Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Cvičení na rozvoj slovní zásoby a jazykového...

Cvičení na rozvoj slovní zásoby a jazykového citu I

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Petra Pšeničková

Článek představuje 1. díl pětidílného seriálu na procvičování slovní zásoby a jazykového citu. Představuje témata povolání a co se z čeho vyrábí.

Materiál je vhodný pro všechny žáky 1. a 2. ročníku ZŠ, pro žáky s logopedickými obtížemi, žáky-cizince či žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a to i ve vyšších ročnících.

Úkoly lze zařadit do jednoho dne, ale i např. do celého týdne. Je možné aktivity přeskupovat nebo vybrat jen některou. Aktivity je možné zařadit do hodin českého jazyka, prvouky i třídnických hodin. 

1. Materiály – Co se z čeho vyrábí?

Učitel má připraveno šest papírových krabic, na které nadepíše a nakreslí/nalepí některý z těchto materiálů: kov, plast, papír, dřevo, látka, sklo (lze zahrnout i jiné materiály).

Aktivitu hraje s žáky v uzpůsobené třídě (odsunuté lavice), aby bylo více prostoru nebo na chodbě, školní zahradě.

Ve třídě položí připravené krabice před tabuli. Žáci pracují ve skupinách. Učitel každé skupině předá několik předmětů. Žáci si předměty prohlédnou, prozkoumají, k čemu se asi používají, z čeho jsou vyrobené apod.

Předměty může nějaký čas zkoumat skupina společně. Doporučuji však, aby si později členové předměty mezi sebe rozdělili (kvůli zapojení i méně průbojných žáků). Dotyčný žák sám rozhodne, z čeho se předmět vyrábí a k čemu se používá. Závěrem předmět donese do příslušné krabice.

V druhé části žáci hledají ve třídě (venku) další předmět vyrobený z uvedených materiálů.

Závěrem zástupci skupin představí své dva předměty (první předmět žák dostal od učitele, druhý předmět nalezl sám). Popíše, k čemu se používá a z jakého je materiálu. V případě určení chybného materiálu, upraví roztřídění. Všichni žáci se vystřídají.

Možná nabídka předmětů: čajová lžička, kelímek od jogurtu, noviny, zarážka do dveří, kapesník, sklenička, klíče, lopatka, koš na odpadky, krabička papírových kapesníků, židle, zrcátko, hadr na úklid, koš na odpadky, květináč, židle, barevný papír, láhev apod.

Obměna:

Žáci si ve skupinách vytvoří jednoduchý graf na čtverečkový papír (1 x 1 cm). Sloupce nadepíší podle materiálů. Počty nalezených předmětů vyjadřují vybarvováním jednotlivých čtverečků v daných sloupcích. Po dokončení aktivity lze procvičovat „čtení údajů z grafu“ (nejvíce, nejméně, více plastů nebo kovu apod.).

2. Povolání – Kde pracují moji rodiče?

Žáci pracují ve skupinách, povídají si o tom, co jejich rodiče dělají. Kam chodí do práce. Zapíší povolání svých rodičů na velkých arch papíru, balicí papír. Pokud žák nezná přesný název povolání, popíše, co o zaměstnání svého rodiče ví.

V druhé části si skupiny představí povolání svých rodičů. Společně diskutují o tom, jaké pomůcky, nástroje, přístroje jsou k povoláním třeba. 

3. Povolání – Jaké povolání se mi líbí?

Žáci pracují samostatně. Na list papíru zapisují/zakreslují hesla, obrázky o povoláních, která se jim líbí. Někdy žáci mohou mít jasno v tom, které povolání se jim nelíbí, a nedaří se jim vybrat ta, které je zajímají.

V druhé části učitel s žáky v kruhu vybídne k představení zaměstnání. Učitel vede žáky k zamyšlení, co se jim na vybraném povolání líbí, co je láká. Nikoho nenutí.

Je vhodné navázat diskuzí o tom, že v zaměstnání trávíme hodně času a důležité je, aby se nám tam líbilo. Někdo může být spokojený jako řidič auta, někdo při práci s počítačem nebo prodejem ve vlastním obchodě. Také často lidé mění práci, nestanou se hned v dospělosti řidičem autobusu. Často lidé za svůj život vystřídají různá povolání. 

4. Povolání – Třídění pomůcek, nástrojů, přístrojů k určitým povoláním

Učitel na tabuli připevní magnetem obrázky (namaluje, popíše slovem) povolání a nástrojů, přístrojů či pomůcek, které se u těchto zaměstnání používají.

Učitel s žáky pracuje frontálně. Vyzývá jednotlivě žáky, aby přiřadili konkrétní pomůcku (nástroj, přístroj) k danému povolání. Žák vytvoří větu a správně spojí pomůcku a povolání. (Např. Učitelka používá mapu k vyučování.)

Obměna:

Žáci pracují ve skupinách s kartami obrázků a slov týkajících se povolání a pomůcek. Členové si rozdělí pomůcky, které přiřazují ke správnému povolání, tvoří věty ústně (případně zapisují na pracovní list).

Autor díla: Petra Pšeničková

Zdroj fotografie: STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo – cvičení na rozvoj slovní zásoby, s. 12, 13. Euromedia Group, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3. 

Použitá a doporučená literatura: 

  • BOROVÁ, B., SVOBODOVÁ, J.: Šimonovy pracovní listy 4  Rozvoj myšlení a řeči. Portál, Praha 1997. ISBN 80-7178-658-6.
  • HAVLÍČKOVÁ, J., EICHLEROVÁ, I.: Kouká Mína do komína – Logopedické říkanky. Portál, Praha 2013. ISBN 978-80-262-0471-8.
  • CHARVÁTOVÁ-KOPICOVÁ, V., BOHÁČOVÁ, Š.: Šimonovy pracovní listy 6 a 7  Logopedická cvičení I a II. Portál, Praha 2007. ISBN 978-80-7367-261-4, 80-7178-716-7.
  • PÁVKOVÁ, B.: Zlomíš si jazýček. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2513-7.
  • POKORNÁ, V.: Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha, Portál 2011. ISBN 978-80-7367-931-6.
  • STARÁ, E., STARÝ, M.: Žvanda a Melivo  cvičení na rozvoj slovní zásoby. Euromedia Group, Praha 2013. ISBN 978-80-242-3888-3.
  • SYNEK, F.: Říkáme si s dětmi. Praha: ArchArt, 2004. ISBN 80-86638-04-9.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám