Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Provázanost vybraného očekávaného výstupu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět s klíčovými kompetencemi a jejich hladinami
Odborný článek

Provázanost vybraného očekávaného výstupu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět s klíčovými kompetencemi a jejich hladinami

19. 11. 2008 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Mgr. et Mgr. Alena Rakoušová DiS.

Anotace

Článek poskytuje na vybraném očekávaném výstupu ukázku propojenosti mezi naplňováním očekávaných výstupů a rozvíjením klíčových kompetencí i jejich dílčích hladin. Uvádí konkrétní činnosti žáků, kterými se očekávaný výstup i kompetence rozvíjejí.


V rámci projektu vytvořil tým pracovníků studii týkající se problematiky provázání vzdělávacího obsahu (resp. očekávaných výstupů) vzdělávacích oborů s částmi klíčových kompetencí. Vybrané výstupy byly podrobeny analýze z hlediska hladin klíčových kompetencí, které naplnění očekávaného výstupu u žáka rozvíjí.

Na příkladu očekávaného výstupu 2. období ZV oboru Člověk a jeho svět je uvedena jedna z možností, jak propojit očekávaný výstup s klíčovými kompetencemi a jejich dílčími hladinami.

Očekávaný výstup pro 2. období ZV:

  • žák určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě.

Potencionality daného očekávaného výstupu

Daný očekávaný výstup z oboru Člověk a jeho svět, z okruhu Místo kde žijeme splňuje kvalitativní požadavky a naplňuje kvantum klíčových kompetencí.

Výstup předpokládá realizaci rozmanitých činností žákem ve vyučování - provádění náčrtů, určování světových stran, vyhledávání mapy svého kraje, zacházení s kompasem, práci s mapou přímo v terénu - zorientování, určení vlastního stanoviště, poznávání a rozlišování topografických značek. Řešením problémových okruhů otázek se žák seznamuje s nejrůznějšími způsoby určování světových stran a provádí výběr nejvhodnější metody. Výstup umožňuje propojit výuku ve škole s praktickým životem žáka, tj. využít zkušenosti získané mimo školu a uplatňovat znalosti a dovednosti v terénních podmínkách. Výstup žákovi dovoluje uvědomit si sepětí školy se životem, tedy ověřit si smysluplnost získaných dovedností při jejich využití při pobytu v přírodě, k němuž je tak žák zároveň motivován. Výstup nevylučuje ani práci s textem, vede k vypěstování návyku umět si ověřovat vlastní výsledky podle dostupných zdrojů a konfrontovat je ve skupině žáků v diskusi.

Činnosti očekávané od žáka vzhledem k naplnění daného očekávaného výstupu a klíčových kompetencí

Pokud žák daného výstupu dosáhne, lze předpokládat, že jím bude zároveň motivován k dalšímu učení, pochopí smysl vlastního poznávání. To mu umožní vyhodnocování způsobů řešení úkolů, uváděných příkladů, které jsou zacílené na pochopení učiva. Na základě vybraných informací žák zpracovává jednotlivé úkoly a dovede využívat informace a formulovat význam těchto poznatků. Žák si osvojuje systematičnost v práci.

Jednou ze zásadních hladin uvedených klíčových kompetencí je experimentování, stejně tak jako žákovské hodnocení procesu svého poznání. K tomu, aby mohl žák své myšlenky a postupy verifikovat, provádí komparaci různých tvrzení a myšlenek z různých informačních komunikačních prostředků:

