Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek I
Odborný článek

Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek I

Anotace

První část dvoudílného seriálu nabízí hravé aktivity na rozvoj rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek ve slovech. Tato dovednost často činí potíže nejen žákům s diagnózou dysortografie, ale i žákům s oslabenou pozorností, oslabeným jazykovým citem či žákům z cizojazyčného prostředí. Materiál je tedy vhodný pro všechny žáky běžné třídy základní školy.

Chybovost v rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek je jedním z problémových jevů u žáků s diagnózou dysortografie. Obtíže v této oblasti však mívají i žáci s oslabenou pozorností, oslabeným jazykovým citem či žáci z cizojazyčného prostředí.

Materiál je vhodné využít pro všechny žáky v 2. třídě ZŠ, při obtížích doporučuji materiál využít i ve vyšších ročnících ZŠ.

Doporučuji dodržet posloupnost úkolů, dalšími díly navázat až po zvládnutí aktivity z předchozí části. Aktivity není vhodné vkládat do jedné vyučovací hodiny, ale naopak pravidelně s nimi obohacovat výuku ČJ.

Pro úspěšné zvládnutí rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek je třeba dodržet zásadu posloupnosti. Nejdříve pracujeme pouze se slabikami, jednoslabičnými slovy. Obtížnější slova zařazujeme až po zvládnutí předchozího. Učivo lze individualizovat. Pracovní listy jsou připraveny tak, aby obsahovaly různé typy slov pro všechny žáky.

Také je třeba omezit soutěživost a ponechat žákům dostatek času pro vyslovení každého slova a vyřešení úlohy svým vlastním tempem. 

1.

Žáci pracují s učitelem v kruhu v menší skupině. U tříd s větším počtem žáků lze pracovat s jednou polovinou třídy, druhá polovina vypracovává např. samostatnou práci.

Učitel předříkává dvojice slov (i nesmyslných), které se liší pouze délkou samohlásek. Např. „pís – pis“. Žák má rozpoznat, zda jsou slova stejná, či nejsou.

Každý žák má rozluštit jednu dvojici slov, tzn. neodpovídají všichni žáci najednou. Poté učitel předloží kartu s nadepsanou dvojicí slov jako kontrolu. (Příloha – Pracovní list ke cvičení 1)

Obměna: Obtížnější varianta představuje pojmenování rozdílů mezi slovy. Např. u dvojice slov „pís – pis“ je odpověď: „Pís je dlouhé a pis je krátké.“

Ukázka:

pís – pis

kol – kol

lam – lám

 

bič – bíč

 

kos – kos

 pés – pes

kosa – kosa

koza – kóza

vosa – vosa

 

letadlo – letadlo

bačkory – báčkory

televize – télevize

  

2.

Žáci pracují individuálně, ve dvojici či skupině. V případě individuální práce je dobré vyřešit jen část pracovního listu. Při práci ve skupině žáci rozstříhají přiložený Pracovní list ke cvičení 2  na jednotlivé karty. Karty si následně mezi sebe rozdělí. K práci využijeme prostor celé třídy. Žáci mohou pracovat u stolu, na zemi. Délku slabik daného slova graficky znázorní např. pomocí kostek nebo víček od PET lahví a brček. Dlouhou samohlásku/slabiku vyznačí dlouhým tvarem a krátkou samohlásku/slabiku krátkým tvarem.

Záměrně jsou nejdříve voleny pouze slabiky, poté slova jednoslabičná, dvouslabičná, tříslabičná, čtyřslabičná a pětislabičná. Podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků lze volit práci jen s částí pracovního listu.

Ukázka:

Autor díla: Petra Pšeničková

3.

Žáci pracují ve skupině. Rozstříhají Pracovní list ke cvičení 3 z přílohy na jednotlivé karty. Pracovní list je rozčleněn do tří širších sloupců od sebe oddělených silnou černou čarou. Žáci tedy nejdříve pracovní list rozstřihnou podél těchto silných černých čar. V jednotlivých sloupcích pak vždy slovu vlevo odpovídá grafický záznam délky slabik vpravo. Žáci se ve skupině rozdělí ještě na menší skupinky (např. dvojice nebo i jako jednotlivci), sloupec rozstříhají na jednotlivé karty.

Nyní již mohou začít pracovat, tedy spojovat slovo a jeho grafický zápis.

Záměrně jsou nejdříve voleny pouze slabiky, poté slova jednoslabičná, dvouslabičná, tříslabičná, čtyřslabičná a pětislabičná. Podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků lze volit práci jen s částí pracovního listu.

Ukázka:

 po              

 .

 bé

 /

 hy

 .

 

 su

 .

 do

 .

 bá

 /

 

 ši

 .

 hú

 /

 ve

 .

 

 kos

 .

 pes

 .

 pás

 /

 

 vůl

 /

 slon

 .

 hůl

 /

 

 sen

 .

 dám

 /

 len

 .

 

 snídá

 //

 dýchá

 //

 koště

 ..

 

4.

Žáci pracují se stírací tabulkou, případně s prázdnými kartami vyrobenými z papíru. Učitel diktuje slova, která žáci individuálně zapisují na tabulku či karty pouze graficky. Např. Učitel říká slovo parník. Žák zapisuje . /.

Platí pravidlo ze cvičení 2, kdy žák vyznačí dlouhou samohlásku/slabiku dlouhým předmětem (svislou čárou) a krátkou samohlásku/slabiku krátkých předmětem (tečkou). Volíme svislou čáru, protože délku nad samohláskou vyznačujeme taktéž tímto způsobem.

Učitel může využít zásobárnu slov z předchozích cvičení.

Literatura a použité zdroje

[1] – POKORNÁ, V. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. Praha : Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-931-6.
[2] – ZELINKOVÁ, O. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek - Cvičení pro dyslektiky I. Praha : Dys, 2010. ISBN 80-902065-1-4.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
22.46 kB
Dokument
Pracovní list ke cvičení 1
doc
32.23 kB
Dokument
Pracovní list ke cvičení 3
doc
23.44 kB
Dokument
Pracovní list ke cvičení 2

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petra Pšeničková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
13. 7. 2015
Zásobník aktivit k upevnění správného čtení krátkých a dlouhých slabik využijí učitelé 1.–3. tříd, ale také speciální pedagogové nebo rodiče. Aktivity jsou nenáročné a jsou doplněny pracovními listy.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Následující díl:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Spec. vzdělávací potřeby:

dysortografie, z odlišného sociokulturního prostředí, z cizojazyčného prostředí