Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Hodnocení na montessori škole Duhovka – přístup...

Ikona teoreticky

Hodnocení na montessori škole Duhovka – přístup k hodnocení

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Barbora Viktorinová
Spoluautor: Mgr. Kateřina Lambertyová
Anotace: Smyslem tohoto textu je představit, jak v naší škole přistupujeme k hodnocení. Text popisuje tři základní pilíře našeho pojetí – průběžné hodnocení, celkové hodnocení a sebehodnocení. Věnujeme se také tématu sběru dat a jeho metod, možnostem vedení záznamu a způsobu vyhodnocení. Text je doplněn ukázkami popisovaných dokumentů.

Druhý díl seriálu představuje přístup k hodnocení.
Téma příspěvku:Hodnocení žáků
Klíčová slova: hodnocení, sebehodnocení, montessori, individuální pokrok, slovní hodnocení, základní vzdělávání

Přístup k hodnocení u nás na škole

Hodnocení na naší škole stojí na třech pilířích. Prvním z nich je průběžné hodnocení, které slouží dítěti k získání okamžité představy, jak se mu daří dané učivo či téma zvládat. Druhým pilířem je celkové hodnocení, které shrnuje výsledky práce dítěte za určité období (čtvrtletí, pololetí). Toto hodnocení je podáváno ústně i písemnou formou. A vždy tak, aby bylo srozumitelné a přínosné hlavně pro dítě. Posledním, neméně důležitým pilířem, je sebehodnocení dítěte. Tyto dovednosti systematicky rozvíjíme a dětem poskytujeme dostatek příležitostí k jejich využití.

Naším cílem je, aby hodnocení jako celek vedlo k posilování kladného vztahu dětí k učení jako takovému, jejich chuti a umění se učit. Usilujeme o to, aby děti vnímaly učení jako pozitivní a užitečný proces, který obohacuje, přináší vnitřní uspokojení a lepší chápání okolního světa. Snažíme se, aby nevznikl či abychom neposílili strach z chyby. Chybu vnímáme jako běžný, přirozený projev v procesu učení, jako užitečnou součást řešení problémů a jako bohatý zdroj nových poznatků. Děti nejsou za chyby trestány nebo záporně hodnoceny, ale má jim být ukazatelem toho, co je ještě třeba procvičit nebo zopakovat. Dítě by tak mělo cítit sebeuspokojení z práce, kterou dělá a nepracovat pro uspokojení představ dospělého, pro pochvalu nebo známky. Z tohoto důvodu naše škola používá výhradně slovní hodnocení. Zásadou hodnocení je nesrovnávat dítě s ostatními, vždy hodnotit s ohledem na jeho individuální předpoklady a zhodnotit jeho pokrok ve vztahu k předcházejícímu období.

Průběžné hodnocení

S průběžným hodnocením se dítě setkává každý den. Jde o zpětnou vazbu, kterou dáváme bud' verbálně bezprostředně při práci na pomůcce, nebo ve formě písemného vzkazu v sešitu dítěte (viz příloha č. 1).

Další z možností průběžného hodnocení jsou pravidelné individuální schůzky učitele s dítětem, které slouží ke zhodnocení dosavadního pokroku a hledání vhodného způsobu další práce za účelem nalezení cesty k úspěchu. K těmto schůzkám přistupujeme zejména tehdy, vidíme-li, že dosavadní způsob práce dítěte dlouhodobě nevedou ke kýženému cíli. V takovém případě se s dítětem sejdeme během či po vyučování, stranou od ostatních dětí, a snažíme se společně přijít na to, jakým jiným způsobem by dítě daného cíle mohlo dosáhnout. Zjistíme-li například, že daná pomůcka na matematiku dítě spíše rozptyluje, ukazujeme jiné alternativy, často se jedná o materiály abstraktnějšího typu. V českém jazyce existuje vždy více možností, jak procvičit daný jev. Nevyhovuje-li dítěti práce na daném typu pomůcky, může během takovéto schůzky přijít s návrhem, jak jinak by daný jev mohl procvičovat. Může jít o napsání vlastního příběhu, ve kterém vyznačí probíraný jev, výrobu vlastního slovníčku, tvorbu vlastních doplňovacích cvičení či jiné pomůcky. Funkčnost domluveného plánu ověříme během následující individuální schůzky.

Celkové hodnocení

Celkové hodnocení shrnuje výsledky práce dítěte za určité období. V prvním a třetím čtvrtletí zasíláme rodičům písemnou zprávu o pracovních návycích, sociálních a emočních dovednostech a akademickém pokroku dítěte v jednotlivých předmětech. Tento dokument (viz příloha č. 2) slouží jako podklad pro tzv. „rodičovské konference“, tedy osobní setkání s rodiči daného dítěte.

V prvním a druhém pololetí děti dostávají vysvědčení ve formě slovního hodnocení (viz příloha č. 3). Toto hodnocení vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu s přihlédnutím ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům dítěte. Pokud dítě dosáhne očekávaného výstupu v jiném ročníku, než stanovuje ŠVP, je to v pořádku za předpokladu, že dítě vynaložilo maximální úsilí pro jeho naplnění. Slovní hodnocení obsahuje také doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. Mělo by vést k motivaci k dalšímu rozvoji a musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Sebehodnocení

V rámci sebehodnocení se dítě zaměřuje zejména na porozumění danému učivu. Zamýšlí se nad příčinami svých úspěchů či neúspěchů a významem toho, co se již naučilo. Vyjadřuje, jaké podmínky potřebuje ke zvládnutí učiva a jaké jsou jeho další vzdělávací cíle. V Duhovce mají děti možnost zhodnotit svůj vlastní pokrok  různými způsoby.

Jedním ze způsobů jsou materiály a pomůcky, které jsou navrženy tak, aby si dítě samo mohlo zkontrolovat správnost řešení, najít a opravit si případnou chybu. Věříme totiž, že vlastní chyby napomáhají dalšímu učení.

Dalším ze způsobů sebehodnocení je tzv. mapa učebního pokroku (viz příloha č. 4 a příloha č. 5). Následováním tohoto schématu získává dítě jasnou představu o tom, co již zvládlo a co potřebuje k úspěšnému dokončení tématu. Nebo obdobně využíváme myšlenkové mapy, často tvořené dětmi.

Knížečka cílů je jednou z dalších možností sebehodnocení (viz příloha č. 6). Tato knížečka byla zatím používána první rok v rámci akčního výzkumu. Jejím obsahem jsou výstupy 1.–3. ročníku ve formě cílů. Jejímu běžnému používání předcházelo několik přípravných fází a intenzivní podpora dětí učitelem. Knížečka je koncipována tak, aby jí děti porozuměly a dokázaly s ní co nejsamostatněji pracovat. Na samostatnou práci s knížečkou navazuje reflexe s učitelem, díky které děti získávají podrobnější přehled o tom, co umí a čím se mohou zabývat dále.

Obdobně lze také použít dokument s vybranými výstupy (viz příloha č. 7). Úkolem dětí je ve formuláři vyznačit, nakolik dané výstupy ovládají. Tomu předchází dostatečná příprava, kdy se děti učí s formulářem pracovat. Učitel s každým dítětem jeho sebehodnocení následně prodiskutuje a uvede do kontextu s vlastním hodnocením (tj. jak on vidí dosažení očekávaných výstupů dítětem).

Článek je v těchto kolekcích:
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Hodnocení na montessori škole Duhovka.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 29. 10. 2019
Zobrazeno: 1078krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VIKTORINOVÁ, Barbora. Hodnocení na montessori škole Duhovka – přístup k hodnocení. Metodický portál: Články [online]. 29. 10. 2019, [cit. 2020-07-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22270/HODNOCENI-NA-MONTESSORI-SKOLE-DUHOVKA---PRISTUP-K-HODNOCENI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.