Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Dílčí kroky při tvorbě učebních osnov vyučovacího předmětu v rámci vzdělávacích oboru <i>Cizí jazyk</i> a <i>Další cizí jazyk</i>
Odborný článek

Dílčí kroky při tvorbě učebních osnov vyučovacího předmětu v rámci vzdělávacích oboru <i>Cizí jazyk</i> a <i>Další cizí jazyk</i>

6. 4. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Gabriela Baladová

Anotace

Návod pro tvorbu učebních osnov, podíl učitelů na jejich vytváření a možnosti hodnocení jak učitelů, tak žáků při výuce.

Tvorba učebních osnov sebou vždy přináší určité obtíže a vzdělávací obory Cizí jazyk a Další cizí jazyk nejsou výjimkou. Navíc mají učební osnovy těchto oborů svá specifika.

Tento článek nabízí doporučení pro tvorbu výše zmíněných osnov a upozorňuje na kroky, kterých je radno se při jejich vytváření vyvarovat. Důležité je i uvědomit si, že na vytváření učebních osnov se může podílet každý jednotlivý učitel.

Základní kroky před vytvořením ŠVP

1. Uvědomit si, že:

  • ŠVP slouží také jako informace pro rodiče žáků, inspekci a další veřejnost - měl by být jasný a srozumitelný;
  • ŠVP je zároveň propagací a prezentací školy a je proto nutné sledovat moderní trendy a trh;
  • ŠVP nabízí určitou "volnost pohybu" (v rámci RVP a klíčových kompetencí) a při jeho vytváření lze tedy uplatnit vlastní nápady a strategii.

2. Zvážit:

  • finanční možnosti školy - z hlediska realizace různých projektů, zájezdů, exkurzí apod.;
  • technické možnosti školy - vybavenost počítači, audiovizuální technikou;
  • personální možnosti školy - počet učitelů, jejich aprobace a věk (především okolnosti doprovázející důchodový a mateřský věk);
  • perspektivní možnosti školy (sponzoři, spolupráce se zřizovatelem atd.).

3. Určit si čas na:

  • společnou diskusi v rámci předmětu i v rámci ŠVP;
  • rozdělení dílčích úkolů;
  • samotnou práci.

4. Věnovat pozornost:

  • cílům celkového vzdělávání na škole - jakou měrou se podílí daný předmět na utváření klíčových kompetencí a zda patří nebo nepatří mezi profilové předměty;
  • směřování výuky ve vyučovacím předmětu (výstupy A2, A1);
  • dílčí cílům/výstupům na konci jednotlivých období (dovednosti, schopnosti používat jazyk na určité úrovni).
Podíl učitelů cizích jazyků na tvorbě některých kapitol ŠVP

1. Učební plán (UP)

Po domluvě a vypracování UP v rámci celé školy je třeba, aby předmětová komise cizích jazyků zkontrolovala:

  • soulad dotace hodin na jednotlivých stupních, v jednotlivých obdobích a vyučovacích předmětech v UP s učebními osnovami těchto předmětů;
  • soulad terminologie:
    • vzdělávací obor RVP ZV: Cizí jazyk/Další cizí jazyk,
    • vyučovací předmět: Anglický jazyk (Německý jazyk, Konverzace v ŠJ, Cvičení z FJ).

Pokud je v UP uveden vyučovací předmět Cizí jazyk, je třeba v poznámkách k UP upřesnit, jaké jazyky jsou žákům nabízeny.

Upozorňuji na úskalí označení jazyků jako Cizí jazyk 1 nebo Cizí jazyk 2. Jednak z názvu nevyplývá, jaký jazyk je vyučován, jednak tyto názvy budou v konfrontaci s názvy maturitních předmětů.

U nových maturit budou totiž jazyky označeny podle úrovně, na jaké z něho žák skládá zkoušku. Pokud si vybere zkoušku z jazyka na úrovni B1, tak to bude Cizí jazyk 1, a pokud na úrovni B2, bude to Cizí jazyk 2. Současné pojetí je zcela obrácené - Cizím jazykem 1 všichni rozumí jazyk pokročilejší, jako Cizí jazyk 2 je označován ten, s kterým žáci začali později.

