání týmu může být časově vymezen např 14:30 - 16:30. Během čtyř pondělků v měsíci tak vznikne důležitý prostor pro setkávání jednotlivých učitelů. Jednou za měsíc by mělo dojít k setkání celé sborovny (např. první pondělí v měsíci), dvakrát by se měli sejít učitelé těch oborů, které mají k sobě blízko, a dále pak jedenkrát učitelé takových aprobací, kteří by se možná spolu nikdy nesešli. Jak vytvořit funkční skupinky? Rozhodně musí dojít ke zrušení klasických předmětových komisí a musí být ustanoveny nové skupiny, jež můžeme pracovně nazvat oblasti. Ty mohou být identické se vzdělávacími oblastmi vymezenými samotným Rámcovým vzdělávacím programem. Samozřejmě může dojít k určitým přesunům mezi jednotlivými oblastmi, vše záleží na složení pedagogického sboru s ohledem na aprobovanost jeho jednotlivých členů.

Vyučovací předměty v našich ŠVP ZV

Rámcový vzdělávací program umožňuje zrušit stávající vyučující předměty a nahradit je jinými vyučujícími předměty za podmínky realizace všech vzdělávacích obsahů jednotlivých vzdělávacích oborů do konkrétních povinných vyučovacích předmětů. Záleží skutečně na každé škole, jak si s tímto poradí. Buďme ovšem realisté. Vysoké školství našeho státu stále produkuje dvouaprobační učitele. Vyučovací předměty jsou tedy jasně dány. Nicméně vzniká zde významný prostor pro efektivnější výuku. Proč by nemohl existovat vyučovací předmět, který by vznikl propojením několika očekávaných výstupů oborů jako např. Přírodopis, Zeměpis, Dějepis a Výchova k občanství? Skutečně důležité je odstranit dublování - neučit to samé v šestém ročníku v tomto vyučovacím předmětu, v sedmém ročníku v onom vyučovacím předmětu atd. O tom, jaké vyučovací předměty se budou ve škole vyučovat, rozhodne vedení školy, nicméně jistě po poradě s celým pedagogickým sborem. Bez jasného plánu toho, jaké vyučovací předměty vzniknou na škole, není možné odrazit se dál. S tím souvisí i tvorba učebního plánu, která připadne buď koordinátorovi školního vzdělávacího programu nebo zástupci ředitele či samotnému řediteli.

Závěrečné shrnutí

Příprava školy na tvorbu školního vzdělávacího programu se v žádném případě nesmí podcenit. Úspěšné zvládnutí této fáze je nutností. Proto neopomeňte provést na vaší škole SWOT analýzu, vytvořte ze své sborovny jeden funkční tým a stanovte si, které předměty bude obsahovat váš učební plán.

Informační zdroje: Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání. Praha 2005.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2005.
Školní vzdělávací program krok za krokem. Praha 2005.
Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Praha 2004 a 2005.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Mgr. Jan Hoštička

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět