Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele
Odborný článek

Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele

25. 7. 2017 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Marek Václavík

Anotace

Jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Je to žák slušně vychovaný? Je to chytrý žák? Je to žák s dobrými známkami? Nebo je to dítě, které s radostí rozvíjí své zájmy a schopnosti?

Paní Janě je 51 let. Své poslání, kterému odmítá říkat práce, má velice ráda. Do budovy, ve které tráví většinu času pracovního týdne, přichází každý den na sedmou hodinu. Stane se, že někdy dorazí později, až o půl osmé. Je ale mnoho dnů, kdy otevírá dveře této budovy již v 6.15. Když se k ní blíží, má většinu dnů úsměv na tváři. Jsou dny, kdy je zamyšlená či zamračená. Někdy ji trápí zdravotní problémy, jindy se nepohodla večer s manželem a někdy je nevyspaná, neboť celou noc probděla přemýšlením, jak pomoci. Ví však, že má v budově fajn kolektiv s dobrou náladou, a je zbytečné sahat na kliku této budovy, pokud nevykouzlí úsměv na tváři, byť unavený. Když z této budovy v odpoledních hodinách vychází, je docela unavená, ale veselá a má radost z dobře stráveného dne. Má radost, že se jí povedlo smysluplně si splnit své úkoly a že přispěla troškou do mlýna. Dveře za sebou zavírá někdy ve 13 hodin, někdy v 15 hodin a nezřídka i později. Chodí domů pěšky, má to jen asi 20 minut. Cestou ji vřele zdraví ti, kdo ji potkají. Možná se také ptáte: Co paní Jana dělá za práci?

Jana není dobře zaběhnutou podnikatelkou, není ani dělnicí vykonávající stále opakující se činnosti, není také sekretářkou ve firmě či pracovnicí za přepážkou, není úřednicí. Je specifickým zaměstnancem. Zaměstnancem, který nemusí být na pracovišti v 6 hodin ráno, pokud… Zaměstnancem, který nemusí odcházet až ve 14.30, pokud… Zaměstnancem, který nemusí být na pracovišti 8,5 hodiny, pokud… Zaměstnancem, který má jistý svůj příjem po 12 měsíců v roce, i když má 8 týdnů dovolené, pokud… Zaměstnancem, kterému se nic nestane, když se nevzdělává ve svém samostudiu, které je součástí jeho pracovní doby, pokud… Zaměstnancem, který když odvádí svou práci špatně, je stále hájen zákonem, pokud…

Je však zaměstnancem, který má obrovskou zodpovědnost za budoucnost společnosti, ke které ji ovšem nikdo nedonutí, pokud… Zaměstnancem, kterého když dosáhl důchodového věku a nechce odejít do penze, nikdo nedonutí, pokud… Zaměstnancem, který pracuje především v ženském kolektivu. Je také zaměstnancem, který musí mít odbornou způsobilost formou vysoké školy. Je zaměstnancem, kterého si společnost podle průzkumů váží. Je zaměstnancem, kterého si však příliš neváží stát. Alespoň podle jeho výplatní pásky. Asi bych už nemusel prozrazovat, jaká je její profese. Ano, paní Jana je učitelkou české základní školy.

Myslíte si, že je takto nahlíženo na průměrného učitele školy? Uvědomujete si, že jeho pracovní podmínky jsou specifické? Pokud tomu tak není, zamyslete se nad tím a ještě jednou si pečlivě přečtěte předchozí text. Zamyslet se nad specifiky vlastních učitelů, to je první krok na cestě k úspěchu. Je to krok, který Vám pomůže lépe nahlížet na Vaše učitele a efektivněji s nimi pracovat.

Učitelé se vymykají z obvyklého vzorku státních zaměstnanců. Na učitelskou profesi lze nahlížet z různých stran. Jedná se o určitého odborníka se specializací a s pedagogicko-psychologickou průpravou. Současný rodič bude učitele svého dítěte definovat jinak. Jeho názor bude vycházet z jeho zkušeností s učiteli a z jeho nároků. Co je však podstatné, je kvalita jeho práce. Dělník ve firmě může vyrobit nekvalitní výrobek, jeho práce může být různě rychlá, je zpravidla rutinní a stále se opakující. Nekvalitní práci úředníka bychom popisovali hůře. Může se na občany klienty mračit a být nepříjemný, jeho komunikace může být afektovaná, může zkazit navedení údajů, může špatně zpracovat dokument.

Ale co nekvalitní práce učitele? Jak vypadá? Jaké je jeho jednání? Co může způsobit? A dokážete si představit kvalitní školu, ve které působí ne příliš kvalitní učitelé? Jak potom vypadá jejich „výrobek“? Na kvalitu učitelské profese lze nahlížet z různých stran. Jiná kritéria budete mít vy jako ředitelé, jiná rodiče, jiná žáci, jiná výzkumníci a jiná budou v mezinárodním srovnávání kvality učitelské profese. Je pro Vás nekvalitní učitel takový, který chodí do školy až těsně před svou první hodinou? Nebo je to takový učitel, který hodinu vede pouze strohým, nudným výkladem? Nebo je to učitel, který na žáky neustále zvyšuje hlas a negativně je hodnotí? Nebo je to učitel, který není schopen připravit žádný školní projekt či další aktivitu pro žáky? Jaká jsou Vaše kritéria?

Ani odborná literatura se neshoduje na přesném vymezení odborné připravenosti učitelů. Toto stanovování znalostí a dovedností profilu učitele může mít mnohaoborový přesah. Učitel jako odborník na vyučované téma, učitel jako odborník na proces výuky a využité metody, učitel jako odborník na obecné vzdělávání – pohled pedagogický, dále pohled psychologický – učitel jako jeden z hlavních hybatelů (po rodičích) rozvoje osobnosti člověka, učitel jako partner a pomocník, či pohled sociologický – učitel jako prostředek začleňování do společnosti, učitel jako klíč přípravy k budoucímu povolání a uplatnění ve společnosti. Velice důležitý je však Váš pohled.

Každý ředitel školy by měl mít jasnou představu o rozvoji a směřování školy a o způsobu vedení svého týmu. Definujte si, jak má ve vaší škole vypadat kvalitní učitel. A pokuste se toto propojit s představou o rozvoji školy. Máte dostatek učitelů, kteří jsou schopni zajistit požadovaný rozvoj školy? Máte takové učitele, kteří jsou připraveni splnit požadované cíle v oblasti tohoto rozvoje? Nezapomeňte na to, že lidé jsou velmi rozmanití, taktéž Vaši žáci. A tato rozmanitost se má odrážet i ve složení učitelského sboru. Jen si vzpomeňte na svá studia. Jak Vám vyhovoval Váš oblíbený učitel, a neměli jste rádi učitele z druhého předmětu, který však byl oblíbený u Vašeho kamaráda. Možná zjistíte, že tato rozmanitost je ve Vaší škole omezená. Snažíte se všechny spolupracovníky vést jednotně, nebo přihlížíte k jejich specifikům?

A jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Je to žák slušně vychovaný? Je to chytrý žák? Je to žák s dobrými známkami? Nebo je to dítě, které s radostí rozvíjí své zájmy a schopnosti? Nebo je to člověk, který na konci vzdělávání ví, co chce, má osvojené hodnoty a ví, v čem jsou jeho přednosti a nedostatky? A jak vypadá „produkt“ nekvalitního učitele?

Kvalitní učitel je především dílem nadání a formování. První složku příliš ovlivnit nemůžeme. S tou druhou můžeme velice dobře pracovat, pakliže jsou splněny dvě základní podmínky – smysl a motivace. Je výhodou, že tyto podmínky spolu souvisejí.

Co je však důležité, že kvalitní učitel je výsledkem procesu, který můžete výrazně ovlivnit také Vy. Na vysoké škole je učitel formován způsobem, který stanovuje akreditační komise a následně jednotlivé katedry a vyučující. Bohužel tento způsob není v mnoha ohledech vyhovující a ředitelé na něj k velkému neprospěchu věci nemají vliv.

Alespoň zatím. V Norsku, které nám může být velkou inspirací, tento proces probíhá v úzké spolupráci se školami. Ale to by bylo na jiné povídání. Důležité však je, jak může ovlivnit proces formování kvalitního učitele ředitel...

ukázka z publikace VÝBĚR z aktuálních školských témat – čtvrtletník pro základní školy I, ze sekce Aktuality Nakladatelství Raabe

