Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Postavení zeměpisu v rámci ŠVP
Odborný článek

Postavení zeměpisu v rámci ŠVP

Anotace

Ve školním roce 2007/2008 byla zahájena kurikulární transformace školského systému pro základní vzdělávání, která umožňuje školám nadpředmětový přístup ke vzdělávání. Vzdělávací obsah je v RVP ZV rozdělen do 9 oblastí, obor Zeměpis byl společně se vzdělávacími obory Fyzika, Chemie a Přírodopis zařazen do oblasti Člověk a příroda. Zeměpis (geografie) je ale komplexní vědní disciplínou, která má jak přírodovědný, tak i společenskovědní charakter, proto má také ve školní praxi přímou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost (obory Dějepis a Výchova k občanství) a nepřímou vazbu na další vzdělávací oblasti. Zeměpis tak v RVP ZV vytváří možnosti pro integraci vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů a prostor pro realizaci výuky tematických okruhů průřezových témat. Vzhledem k těmto okolnostem je jeho postavení a zařazení na školách v rámci ŠVP velmi různorodé a v rámci oborů specifické. Budou prezentovány různé modely předmětového zařazení zeměpisu v rámci školních vzdělávacích programů na vybraných školách v Plzeňském kraji. Příspěvek by měl odhalit, ve kterých oblastech vzdělávání by mohlo docházet k posilování interdisciplinární a integrační pozice zeměpisu.

Současná realizace kurikulární reformy zahájená na začátku školního roku 2007/2008 představuje pro základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií velmi složitý proces. Každá škola byla povinna vytvořit školní vzdělávací program základního vzdělávání (dále jen ŠVP ZV), který vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). V současné době se podle školních vzdělávacích programů vyučuje ve všech 6. a 7. ročnících základních škol a v primách a sekundách na nižším stupni víceletých gymnázií. ŠVP ZV je otevřený kurikulární systém, který se na základě zkušeností, potřeb a možností školy může upravovat a měnit na základě zkušeností z praxe. Cílem reformy však nebylo vytvořit dokument s názvem Školní vzdělávací program, ale tvorbou tohoto dokumentu přispět ke změně myšlení některých pedagogů a jejich pedagogické praxe.

Výsledkem změn by měl být kreativní učitel vzdělávající ve zdravém prostředí s pozitivním vlivem na rozvoj každého žáka. Progres spočívá nejen v přístupu k vyučování, ale také v obohacení a v rozvoji technologií výuky, ve větším samostatném činnostním zapojení žáků do procesu výuky, v aktivních činnostech žáků při práci s informacemi (vyhledávání, přiměřená analýza a kritické hodnocení získávaných informací a příslušných dat), v kvalitativním rozvoji společenské komunikace učitel - žák a mezi žáky ve třídě.

Příspěvek by měl odpovědět na otázku, jaké je postavení zeměpisu v učebních plánech a v učebních osnovách v 6. ročníku základních škol a v primě na nižším stupni víceletých gymnázií v souvislosti s konkrétními příklady ze škol plzeňského regionu. Také by měl nastínit další možnosti, v rámci kterých je možné zeměpis dále posilovat.

Postavení zeměpisu v učebních plánech základních škol a na nižším stupni víceletých gymnázií

Učební plán představuje souhrn základních informací o organizaci vzdělávání na úrovni vzdělávacích oborů podle RVP ZV a podle vyučovacích předmětů jako součásti ŠVP na konkrétní škole. Navazuje na charakteristiku školního vzdělávacího programu a předjímá obsah a rozsah vyučovacích předmětů. Učební plán je zpracován do přehledné tabulky zpravidla obsahující povinné předměty, nabídku volitelných a nepovinných předmětů a formu realizace průřezových témat pro jednotlivé ročníky s příslušnou časovou dotací.

Vzdělávací obor Zeměpis byl společně s Fyzikou, Chemií a Přírodopisem zařazen v RVP ZV do vzdělávací oblasti Člověk a příroda a má k dispozici základní týdenní časovou dotaci 22 hodin v rámci 6. až 9. ročníku ZŠ.

Vzhledem k přírodovědnému i společenskovědnímu charakteru vzdělávacího oboru Zeměpis mohou být některé jeho očekávané výstupy podle RVP ZV realizovány v rámci další vzdělávací oblasti, a to především v oblasti Člověk a společnost.

Dále je možné využít pro výuku zeměpisu disponibilní časové dotace, která u 2. stupně základní školy činí 18 hodin. V průběhu 6. až 9. ročníku tak musí žák podle RVP ZV absolvovat celkem 122 hodin týdně, z čehož 18 hodin je ona disponibilní časová dotace.

Velký prostor k realizaci zeměpisné tematiky poskytuje 6 průřezových témat (Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova), která jsou v RVP ZV přesně vymezena a dělí se dále na tematické okruhy, tematické celky a jednotlivá témata. Každý žák na 2. stupni ZŠ musí projít každým průřezovým tématem. Všechna průřezová témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. Průřezová témata mohou být realizována třemi základními formami: 1. integrací obsahu tematických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu, 2. projektem 3. samostatným předmětem, popřípadě kombinací těchto možností.

Zeměpisná témata lze realizovat i prostřednictvím volitelných předmětů, například jako Zeměpisný seminář. Ten je určen pro žáky a studenty se zájmem o zeměpis. V rámci Zeměpisného semináře by nemělo docházet k nahrazování výuky povinného zeměpisu v příslušném ročníku a k realizaci témat, která jsou závazná pro předmět Zeměpis, jehož učební osnovy vycházejí z oboru Zeměpis v RVP ZV.

Postavení zeměpisu v rámci učebních plánů v různých typech škol - konkrétní příklady

Tabulka 1 Příklad učebního plánu A

Učební plán pro 2. stupeň základní školy

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Vyučovací předměty

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Týdenní minimální časová dotace
(6. - 9. ročník)

Disponibilní
časová
dotace

Člověk a příroda

Fyzika

Fyzika

1

2

2

1

21 + 3 hodiny

1

Chemie

Chemie

-

-

2

2

-

Přírodopis

Přírodopis

2

1

2

2

1

Zeměpis

Zeměpis

2

2

1

2

1

Průřezová témata

integrace obsahu do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů

Volitelný předmět

Přírodovědný seminář

2

2

2

2

6

8

Pramen: Školní vzdělávací program, 22. základní škola, Plzeň, 2007

Vyučovací předmět Zeměpis je realizován v rámci vzdělávacího oboru Zeměpis a vzdělávací oblasti Člověk a příroda, v 6., 7. a 9. ročníku po 2 hodinách týdně, v 8. ročníku 1 hodinou týdně.

Průřezová témata jsou realizována formou integrace obsahu tématických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu. Od 6. ročníku si žáci mohou vybrat povinně volitelný předmět Přírodovědný seminář v rozsahu 2 hodiny týdně (disponibilní časová dotace).

Tabulka 2 Příklad učebního plánu B

Učební plán pro nižší ročníky osmiletého gymnázia

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Vyučovací předměty

prima

sekunda

tercie

kvarta

Týdenní minimální
časová dotace
(prima - kvarta)

Disponibilní
časová
dotace

Člověk a příroda

Fyzika

Fyzika

2,5

2

1,5

2*

21 + 3 hodin

2

Chemie

Chemie

-

-

2,5*

2,5

-

Zeměpis

Zeměpis

1

2

2

1

-

Přírodopis
(Biologie a geologie)

Biologie a geologie

2,5

2**

2

1,5

1

Průřezová témata

integrace obsahu do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů

Pramen: Školní vzdělávací program, Gymnázium Stříbro, 2007

* 1 hodina dotována ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce
* 1 hodina dotována ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce
** 1 hodina dotována ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví
° Biologie a geologie - název vzdělávacího oboru v učebním plánu Gymnázia Stříbro
(Přírodopis - název vzdělávacího oboru podle RVP ZV)

Vyučovací předmět Zeměpis je realizován v rámci vzdělávacího oboru Zeměpis a vzdělávací oblasti Člověk a příroda, v primě a kvartě po 1 hodině týdně, v sekundě a tercii po 2 hodinách týdně.

Průřezová témata jsou realizována formou integrace obsahu tematických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu. Volitelný předmět v rámci vzdělávacího oboru Zeměpis není v této škole nabízen.

Tabulka 3 Příklad učebního plánu C

Učební plán pro nižší ročníky osmiletého gymnázia

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Vyučovací předměty

prima

sekunda

tercie

kvarta

Týdenní minimální časová dotace
(prima - kvarta)

Disponibilní
časová
dotace

Člověk a společnost

Dějepis

Dějepis

-

2

2

2

11 + 1

1

Výchova k občanství

Občanská výchova

-

1

1

2

Dějepis Zeměpis Výchova k občanství

Vlastivěda

2

-

-

-

-

Člověk a příroda

Dějepis Zeměpis Výchova k občanství

Vlastivěda

2

-

-

-

21 + 1

1

Zeměpis

Zeměpis

-

2

2

2

Přírodopis
(Biologie) °

Biologie

-

2

1

-

Fyzika

Fyzika

-

-

2

2

Chemie

Chemie

-

-

2

2

Přírodní vědy

3

-

-

-

Průřezová témata

Osobnostní a sociální výchova

Osobnostní a sociální výchova

2

2

-

-

-

4

Průřezová témata

integrace obsahu do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů

Pramen: Školní vzdělávací program, Gymnázium Františka Křižíka, Plzeň, 2007

° Biologie - název vzdělávacího oboru v učebním plánu Gymnázia Františka Křižíka, Plzeň
(Přírodopis - název vzdělávacího oboru podle RVP ZV)

Očekávané výstupy vzdělávacího oboru Zeměpis jsou naplňovány v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost. V primě je zeměpis součástí vyučovacího předmětu Vlastivěda v rámci vzdělávacích oborů Dějepis, Zeměpis a Výchova k občanství (vzdělávací oblasti Člověk a společnost a Člověk a příroda) v rozsahu 4 hodiny týdně, v sekundě, tercii a kvartě je vyučovací předmět Zeměpis konstruován podle vzdělávacího oboru Zeměpis jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda v rozsahu 2 hodiny týdně.

Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova je samostatným předmětem, ostatní průřezová témata jsou realizována formou volné integrace obsahu tematických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu. Volitelný předmět v rámci vzdělávacího oboru Zeměpis není v této škole nabízen.

Tabulka 4 Příklad učebního plánu D

Učební plán pro základní školu

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

Vyučovací předměty

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Týdenní minimální časová dotace
(6. - 9. ročník)

Disponibilní
časová
dotace

Člověk a příroda

Fyzika

Fyzika

1

2

2

2

22 + 2

1

Chemie

Chemie

-

-

2

2

-

Přírodopis

Přírodopis

2

2

1

1

-

Zeměpis

Zeměpis

2

2

2

1

1

Průřezová témata

Projekt

Projekt

4 dny

4 dny

4 dny

4 dny

-

-

Volitelný předmět

Zeměpisný seminář

Zeměpisný seminář

-

2

2

-

4

4

Volitelný předmět

Přírodovědně-zeměpisný seminář

Přírodovědně-zeměpisný seminář

-

2

2

-

4

4

Pramen: Školní vzdělávací program, 11. základní škola, Plzeň, 2007

Vyučovací předmět Zeměpis je realizován v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda, v 6., 7. a 8. ročníku po 2 hodinách týdně, v 9. ročníku 1 hodinou týdně.

Průřezová témata jsou realizována projektovým způsobem prostřednictvím Oborových dnů. V rámci těchto dnů, které se konají čtyřikrát ročně (říjen, prosinec, únor, květen) je realizováno 16 dílčích projektů (vždy celý den, 6 vyučovacích hodin). Každý z šestnácti pedagogů 2. stupně je garantem jednoho dílčího projektu (navrhuje, vypracuje a garantuje daný projekt). Témata dílčích projektů jsou buď totožná přímo s názvy tematických okruhů, nebo vznikla spojením dvou příbuzných tematických okruhů průřezových témat.

V 7. a 8. ročníku si mohou žáci vybrat povinně volitelný předmět Zeměpisný seminář nebo Přírodovědně-zeměpisný seminář v rozsahu 2 hodiny týdně (disponibilní časová dotace).

Co z učebních plánů vyučovacích předmětů Zeměpis vyplývá?

Z učebních plánů je zřejmé, že podle RVP ZV je vzdělávací obor Zeměpis ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda uvedené v učebních plánech ŠVP koncipován a ve školách vyučován zpravidla v samostatném vyučovacím předmětu Zeměpis (učební plán A, B a D). V integrované podobě se vzdělávací obor Zeměpis realizuje spolu se vzdělávacím oborem Dějepis a Výchova k občanství (vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost) v předmětu Vlastivěda pouze v primě osmiletého gymnázia (učební plán C).

Vzdělávací obor Zeměpis si „ukrojil" z časové dotace 22 hodin vzdělávací oblasti Člověk a příroda pro 6. - 9. ročník (resp. primu - kvartu) 6 - 8 hodin týdně.

Týdenní základní časové dotace zeměpisu jsou tedy v jednotlivých ročnících 2. stupně základních škol a na nižším stupni víceletých gymnázií 1 - 2 hodiny týdně. Nejčastější rozdělení základní časové dotace v 6. - 9. ročníku, respektive prima - kvarta je následující: 2+2+1+2 (učební plán A), 1+2+2+1 (učební plán B), 2+2+2+2 (učební plán C) nebo 2+2+2+1 (učební plán D).

Průřezová témata jsou ve většině škol realizována formou integrace obsahu tematických okruhů průřezového tématu přímo do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu (učební plán A a B). Jako samostatný předmět jsou průřezová témata zařazena zcela výjimečně. V učebním plánu C je v kombinaci s formou integrace obsahu tematických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu zařazeno jako samostatný předmět průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Formou projektů jsou realizována průřezová témata v učebním plánu D.

Povinně volitelné předměty se zeměpisnou tematikou (zaměřené na praktické, experimentální, pozorovací a další podobné aktivity žáků) jsou nabízeny žákům jen v některých školách, většinou od 6., respektive 7. ročníku jako Zeměpisný seminář, Přírodovědně-zeměpisný seminář (učební plán A a D), a to 2 hodiny týdně.

Postavení vyučovacího předmětu Zeměpis v učebních osnovách základních škol a v nižších ročnících víceletých gymnázií

Učební osnovy představují didaktické rozpracování vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů RVP ZV do daného školního vzdělávacího programu. Obsahují název vyučovacího předmětu, charakteristiku vyučovacího předmětu, předmětové výchovné a vzdělávací strategie a vlastní vzdělávací obsah vyučovacího předmětu rozpracovaný do činnostně pojatých očekávaných výstupů, do tematicky prezentovaného učiva, s uvedením mezipředmětových vztahů a průřezových témat.

Tabulka 5 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu

ročník

Výstupy předmětu

Učivo předmětu

Přesahy a vazby

Pramen: VÚP Praha, 2005

V našem příspěvku se v rámci ukázek učebních osnov zeměpisu ve vybraných ŠVP zaměříme pouze na učivo a rozpracované školní výstupy. Učivo je především prostředkem pro naplňování výstupů a představuje výčet vzdělávacích témat, námětů a činností, které každá škola nabízí žákům k osvojování vědomostí a dovedností.

Postavení předmětu Zeměpis v učebních osnovách v 6. ročníku základních škol a v primě osmiletých gymnázií - konkrétní příklady učiva a výstupů v předmětu Zeměpis

Tabulka 6 Vybrané učivo předmětu Zeměpis na školách A, B, C a D (6. ročník a prima)

UČIVO

Škola A (základní škola)

Škola B (osmileté gymnázium)

Škola C (osmileté gymnázium)

Škola D (základní škola)

Fyzický zeměpis:
Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie.
Přírodní obraz Země (Země jako součást vesmíru, Tvar a rozměry Země, Země v pohybu, Měsíc - přirozená družice Země, Mapa - obraz Země, Přírodní složky a oblasti Země, Přírodní krajiny).

Fyzický zeměpis:
Země jako součást vesmíru. Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie. Rovinné obrazy Země, Krajinná sféra Přírodní oblasti Plzeňského kraje, Vliv přírodních procesů na přírodu a lidskou společnost.

Regionální zeměpis
Plzeňsko - můj domov, mé bydliště, Naše škola, život ve škole, naše obec, region, kraj, vlast.
Fyzický zeměpis
Krajinná sféra, Geografické, topografické a kartografické pojmy, Terénní geografická výuka ve škole a v přírodě, Vesmírná pozorování Země.
Socioekonomický zeměpis
Člověk v dějinách, Počátky lidské společnosti, Křesťanství a středověká společnost, Modernizace společnosti, Počátky nové doby, Kulturní život.
Regionální zeměpis
Naše vlast

Fyzický zeměpis
Planeta Země, Mapa - obraz Země, Přírodní složky Země, Přírodní krajiny Země
Socioekonomický zeměpis
Lidé na Zemi
Regionální zeměpis
Zeměpis světadílů a oceánů (rozdělení, Austrálie)

Pramen:
Školní vzdělávací program, 22. základní škola, Plzeň, 2007
Školní vzdělávací program, Gymnázium Stříbro, 2007
Školní vzdělávací program, Gymnázium Františka Křižíka, Plzeň, 2007
Školní vzdělávací program, 11. základní škola, Plzeň, 2007

Tabulka ukazuje, jaké vybrané tematické okruhy zeměpisu a jaká konkrétní témata zařadily jednotlivé školy do učiva předmětu Zeměpis (Vlastivěda) v 6. ročníku základních škol a v primě osmiletých gymnázií.

Škola A - výuka zeměpisu v 6. ročníku základní školy zahrnuje témata z fyzického zeměpisu.
Škola B - výuka zeměpisu v primě na osmiletém gymnáziu poskytuje žákům základní znalosti z fyzického zeměpisu.
Škola C - výuka zeměpisu v primě na osmiletém gymnáziu zahrnuje témata z fyzického, socioekonomického a regionálního zeměpisu, předmět zahrnuje takové tématické celky, které směřují k hlubšímu poznání místního regionu (Plzeňský region).
Škola D - výuka zeměpisu v 6. ročníku na základní škole poskytuje žákům základní znalosti z fyzického, socioekonomického a regionálního zeměpisu, které jsou potřebné pro navazující výuku regionální geografie ve vyšších ročnících.

Tabulka 7 Vybrané rozpracované školní výstupy tematického celku Země jako vesmírné těleso předmětu Zeměpis na školách A, B, C a D (6. ročník a prima osmiletého gymnázia)

VÝSTUPY

Škola A

Škola B

Škola C

Škola D

Téma: Země jako vesmírné těleso

Získá představu o stavbě a stáří vesmíru a sluneční soustavy
Vysvětlí důsledky základních pohybů Země

Zhodnotí postavení Země ve vesmíru a ve sluneční soustavě
Porovná podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy
Zhodnotí důsledky základních pohybů Země

Zhodnotí postavení Země ve vesmíru
Prokáže vlastní informovanost z časopisů a encyklopedií
Zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů

Objasní postavení planety Země ve vesmíru
Srovná planetu Zemi s ostatními planetami
Pomocí konkrétních důkazů vysvětlí tvar Země
Vysvětlí vliv pohybující se Země na život na Zemi

Pramen:
Školní vzdělávací program, 22. základní škola, Plzeň, 2007
Školní vzdělávací program, Gymnázium Stříbro, 2007
Školní vzdělávací program, Gymnázium Františka Křižíka, Plzeň, 2007
Školní vzdělávací program, 11. základní škola, Plzeň, 2007

Při formulaci rozpracovaných školních výstupů tematického celku Země jako vesmírné těleso byla použita aktivní slovesa, ze kterých je zřejmé kvalitativní hledisko úrovně znalostí a dovedností žáka (co žák objasní, vysvětlí, zhodnotí, dokáže, ovládá apod.)

Co z učebních osnov předmětu Zeměpis vyplývá?

Je zřejmé, že učivo předmětu Zeměpis v 6. ročníku základních škol a v primě na nižším stupni víceletých gymnázií tvoří témata fyzického zeměpisu, některé školy zařadily do osnov i témata socioekonomického zeměpisu s cílem poskytnout žákům základní znalosti pro výuku regionální geografie ve vyšších ročnících, což je možné považovat za nejvýznamnější změnu v osnovách předmětu Zeměpis oproti období před kurikulární reformou. Učivo je prostředkem k naplňování výstupů, které dávají obraz o tom, jak žák dokáže řešit zeměpisné problémy a využít geografických informací v praktickém životě.

Další možnosti posilování postavení zeměpisu v rámci ŠVP

Zvýšení (v některých případech lze za úspěch považovat i zachování) týdenní hodinové dotace zeměpisu a vytvoření vzdělávacího obsahu zeměpisu rozpracované školní výstupy, mezipředmětové vztahy a konkretizovaná průřezová témata podle představ vyučujícího patří mezi dvě základní možnosti, jak bylo a je možné posilovat postavení zeměpisu v rámci tvorby a aktualizace školních vzdělávacích programů na základních školách a ve víceletých gymnáziích.

Zasahování do učebních plánů (úprava týdenní hodinové dotace zeměpisu) může být sice trochu náročnější vzhledem k tomu, že zásah se může ovlivnit i jiné vyučovací předměty na škole. Aktualizace osnov zeměpisu by však měla být v závěru školního roku samozřejmostí. Tvůrci učebního plánu i učebních osnov by si však měli uvědomit výjimečnost zeměpisu v rámci jeho přírodovědného i společenského obsahu v souvislosti s regionálním rozměrem a zohlednit ji právě v učebních plánech a vzdělávacím obsahu zeměpisu v rámci školních vzdělávacích programů.

Aktualizace by měla souviset s kontrolou naplňování rozpracovaných školních výstupů ve vztahu k předmětovým výchovným a vzdělávacím strategiím, které slouží k naplňování klíčových kompetencí. Učitel by tak měl umět s určitým časovým odstupem odpovědět na otázky, zda zvolil správné postupy, metody a formy výuky, zda opravdu naplnil rozpracované školní výstupy v intencích očekávaných výstupů oboru Zeměpis (Geografie) podle RVP ZV, zda by nebylo dobré některé vypustit, doplnit či přesunout do jiné fáze vzdělávání nebo změnit jejich formulaci. Ne vždy bylo a je možné od stolu naformulované výstupy naplnit ve vlastní školní praxi.

Dále by se mělo jednat o kontrolu dvojstranné či vícestranné mezipředmětovosti, zda mezipředmětové téma bylo opravdu prezentováno z pohledu zeměpisu a zároveň dalších vyučovacích předmětů. Jednostranná prezentace nějakého tématu nemůže být označována za mezipředmětový vztah. Z tohoto důvodu je nutná spolupráce mezi jednotlivými garanty těch vyučovacích předmětů, které se na mezipředmětovosti podílejí.

Neméně důležitá je kontrola realizace průřezových témat zvláště tehdy, pokud se škola rozhodla pro integrační způsob realizace nebo pro kombinaci integrace a některého dalšího způsobu (samostatný předmět, projekty).

Z projektů existuje zpravidla mnoho výstupů, které dokumentují realizaci a prezentují, jak bylo dané téma naplněno. Totéž se dá říci o samostatném předmětu, který má svůj vlastní vzdělávací obsah a je možné kontrolovat naplánované výstupy. V případě integrace je prokazatelnost realizace problematičtější. Ve školním vzdělávacím programu se sice musí vyskytovat přehled dílčích témat jednotlivých průřezových témat o tom, v jakých vzdělávacích oborech (popř. i ročnících) včetně zeměpisu budou tato témata realizována, ale zda se tak opravdu stalo, nemusí být vždy prokazatelné. Jedná se tak o jednu z nevýhod integračního způsobu realizace průřezových témat.

Plánování týdenní časové dotace, tvorba či aktualizace vzdělávacího obsahu nebo změna výchovných a vzdělávacích strategií zeměpisu však nemohou být realizovány samostatně bez podpory dalších činností a aktivit, které také kurikulární reforma nabízí. Ty pak mohou být označeny za další možnosti pro posílení pozice zeměpisu na školách.

Z mikrodotazníku (viz podkapitola F) vyplynulo, že drtivá většina škol ve svých učebních plánech zachovala týdenní časovou dotaci zeměpisu z období před realizací kurikulární reformy. Jen v několika případech došlo k navýšení či ke snížení týdenní hodinové dotace. Asi třetina učitelů provedla úpravu vzdělávacího obsahu zeměpisu podle svých představ (nové rozdělení témat do ročníků, definování nových mezipředmětových vztahů). Ostatní učitelé více či méně ponechali vzdělávací obsah v nezměněné podobě.

Jednou z dalších možností v rámci školních vzdělávacích programů je zavedení (nebo alespoň pokračování) dalšího zeměpisného předmětu. Zpravidla se jedná o volitelný předmět, který je dotován z disponibilní časové dotace a je nabízen žákům v jednotlivých ročnících. Nemělo by se však jednat o nějaký únikový předmět ale o vyučovací předmět, ve kterém se budou shromažďovat žáci s opravdovým zájmem o zeměpisné vzdělávání. Je pak úplně jedno, zda se bude jednat o Zeměpisný seminář, Praktikum ze zeměpisu, Přírodovědný seminář, Svět v souvislostech nebo Globální výchovu.

Realita je však jiná. Pozice volitelných předmětů obecně je velmi slabá hlavně v rámci podceňování těchto předmětů ze strany žáků. Velmi často na školách chybí i systém, v rámci kterého vzdělávání prostřednictvím volitelných předmětů probíhá. Chceme-li tedy posílit pozici zeměpisu na školách, je třeba do toho zahrnout i posilování pozice dalších zeměpisných předmětů, které by měly tvořit určitou nadstavbu zeměpisného vzdělávání zaměřenou na praktický zeměpis, na jeho praktické aplikace. V žádném případě by nemělo docházet k dublování prezentace určitých témat, na které nezbyl čas v povinném zeměpisu. Na škole je třeba vybudovat systém vzdělávání v rámci dalšího zeměpisného předmětu. Nemělo by se jednat o nahodilou realizaci v libovolném ročníku s libovolným obsahem. To může vést k již zmiňovanému podceňování ze strany žáků, ale také ke ztrátě motivace učitelů, kteří daný předmět garantují.

Z mikrodotazníku vyplynulo, že jsou vyrovnané skupiny učitelů, která zachovaly další zeměpisný předmět (popř. podnítili vznik nového) z období před kurikulární reformou. Zpravidla se jedná o volitelný předmět dotovaný z disponibilní časové dotace. Nejčastějším názvem tohoto předmětu je Zeměpisný seminář, který je nabízen dle organizačních potřeb školy.

Jinou možností, jak posílit pozici zeměpisu na škole, je co nejvíce začlenit zeměpis do prezentace průřezových témat. Jedná se o témata, která prezentují aktuální problémy současného světa a je povinností každé školy tato témata žákům nějakým způsobem nabídnout. Jedná se o jednu z několika velmi podstatných změn v rámci kurikulární reformy.

Každé škole může vyhovovat jiný způsob realizace, zeměpisná témata je však možné vidět téměř v každém průřezovém tématu. Ať už se jedná o Multikulturní výchovu, která se z pohledu zeměpisu věnuje například problematice odlišností lidí a kultur, Environmentální výchovu zabývající se lidskými aktivitami a problémy životního prostředí, Výchovu demokratického občana s tématy jako jsou státní zřízení nebo formy vlády, Výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech, která kromě jiného prezentuje integrační hospodářské a politické organizace či aktuální globalizaci nebo o Mediální výchovu, která může být realizována na příkladech prezentace regionálních či ekologických zpráv a informací.

Ať už se bude jednat o projektový způsob realizace průřezových témat, samostatný předmět či integraci do vzdělávacích oborů, právě zeměpis je ten vyučovací předmět, který je schopen celou řadu tematických okruhů průřezových témat zastřešit. Učitel zeměpisu může být například garantem předmětu Svět v souvislostech, ve kterém se budou řešit aktuální problémy dnešního světa a jehož obsahem budou tematické okruhy průřezových témat. Zeměpis může být vůdčím oborem pro realizaci nejrůznějších projektů, kterými mohou být průřezová témata také realizována (Dny EU, Životní prostředí za školou, Já občan).

Z mikrodotazníku vyplynulo, že převažujícím způsobem realizace průřezových témat je v ŠVP volná integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů. Přibližně stejné zastoupení se týká integrace v kombinaci s projektovým způsobem. Ojedinělé jsou případy, kdy jsou průřezová témat prezentována prostřednictvím samostatného předmětu či pouze projektově. Pouze necelá čtvrtina dotázaných vyslovila souhlas s tím, že je zeměpis realizován ve většině průřezových témat.

V procesu posilování pozice zeměpisu by však neměly být opomíjeny ani další aktivní možnosti. V rámci naplňování školních výstupů s využitím výchovných a vzdělávacích strategií se jedná především o vhodnou volbu vyučovacích postupů, metod a organizačních forem. Zeměpis je takovým předmětem, ve kterém musí docházet ke střídání metod (skládankové učení, brainstorming, expertní skupiny, dílny, týmové vyučování, hádanky, hry apod.) a organizačních forem (individuální práce, skupinová práce, celotřídní aktivity). Musí být realizován nejen v kmenové učebně dané třídy ale i ve speciálních (zeměpisných, počítačových, multimediálních) učebnách a v terénu (expozice, exkurze, mapování, terénní měření, cvičení v terénu, výstavy).

Všechny tyto aktivity pak může zastřešit metoda s názvem projektové vyučování. Nemusí se tak jednat pouze o realizaci projektů v rámci prezentace průřezových témat, ale zeměpis je schopen garantovat i další témata v podobě projektů celoškolních i třídních, dlouhodobých i krátkodobých (Přírodní krajiny světa, Dny krajů ČR). Všemi těmito aktivitami se nedojde jen k posílení pozice zeměpisu, ale také k pozitivnímu vlivu na klima školy, neboť projekty a jejich výsledky lze prezentovat podle možností školy v různých přístupných místech budovy v podobě reprezentativních posterů jako přidanou a propagační hodnotu každé školy.

Aplikace alternativního či inovativního vzdělávání však není možná bez neustálého sebevzdělávání se (odbornost, metody, metodické materiály). Z tohoto důvodu musí ve škole existovat systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, jehož pevnou součástí bude další vzdělávání v rámci zeměpisu v úzké vazbě se systémem odměňování. Bude-li učitel zeměpisu motivován pro další vzdělávání, dojde opět celkově k posílení pozice zeměpisu ve škole.

Zatímco tvorba učebních osnov zeměpisu i dalších zeměpisných předmětů, včetně ovlivňování způsobu realizace průřezových témat a sebevzdělávání je z velké části v kompetenci samotného učitele, materiální zabezpečení vzdělávání vychází z podmínek a možností jednotlivých škol. Kvalitní materiální zabezpečení je nezbytnou podmínkou úspěšné realizace vzdělávacího procesu. Vzhledem k výše uvedeným potřebám zeměpisu na změnu metod, organizačních forem a míst vzdělávání to platí dvojnásob. Řadový učitel zeměpisu však může tuto skutečnost ovlivnit jen částečně.

Z mikrodotazníku vyplynulo, že ve většině případů učitelé začali používat (nárazově i systematicky) další postupy, metody, organizační formy a metodické materiály, se kterými se seznámili v průběhu tvorby školních vzdělávacích programů. Většina učitelů také potvrdila ochotu sebevzdělávat se. Ve svých aktivitách však často narážejí na nedostatečné materiální vybavení jednotlivých škol, které by podpořilo a zabezpečilo alternativní nebo inovativní přístupy učitelů v rámci vzdělávání.

Postavení zeměpisu v rámci ŠVP - mikrodotazník (hlavní otázky)

Otázka 1: Podařilo se vám zachovat (popř. zvýšit) týdenní časovou dotaci zeměpisu?
Otázka 2:
Zavedli jste ve vašem ŠVP nějaký nový zeměpisný předmět (popř. pokračujete v již zavedeném)?
Otázka 3:
Změnili jste (popř. přeskupili) v rámci vašeho ŠVP vzdělávací obsah zeměpisu?
Otázka 4:
Myslíte si, že na vaší škole realizujete zeměpisnou problematiku ve většině průřezových témat?
Otázka 5:
Zvýšili jste v rámci zeměpisného vzdělávání podíl aktivit týkajících se alternativních či inovativních metod a organizačních forem?
Otázka 6:
Myslíte si, že vás tvorba ŠVP obohatila (především tvorba vzdělávacího obsahu zeměpisu) alespoň v rámci jedné z následujících oblastí: DVPP, metodické materiály, zkušenosti kolegů, naplňování klíčových kompetencí)?

Závěrem

Možností, jak posílit pozici zeměpisu rámci probíhající kurikulární reformy na školách je celá řada. Ať už se jedná o základní možnosti v podobě úpravy týdenní časové dotace nebo tvorbu vzdělávacího obsahu či aktualizaci výchovných a vzdělávacích strategií zeměpisu.

Existují však i další možnosti v podobě posilování pozice dalších zeměpisných předmětů jako jsou Zeměpisný seminář či Globální výchova. Tyto předměty by měly plnit funkci nadstavby zeměpisu a jejich posílením by mělo dojít k posílení celého zeměpisného vzdělávání.

I realizace průřezových témat může sloužit k posílení pozice zeměpisu. Ten je možné vidět téměř v každém tématu, takže záleží jen na „zeměpisné lobby", jakým způsobem dokáže ovlivnit ostatní kolegy učitele.

Dostatečná časová dotace zeměpisu, podpora dalšího zeměpisného předmětu a realizace zeměpisných témat v rámci průřezových témat se však neobejdou bez kreativního učitele, který bude zeměpisnou problematiku prezentovat. Bude-li posilována pozice učitele zeměpisu, posílí i pozice samotného vyučovacího předmětu. Z tohoto důvodu je potřeba učitele motivovat pro další vzdělávání, pozitivně hodnotit používání alternativních a inovativních postupů a metod a vytvářet materiální podmínky pro realizaci všech zeměpisných aktivit v nejrůznějších lokalitách.

Proces posilování však neskončil vytvořením školního vzdělávacího programu, ale může být realizován v současnosti i budoucnosti. Je třeba si uvědomit, že cílem reformy nebylo vytvořit dokument s názvem Školní vzdělávací program, ale změnit myšlení pedagogů a vyučovací proces tak, aby se zamysleli, zda nemohou udělat něco jinak, což by se v praxi projevilo například změnou používaných vyučovacích postupů, metod, organizačních forem, častějším sebevzděláváním se či větší spoluprácí mezi kolegy na škole. Školní vzdělávací program je možné aktualizovat neustále a tím i posilovat pozici zeměpisu.

Z mikrodotazníku vyplynulo, že v rámci všech uvedených možností (hledisek - učební plán, učební osnovy, další zeměpisný předmět, průřezová témata a ostatní (metody, DVPP) došlo k posílení pozice zeměpisu na základní škole pouze v rámci 52% možných kladných odpovědí. Největší rezervy se týkají realizace zeměpisné problematiky v průřezových tématech a změn, které souvisejí se vzdělávacím obsahem zeměpisu. Nestačí pouze zvýšit týdenní časovou dotaci nebo pouze zavést další zeměpisný předmět. Je potřeba školní zeměpis posilovat komplexně jako součást interdisciplinárního a multidisciplinárního programu. Přejme si, aby se tak dělo na co největším počtu základních škol a víceletých gymnázií.


Obr. 1: Postavení zeměpisu v rámci ŠVP
Pozn. Znázorněná data nejsou statisticky významná.

Použitá literatura:

Kniha:
VÚP Praha, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Infra, 2005.

On-line:
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání VÚP Praha (citováno 8. 2. 2008). Dostupné z www: www.vuppraha.rvp.cz
MATUŠKOVÁ, A., DOKOUPIL, J., Integrační úloha geografie Praha: VÚP Praha, 2006. (citováno 8. 2. 2008). Dostupné z www: www.rvp.cz.

Školní vzdělávací programy:
Školní vzdělávací programy vybraných škol Plzeňského kraje
Barevné vzdělávání, Školní vzdělávací program, 11. ZŠ Plzeň, 2007. 249 s.

Sborník:
ČERVENÝ, P., Postavení zeměpisu v období tvorby ŠVP. In Česká geografie v evropském prostoru - XXI. sjezd ČGS. České Budějovice: JU v Českých Budějovicích, 2007. ISBN 978-80-7040-986-2.
ČERVENÝ, P., Průřezová témata z pohledu zeměpisu. In Miscellanea geographica Universatis Bohemiae occidentalis 12. Plzeň: KGE ZČU v Plzni, 2007, s. 29-35. ISBN 9 78-80-7043-589-2.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zuzana Houdková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Zeměpis (geografie)