Proto doporučuji uvádět v UP i v učebních osnovách konkrétní jazyky a v poznámkách k UP uvést, které z nich jsou povinné, které volitelné a z kolika jazyků si mohou žáci vybírat.

2. Poznámky k UP

Po domluvě a vypracování v rámci celé školy je třeba, aby předmětová komise cizích jazyků stručně uvedla a zkontrolovala:

  • které jazyky a jaké vyučovací předměty jsou na škole nabízeny a z kterého vzdělávacího oboru vychází (poznámka);
  • obsahovou náplň, specifika realizace vyučovacích předmětů apod. (příklad);
  • soulad UP, poznámek k UP i učebních osnov - zařazení vyučovacího předmětu do příslušného vzdělávacího oboru Cizí jazyk nebo Další cizí jazyk a jeho časová dotace uvedená v UP musí odpovídat zařazení a časové dotaci uvedené v poznámkách k UP a v učebních osnovách daného vyučovacího předmětu.

3. Učební osnovy

Povinné údaje pro vypracování učebních osnov všech nabízených vyučovacích předmětů jsou shrnuty v tabulce (zde).

Forma sdělení těchto informací může být jakákoliv, nejpřehlednější ale je, pokud se škola domluví na jednotném vzhledu pro všechny vyučovací předměty.

4. Průřezová témata

Do této kapitoly přispějí všichni učitelé na škole podle toho, která průřezová témata a jejich tematické okruhy ve svém předmětu realizují.

Některá témata mohou být realizována v rámci školy napříč předměty.

Učitelé cizích jazyků musí:

  • společně se domluvit a uvědomit si, která průřezová témata, které jejich tematické okruhy a které činnosti jsou propojeny se vzdělávacím obsahem jejich vyučovacích předmětů (příklad);
  • uvést, při jakých dalších průřezových tématech a jejich tematických okruzích mohou být cizí jazyky využity, kde se uplatní znalosti získané na hodinách cizích jazyků (příklad);
  • zamyslet se, co všechno již na škole dělají a co by se dalo využít pro některá průřezová témata (příklad).

Informace o realizaci průřezových témat a konkrétních tematických okruhů učitelé uvedou ve vzdělávacím obsahu svých vyučovacích předmětů.

5. Hodnocení a autoevaluace

Škola jako celek informuje o:

  • způsobech a kritériích hodnocení,
  • oblasti autoevaluace,
  • cílech a kriteriích autoevaluace,
  • nástrojích a časovém rozvržení,
  • specifikách hodnocení a autoevaluace v angličtině.

Hodnocení má pět úrovní:

  • jednotliví učitelé - hodnocení efektivity vlastní práce;
  • předmětová komise - hodnocení efektivity vzdělávacích strategií v rámci předmětu;
  • balintovské skupiny - společné hledání východisek a optimálních způsobů řešení určitých otázek/vzdělávacího problému;
  • učitelský sbor školy - hodnocení výsledků vlastní pedagogické práce s ohledem na ŠVP;
  • vedení školy - hodnocení výsledků dosahované jednotlivými učiteli a efektivity pedagogických postupů.

Příklad ze zahraničí (zde) může sloužit jako námět na zamyšlení, vlastní postupy apod.

Pro autoevaulaci (autoevaluace znamená především zpětnou reflexi, zda se učitelům podařilo naplnit stanovené cíle a požadavky na výstupy žáků) práce učitele můžeme použít:

  • klasické testy vypracované profesionální agenturou,
  • ročníkové výstupné práce,
  • jiné metody.

Příklady témat ročníkových prací (pokud žáci ročníkovou práci zvládnou udělat bez větších obtíží, učiteli se podařilo dovést je k vytyčenému cíli - k nabytí jistých dovedností a získání jistých schopností).

Dalším příkladům evaluace a autoevaluace se věnuji v článku Hodnocení žáků - zkušenosti ze zahraničí.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Gabriela Baladová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Cizí jazyk 2. stupeň