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Marek Václavík

Hodnocení od uživatelů

Miroslav Melichar
25. 7. 2017, 18:54
V anotaci ke sborníku nakladatelství mimo jiné uvádí: "Nejde o žádné naduté akademické příspěvky plné citací, ale o názory odborníků, kteří se inspirují moderními myšlenkami, nebojí se prezentovat svůj pohled na věc a nabídnout řešení. Dobrých publikací, které vycházejí pro reálné pedagogy, je jako šafránu. A těch, které směřují primárně do rukou ředitelů škol, je ještě méně. My si klademe za cíl pravidelně vydávat tu nejzajímavější a nejužitečnější z nich."
Zajímavý přístup! Samozřejmě odborné studie akademiků nejsou přímo orientované na praxi ani svým jazykem. Je výborné, když se daří popularizovat, hsrnovat jejich výsledky a vztáhovat k aktuální praxi. Autoři sborníku však jasně "naduté akademické příspěvky plné citací" berou jako odpad. Z čeho tedy vycházejí? Má pak nabízený sborník nějaký konkrétní obsah, má co přinést?
(Na základě výše uvedené ukázky a citované anotace bych si knihu nekoupil. Nepatřím ale do cílové skupiny, nejsem ředitelem ZŠ.)
E Kocourek
27. 7. 2017, 09:25
Jo ono je to reklamní pamflet! Proto mi to nedávalo smysl! Představuji si, že to psal jakýsi reklamní kreativec, který o školství neví zhola nic - ostatně ani o žádné jiné části objektivní reality - a ten prolistoval příslušný sborník a náhodně vybral pasáže, které mu připadaly nejúdernější.
Ani já nepatřím do cílové skupiny, takže třeba nenalézám smysl tam, kde jej ředitelé škol snadno naleznou. A jako ne-ředitel chci vypíchnout některé výroky, jejichž pravdivost považuji za ošemetnou.
"Je (...) zaměstnancem, který má obrovskou zodpovědnost za budoucnost společnosti" -- To by asi autor musel vyložit svoje chápání zodpovědnosti. Soudím, že učitel nenese zodpovědnost ani za budoucnost žáka, kterého vyučuje. Učitel odpovídá za to, že studenta naučí svůj předmět (nebo, pokud student silně odmítá pracovat na svém vzdělání, studentovu nezpůsobilost zřetelně indikuje). Co student v budoucnu učiní nebo neučiní se svými vědomostmi a schopnostmi, to učitel nemůže ovlivnit. A nemůže ovlivnit ani to, co společnost udělá s tím studentem.
"Je (...) zaměstnancem, který musí mít odbornou způsobilost formou vysoké školy." -- Pouze podle právě platného zákona, který se do roka klidně může změnit. Fakticky může být solidním učitelem, a na ZŠ obzvlášť, pracovník bez VŠ vzdělání.
Nakonec  ještě "A dokážete si představit kvalitní školu, ve které působí ne příliš kvalitní učitelé?" -- To snadno dokážu. Na okraj připomínám, že vysoce spolehlivý systém lze sestavit i ze součástek, které samostatně příliš spolehlivé nejsou (ale konstruktér musí sakramentsky dobře vědět, co dělá!). A naopak školu se samými kvalitními učiteli dokáže "potopit" ředitel, který nechápe nějaký aspekt činnosti školy - třeba datovou komunikaci - a nenechá si to od těch kvalitních učitelů vysvětlit.
Takže celý nadpis "článku" je mylný. Nejspíš i nesmyslný. Můžete mít dobrou školu s učiteli prostřední kvality, a můžete mít mizernou školu s vynikajícími učiteli. Výrok "máte tak kvalitní školu, jak kvalitní je ředitel" má platnost přesně stejně omezenou.
Miroslav Melichar
28. 7. 2017, 20:32
Přidám ještě kus z anotace k jednomu z předchozích dílů sborníku:
Všechny typy článků mají ale společné znaky, na kterých nám záleží. Podporují moderní edukaci a praxeologický pohled. Nejsou zatíženy citováním desítek autorů, kteří píší stále dokola totéž. Jsou psány srozumitelně, bez odborného exhibování. Autoři se ve svých textech nebojí projevit vlastní myšlenky. "Jde tedy vlastně o pravý opak odborných textů, kterými plní konferenční sborníky různé odborné instituce, jako jsou třeba výzkumné pedagogické ústavy nebo pedagogické fakulty. Jejich odborná akademická bublina už dávno odletěla ze světa reálné pedagogiky, kterou školy, jejich vedení a učitelé tak dobře znají. Akademický svět, místo aby metodicky podporoval pedagogické pracovníky, se pustil do honičky za vědeckými body a citacemi ve vědeckých databázích. Právě v pedagogice se snad nejvíc otevírají nůžky mezi „vědou“ a praxí. My ale dobře víme, kdo jsou naši čtenáři. Výběr je psán pro ně a my se snažíme být užiteční. "
I v nakladatelství Raabe se rozhodli bojovat proti uzavřeným infromačním bublinám. Nebo takovou bublinu naopak tvoří? Určitě takto prohlubují (již asi existující) nedůvěru ředitelů ZŠ vůči ped. fakultám a odborné pedagogice.
E Kocourek
29. 7. 2017, 20:26
"dobře víme, kdo jsou naši čtenáři" -- Chci navázat na komentář pana Melichara a citát o čtenářích. Mohlo by být zajímavé vědět, co nakladatelství Raabe ví o svých čtenářích, navíc k tomu, že jsou to ředitelé škol. Samozřejmě ty konkrétní údaje představují firemní know-how značné hodnoty a nelze se divit, pokud je nakladatelství tají. Ale snad by nakladatelství mohlo alespoň prozradit když ne ty konkrétní údaje, tedy alespoň kategorie, do kterých ty údaje spadají.
Mne by třeba zajímalo jaké odbornosti ředitelé škol považují za potřebné nebo dokonce nezbytné pro výkon svojí funkce, zda ty potřebné odbornosti mají nebo zda se je teprve snaží získat, a kde a jak ty odbornosti získali nebo získávají. Je na to nějaké škola? Nebo nějaký kurz? Nebo ty schopnosti získávají samostatným studiem a propátráváním zdrojů?
A samozřejmě jaká je mezi řediteli škol shoda (nebo různice) názorů na ony potřebné odbornosti a na způsoby, kterak ony odbornosti získat.
Nechtěl by se toho ujmout nějaký výzkumný pedagogický ústav? Mohl by z toho být pěkný příspěvek do konferenčního sborníku.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích: