Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vývoj koncepce výuky předmětu projektové vyučování – Brány do poznávání světa
Odborný článek

Vývoj koncepce výuky předmětu projektové vyučování – Brány do poznávání světa

Anotace

Článek předkládá náhled do vývoje nové koncepce výuky předmětu projektového vyučování. Tento vývoj byl určován pečlivým vyhodnocováním funkčních a nefunkčních prvků ve struktuře výuky, současně též vizí, kterou se podařilo zrealizovat až po zařazení aplikace OrgPad. Právě tento moment určil další směr vývoje koncepce, jíž se OrgPad stal součástí. Cílem zkoumání bylo skloubení těchto požadavků: samostatná práce žáků, naplňování výstupů z RVP ZV, vytváření tematické sítě k vizualizaci mezioborových vztahů, individuální přístup a dostatek individuální podpory, motivace méně aktivních dětí a další.

Předmět projektové vyučování na ZŠ Hůrka v Kutné Hoře vznikl ze dvou vzdělávacích oborů, a to ze vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce. V tomto předmětu je naším hlavním cílem umožnit dětem se individuálně věnovat tématům a činnostem, které vycházejí z jejich vlastních potřeb a zájmů, a dát jim příležitost získat osobní zkušenosti, ze kterých mohou nadále vycházet. Rolí učitele je provázet žáky procesem práce, podpořit je v nacházení souvislostí a pomáhat jim osvojovat si dovednosti potřebné k dosažení výsledků. 

Způsob, kterým jsem vedla výuku v tomto předmětu ve druhém dvojročí (4. a 5. ročník funguje v trojročích, ale v současnosti nemáme ještě 9. ročník, tyto dva ročníky jsou početné, a tak dvoří skupinu bez 6. ročníku), jsem neshledávala uspokojivým. Potřebovala jsem zaprvé vyřešit širokou škálu problémů, zadruhé jsem hledala cesty, jak realizovat některé své vize. Cesta ke skloubení všeho dohromady se zdála být téměř nenalezitelná. Své hledání ideální formy výuky projektového vyučování jsem si začala detailně zaznamenávat do OrgPage – Hledání formy projektového vyučování (viz náhled níže). Každou fázi jsem pečlivě vyhodnocovala, psala si otázky a návrhy řešení, které jsem případně konzultovala s mentory. Návod na prohlížení dokumentů v OrgPadu naleznete zde.

Hledání

Co bylo na začátku

Před třemi lety jsem do hodiny výtvarné výchovy připravila různé pokusy, kde jsme zkoumali teorii barev. Součástí toho byla i výroba barev z přírodních zdrojů. Během toho mne najednou napadlo, že bychom mohli odvar ze zelí využít k pokusu se zásadou a kyselinou. Z toho pak vznikl nápad je smíchat a pozorovat reakci. Namíchané roztoky se nám zkazily, a tak jsme vpluly do tématu mikroorganismů, pasterizace apod. (Celý proces si můžete projít v tomto videu.) Tato mezioborová návaznost témat mi přišla velmi nosná. A tak jsem chtěla tohoto principu nějak dále využít. Minulý rok jsem učila předmět projektové vyučování malou skupinu chlapců z druhého stupně. Zde jsem právě celý systém výuky založila na souvislostech, které se dětem během práce asociovaly.

Na začátku roku jsem vybrala téma, které jsem považovala za nejvíce rezonující ve skupině. Na téma jsme společně vytvořili myšlenkovou mapu na velkém papíře. Každý si vzal pak na starost zpracování jedné této části myšlenkové mapy. Další témata byla volena na základě asociací a otázek žáků. Témata jsme zapisovali na lístečky, které jsme pak spojovali do sítě na koberci, a dále je třídili. Docházelo zde k učení v souvislostech na základě vlastního zájmu žáků. Tento zájem stavěl na tom, co chlapci již znali, a protože kladli mnoho otázek, bylo vidět, že tuto znalost chtěli rozšířit. To bylo něčím, co jsem jednoznačně chtěla zachovat, jelikož jsme tu všichni zažívali velké nadšení a pocit smysluplnosti. Proto jsem na začátku dalšího roku měla ideu, že všechna témata, kterým se budeme během roku v různých předmětech věnovat, budeme psát na malé kartičky, lepit je na stěnu a dělat mezi nimi spoje. Vznikla by nám vlastně taková velká třídnice.

Síť souvislostí v předmětu projektové vyučování na 2. stupni. Zdroj: soukromý archiv autorky


Nová vize a nové problémy

V mém novém plánu by se jednotlivé kartičky označovaly barevně podle předmětů, do kterého dané téma spadá. Síť by vznikala ve všech předmětech, sloužila by jako vizualizace souvislostí mezi nimi. Dále by se do sítě přidávaly i otázky a nápady dětí, kterým by se pak mohly individuálně věnovat. Měla jsem radost z prvních pokusů. Viděla jsem totiž, jak děti baví souvislosti hledat a přemýšlet nad tím, co je zajímá. Stále ale byly velké potíže s tím, aby se průvodci i asistent mohli věnovat všem dětem tak, jak potřebovaly. Nedařilo se také nalézt systém a nástroje k tomu, aby práce dětí měla nějaký hmatatelný a smysluplný výstup. Dále jsme si nevěděli rady s tím, jak zapojit ty děti, které s vlastními nápady nepřicházely.

Řešila jsem současně ještě to, že na začátku roku jsme v rámci uvítacího týdne nachystaly s asistentkou tematické dny, které měly mnoho pozitiv (zde je videoprezentace těchto dní na veřejné facebookové stránce školy). Chtěla jsem takové dny realizovat dále a nějak do jejich přípravy zapojit i děti. Další obrovská potíž byla s praktickou stránkou sítě na zdi. Kartičky padaly a ve chvíli, kdy bylo potřeba přidat další, se muselo vše přerovnávat. Nemohli jsme přijít na to, jak vytvářet spoje. Nepraktičnost děti od práce na síti odrazovala a mě to zabíralo neúměrné množství času. Požadavků, které bylo potřeba spojit dohromady, bylo tedy mnoho a řešení se zdálo být v nedohlednu.

První pokus o vytváření sítě na nástěnce. Zdroj: soukromý archiv autorky


OrgPad jako brána k Branám do poznávání světa

O OrgPadu jsem slyšela již dříve, ale neměla jsem čas jej prozkoumat. Jakmile jsem tak učinila, okamžitě jsem celou síť ze stěny do OrgPadu přepsala a kartičky sundala (bohužel bez předchozího vyfocení). Místo toho jsem se rozhodla, že si síť budeme na zeď promítat. Aby děti měly síť pořád před očima, mezifáze jsem chtěla tisknout a dát na nástěnku. Když například některé dítě nebylo ve škole, mělo po svém návratu radost, že díky síti ví, co jsme dělali. Anebo na ni děti občas koukaly a dostávaly nové nápady. 

Jenže hned zpočátku byla tato síť velmi složitá. A byť pro mě bylo těžké se vzdát této myšlenky, bylo to nevyhnutelné. Rozhodla jsem se, že budeme mít vždy měsíční téma. A protože úvodní tematické dny byly na téma ovoce, chtěla jsem, abychom dále pokračovali v tématu „jídlo“. Začala jsem na něj vypracovávat OrgPage. Opět jsem se velmi brzy dostala k příliš složité struktuře. Díky tomu jsem si uvědomila zásadní věc. Pro děti je široké téma, jako jídlo, příliš obecné a abstraktní. Zpracovávání takového tématu by stálo na kategorizaci, k čemuž vlastně začala tíhnout i struktura na nástěnce (je možné pozorovat na přenesené síti v OrgPadu).

Děti přemýšlely o tom, jaké máme druhy zvířat a kam jaká spadají. Uvědomila jsem si, že vychází z toho, jak jsem začala vést zpracování tématu ovoce a zeleniny. To nevyvolávalo – spíše blokovalo – otázky, které byly pro děti skutečně důležité. Vždyť děti přirozeně prahnou po odpovědích na otázky, jaké zvíře je největší, jestli ryby svítí nebo jestli u nás žijí jedovatí pavouci. Ano, mít základní znalost o členění živočišné říše patří do výstupů v RVP ZV, ale mým cílem bylo vše zakládat na vnitřní motivaci dětí. A tak jsem se rozhodla, že na to půjdu opačným směrem. Tématem nebude obecná oblast, nýbrž jedna určitá věc, která bude blízká všem dětem. Všechny ji budou dobře znát a bude důležitou součástí jejich života. Prvním tímto tématem se stala čokoláda. 

Snaha rozdělit svět do škatulek

Protože jsem stále pracovala s myšlenkou, že pro děti připravím výchozí materiál, pustila jsem se do vytváření rozsáhlé souvislostní OrgPage na téma čokoláda:

Stále jsem měla představu, že každé téma ve struktuře bude mít určitou barvu podle toho do jakého předmětu nebo oblasti spadá. Bylo ale velmi těžké takový systém vytvořit. Více než jindy jsem tu viděla, jak je koncept vyučovacích předmětů vlastně omezený. Kdykoliv mě napadla další nová věc, nebyla jsem si jistá, do které oblasti ji zařadit, protože patřila třeba do tří současně. Vymýšlela jsem proto další a další okruhy, některé vznikly kombinací dvou nebo více okruhů. Vytváření spojů mezi nimi se zakládalo na tomto slučování, ale aby byly skutečně logické, musely by se vlastně propojit všechny navzájem. Vytváření barevného systému jsem věnovala opravdu velké úsilí a mnoho času (zde je první systém a zde upravený). A nakonec jsem ho též opustila se závěrem, že věci ve světě takhle prostě nefungují. Nedá se vše rozdělit do ohraničených škatulek. Zároveň jsem si uvědomila, že takové dělení není pro děti důležité. A možná by jeho absence pomohla tomu, aby např. děti neměly blok k matematice nebo jiným předmětům, protože matematika nejsou pouze počty, ale třeba právě i tvoření v OrgPadu.

Rozhodla jsem se tedy pro jiný způsob dělení, a to na základě činností. To je dětem vlastnější, protože nepřemýšlejí nad tím, jestli se chtějí věnovat biologii nebo humanitním vědám, ale nad tím, jestli chtějí kreslit, vyřezávat ze dřeva, nebo pracovat na počítači. To bylo znát při prvním seznámení dětí s čokoládovou OrgPage. Vytiskla jsem ji na velký formát (pomocí nastavení tisku na plakát, pak jsem listy slepila lepicí páskou) a položila na koberec. Děti se k ní seběhly a okamžitě začaly vykřikovat, co by chtěly zkusit, a pouštěly se hned do práce. Toto barevné dělení navíc mně jakožto učiteli pomohlo na první pohled vidět, které aktivity převažují a u kterých by bylo dobré něco doplnit. Takto vznikla první Brána do poznávání světa. Čokoláda se stává branou, skrze kterou můžete vstoupit do mnoha a mnoha nových nepoznaných oblastí k prozkoumání. 

V následujících kapitolách podrobněji popíšu, jak celý koncept fungoval a jak se dále vyvíjel. Pro přehlednost jsem vytvořila tuto OrgPage, kde jsou schémata všech fází vývoje vedle sebe:

Jak to fungovalo v první fázi

Tři hlavní body zadání

Děti dostaly za úkol tři věci:

  1. Vybrat si zpočátku aspoň jednu buňku z čokoládové OrgPage a tu podle návodu vypracovat do vlastní OrgPage (návod je vložený do dokumentu a byl k dispozici i na tomto videu).
  2. Do stejného dokumentu měly děti vkládat další, vlastní témata, která je zajímala (zde a zde).
  3. Mezi čokoládou a těmito tématy měly děti nacházet souvislosti a ty pojmenovávat (návod součástí jednoho z uvedených videí).

Byla to cesta, jak skloubit požadavek společného tématu, vlastních témat a hledání souvislostí. Tento koncept jsem vytvořila na základě konzultací s Mgr. Janem Kršňákem, který mi v průběhu celého mého hledání poskytoval pravidelný, nesmírně cenný mentoring.

Hledání odpovědí na otázky

V průběhu vytváření čokoládové OrgPage mě napadlo formulovat jednotlivé nadpisy buněk jako otázky. Stránka by tedy nesloužila jako zdroj informací, ale jako rozcestník k jejich získání. Má pomoci naučit se vyhledávat informace na internetu po malých krocích. Vzhledem k věku dětí, pro které je určena, je potřeba jim zatím ještě hodně pomoci, aby se v internetovém oceánu neutopily. Odpovědi na tyto otázky děti budou hledat samy, a to podle pečlivě připravených instrukcí v jednotlivých buňkách. Cílem bylo osvojit si strategie vyhledávání na internetu – formulování klíčových slov zadávaných do vyhledávače, nacházení kvalitních a důvěryhodných zdrojů, citování informací a zdrojů, vyhledávání v textu, atd. Jsou tu i instrukce, jak třeba napsat e-mail, vyhledávat v angličtině nebo náměty k rozhovorům s lidmi, kteří mají osobní zkušenost v oblasti, kterou chce dítě zkoumat. Děti tu též mohly nacházet návrhy k experimentům, výpočtům, průzkumům a k rozmanitému uměleckému tvoření.

Zahájení tématu

Zahájení tématu vždycky mělo být vždy nějakým způsobem speciální. Proto jsem první den čokoládového měsíce pro děti připravila různé hry a zážitky spojené s čokoládou. Původně měl také dorazit majitel muzea čokolády a čokoládovny, ale to kvůli epidemiologickým opatřením nevyšlo. Byl tedy pozván k závěru tématu na besedu přes Zoom. 

Prezentace prací dětí

Měsíční téma bylo ukončeno stručnou prezentací prací dětí. Tyto prezentace velice pomohly k tomu, aby děti musely lépe plánovat, vnímaly větší zodpovědnost za svou práci a naučily se o ní hovořit. Což předpokládalo, aby měly  jasno v tom, co vlastně dělají a proč. Tyto prezentace se ukázaly být velmi cenné i z dalšího důvodu. Často totiž vycházelo najevo, že za tím, co děti vytvořily, je mnohem více práce a zajímavých myšlenkových procesů, než se zdálo. 

Jednodušší celotřídní OrgPage

Místo původní komplikované sítě se bude vytvářet jednodušší celotřídní OrgPage. Obsah se do ní bude vkládat však jen na konci měsíčního tématu, právě při prezentacích. Pro prezentaci si každé dítě připraví jednu nejdůležitější věc, kterou se během své práce dozvědělo. Tu pak zaneseme do společné OrgPage (při promítání na stěnu). Tímto se značně omezí počet vložených témat. Tato témata ale nebudou prázdnými pojmy. Budou již obsahovat nějaký příběh objevování a tvoření dítěte. Posléze budeme společně vymýšlet, jak spolu tato témata souvisejí a jak by se dala tedy ve struktuře uspořádat. Jednotlivé souvislosti do OrgPage stručně popíšeme. Tato část může děti inspirovat k dalším nápadům pro jejich projekty. 

Původní myšlenka vkládat témata ze všech předmětů však nevymizela. Zaprvé se v projektovém vyučování dostáváme do všech možných oborů, zadruhé jsem to udělala vlastně obráceně – měsíčního tématu se držíme i v ostatních předmětech. Tím se vše přirozeně prolíná.

Společná, vedená část

Budu si připravovat také společnou část hodiny, ve které se zaměříme na osvojování dovedností potřebné k samostatné práci a na naplňování výstupů z RVP ZV.

Další využití tematické OrgPage

Čokoládová OrgPage mi poskytla dobrý zdroj k volbě aktivit do jiných předmětů. I na to jsem při její tvorbě myslela. Už jen toto vědomí mi pomohlo přijít na další nápady. Takto jsem pak pracovala s tématem čokolády například i v češtině, angličtině nebo ve výtvarné výchově.

Bohužel na začátku práce s čokoládou se podruhé kvůli epidemii koronaviru zavřely školy. Proto bylo potenciálu tohoto konceptu využito minimálně. I přesto vzniklo mnoho zajímavých prací, a především jsem zjistila mnoho důležitých poznatků, které vedly k dalšímu přetvoření tohoto konceptu.

Druhá fáze vývoje koncepce

Výsledky práce dětí byly velmi individuální (viz článek o individualizaci). Zkušenosti z čokoládového měsíce mne vedly k několika zásadním změnám v konceptu:

  • stanovení jasných fází projektu
  • větší důraz na společnou práci
  • různé druhy výstupů v OrgPadu
  • přehodnocení funkce a podoby mé OrgPage na téma

Fáze projektu

Pro tento bod byla zásadní konzultace s ředitelkou naší školy, která mne upozornila, že je nutné mít jasno ohledně jednotlivých fází projektu. Doporučila mi, aby si děti těmito fázemi prošly společně se mnou. Tím si tyto fáze osvojí a naučí se je vnímat a pracovat s nimi při své samostatné práci. Stanovila jsem tedy tyto fáze:

  1. volba tématu
    1. společné: vyberu já
    2. samostatné: vybere si dítě ze společného brainstormingu, anebo nalezne vlastní s tím, že později najde souvislost se společným
  2. naplánování práce
    1. společné: co děláme, co budeme potřebovat, kdo bude s kým pracovat, kdy skončíme – v rámci hodiny
    2. samostatné: co dělám, co budu potřebovat, s kým to budu dělat, kdy to bude hotové – v rámci měsíce
      • pokud dítě skončí s prací dříve, učitel mu může pomoci najít způsob, jak ji dále rozvinout, případně mu pomůže nalézt navazující úkol. Pokud je projekt dlouhodobější, učitel pomůže dítěti, aby si stanovilo množství práce, které chce do měsíce mít hotové a v této fázi ji vyhodnotit.
  3. proces práce
  4. vyhodnocení
    1. společné: závěrečná reflexe, vložení témat do časové osy a mapy
    2. samostatné: závěrečná prezentace, zanesení zjištění do společné OrgPage
Výřez z OrgPage pro vytváření přehledu struktury výuky


Tyto fáze jsou nesmírně důležité pro to, aby se děti naučily plánovat i vyhodnocovat svou práci. Jak již bylo zmíněno výše, některým dětem absence plánování znemožňuje dosáhnout uspokojivých výsledků. 

Již na začátku roku jsem chtěla, aby děti k plánování práce používaly připravený formulář. Snažila jsem se vytvořit pro různé druhy aktivit jiný formulář. Na tom jsem ztroskotala. Kolega, který vycházel ze stejného zdroje jako já, pak vytvořil první formulář, který byl funkční, ale byl zaměřen na ruční vyrábění. Nicméně mi pomohl k nalezení konečné podoby univerzálního formuláře

Větší důraz na společnou práci

Potřeba procházet společně jednotlivými fázemi projektu vedla k nutnosti si jasněji stanovit podobu vedení společné části hodiny. Vycházela jsem ze zkušenosti z výuky přes Zoom (zde je možné vidět jeden z výsledků takto vedených hodin), která byla vzhledem k formě pro mě nová a která se mi zalíbila. Navzdory mnoha nedostatkům mi přišla poměrně funkční.

Rozhodla jsem se vyhradit v rozvrhu část jednoho z bloků projektového vyučování pro společnou práci. Ta by vycházela z mé předchozí přípravy na základě společného tématu. Zde bych nalezla takové souvislosti, abychom naplňovali výstupy oborů Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce. Pro každou hodinu by byl cílem nějaký výstup – např. jednoduchý výrobek, pokus, digitální materiál apod. Jednoduše jeden z výstupů, který mohou zpracovat i děti v rámci vlastního projektu. Na fotografiích vidíte ukázky z jedné takto vedené hodiny. Na začátku hodiny jsme se seznamovali s historií komunikace a nakonec jsme chtěli poslat pomocí spojených rukou – jakožto drátem telegrafu – zprávu ze třídy na chodbu. 

Záznam společné přípravy a vyhodnocení aktivity. Zdroj: soukromý archiv autorky
Děti vytvářely telegram pomocí spojených rukou. Na konci řetězu byly zapsány tečky a čárky a ty přepsány podle klíče do písmen. Zdroj: soukromý archiv autorky


Časová osa a mapa

Na konci každé společné části hodiny si probírané téma zařadíme do časové osy a interaktivní mapy. Hledala jsem aplikace, které by umožňovaly postupné vkládání vlastního obsahu. Pro časovou osu jsem nenašla nic, co by odpovídalo mým představám, a tak jsem ji vytvořila v OrgPadu. Nyní pracuji na jejím vylepšení. Pro mapu jsem však našla přesně to, co jsem hledala. Obě tyto stránky jsou embedované ve společné OrgPage, a tak je možné je zde přímo používat.

Druhy výstupů v OrgPadu

Po vyhodnocení první práce dětí v OrgPadu jsem si uvědomila, že bude mnohem smysluplnější, když budou mít větší volnost v tom, jak tento nástroj uchopí. To je i podstata OrgPadu. Vytvořila jsem přehled možných druhů výstupů v OrgPadu, a to ze dvou důvodů. Jednak některým dětem pomůže vidět, že možností existuje více a nemusí se striktně držet struktur, které již znají. A jednak pro některé je bezpečnější mít něco konkrétního před sebou. O jednotlivých druzích výstupů hovořím ve článku o možnostech využití OrgPadu ve škole. K vymezení jednotlivých bodů mi jako inspirace posloužily samotné práce dětí.

Přehodnocení funkce mé sítě na téma

O čokoládové OrgPage jsem začala pochybovat ve chvíli, kdy jsem opakovaně dostávala zpětnou vazbu, že je to příliš veliké, nepřehledné a zahlcující. Tato zpětná vazba však nikdy nepřicházela od dětí, pouze od dospělých. To mi přišlo zajímavé, a tak jsem se ještě snažila zjistit, jak se na to skutečně dívají děti. I když jsem došla až k přímým otázkám, nikdo neřekl, že by na něho stránka tímto dojmem působila. Bylo ale důležité pečlivě tuto záležitost vyhodnotit. Proto jsem se s ní obrátila na Mgr. Jana Kršňáka. Ten vysvětlil, že my dospělí máme při pohledu na takovou věc dojem, že je naším úkolem vše vyplnit, což obnáší spoustu práce, nutnost se v tom dokonale zorientovat a pracovat s celkem. Děti tento náhled nemají. Nevznikne u nich tato počáteční domněnka a jsou schopné se zaměřit pouze na jednotlivý prvek bez pocitu, že musí nutně obsáhnout vše okolo. 

Nicméně navzdory tomu, že obsáhlost sítě dětem pravděpodobně potíže nezpůsobovala, viděla jsem tu jiné problémy:

  • malý prostor pro hledání souvislostí a témat samotnými dětmi
  • časově náročné na tvorbu pro mě
  • nedostaly se k tomu podstatnému, ale přitom vím, že je to zajímalo, protože se na to následně ptaly majitele čokoládovny

Proto jsem se rozhodla od této myšlenky upustit, byť to pro mě bylo poměrně těžké. Zaprvé mě tvorba takové sítě bavila, zadruhé jsem měla radost z tohoto nápadu a byla jsem na něj svým způsobem hrdá. Ale prostě čím více jsem o tom přemýšlela, tím méně to dávalo smysl. Proto jsem se nakonec rozhodla pro toto řešení:

Úvodní společný brainstorming

Na začátku každého tématu vytvoříme společnou OrgPage pomocí brainstormingu. Bude sloužit jako startovací plocha a případná inspirace pro individuální práce dětí. Nebudou tu žádné spoje. Na ty by při brainstormingu nebyl čas a ani to není jeho cílem. Takto vznikne i příležitost k tomu, aby děti mohly tyto spoje vyhledávat samy. Brainstormingovou OrgPage (viz níže) si bude moci každý zkopírovat do svého OrgPadu a přetvořit ji podle svého.

Má přípravná OrgPage

Já si pro sebe vytvořím podobnou OrgPage v rámci své přípravy na téma. Tato struktura možná bude při mém nasazení podobně rozsáhlá jako čokoláda, avšak nebudu muset pracně prohledávat zdroje a vymýšlet, jak dětem zprostředkovat cestu k nim. Její tvorba mi tedy zabere zlomek původního času. Svou OrgPage mohu pak v průběhu měsíce použít např. jako pomoc pro děti, které si nevědí rady, a možná se najde i jiné využití. Každopádně ji pak na konci měsíce při prezentacích dětem ukážu (k jejímu rozšíření používám náš brainstorming) a i já sama přinesu jednu zajímavost, kterou jsem se dozvěděla. Což jsem měla v plánu i u čokolády, jen k tomu pro nedostatek času nedošlo. To samé může proběhnout ale i u jiné mé práce. 

Třetí fáze vývoje koncepce

Vytvoření prezentace v OrgPadu

V průběhu druhého měsíčního tématu, kterým byl telefon, došlo již potřetí k uzavření škol. Vše, co se rozběhlo ve škole, se nyní muselo nějak přenést do oddělených domácností spojených skrz obrazovky. Abych mohla sledovat činnost dětí a komentovat ji, rozhodla jsem se, že opět bude mít každý za úkol svou práci zanést do OrgPadu. Protože tentokrát byla práce dětí koncipována jinak, uvědomila jsem si najednou, jak je vlastně užitečné mít za úkol své tvoření dokumentovat a připravit si podklad k prezentaci.

S kolegou jsme se shodli na tom, že tento požadavek zachováme i do budoucna. Stejně tak jsme oba usoudili, že OrgPad je pro tento požadavek nejvhodnější. Zaprvé s ním již všechny děti umí, zadruhé pojme cokoliv, co děti dělají, a zatřetí je tu pohodlné nahrávání médií, např. fotografií z mobilního telefonu. Děti budou mít za úkol dokumentovat postup své práce, mohou například i vyfotografovat nástroje, které používají apod. Postupně je budeme individuálně vést ke komentování jednotlivých bodů a k jejich dalšímu rozvíjení. Toto rozhodnutí celý proces práce v průběhu měsíce ještě více ukotvuje a uceluje. 

Nejdůležitější informace ze společné hodiny

Dosud jsme do společné OrgPage vkládali důležité poznatky, které se děti dozvěděly v průběhu své práce. Dále jsme přidávali obsah do interaktivní mapy a časové osy. Chtěla bych ale přidávat i jednu informaci ze společné hodiny. Je to také jedna z věcí, kterou se děti potřebují naučit pro svou samostatnou práci. A samozřejmě to podstatné z hodiny si tak lépe zapamatujeme. 

Další plány a vize

Plán témat s návazností na výstupy RVP

Dosud jsem se věnovala především samotné struktuře projektového vyučování s důrazem na zachování vnitřní motivace. Je ještě nutné celý koncept ucelit tak, aby bylo zajištěno naplňování požadovaných výstupů RVP ZV. Nyní vytvářím soubor Bran do poznávání světa. Ke každému tématu vytvořím rozsáhlou souvislostní OrgPage, jež poukáže na možné uchopení tématu způsobem, který povede k naplňování výstupů. Protože vyučuji v trojročí (smíšené třídy o třech ročnících, druhé trojročí je 4.–6. ročník), chci vytvořit i tříletý plán, ve kterém všechny tyto výstupy budou obsaženy. Mám v plánu i specifikovat gradaci požadavků pro jednotlivé ročníky.

Cvičení nacházení souvislostí

Před tím, než jsem po dětech chtěla, aby nacházely souvislosti ve svých OrgPages, jsme si hledání souvislostí procvičovali společně. Chci taková cvičení provádět pravidelně, a to nikoliv pouze proto, aby byly děti schopné je pak samostatně nacházet v mnou zadané práci, ale aby takto trénovaly své přemýšlení. Začala jsem vytvářet soubor nápadů na taková cvičení. Mezi karanténami se mi nepodařilo se k těmto cvičením dostat pro nedostatek času, teprve jsem zjišťovala, jak je potřeba věci rozvrhnout. Nyní během distanční výuky zas není k podobným cvičením prostor. Takže se moc těším, až bude realizace možná.

Principy programování

Mnohé děti u mě ve třídě se začaly věnovat programování v programovacích aplikacích, které jsou pro ně určené. Vlastně jsem asi před dvěma lety mezi ně tento nápad přinesla, ale nikdy jsem si neudělala čas to sama vyzkoušet. Z rozhovoru s Vítem Kaliszem, jedním ze zakladatelů OrgPadu, jsem se dozvěděla, že programování nespočívá v samotném kódování, ale v řešení problémů. A že pokud chceme děti učit programovat, je potřeba začít těmito principy. To mě nadchlo, protože jsem viděla, jak jsou tyto principy důležité, ale nevěděla jsem, jak to konkrétně uchopit.

Jelikož mě rozčilovalo, že programování vůbec nerozumím, začala jsem se pomocí mobilní aplikace učit základy JavaScriptu – prostě jen abych věděla, o čem je řeč. Po asi třech dnech jsem mnoho pochopila. A došla k některým uvědoměním, která proměnila můj pohled na svět. Jsem díky nim přesvědčená, že bychom s těmito principy měli ve výuce více pracovat a více je brát v potaz, když jsou tak značnou součástí světa, ve kterém žijeme. Krátce na to jsem narazila na knihu Hello Ruby od autorky Lindy Liukas, která přesně popisovala to, o čem mluvil Vít. Vše se navíc ještě propojilo s mou zkušeností z aplikace. V knize je mnoho námětů na cvičení, která bych si moc přála ve výuce realizovat. Jak, to právě potřebuji pečlivě promyslet. Možná budeme tato cvičení střídat s těmi k nacházení souvislostí, anebo budou jednoduše jakousi šablonou, do které se bude vkládat náplň jiného učiva.

Spojenectví doc. Zdeňka Hedrlína

OrgPad vychází z myšlenky obdivovaného a uznávaného matematika doc. Zdeňka Hedrlína. Když jsem se více seznámila s jeho myšlenkami, mnoho z nich mě fascinovalo. Jednou z nich bylo i to, co označoval pojmem „spojenectví“. Zdeněk Hedrlín pojmenoval čtyři možné druhy vztahů mezi lidmi:

  1. soupeření
  2. ignorování
  3. spolupráce
  4. spojenectví

Jaký je rozdíl mezi spoluprací a spojenectvím? Spolupráce spočívá ve vnějším projektu, ve snaze dosáhnout vnějšího cíle. Spojenectví je však snahou o vzájemné pochopení toho, jak druzí přemýšlí, na základě skutečného zájmu o člověka a se společným cílem. Společně se snažíme nalézt podstatný problém, který chceme řešit nebo realizovat. To je možné však jen tehdy, když se navzájem dobře známe. Pak je úroveň spolupráce, komunikace a dohod, které můžeme dělat, obrovská.

Uvědomila jsem si, že to je vlastně přesně to, o co jako učitelé usilujeme. Jak vést třídu, aby se vztahy na tomto spojenectví zakládaly a společně tak na tom celý kolektiv mohl stavět? Odpověď na tuto otázku spočívá spíše v procesu. Chci postupně nacházet konkrétní uchopitelné prvky, které nám pomohou k tomuto spojenectví směřovat.

Literatura a použité zdroje

[1] – KLAVÍK, Pavel. Den Pro Zdeňka Hedrlína. 2018. [cit. 2021-1-13]. Dostupný z WWW: [https://slideslive.com/38908216/den-pro-zdenka-hedrlina?ref=search].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Barbora Jeřábková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
11. 2. 2021
Text je ukázkou smysluplného využití digitálních technologií ve výuce, která je promýšlena, plánována a realizována v širších souvislostech skrze témata, která žáky motivují.

Hodnocení od uživatelů

Barbora Jeřábková
11. 2. 2021, 14:34
Na vývoji koncepce stále pracuji spolu s kolegou. Postupně změny budu vkládat do zde publikovaných OrgStránek, ve kterých je možné tento proces sledovat. Je to prostě stále probíhající proces, kdy člověk vyhodnocuje a přemýšlí nad smysluplností každého prvku, nad tím, aby to bylo ideální pro všechny děti apod.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně