Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Skotsko
Odborný článek

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Skotsko

4. 2. 2009 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Josef Herink

Anotace

Předposlední část série článků zaměřených na porovnání přístupů jednotlivých států a jejich kurikul k oboru geografie.

Povinné vzdělávání pro všechny děti ve Skotsku začíná v pěti letech věku a trvá do jejich šestnácti let. Toto období je členěno na tzv. primární vzdělávání (primary education: 5-12 let) a na sekundární vzdělávání (secondary education: 12-16 let). Sekundární vzdělávání je členěno do dvou období, z nichž první (12-14 let věku žáků) poskytuje stále, v návaznosti na primární školu, vzdělávání všeobecné, zatímco ve druhém období (14-16 let) již ve výuce existují prvky specializace a odborné přípravy. Primární vzdělávání žáků spolu se sekundárním vzděláváním žáků ve věku 12-14 let tak do určité míry odpovídá našemu základnímu vzdělávání. Proto se dále omezíme na tyto dvě posledně uvedené fáze skotského povinného vzdělávání (a budeme je jako celek - pro zjednodušení - nazývat též základním vzděláváním).

Prioritou ve skotském vzdělávání je nyní ovšem realizace dokumentu nazvaného Kurikulum pro nejvyšší kvalitu (Curriculum for Excellence - CfE). Práce na tomto dokumentu započala (v listopadu roku 2004) Skupina pro obnovu kurikula (Curriculum Review Group) a jsou v něm vytyčeny základní cíle a principy vzdělávání pro všechny děti a mládež od tří do osmnácti let. Jedním z důvodů, proč se přikročilo k vytvoření kurikula pro děti a mládež od tří do osmnácti let, bylo soustředit všechny vzdělávací programy do jednoho dokumentu tak, aby se dosáhlo jejich lepší obsahové i formální koordinace a koherence na jednotlivých stupních vzdělávacího systému a usnadnila se tím i koordinace a zefektivnění vzdělávací práce učitelů na těchto stupních.

Aspirací posledně zmíněného dokumentu je vytvořit podmínky pro to, aby se mladí lidé stali úspěšnými žáky (successful learners), sebevědomými jedinci (confident individuals), odpovědnými občany (responsible citizen) a užitečnými spolupracovníky (effective contributors). CfE začalo být postupně realizováno ve všech skotských školách od srpna roku 2008.

Systém skotského kurikula v základním vzdělávání

Učitelé, kteří pracují se žáky v základním vzdělávání (tedy v primárním vzdělávání a v prvních dvou letech sekundárního vzdělávání), se řídili programem označovaným jako 5-14 Kurikulum (5 to 14 Curriculum). Toto kurikulum bylo dosud členěno do pěti širokých kurikulárních oblastí (curriculum areas) s názvy: jazyk (language), matematika (mathematics), environmentální studie (environmental studies - zahrnuje obory: přírodní vědy, sociální vědy a technologie), výrazová umění (expressive arts), náboženské a etické vzdělávání (religious and moral education).

Pro každou kurikulární oblast jsou navíc doporučeny určité tzv. výsledné (dosažené) výstupy (attainment outcomes), sloužící k hodnocení žáka. Tyto výstupy jsou pak vyjadřovány v pěti nebo čtyřech úrovních (podle kurikulární oblasti) pro různý věk žáka (viz ještě dále).

Kurikulum ve Skotsku není přímo stanoveno zákonným předpisem, ale vydává ho vládní orgán (ministerstvo) Skotský výkonný department pro vzdělávání (The Scottish Executive Education Department). Kurikulum se prezentuje prostřednictvím neministerské instituce Learning and Teaching Scotland, jež je financována přímo skotskou vládou, a je hlavní organizací určenou pro tvorbu a rozvoj kurikula, pro hodnocení, jakož i pro metodickou a vzdělávací podporu učitelů.

Je zde vhodné uvést, že některé aspekty v minulém (dobíhajícím) 5-14 kurikulu, takové jako informační a komunikační technologie (ICT) a výchova k občanství (citizenship), netvořily samostatné celky, ale byly rozvíjeny „napříč" ve všech zmíněných kurikulárních oblastech.

Časové týdenní dotace pro jednotlivé kurikulární oblasti nejsou ve skotském kurikulu určovány žádnou směrnicí. Např. v dobíhajícím 5-14 kurikulu se pouze doporučuje, aby každý týden bylo 15% dostupného vyučovacího času věnováno oblasti jazyk (zahrnující mateřský jazyk a od 10 let věku dítěte i cizí jazyk), 15% oblasti matematika, 25% environmentálním studiím, 15% expresivním uměním a 10% náboženskému a etickému vzdělávání. Zbývajících 20 % vyučovacího času je volně k dispozici škole a místním úřadům.

Od srpna roku 2008 se ve skotských školách začíná postupně realizovat nové CfE a v něm je poněkud jiné vymezení oblastí v 5 - 14 kurikulu (které je částí CfE), než tomu je v minulém 5 - 14 kurikulu. V novém 5 - 14 kurikulu je tak nyní osm oblastí a jsou vymezeny následovně: jazyky (languages), matematika (mathematics), přírodní vědy (sciences), sociální vědy (social studies), technologie (technologies), tělesné a duševní zdraví (health and wellbeing), náboženské a etické vzdělávání (religious and moral education) a výrazové umění (expressive arts). Tyto kurikulární oblasti pak také budou inovovány v souladu s cíli nového kurikula, s principy, na nichž je toto nové kurikulum založeno a s důrazem na kroskurikulární aktivity.

Je zapotřebí dále zdůraznit, že zatím jsou v novém CfE kurikulární oblasti charakterizovány jen velmi obecně. Každá z oblastí v CfE má přitom vždy část nazvanou Úvod (Introduction), dále část s názvem Čtyři schopnosti (Four capacities), část Učení a vyučování (Learning and teaching) a část Návod (The proposed guidance).

Úvod: Tato část stručně vymezuje koncepci kurikulární oblasti. Přibližně odpovídá Charakteristikám vzdělávacích oblastí v našem Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) a vymezuje její hlavní cíle (odpovídá Cílovému zaměření vzdělávacích oblastí v RVP ZV).

Čtyři schopnosti: V této části je u každé kurikulární oblasti vysvětleno, jak oblast přispívá ke čtyřem základním schopnostem žáků či studentů, jež má CfE u nich formovat: tj. být úspěšnými, sebevědomými, odpovědnými a užitečnými lidmi. Tato část nemá „partnera" ve vzdělávacích oblastech v našem RVP ZV.

Učení a vyučování: Zde jsou pro danou kurikulární oblast stručně charakterizovány učební a vyučovací postupy, jež se v ní mají přednostně používat.

Návod: Tady se uvádí návrh možného členění oblasti na další obory popř. předměty, ovšem bez toho, aby byl zatím podrobněji vymezen vzdělávací obsah těchto oborů či předmětů.

Postavení geografie ve skotském 5-14 kurikulu

Protože zatím nejsou kurikulární oblasti v CfE podrobněji rozpracovány do vzdělávacích obsahů v jednotlivých oborech, resp. předmětech, provedeme analýzu postavení (a následně i analýzu pojetí) geografie ve skotském kurikulu pro základní vzdělávání podle nyní dobíhajícího 5-14 kurikula. Pro toto kurikulum byla pro jednotlivé kurikulární oblasti vydávána prostřednictvím Learning and Teaching Scotland tzv. 5-14 Národní doporučení (5 to 14 National Guidelines), která podrobně rozpracovávala cíle, vzdělávací obsah, výstupy oborů, resp. předmětů a další aspekty v jednotlivých kurikulárních oblastech. Nutno však ihned říci, že těmito doporučeními se učitelé ze zákona nemusí řídit. Přesto je většina učitelů ve Skotsku využívá a je proto vhodné tato doporučení zde analyzovat.

Protože geografický vzdělávací obsah je v právě dobíhajícím 5-14 kurikulu součástí kurikulární oblasti Environmentální studie, soustředíme se dále už jen na ni.

Tato oblast je v kurikulu rozčleněna do tří oborů: Sociální vědy (Social studies), Přírodní vědy (Sciences) a Technologie (Technologies). V 5-14 Národním doporučení je pro tuto oblast stejný název jako v kurikulu, i stejné rozčlenění na obory, pouze tyto obory mají v originále Národního doporučení poněkud pozměněné názvy: a to (po řadě) Society - tedy Společnost, Science - Přírodní vědy, Technology - Technologie. Aby nedocházelo k nedorozuměním a komplikacím, budeme dále pro obory užívat z důvodů jednoduchosti termíny zavedené v kurikulu, i když v dalším půjde vlastně už o analýzu Národního doporučení pro kurikulární oblast Environmentální studie.

Geografický vzdělávací obsah je, jak již jsme uvedli, součástí oblasti Environmentální studie. Konkrétně pak náleží do oboru Sociální vědy. Ten tvoří tři tzv. sociální předměty (social subjects) s názvy Lidé v minulosti (People in past - jedná se vlastně o dějepisný vzdělávací obsah), Lidé a prostředí (People and place - jde o geografický vzdělávací obsah) a Lidé ve společnosti (People in society - v našem kurikulu toto odpovídá přibližně oboru Výchova k občanství). Pouze pro úplnost poznamenejme, že v CfE je rozčlenění kurikulární oblasti Sociální vědy analogické, pouze „geografický segment" má lehce změněný název na Lidé v prostředí (People in place).

Jak je tedy zřejmé ze skotských Národních doporučení, geografický obsah se zařazuje v základním vzdělávání celý do oboru Sociální vědy (a obdobně je tomu i v novém CfE, kde je též součástí kurikulární oblasti Sociální vědy). Tímto se kurikulární dokumenty odlišují od RVP ZV, kde obor Geografie je přičleněn k přírodovědné vzdělávací oblasti Člověk a příroda.

Pojetí geografického vzdělávání ve skotském kurikulu

My si nyní nejdříve (pro úplnost a porozumění kontextu) povšimneme celkové koncepce zpracování oboru Sociální vědy v Národním doporučení pro oblast Environmentální studie (ostatní obory jsou zpracovány zcela analogicky, stejný charakter pak má i zpracování Národních doporučení pro ostatní kurikulární oblastí).

Obor Sociální vědy je v 5-14 Národním doporučení pro oblast Environmentální studie uveden pod označením Sociální předměty (Social subjects). V první části textu o sociálních předmětech (která má též název Sociální předměty) jsou tyto předměty stručně charakterizovány. Je zde objasněno, že se výběr cílů a obsahu předmětů vztahuje k primárnímu vzdělávání a prvním dvěma letům sekundárního vzdělávání (tyto fáze jsme zde pro jednoduchost vyjadřování nazvali základním vzděláváním) a je stručně vymezeno celkové pojetí sociálních předmětů pro posledně uvedené fáze vzdělávání.

Druhá část se záhlavím Přehled sociálních předmětů je pak tvořena stručnou tabulkou (viz dole), s označením Výsledné výstupy (Attainment outcomes) a v jejím levém sloupci pak uvedeny hlavní aspekty (složky) těchto výstupů: Vědomosti a porozumění (Knowledge and understanding), Dovednosti (Skills), Rozvíjení informovaných postojů (Developing informed attidudes).

Přehled sociálních předmětů:

 

Výsledné výstupy

Lidé v minulosti

Lidé a prostředí

Lidé ve společnosti

Vědomosti a porozumění

Lidé, události a významné společnosti v minulosti

Změna a kontinuita, Příčina a následek

Čas a historické události

Podstata historického dokladu

Užívání map

Přírodní prostředí

Sociální prostředí

Sociálně přírodní interakce

Lidé a jejich potřeby ve společnosti

Pravidla, práva a odpovědnosti ve společnosti

Konflikt a rozhodovací procesy ve společnosti

Dovednosti

Příprava na úkoly


Provádění úkolů


Analýza úkolů a referování o úkolech

Systematické a logické plánování úkolů, identifikace vhodných zdrojů informací.

Vybírání relevantních informací, zpracování informací různými způsoby a hodnocení užitečnosti informací.

Prezentace zjištěných údajů vhodným a jasným způsobem a prezentace závěrů, jež jsou relevantní pro daný cíl nebo problém.

Rozvíjení informovaných postojů

Odpovědný přístup k učení

Respekt a péče o sebe sama a o ostatní

Sociální a environmentální odpovědnost

Zhodnocení různých způsobů, jimiž sociální subjekty přispívají k porozumění žáků prostředí a jejich místa v něm.

Být si vědom svých práv a odpovědností v péči o jiné a respektovat kulturní a sociální různorodost.

Rozpoznání své role jako mladých občanů, vědomí tradice a nutnosti péče o životní prostředí.

Po této tabulce pak už pro každý předmět postupně následuje podrobnější rozpracování jeho Výsledných výstupů podle jednotlivých aspektů (Poznání a porozumění, Dovednosti, Rozvíjení informovaných postojů). Zdůrazněme jen, že zatímco složka Poznání a porozumění je vždy zpracována pro každý předmět zvlášť, složky Dovednosti a Rozvíjení informovaných postojů jsou zpracovány pro všechny sociální předměty dohromady.

Protože nám nyní půjde pouze o geografické vzdělávání, soustředíme se v dalším už jen na něj.

Všimněme si nejdříve aspektu Poznání a porozumění v geografickém předmětu Lidé a prostředí. Text tohoto aspektu je u předmětu rozdělen na dvě části. V první části je nejprve stručná charakteristika aspektu. Ve druhé části pak následuje podrobnější tabulkové rozpracování, v němž jsou specifikovány jednak tematické okruhy (strands) předmětu a pak tzv. plánované úkoly (targets) pro jednotlivé věkové kategorie žáků v základním vzdělávání; jedná se vlastně o výstupy specifikované pro tyto věkové kategorie. Úrovně (levels) plánovaných úkolů jsou označovány písmeny A - F: od nejnižší věkové kategorie ke kategoriím vyšším. Plánované úkoly jsou pak pro jednotlivé úrovně formulovány tak, aby vyjadřovaly postupný rozvoj rozumových schopností žáků s jejich zvyšujícím se věkem. Pro lepší pochopení uvedených pojmů a celé situace uvádíme ukázku zpracování tohoto aspektu v předmětu Lidé a prostředí (u ostatních předmětů je zpracování z hlediska formální struktury analogické).

Poznání a porozumění: Lidé a prostředí

V primárním vzdělávání a prvních dvou letech sekundárního vzdělávání by žáci měli prožít širokou oblast geografického studia. Porozumění předmětu by se pak mělo rozvíjet prostřednictvím studia, které zahrnuje tematické okruhy:

  • užití map - vytyčování a rysy map
  • přírodní prostředí - počasí a klima, krajiny a přírodní procesy
  • sociální prostředí - osídlení (včetně dopravy), způsoby života
  • sociálně přírodní interakce - využití půdy, zdroje a změny, environmentální problémy a udržitelný rozvoj

Vychází z řady kontextů - nabízí příležitosti pro žáky učit se o různorodosti prostředí v místní oblasti, ve Skotsku, Británii, Evropě a světě - a zahrnuje i poznání rozvojových a rozvinutých oblastí vně Evropy.

Soustřeďuje se na geografii Skotska, včetně toho, že kde je to vhodné, zahrne srovnávací odkaz ke skotskému kontextu ve vztahu ke geografickým aspektům jinde, a zahrne alespoň jedno specificky skotské téma.

Umožní žákům užívat glóby, atlasy, různé mapy, a kde je to vhodné, i fotografie a satelitní zobrazení, aby bylo podporováno jejich geografické studium tak, že se rozvíjí jejich jasný lokalizační rámec a postupně se buduje jejich vědomí prostředí, kde žáci žijí.

Zajišťuje efektivní poznávací rozvoj žáků na základě jejich předchozího poznání.

V raných letech základního vzdělávání bude kladen důraz hlavně na kontexty, které jsou bezprostředně spojeny se zkušeností žáka. To bude obvykle okolní prostředí (místo) žáka, ačkoli, příležitostně, lze využívat ve vzdělávání žáků i prostředí (místo), jež navštívili nebo se o nich dozvídají z médií. Důraz by měl být též na tom, aby žáci identifikovali hlavní rysy a důležité vztahy v prostředí a aplikovali je v rámci vlastní zkušenosti. V pozdějších fázích primárního vzdělávání, žáci budou stále více srovnávat své vlastní zkušenosti se známými prostředími (místy) s těmi, které jsou jim méně známé.

Během prvních dvou let sekundárního vzdělávání pak budou žáci stále více studovat i jim méně známá prostředí a budou je porovnávat se svými vlastními zkušenostmi tak, jak si budou dále rozvíjet systematické poznání a porozumění strukturám a procesům napříč zemského povrchu.

Složka Dovednosti a složka Rozvíjení informovaných postojů jsou formulovány pro všechny tři zmiňované sociální předměty v Environmentálních studiích dohromady. Začněme nejprve složkou Dovednosti. Ta je opět rozdělena na dvě části. Na část, stručně charakterizující tuto složku, s názvem Dovednosti v sociálních předmětech a na část tabulkovou, v níž jsou podle vymezených tematických okruhů (strands) rozpracovány dovednosti žáků zase do úrovní A-F. Pro jasnější představu o celé této problematice viz opět následující ukázka:

Dovednosti v sociálních předmětech

Při plánování rozvoje žákovských dovedností v sociálních předmětech musí učitelé zajistit, aby žáci měli co nejvíce příležitostí provádět badatelské činnosti v rámci svých každodenních úkolů ve třídě, a musí je podporovat i v jejich další badatelské práci.

Měla by být úzce koordinovaná spolupráce mezi výukou sociálních předmětů v primárním a sekundárním vzdělávání. Výuka se tím vyhne zbytečným duplicitám v procesu osvojování si dovedností žáky, při zadávání úkolů i při hodnocení žáků.

V ranných fázích vzdělávání žáci budou učitelem podrobněji vedeni k úkolům, které mají provádět. Jak postupně intelektuálně vyzrávají a získávají větší samostatnost, budou stále více schopni sami si volit relevantní témata, identifikovat problémy ke zkoumání a vykazovat lepší schopnosti je řešit.

Nakonec si všimněme způsobu zpracování aspektu Rozvíjení informovaných postojů pro Sociální předměty:

Rozvíjení informovaných postojů - sociální předměty

Sociální předměty přispívají nejvíce k rozvoji informovaných postojů.

Mnoho důležitých myšlenek, které jsou důležité pro učení žáků v sociálních předmětech, nabízejí vynikající kontexty pro rozvíjení jejich názorů, přesvědčení a postojů. Ty zahrnují udržitelný rozvoj a vzájemnou závislost, občanská práva, demokracii, sociální a kulturní různorodost.

Prostřednictvím střetávání se s pojmy jako ty posledně uvedené, žáci jsou podporováni v tom, aby si rozvíjeli otevřené badatelské myšlení a empatické porozumění.

Žáci by si měli postupně v úrovních A-F rozvíjet pozitivní postoje k:

odpovědnému přístupu k učení

  • různé způsoby, v nichž sociální subjekty pomáhají objasnit interakci lidí s prostředím v minulosti, v současnosti a v budoucnosti

respektu a péči o jiné

  • jejich vlastní práva a odpovědnosti ve společnosti
  • úloha, kterou mohou mít vpéči o jiné členy společnosti
  • pojmy spravedlnosti a rovnosti příležitostí pro všechny
  • kulturní a sociální různorodost na základě pohlaví, barvy pleti, rasy, náboženství, názorů a postojů

sociální a environmentální odpovědnosti

  • jejich role jako mladých občanů konstruktivně participujících v demokratické společnosti
  • důležitost vzájemné závislosti v lokálním i globálním kontextu
  • přínosy individuální i skupinové iniciativy pro společnost
  • odpovědné využívání přírodního prostředí v souladu s principy udržitelného rozvoje
  • důležitost jejich přírodního, sociálního i kulturního dědictví

Odkazy na související články:

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Maďarsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Finsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - shrnutí, závěry a doporučení.

Literatura a použité zdroje

[1] – CURIĆ, Z.; VUK, R.; JAKOVČIĆ, M. Geography Curricula for Compulsory Education in 11 European Countries - comparative analysis, Metodika (15). 2007.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
43.95 kB
PDF
Dovednosti v sociálních předmětech
pdf
50.78 kB
PDF
Poznání a porozumění

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Josef Herink

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Zeměpis (geografie)