Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jaké metody a organizační formy používají...

Ikona teoreticky

Jaké metody a organizační formy používají učitelé v současné době na našich školách?

Ikona odbornost
Autor: Soňa Tikalská
Anotace: Výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na používání běžných i aktivizačních metod a organizačních forem učiteli v současné době na našich školách.
Obor příspěvku:Člověk a jeho svět
Klíčová slova: metody, aktivizační metody, formy
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Přinášíme výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na používání běžných i aktivizačních metod a organizačních forem učiteli v současné době na našich školách. Výzkum byl proveden jako součást závěrečné práce studia Koordinátor školního vzdělávacího programu - studium k výkonu specializovaných činností dle vyhlášky č. 317/2005 Sb.

Výzkum se týká zjištění skutečně používaných metod a organizačních forem v současné době na našich školách. Byl proveden jako součást závěrečné práce studia Koordinátor školního vzdělávacího programu - studium k výkonu specializovaných činností dle vyhlášky č. 317/2005 Sb.

Dotazníkové šetření bylo provedeno na pěti různých základních školách. Celkem jsem zpracovala 42 dotazníků pro učitele a 102 dotazníků pro žáky 2. stupně.

Učitelé mají v současné době velké možnosti ve výběru vyučovacích metod a organizačních forem. Přesto dosud v naší škole přežívají jen některé z nich - výklad, nácvik, procvičování. Stále se setkáváme se situacemi, kdy je učitel středem světa, žáci sedí, poslouchají, píšou si jeho moudrá slova. Ale, co to znamená pro efektivitu učení žáků? Téměř nic. Neboť, jak říká staré čínské přísloví:


Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to udělat a já to pochopím."


Podle různých průzkumů týkajících se efektivity zapamatování učiva si nejvíce zapamatujeme to, co se pokoušíme naučit druhé a co přímo zažijeme nebo děláme. Proto smyslem výuky je především podněcovat myšlení a tvořivé aktivity žáků, poskytovat jim větší prostor pro jejich rozhodování o vlastním učení, dát jim příležitost k objevování a plánování jejich učení. Žák získává tím více informací a schopností, čím aktivněji je zapojen do procesu výuky.

Jakému stylu vyučování dávají žáci přednost?

(Z výsledků dotazníků pro žáky 2. stupně základní školy)

Ano, mám rád

%

Jak, kdy

%

Ne, nemám rád

%

Hry a soutěže

90

10

0

Práce s počítačem

88

12

0

Pokusy

87

13

0

Práce s interaktivní tabulí

80

20

0

Kreslení a malování

72

21

7

Skupinové práce

67

30

3

Ruční práce

62

27

11

Manipulace s pomůckami

61

32

7

Vyhledávání informací

60

32

8

Laboratorní práce

52

30

18

Projekty

50

38

12

Zahradnické práce

42

44

14

Dramatizace

40

37

23

Pracovní listy (sešity)

33

52

15

Čtení (práce s učebnicí)

32

51

17

Samostatné práce

32

50

18

Slohové práce

29

45

26

Výklad a přednáška

23

60

17

Žáci mají nejraději hry a soutěže, práci s počítačem, pokusy, práci s interaktivní tabulí, skupinové práce. Jsou rádi aktivní. Rádi spolu hovoří, vyrábějí předměty, jsou tvůrčí, konají činnosti. ,,Pasivní metody" v lásce nemají. Čím aktivnější a zainteresovanější ve výuce žáci jsou, tím více je výuka baví.

Jak často používají učitelé následující metody?

Graf zpracovaný z výsledků dotazníků pro učitele 1. stupně:

foto

Graf zpracovaný z výsledků dotazníků pro učitele 2. stupně:

foto

Nejčastěji používanou vyučovací metodou je vyprávění a vysvětlování a metoda názorně demonstrační. U metody vysvětlování bychom měli vycházet ze žákových dosavadních znalostí a zkušeností. Během vysvětlování bychom měli zjednodušovat a zdůrazňovat podstatu učiva a jeho logický sled. Pro vyšší efektivitu výuky je dobré metodu vysvětlování spojit např. s metodou názorně demonstrační, problémovou, praktickou, s rozhovorem či diskusí.

Učitelé 1. stupně základních škol, na rozdíl od učitelů 2. stupně, velmi často používají didaktické hry a soutěže. Prostřednictvím didaktických her se dají s žáky řešit i složité učební úlohy. Hra se stává pro žáky silným motivačním stimulem, zejména při soutěživých hrách. Podněcuje zájem žáků o učivo. Hra má své místo ve všech vyučovacích předmětech. Je řízena nejen určitými pravidly, ale také sleduje výchovně vzdělávací cíle a vede k seberealizaci žáků.

Jaký styl vyučování nejčastěji používají při vyučování podle žáků jejich učitelé?

(Z výsledků dotazníků pro žáky 2. stupně základní školy)

Z výsledků pozorování a dotazníků pro žáky vyplývá, že učitelé při vyučování nejčastěji používají práci s učebnicí a samostatné práce. Pouze zřídka volí učitelé na 2. stupni základní školy práci ve skupinách, pokusy, hry a soutěže.

Z didaktického hlediska lze metodu práce s učebnicí považovat za důležitou, neboť ovládá-li žák dovednost správně pracovat s textem, zvyšuje se jeho učební aktivita. Metoda by měla být pravidelně používána ve výuce, aby si žáci postupně upevnili tuto nezbytnou dovednost.

Rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií se v dnešní době nepochybně dotýká téměř všech oblastí lidského života. Výjimku netvoří ani vyučování na základní škole. Vybavení počítačových učeben i běžných tříd osobními počítači s připojením k síti internet se stává běžným standardem, který umožňuje měnit zaběhnuté výukové metody. Z hlediska výukových metod se počítač nejvíce uplatňuje při prezentaci výukových programů.

Stále častěji se můžeme na školách setkat s interaktivní tabulí, která se chová jako velká dotyková obrazovka. Interaktivní tabule je pomocníkem učitele při výkladu, vysvětlování, opakování a procvičování látky, nácviku vyhledávání informací. Hlavním přínosem tohoto technického zařízení je zprostředkování vizuální informace všem žákům ve třídě, zvýšení názornosti výuky, motivace, rozvoj dialogu mezi učitelem a žáky a úspora času. Interaktivní tabule umožňuje aktivně zapojovat žáky do vyučování a omezovat pasivní příjem informací předávaných učitelem. Nespornou předností je možnost opakovaného použití připravené hodiny a menší časové ztráty na zápis, který vyžaduje tradiční školní tabule. Spolu s připojením tabule k internetové síti a vhodným ozvučením třídy dostává učitel do rukou multifunkční nástroj interaktivního vyučování.

Kterým organizačním formám dávají učitelé při vyučování přednost?

Graf zpracovaný z výsledků dotazníků pro učitele 1. stupně:

foto

Graf zpracovaný z výsledků dotazníků pro učitele 2. stupně:

foto

Frontální vyučování má stále významné místo v systému organizačních forem vyučování, jichž se v reálné školní praxi používá. Učitel řídí činnost celé třídy plánovitě, soustavně a v určeném čase. Učení žáků probíhá spíše samostatně. Podle výsledků pozorování a dotazníků pro učitele je frontální vyučování na našich školách nejpoužívanější organizační formou.

Již od dob J. A. Komenského si podržely organizační forma frontálního vyučování a vyučovací hodina svou funkčnost. Nelze je však chápat jako univerzální. Seznámení s dalšími formami usnadní vyučujícím měnit navyklé a rutinní postoje, vnášet změny do činnosti vlastní i činnosti žáků.

Efektivnější výukou než výuka frontální je výuka skupinová, v níž pracují žáci ve skupinách vytvořených podle různých kritérií, např. obtížnosti úkolu, charakteru činnosti, výkonu nebo učebního tempa žáků. Žáci spolupracují při řešení společného úkolu. Kromě řešení samotného úkolu se učí komunikaci a rozvíjejí své sociální dovednosti.

Skupinová forma vyučování je základem kooperativního vyučování, které je založeno na principu spolupráce při dosahování cílů. Výsledky jednotlivce jsou podporovány činností celé skupiny a celá skupina má prospěch z činnosti jednotlivce.

Aktivizační metody podporují aktivní účast žáků ve výuce a bezprostřední výrazné zapojení do výukových aktivit. Jde o postupy, které vedou výuku tak, aby se výchovně vzdělávacích cílů dosahovalo na základě vlastní učební práce žáků, přičemž důraz se klade na myšlení a řešení problémů.

Z výsledků dotazníků pro učitele je zřejmé, že všichni učitelé 1. stupně (100 % dotázaných) a většina učitelů 2. stupně (93 % dotázaných) zařazují nebo zkoušejí ve svých hodinách nové aktivizační metody a formy práce. A to proto, že hodina je zábavnější, žáci jsou aktivnější. Tyto metody motivují a aktivizují k práci nejen žáky, ale i učitele. Oživují učivo a odstraňují stereotyp v používání zaběhnutých metod a forem práce učitelů. Aktivizační metody otevírají komunikaci mezi učitelem a žákem.

Jen někteří učitelé 2. stupně (7 % dotázaných) tyto nové metody ve svých hodinách nepoužívají. Jako důvod uvádějí především časovou náročnost těchto metod na přípravu i realizaci. Při používání těchto metod jsou žáci v hodinách neukáznění a méně se cíleně soustředí. Podle učitelů se prý nehodí užít metody v každém předmětu.

Znají a používají učitelé následující metody?

Graf zpracovaný z výsledků dotazníků pro učitele 1. stupně:

foto

Graf zpracovaný z výsledků dotazníků pro učitele 2. stupně:

foto

Někteří učitelé znají a také někdy používají např. metodu brainstormingu, myšlenkovou mapu nebo volné psaní. Ale většina učitelů vůbec nezná např. metodu JIGSAW - Skládankové učení nebo metodu I.N.S.E.R.T.

Výukové metody a organizační formy vyučování patří mezi základní didaktické kategorie procesu vyučování. Organizační formy vyučování tvoří jednotu forem řízení učební činnosti žáků učitelem v určitém prostoru i čase. Vyučovací metody ovlivňují průběh dosahování výchovně vzdělávacích cílů, sociální vztahy ve třídě, atmosféru a sociální klima třídy, motivují nebo naopak nemotivují žáky k učení, rozvíjí nebo naopak potlačují rozvoj tvořivosti a osobnosti žáků. Proto je nesnadným úkolem vybrat právě tu ,,pravou" výukovou metodu pro své žáky.

Závažnou a bohužel častou chybou je, když si učitel osvojí jednu nebo dvě metody, kterých se pak drží. Široký repertoár metod a forem umožňuje pružně reagovat na celou řadu náročných problémů, které se při výuce vyskytují, a zároveň zvyšují pozornost a zájem žáků.

Žáci se učí různými způsoby a pouze rozmanitost činností zajistí, že všichni plně využijí své možnosti. Navíc díky rozmanitosti bude učení podnětnější a zábavnější zkušeností i pro učitele. Učitelé uplatňující jen jedinou metodu nudí sebe i své žáky.

Při výuce je však ve skutečnosti třeba zkusit každou věc třikrát, abychom zjistili, zda se osvědčila. Pokud se metoda neosvědčí jednou, může to být smůla, pokud dvakrát, náhoda - napotřetí však už zřejmě půjde o pravidlo.

Použitá literatura:
MAŇÁK, J.- ŠVEC, V.: Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISNB 80-7315-039-5.
PETTY, G.: Moderní vyučování. Praha: Portál, 2006. ISNB 80-7367-172-7.
SKALKOVÁ, J.: Obecná didaktika. Praha: Grada, 2007. ISNB 978-80-247-1821-7.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 02. 09. 2008
Zobrazeno: 31719krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
TIKALSKÁ, Soňa. Jaké metody a organizační formy používají učitelé v současné době na našich školách?. Metodický portál: Články [online]. 02. 09. 2008, [cit. 2020-08-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/2588/JAKE-METODY-A-ORGANIZACNI-FORMY-POUZIVAJI-UCITELE-V-SOUCASNE-DOBE-NA-NASICH-SKOLACH.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.