Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Kresby terezínských dětí
Odborný článek

Kresby terezínských dětí

1. 1. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Miroslava Ludvíková

Anotace

Aktivita pomáhá pochopit, z jaké potřeby a v jakých podmínkách vznikaly kresby terezínských dětí a co svým autorům přinášely. Žáci se zamýšlejí nad životem dětí v Terezíně a srovnávají jej s vlastními prožitky a zkušenostmi.

Člověk a lidství je tématem, které otevírá letošní nabídku měsíčních projektových témat v Inspiromatu 2009. Pětice týdenních podtémat nabízí několik různých pohledů na jedno z nejtragičtějších období naší národní i evropské historie. Vyžitím všech pěti, nebo jen některých z nich, může škola pomoci žákům porozumět složitosti konkrétních lidských osudů, motivů a chování, které rozdělilo lidi na oběti, agresory i zachránce. Je to příležitost k diskusi a společnému přemýšlení o lidech v situacích, které si většina dnešních žáků jen stěží dokáže vůbec představit. Příspěvky vznikly ve spolupráci s institucemi, které usilují o zachování historické paměti národa na toto období našich dějin. Zkušenosti mnohých pedagogů ukazují, že není důvod se vyhýbat moderním dějinám a že žáci oceňují příležitost seznámit se s událostmi, o kterých se nemluví a nepřemýšlí zrovna lehce.

PaedDr. Karel Tomek
Cíl

Cílem této aktivity je seznámit žáky s terezínskými dětskými kresbami a s tím, jak události druhé světové války a holocaustu v českých zemích vnímaly židovské děti. Žáci se pokusí vcítit do situace dětí, jejichž život je omezen protižidovskými nařízeními a které jsou uvězněné v ghettu.

Postup

Žáci jsou předem seznámeni s protižidovskými opatřeními v Německu a na našem území buď výkladem učitele, nebo samostatnou prací. (www.holocaust.cz, www.neztratitviru.net). Vypracují si přehled vydaných protižidovských opatření.

Potom žáky rozdělíme do skupin. Každá skupina dostane sadu kreseb terezínských dětí. Ke každému obrázku žáci dostanou také podrobnější informace, např. jméno autora, datum narození, datum odjezdu do Terezína. (Tyto informace jsou u většiny kreseb známé.)

Žáci pomocí kreseb odpovídají na otázky:

  • Co a proč děti kreslily?
  • Které motivy se častěji opakují?
  • Co kresby vyjadřují?
  • Najdeme v kresbách znaky židovské kultury?
  • Jak se asi židovské děti v Terezíně cítily?
  • Které události se v kresbách odrážejí?
  • Jaká protižidovská opatření v kresbách najdeme?
  • Jaké výtvarné techniky terezínské děti využívaly nejčastěji?

Práci ve skupinách zakončíme společně: mluvčí skupin představí odpovědi na otázky. Žáci pak diskutují o shodách a rozdílech v odpovědích.

Poznámka: Poté, co byly židovské děti deportovány spolu s rodinami do ghetta Terezín, se jejich život změnil ještě dramatičtěji než vyhlášením protižidovských opatření. Jednou z možností, jak se odreagovat, jsou hodiny kreslení pořádané rakouskou výtvarnicí Friedl Dicker-Brandeisovou, která vedla děti k práci s barvami, se světlem, rozvíjela jejich cit pro tvar a kompozice. Metodou rytmických cvičení převáděla vnímání sluchových vjemů do podoby kreseb a grafiky.

Dále žáci pracují individuálně. Každý žák si představí sebe jako autora některé kresby a pokusí se písemně zpracovat „svůj" životní příběh. Každý si může vybrat vlastní formu (životopis, deník, dopis).

Závěr (hodnocení)

Po dokončení příběhu si žáci navzájem představí „svoje děti", přečtou si příběhy a diskutují o životech a osudech autorů kreseb.

Žáci se také zamýšlejí nad otázkami:

  • Čím se „provinily" terezínské děti?
  • Jsou dnešní děti něčím omezované?
  • Jak vypadají dětské kresby dnes?

Žáci si uvědomují, že židovské děti byly omezeny takřka ve všech svých dětských radostech a aktivitách. Měly však podobná přání a zábavu, jako mají děti dnes - nebyly ničím výjimečné, pouze byly židovského původu a nacisté je na základě nesmyslných parametrů označili za škůdce světa. V terezínském ghettu netoužily po nesplnitelných věcech, ale po základních potřebách života, jako jsou jídlo, domov, rodiče, kamarádi, dětské hry.

Literatura a použité zdroje

[1] – KŘÍŽKOVÁ, M. R. Je mojí vlastí hradba ghett? Básně, próza a kresby terezínských dětí. Praha, 1995.
[2] – Neztratit víru. [cit. 2009-01-01]. Dostupný z WWW: [http://www.neztratitviru.net/].
[3] – Holocaust. [cit. 2009-01-01]. Dostupný z WWW: [http://www.holocaust.cz/].
[4] – Severské listy. [cit. 2009-01-01]. Dostupný z WWW: [http://www.severskelisty.cz/cc/cc0046.htm].
[5] – Pinkasova synagoga. [cit. 2009-01-01]. Dostupný z WWW: [http://www.jewishmuseum.cz/cz/cz-ex-pinkasp.htm].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miroslava Ludvíková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Občan, občanská společnost a stát
  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Lidské vztahy
  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Kulturní diference

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

Kresby terezínských dětí, papíry, psací potřeby