  • načrtne směrovou růžici s hlavními i vedlejšími světovými stranami
  • rozpozná kompas a buzolu, dovede je popsat
  • určuje, kterým směrem ukazuje magnetická střelka kompasu
  • vyhledá mapu svého kraje a zorientuje podle směrové růžice
  • určuje světové strany podle mapy
    • kompas položí na vodorovnou podložku a až se střelka ustálí, otáčí tělem kompasu tak, aby se zakalený hrot střelky kryl s písmenem označujícím sever (S, nebo N)
    • zná zásady používání kompasu - citlivá střelka se snadno vychýlí, je-li v její blízkosti železný předmět; stejně tak ji ruší blízkost elektrického vedení či bouřka
  • pracuje s mapou v terénu
    • zorientuje mapu - natočí mapu tak, aby její severní okraj směřoval k severu, sever je na mapě vždy na horním okraji
    • určí vlastní stanoviště v terénu - projeví částečnou znalost místa, kde se nachází, orientační body, musí mít mapu správně orientovanou na sever
    • značky terénních tvarů (topografické značky) porovná se skutečnými terénními tvary, které vidí, odhadne jejich směr a vzdálenost a porovná je s jejich obrazem na mapě
  • žáci se specifickým zájmem o problematiku se seznámí s dalšími způsoby určování světových stran skupinově a v této souvislosti řeší problémové okruhy otázek:
    • určování podle Polárky: Mohou se podle Polárky orientovat lidé na různých místech Země? Proč ne? Ve které části Země se nebudou lidé orientovat podle Polárky v momentě, kdy my v severní polokouli Polárku uvidíme?
    • podle hodinek: Správně jdoucí analogové hodinky otočíš tak, aby malá ručička směřovala ke slunci. Rozpůlíš úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou. Osa úhlu směřuje vždy k jihu. - Proč tento návod neplatí například dne 26. října tohoto roku (2007)?
    • podle poledního stínu: Svítí-li slunce, vrhají předměty za dne stíny. Polední stín směřuje vždy k severu. Bude stín stromu za slunečného dne 25. 10. 2007 směřovat přesně na sever ve chvíli, kdy budeš mít na svých správně jdoucích analogových hodinkách právě 12.00 hodin? Proč ne? Bude tento návod platit ve všech částech zeměkoule?
    • podle Slunce: Ráno je slunce na východě, v poledne na jihu a večer na západě. Za jakých podmínek toto tvrzení platí? (letní x zimní čas; roční období; severní nebo jižní zeměpisná šířka, ve které se Slunce nachází)
    • na závěr řešitelé seznámí s výsledky (odpověďmi na otázky) ostatní spolužáky, kteří mezitím zpracují referát
    • diferencovaná práce pro žáky s nespecifickým zájmem o problematiku: připraví referát na téma noční oblohy v jednotlivých ročních obdobích
    • přednesou referát před spolužáky
  • je poučen o zásadách bezpečné práce s materiálem
  • vyrobí jehlový kompas z železného drátku nebo jehly, kterou tře o hedvábí nebo zmagnetizuje pomocí magnetu v jednom směru; jehlu položí na papír a umístí na vodní hladinu; pomocí kompasu určí sever a označí, který konec jehly k severu ukazuje; jehla se otočí na severojižní směr; na základě těchto zkušeností umístí jehlu na hladinu vody bez papíru
  • na vycházce ověřuje, kam dopadá stín objektu ve 12.00 hodin místního času, v praxi ověřuje jehlový kompas, podle podmínek určuje, na které světové straně se nachází Slunce, příp. Polárka
  • na vycházce určuje přibližně světové strany podle přírodních úkazů podle podmínek: letokruhy, kůra bříz, mravenci, plody jahod, kostely, vinice, sníh na svazích, slunečnice, lišejníky, včelíny
  • odpovídá na aplikační otázky:
    • Na jaké světové straně se bude nacházet Slunce dne 26. 10. 2007 v 10.00 hodin dopoledne? Porovnej výsledek se sousedem v lavici.
    • Na jakou světovou stranu bude dopadat stín dne 26. 10. 2007 ve 13.00 hodin? Porovnej výsledek se sousedem v lavici.
    • Doplň souvětí: Polárka se nachází ve ___________ ročních obdobích přímo na severu. Když hledáme světové strany podle hodinek, nesmíme zapomenout na _____________ a _____________ čas. Magnetická střelka kompasu směřuje vždy na _________________. Letokruhy na pařezech stromů jsou na ____________ straně širší než na straně _________________ Otvory pro včely ve včelínech - česla - jsou obrácené k __________________.
    • Které otázky ti dělaly největší potíže? Čemu ještě nerozumíš? Ke které činnosti by ses chtěl/a ještě jednou vrátit a proč? Ke které činnosti by ses už nikdy vrátit nechtěl/a a proč?

Klíčové kompetence, které očekávaný výstup rozvíjí

Části KK k učení:

  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení;
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy;
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti;
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

Hladiny KK k učení:

  • ví, že se lze učit různými způsoby; s pomocí učitele zkouší a vyhodnocuje, které způsoby mu vyhovují, a při dalších úkolech používá ty, které se mu osvědčily, vysvětlí a uvede příklady, jak se může konkrétní učivo, informace nebo dovednost z výuky hodit v jeho osobním životě, popř. v dalším studiu nebo v různých zaměstnáních;
  • jednoduše popíše, jak pracoval na určitém úkolu, co ho bavilo, co se mu dařilo, co se mu nedařilo nebo v čem udělal chybu; nevyhýbá se otevřenému přiznání chyb, v případě nezvládnutí úkolu se vyrovná s negativní zpětnou vazbou;
  • vypracuje jednoduchý úkol s využitím nabídnutých informačních zdrojů, formuluje, jaký význam má získaná informace pro běžný život, a propojuje nově získané informace s předešlými zkušenostmi.

Části KK k řešení problémů:

  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností;
  • samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení, užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy;
  • ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů.

Hladiny KK k řešení problémů:

  • odhadne, co způsobuje problém;
  • rozpozná, zda se již setkal s podobným problémem;
  • identifikuje alespoň jedno místo, které je z hlediska řešení problému rizikové;
  • vytváří a využívá vizuální znázornění jednoduchého/známého problému;
  • formuluje jednoduchou hypotézu;
  • formuluje s pomocí učitele, za jakých podmínek je možné zvolit dané řešení;
  • vybírá vhodnější řešení z navržených možností a obhájí je;
  • samostatně nebo s pomocí učitele postupuje systematicky při řešení jednoduchého problému;
  • pokusí se v případě jednoduchého problému vyvinout novou hypotézu, když se předchozí ukázala mylná;
  • navrhne jednoduchý experiment pro ověření jednoduché hypotézy;
  • provádí jednoduchý experiment;
  • vyhodnocuje výsledky jednoduchého experimentu;
  • samostatně nebo s pomocí učitele či spolužáků vyvozuje závěry z poznatků získaných prostřednictvím jednoduchého experimentu;
  • posoudí s pomocí učitele, zda jeho výsledné řešení dává smysl;
  • využije výsledná řešení v konkrétní situaci;
  • srozumitelně vysvětluje své řešení.

Části KK pracovní:

  • používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky;
  • využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

Hladiny KK pracovní:

  • pro danou činnost zvolí a připraví vhodné pracovní místo;
  • pracuje podle osvědčeného postupu či jednoduchého návodu, pokud si neví rady, požádá o pomoc spolužáka či učitele;
  • poznává možnosti uplatnění vlastních schopností a dovedností a využívá je v různých činnostech.

Části KK komunikativní:

  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění.

Hladiny KK komunikativní:

  • v textu, promluvě či jiném záznamu najde ty myšlenky a místa, které jsou vzhledem k zadanému úkolu klíčové, a stručně je shrne;
  • porovná různá tvrzení k danému tématu, pozná, když se od sebe liší;
  • k získání a výměně informací využije základní funkce informačních a komunikačních prostředků a technologií, v dané situaci použije informační a komunikační prostředky nebo technologie, které ovládá;
  • používá správné termíny a výstižné výrazy, které souvisejí s danými tématem; vysvětlí ostatním termín, který použil, v případě, že mu neporozuměli; dokončuje věty;
  • k vyjádření používá grafických znázornění a symbolických prostředků.

Části KK občanské:

  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.

Hladiny KK občanské:

  • respektuje základní jednoduchá pravidla trvale udržitelného života.

Činnosti očekávané od učitele vzhledem k naplnění daného očekávaného výstupu a klíčových kompetencí

Učitel volí nejrůznější strategie tak, aby bylo možné daných výstupů žáky dosáhnout a aby žáci rozvíjeli dané kompetence. Učitel především svým příkladem vede žáky k aktivnímu, vnímavému a přemýšlivému vztahu k přírodě.

Předně by tedy nemělo učivo o určování světových stran probíhat ve třídě, nýbrž v přírodě při uplatňování variabilních činností. Co se týče práce s mapou, nejde o samoúčelnou orientaci pro orientaci, ale o smysluplnou práci s mapou, která má vždy své praktické využití v konkrétní, pro žáka osobně motivované situaci.

Učitel vede žáky k bazálním znalostem přesných pojmů a zajišťuje správnou fixaci pojmů. Provádí demonstraci a požaduje praktické předvedení žáky. Po výkladu následuje vždy praktické procvičení dílčí problematiky, praktické činnosti, která má být aplikována.

Výstup skrývá z hlediska vyučovacích metod mnoho potencionalit. Na základě porozumění funkci kompasu pro určování světových stran žák vyrábí improvizované prostředky pro určování severu. Učitel problematizuje učivo tak, aby žáci porozuměli tématu. Připravuje problémové otázky k řešení dílčích témat a vede k aplikaci získaných znalostí.

Kromě toho, že učitel organizuje výuku, vytváří také podmínky pro práci s textem, připravuje baterii dílčích i aplikačních otázek, které žáci mohou tvořit a na které by měli znát odpověď. Co se týče faktů, vyžaduje učitel co nejpřesnější pojmenování problému, co se týče názorů, směřuje učitel výuku k možnostem projevit vlastní názor a k povinnosti respektovat toto právo u spolužáků směrem k pluralitě názorů.

Literatura a informační zdroje:
Kol. autorů: Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha: VÚP, 2007. ISBN 978-80-87000-07-6.
Kol. autorů: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2005. ISBN 80-87000-02-1.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Mgr. et Mgr. Alena Rakoušová DiS.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět