Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Potraviny a lidé: Lidská výživa v historickém kontextu
Odborný článek

Potraviny a lidé: Lidská výživa v historickém kontextu

Anotace

Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti a schopnosti získat potravinové zdroje. Po celou dobu historického vývoje člověka se střídala období relativní hojnosti potravin a období hladomorů. Současné zemědělství má obrovský dopad na životní prostředí. Vývoj spotřeby potravin obyvatel ve vyspělých zemích jde směrem ke zvyšování podílu živočišných bílkovin. Vysoká spotřeba masa s sebou nese řadu problémů. 30–50 % všeho jídla, které se na světě vyprodukuje, skončí v popelnici. Plýtvání potravinami má za následek plýtvání prvotními zdroji.

Dějiny lidstva jsou přímo spojeny s dějinami získávání potravy, lidská populace se vždy vyvíjela v závislosti na vodních a potravinových zdrojích.

Pravěcí lidé (přibližně do 10.000 let př. n. l.) se živili především sběrem lesních plodů, částí rostlin a lovem zvěře nebo ryb. Bylo to období přisvojovacího hospodářství, ve kterém byl člověk plně závislý na přírodě. Zemědělství neexistovalo.

Následná neolitická revoluce vede k tomu, že se z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Jde o období výrobního hospodářství. Začíná se rozvíjet primitivní zemědělství, nejprve obvykle formou pastevectví (kočování se stády zvířat), později se usazují zemědělci, kteří pěstují plodiny a chovají další druhy zvířat (např. prasata). Člověk se stal samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

Spolu s růstem potravinových zdrojů se zvyšuje počet lidí. Tím se lidstvo stává závislé na zemědělské půdě a chovu domácích zvířat.

Ve 20. století přichází období zemědělské velkovýroby.

Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti a schopnosti získat potravinové zdroje.

Po celou dobu historického vývoje člověka se střídala období relativní hojnosti potravin a období hladomorů.

Příčinou hladomorů jsou většinou velké opakující se neúrody v důsledku přírodních katastrof – sucho, živelní pohroma, infekční onemocnění klíčových plodin. Hladomory z neúrody byly běžným jevem ve středověku, kdy zemědělství poskytovalo jen malé výnosy. Hladomor v Irsku v letech 1845–1849 nastal poté, co plísňové a virové choroby zničily celou úrodu brambor.

Další příčinou hladomoru může být úmyslné vyvolání nebo chyby v politickém systému – to je případ hladomoru, který Stalinova vláda uměle vyvolala ve 30. letech na Ukrajině, v Kazachstánu a dalších oblastech SSSR, během něhož zahynuly milióny lidí. Dalším příkladem je Čína v letech 1958–1961, kdy následkem politiky Mao Ce-tunga, tzv. velkého skoku, zemřelo hlady nejméně 30 milionů lidí.

Hladomor je průvodním jevem všech válek.

Ke konci 20. století a na počátku 21. století se dopad hladomorů snižuje. Je to především díky světovému přebytku potravin a snadnějšímu transportu potravin. Důležitou roli zde hraje úloha jedinců nebo charitativních organizací, které v dnešním globálním světě pořádají potravinové pomoci v zemích, kde nastaly problémy se zásobováním. Za posledních 30 let se všechny hladomory odehrály v Africe. Jedinou výjimkou je hladomor v Severní Koreji v roce 1994–1998.

Jak ovlivňuje růst a stravovací návyky lidské populace produkci potravin?

V současné době je velikost lidské populace cca 7,4 mld. obyvatel. Předpokládá se, že v roce 2050 to bude 9–9,5 mld.

Milníky ve vývoji zemědělské produkce

Lidstvo již několikrát překonalo aktuální hrozbu nedostatku potravin.

Na konci 18. století (1 mld. obyv.) rostly první obavy z nedostatku potravin. Při objevitelských mořeplaveckých cestách byly objeveny nové ostrovy a s nimi i přírodní hnojivo guáno. To se vozilo do celého světa a hnojilo se jím. Díky tomu významně vzrostly výnosy plodin.

Na konci 19. stol. (2 mld. obyv.) bylo guáno téměř vyčerpáno. Došlo k objevu výroby průmyslových dusíkatých hnojiv. Ta umožňovala další zvyšování výnosů.

Ve 20. století nastupuje tzv. „zelená revoluce“. Dochází ke zvyšování živočišné a rostlinné produkce především šlechtěním plodin a živočichů a novými zemědělskými technologiemi.

V současnosti již tyto cesty zaostávají za růstem populace – výnosy plodin v současnosti rostou max. o 1 % ročně, pro udržení tempa růstu populace by bylo třeba růst 1,5 %, aby dokázala planeta lidi uživit.

Vývoj spotřeby potravin ve vyspělých zemích

Ve vyspělých zemích lze pozorovat typické trendy ve spotřebě potravin a potravinových preferencích. Obecně lze říci, že se zvyšuje především spotřeba vysoce bílkovinné stravy (vejce, maso), dochází k vysokému nárůstu spotřeby cukru a soli.

Naopak se ve výživě projevuje nedostatek vlákniny, některých minerálních látek a vitamínů.

Kromě velikosti populace přispívá k tomuto trendu změna stravovacích návyků, s rostoucím bohatstvím většího podílu lidí se zvyšuje konzumace masa.

Jaké dopady má vysoká konzumace masa?

Poptávka po mase vede k tomu, že na 70 % rozlohy půdy na světě se zajišťuje pěstování plodin, které slouží jako krmiva pro chov zvířat.

Zemědělství spotřebovává 70 % pitné vody z celkové spotřeby pitné vody na světě. Z toho je více než 1/3 spotřebovávána pro zvířata – nejen na přímou spotřebu, ale především na zavlažování krmných plodin.

Pro dosažení potřebného objemu živočišných produktů (masa, vajec, mléka) jsou zvířata chována a držena v nevyhovujících podmínkách. Velkovýrobní technologie nerespektují životní nároky zvířat. Zvířata jsou chována ve vysokých koncentracích kusů na malých plochách atd. Nevyhovující životní podmínky vedou ke stresování zvířat a jejich špatnému zdravotnímu stavu. To s sebou přináší používání celé řady látek a léčiv, které v konečném důsledku negativně ovlivňují zdraví lidí.

Vliv současného zemědělství na planetu

  • Ohrožení biodiverzity planety
  • Ohrožení agrobiodiverzity
  • Úbytek vody
  • Půdní eroze
  • Léčiva v potravinách (antibiotika)
  • Chemické látky, ohrožující zdravotní stav lidské populace – insekticidy (DDT), herbicidy (Roundup) a další
  • Změny klimatu

Plýtvání potravinami – problém dnešního světa

30–50 % všeho jídla, které se na světě vyprodukuje, skončí v popelnici. Jde přibližně o 1,3 miliard tun potravin ročně.

Významný podíl na této situaci mají supermarkety – 30 % plodin se ani nesklidí, protože nesplňují přísné podmínky na odpovídající vzhled.

K dalšímu významnému plýtvání dochází již při samotném nákupu. Lidé nakupují mnohem více, než jsou schopni zkonzumovat. Opět k tomu přispívají supermarkety, např. akcemi typu 2 + 1 zdarma a jinými slevami vedou zákazníky k nákupu více jídla, než mohou sníst.

Nezkažené jídlo se často vyhazuje rovněž z důvodu prošlého data trvanlivosti, to je případ především zákazníků i řetězců z Evropy a Ameriky.

K plýtvání potravinami přispívá i mnohdy špatné a neefektivní plánování produkce a vývozu potravin ze třetích zemí.

Plýtvání potravinami má za následek plýtvání prvotními zdroji. Přibližně 550 miliard kubických metrů vody se spotřebuje na zalévání plodin, které se vyhodí a nikdy nesnědí.

Jak můžeme pomoci my sami?

  • Optimalizovat vlastní nákupy (neplýtvat).

Dopředu si připravovat jídelníčky a seznamy toho, co je opravdu potřeba koupit, a nekupovat věci „do zásoby“. To platí zejména u rychle se kazících potravin.

  • Omezit spotřebu masa na doporučenou míru.

Doporučená spotřeba masa a masných výrobků by neměla překročit 100 g/den. To znamená cca 37 kg masa na osobu ročně.

  • Nákupem bioproduktů.

Biozemědělství je šetrné ke krajině, životnímu prostředí a ohleduplné ke zvířatům. Je zakázané používání některých látek a léčiv.

  • Nákupem produkce komunity podporovaného zemědělství

Jde o systém nákupů přímo od blízkého zemědělce. Ten není závislý na odběru své produkce prodejními řetězci, je schopen přímo garantovat kvalitu dodávaných potravin. Potraviny jsou z místních zdrojů, omezujeme uhlíkovou stopu (doprava aj.)

  • Hledání možností částečného vlastního zásobování.

Dříve bylo zcela běžné částečné samozásobení rodin ovocem, zeleninou i živočišnými produkty. V posledních letech jsou tyto zdroje málo využívané. Přitom se jedná o významnou možnost nejen finanční úspory, ale zejména kontrolu původu potravin, které konzumujeme.

  • Svým spotřebitelským chováním nutit obchodní řetězce ke změnám.

Například ve Francii obchodní řetězce ze zákona nesmí vyhazovat potraviny s prošlou minimální dobou trvanlivosti, ale musí je věnovat charitativním organizacím.

Nápadník – iniciativy

  • Zachraň jídlo (paběrkování na polích, „křivá polévka“, tisíc kilo aj.)
  • Na ovoce (mapa volně rostoucích ovocných stromů, keřů a bylin + další aktivity)
  • http://www.promitejity.cz/filmy/ – festival Jeden svět, film – Z popelnice do lednice
  • Foodsharing – sdílení jídla – „Veřejné lednice“ (Plzeň, České Budějovice aj.)

Literatura a zdroje

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Lenka Skoupá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
26. 4. 2016
Doporučuji publikovat.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Článek pro obor:

Výchova ke zdraví