Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Posviť si na budoucnost
Odborný článek

Posviť si na budoucnost

14. 1. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Petr Chaluš
Spoluautoři
Michal Parlásek
Lukáš Vlček
Marcel Gondorčín

Anotace

Podle zkušeností Informačně vzdělávacího střediska Plzeňského kraje (Info Kariéra) roste ochota zaměstnavatelů spolupracovat se školami. Nahrává tomu situace na trhu práce, kdy počet volných pracovních míst převyšuje počet nezaměstnaných a pracovníci chybí napříč všemi profesemi a obory. Část firem se dívá na školy pouze jako na přímý zdroj pracovní síly a na spolupráci jako na nábor. Stále více firem si ale uvědomuje, že spolupráce se školami je součástí společenské odpovědnosti a v dlouhodobé perspektivě se jim vždy vyplatí. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Zkušenosti z realizovaných projektů potvrzují význam koncepčního, systematického přístupu. Pokud exkurze ve firmách a ukázkové dny na středních školách nemají být pouze zajímavými výlety a kroužky jen volnočasovou zábavou, musí být jednotlivé aktivity provázány a odborně metodicky vedeny. Jako příklad tohoto přístupu lze uvézt festival práce a vzdělávání Posviť si na budoucnost, který získal zvláštní uznání v rámci Národní ceny kariérového poradenství 2018.

Na akci se mohou žáci základních i středních škol seznámit díky oborově uspořádaným expozicím škol a firem s možnostmi profesního směřování a využít služby kariérových poradců. To vše je ale jen jedním z kamínků do celkové mozaiky, účastí na veletrhu pro ně totiž aktivita nezačíná ani nekončí. Již před akcí jsou metodicky připravováni, aby šli na akci s jasným cílem, se znalostí svých kompetencí a silných stránek a především s představou, co chtějí na akci zjistit. Po akci s pomocí speciálních pracovních listů se získanými informacemi dále pracují ve škole.

V rámci vzdělávacího oboru Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ je cílem, aby žák posoudil své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy, využil profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání. Tyto očekávané výstupy mohou učební aktivity naplňovat. Mohou rozvíjet i digitální gramotnost, kdy žák například vyhledává relevantní informace ke vzdělávací a profesní cestě v digitálním prostředí, a čtenářskou gramotnost, kdy posuzuje kvalitu jednotlivých škol na základě dostupných textů a informací o školách.

Učební činnost může navazovat nejen na krajský veletrh, i na menší burzy středních škol, na akce informačně poradenského střediska úřadu práce nebo na workshop zaměřený na kariérové poradenství. Vstupním předpokladem je u žáka alespoň částečná představa o střední škole nebo oboru, kam by se chtěl hlásit. V případě, že je představa o střední škole velmi mlhavá, lze vyjít z povolání, kterému by se chtěl žák po studiu věnovat.

Jednou z variant činnosti může být zjištění informací o oboru na střední škole. Žák do pracovního listu zjišťuje konkrétní informace o dané škole a oboru, včetně statistických údajů, o přijímacím řízení, ale třeba i nabídce kroužků. Druhá strana pracovního listu je pak věnována zjišťování informací o kompetencích a možnostech uplatnění v různých profesích – včetně zjišťování statistických dat o výši mezd atp. Na závěr lze pracovní list využít k prioritizaci kritérií výběru školy / profesní dráhy označováním důležitosti jednotlivých informací.

Jinou variantou je zjišťování informací o profesi. Žák vyplňuje informace do pracovního listu tentokrát o dané profesi, včetně reflektování důvodů, proč je pro něj atraktivní. Z různých zdrojů zjišťuje relevantní informace, které pomocí pracovního listu strukturuje. Na druhé straně pracovního listu pak vyhledává informace o nejvhodnějších školách a oborech, které na danou profesi nejlépe připraví – z různých zdrojů získané informace žák na pracovním listu strukturuje, aby mohl na závěr označit také klíčové parametry, podle kterých se chce rozhodnout, na jakou školu poslat přihlášku.

Dostupnost a množství informací by neměly upozadit kritický přístup k nim – škola s nejlepším marketingem nemusí být nejlepší volbou z hlediska žákových potřeb a očekávání, proto by zjišťování těchto informací mělo probíhat ruku v ruce se sebepoznáním žáků, s dostatečným prostorem na reflektování zjištěných informací každým jednotlivcem. Vzhledem k využívání různých zdrojů informací je důležité, aby žáci rozlišovali mezi souhrnnými přehledy se vzdělávací nabídkou a vzájemně si konkurujícími středními školami, kdy rozvíjí svou čtenářskou gramotnost. Digitální gramotnost rozvíjí při vyhledávání i zpracovávání informací v digitálním prostředí. Důležité je také umět správně uchopit informace, které žáci zjišťují od svých vrstevníků přes sociální sítě.

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.