Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Správná výslovnost francouzských vokálů

Správná výslovnost francouzských vokálů

Praktický příspěvek
inspirace
Článek se zabývá častými problémy, které mají čeští žáci při výslovnosti francouzských samohlásek. Nabízí konkrétní cvičení i online odkazy k tomuto tématu.

Zkušenosti z praxe, kdy je ve výuce výslovnost probírána a procvičována často pouze okrajově, ukazují, že někteří učitelé francouzštiny stále nevěnují osvojování správné výslovnosti a její korekci takovou pozornost, jakou by si zasloužila.[1]

Výslovnost ve francouzském jazyce se zprvu jeví jako problematická, ovšem to neznamená, že by se jejímu výkladu a procvičování neměli vyučující věnovat, ba právě naopak. Francouzština je všeobecně vnímána jako jazyk s poměrně složitou výslovností, což může potenciální zájemce o studium tohoto jazyka odrazovat. Je na vyučujících francouzského jazyka, aby tento „hendikep“ dokázali proměnit v motivaci k učení se francouzskému jazyku. Pozitivním faktem totiž zůstává, že ve francouzském jazyce lze na většinu slov možné aplikovat neměnná výslovnostní pravidla. Výjimky, kterých není velké množství (například na rozdíl od anglického jazyka, v němž je výslovnost nepravidelná), se lze naučit nazpaměť.

Pokud nevyslovujeme hlásku správným způsobem, vyjádříme se jinak, než jsme chtěli. Navíc i špatně rozumíme, protože naše ucho očekává jiné zvuky. Jinými slovy, jak uvádí A. Dauzat: „Bien parler, c´est bien prononcer.“[2]

Jsou to právě francouzské vokály, při jejichž výslovnosti žáci často chybují. Namátkou lze uvést problémy s realizací o, y, œ, dvou různých témbrů œ, zavřeného e a otevřeného ɛ, nosových samohlásek ɑ̃, ɔ̃, ε̃, œ̃, němého e. A jaké jsou důvody těchto výslovnostních obtíží?

Francouzský vokalický systém obsahuje 16 jednotek. To znamená, že je na samohlásky bohatší než český systém, přičemž v oblasti souhlásek je tomu obráceně. Z toho vyplývá, že četné samohlásky se v českém jazyce nevyskytují. Dále je třeba uvést, že mezi francouzskými a českými samohláskami neexistuje shoda, pouze podobnost.

Při výuce francouzské výslovnosti nelze postupovat tak, že by se francouzské hlásky četly jako české, a je žádoucí se primárně zaměřit právě na vokály, které jsou pro české žáky nové. I z toho důvodu, že čím více se francouzská hláska liší od české, tím složitější je se tento vokál naučit správně vyslovovat.[3] Jako příklad lze uvést protiklad otevřenosti a zavřenosti u samohlásek e/ɛ, ø/œ et o/ɔ, které bývají českými mluvčími vyslovovány nedbale.

Dovednosti ústního projevu v cizím jazyce rozvíjíme formou výslovnostních cvičení zaměřených na komunikativní hodnotu ústního projevu. Zásady pro tuto činnost je možné shrnout do tří bodů:

  1. vhodný výběr foneticko-fonologických jevů,
  2. variabilita a intenzita cvičení,
  3. dodržení správného postupu při osvojování si nového výslovnostního jevu.[4]

Např.

  1. Je vhodné s žáky procvičovat protiklad otevřených a zavřených samohlásek, na které nejsou zvyklí z mateřského jazyka a jejichž nedbalá výslovnost může mít za následek změnu významu slova.
  2. Cvičení by měla být různorodá, od opakování, čtení slov po rozlišování a zaznamenávání zvuků, které žáci slyšeli.
  3. Postupy při osvojování musí vycházet z toho, že žáci vyslovují zvuky, které v českém jazyce neexistují a které jsou pro ně tedy nové. V žádném případě nejsou napodobovány české hlásky.

Příklad aktivit vhodných pro procvičení otevřených a zavřených samohlásek

A)    Protiklad otevřenosti a zavřenosti

Žákům pustíme z nahrávky francouzská slova, která se od sebe buď užitou samohláskou liší, tudíž se jedná o dvě různá slova, anebo se od sebe neliší, a bylo dvakrát vysloveno stejné slovo. Žáci odpovědi zaznamenávají.

Např.

/o/ X /ø/
faux   feux
dos   deux

 

/o/ X /ɔ/
saule   sol
nôtre   notre

 

/ɔ/ X /œ/
sort   sœur
bord   beurre

 

/ɛ/ X /œ/
plaire   pleur
nef   neuf[5]

B)    Nosové samohlásky

Nosové samohlásky činí českým žákům četné problémy nejen z toho důvodu, že v českém jazyce se vyskytují pouze okrajově. Žáci nejenže nerozlišují nazály přední a zadní, ale – což je ještě závažnější – mají problém nosovou samohlásku vůbec rozlišit. Zde jsou vhodná cvičení, ve kterých žák slyší různá slova, a zaškrtne, zda dané slovo nosovou samohlásku obsahuje, či nikoliv (rami X enfant)[6].

Zdroj: http://www.lepointdufle.net/apprendre_a_lire1/anson.htm

C)    Ověření správnosti výslovnosti

Na této webové stránce si může žák ověřit správnou výslovnost např. při domácí přípravě, a to nejen co se týče vokálů ve francouzském jazyce. Žák napíše libovolnou větu a Audrey, tak se imaginární postavička jmenuje, větu přečte se správnou francouzskou výslovností i intonací. Vybrat lze kromě francouzštiny z více jazyků, objevuje se tu angličtina, čeština, finština apod.[7]

Závěrem lze konstatovat, že základní pravidla francouzské výslovnosti není složité se naučit a dále rozvíjet. Materiálů k těmto aktivitám je ve webovém prostředí velké množství, od slovníků nabízejících správnou výslovnost slova a fonetickou transkripci po interaktivní cvičení. Jak bylo uvedeno výše, francouzské samohlásky představují z didaktického hlediska problém z toho důvodu, že se jeví být podobné samohláskám českým, i když tomu tak v žádném případě není. Správná výslovnost je dnes základem smysluplné komunikace v cizím jazyce, a proto je nezbytné zařadit do každé hodiny francouzštiny ve škole fonetické „okénko“. Běžně se do výuky cizího jazyka zařazuje gramatika, čtení či poslech textu, u výslovnosti se toto zatím nejeví jako samozřejmé.



[1] SMIČEKOVÁ, JITKA DEDKOVÁ, IVA, PAVLÍNKOVÁ MIROSLAVA. [online] Metodika výuky francouzského jazyka na středních školách z pohledu pedagogické praxe – Náměty pro začínajícího učitele. 2010 [cit 2016-08-08]. Dostupný z <http://projekty.osu.cz/synergie/dok/opory/smicekova-metodika-vyuky-francouzskeho-jazyka-na-ss.pdf>
[2] Správně mluvit znamená správně vyslovovat. (Překlad autora článku.)
[3] MAUROVA PAILLEREAU, NIKOLA. [online] Perception et production des voyelles orales du français par des futures enseignantes tchèques de Français Langue Etrangère (FLE) - Présentation de l'étude. 2015 [cit 2016-08-08]. Dostupný z <https://sites.google.com/site/npaillereau/these-de-doctorat>
[4] SMIČEKOVÁ, JITKA DEDKOVÁ, IVA, PAVLÍNKOVÁ MIROSLAVA. [online] Metodika výuky francouzského jazyka na středních školách z pohledu pedagogické praxe – Náměty pro začínajícího učitele. 2010 [cit 2016-08-08]. Dostupný z <http://projekty.osu.cz/synergie/dok/opory/smicekova-metodika-vyuky-francouzskeho-jazyka-na-ss.pdf>
[5] [cit 2016-08-08]. Dostupný z <http://phonetique.free.fr/indexphonvoy.htm>
[6] [cit 2016-08-08]. Dostupný z <http://www.lepointdufle.net/apprendre_a_lire1/anson.htm>
[7] [cit 2016-08-08]. Dostupný z <http://www.francaisfacile.com/audrey.php>
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek