Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Co ukázalo pokusné ověřování
Odborný článek

Co ukázalo pokusné ověřování

9. 4. 2015 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Zoja Franklová

Anotace

O tom, jaké zkušenosti vyplynuly z pokusného ověřování domácího vzdělávání na druhém stupni ZŠ, hovoříme s Mgr. Jitkou Altmanovou z NÚV, která se na něm podílela.

Jaké rodiny nejvíc využívají možnost domácího vzdělávání na druhém stupni?

V pokusném ověřování byly zařazeny například rodiny, které mají děti s nějakým zdravotním postižením nebo jiným problémem, ale nebylo jich příliš mnoho. K nim se řadí také rodiny, které využívají tuto možnost pro rekonvalescenci svého dítěte, třeba po nějaké těžké operaci. Další část představují rodiny, které chtějí samy řídit vzdělávání svých dětí. Také přibývá dětí, které byly takto vzdělávány na prvním stupni. Rodiče s tím mají dobrou zkušenost, a proto stojí o možnost pokračovat. Pak je tu také dost výrazná skupina dětí s nějakým talentem, např. uměleckým nebo sportovním. Mohou se zdokonalovat v oblasti, o niž mají zájem, trénovat, jezdit na soutěže a současně se vzdělávají. V pokusném ověřování byla např. zařazena dívka, která hrála závodně tenis a po část roku trénovala na Floridě. Nebo velmi nadaný chlapec, který cestoval po světě se svými rodiči – vědeckými pracovníky, mluvil plynně dvěma jazyky, psal eseje. Pro takové děti je možnost domácího vzdělávání velmi přínosná.

Kdyby bylo domácí vzdělávání na druhém stupni ZŠ uzákoněno, myslíte, že by počet dětí dále vzrostl?

To si nemyslím, jde o hodně závažné rozhodnutí, které ovlivní každodenní život, a to si mnohé rodiny z nejrůznějších důvodů nemohou dovolit. Neradi bychom také slevovali z nároků, které se kladou na rodiny zařazené v pokusném ověřování. Oproti prvnímu stupni ZŠ je mezi nimi také požadavek na vysokoškolské vzdělání rodičů či jiných vzdělavatelů (viz podmínky domácího vzdělávání níže).

Narazili jste na to, že by se institut domácího vzdělávání zneužíval?

Na to jsme nikdy nenarazili. Jen velmi výjimečně se stane, že by dítě při přezkušování neuspělo, naopak výkony těchto dětí jsou často až překvapivě nadstandardní. Je vidět, že jde opravdu o zvláštní skupinu dětí a jejich rodiny mají vzdělání vysoko na žebříčku hodnot.

Je nějaká oblast, která jim působí problémy?

Někdy hůř zvládají takové učivo, které vyžaduje neustálé opakování, jako jsou na prvním stupni např. vyjmenovaná slova. Proto by měla škola poskytovat metodické vedení, které vzdělavatele na takové věci upozorní. Ověřování také ukázalo, že by dítě nemělo navštívit školu jen jednou za půl roku kvůli přezkoušení. Když dítě přichází i s rodiči častěji na konzultaci, tak se včas zjistí, kde jsou nějaké problémy. Některé školy také dětem zadávají ty samé práce (např. slohové), jako dělají běžní žáci ve třídách, a je pak možné srovnávat výkony.

Jak školy postupují při přezkušování?

Některé školy přezkušují jenom z češtiny, matematiky a cizího jazyka a ostatní předměty se hodnotí na základě portfolií. V portfoliu jsou práce dítěte za daný půlrok, učitel si je prohlédne a položí dítěti pár otázek, je to takový pohovor. Jiné školy ale zkouší ze všech předmětů, a to je pro děti opravdu velmi náročné. Přezkušování je pak rozloženo do dvou nebo více dní, a když je škola vzdálená, tak musí dítě i s rodičem přespávat v hotelu, což se navíc prodraží. Ale rodiče si mohou vybrat školu, kam své dítě zapíšou, a ne vždycky směřují do té nejbližší. Vybírají podle ŠVP, podle kontaktů učitelů se žáky a právě podle systému přezkušování.

Nemělo by mít přezkušování jednotná pravidla?

Ale ani na ostatních školách neexistují jednotná pravidla pro zkoušení žáků.

Není nebezpečí, že portfolio vypracuje někdo jiný než žák?

Myslím, že zkušený učitel i z portfolia a rozhovoru se žákem nad odevzdaným úkolem rychle zjistí, jak dítě dotyčný předmět zvládlo a zda jde opravdu o jeho práci. Někdy je až překvapivé, jak vysokou mají elaboráty úroveň. Tyhle děti jsou hodně vedené k samostatnosti, jak při učení, tak při vytváření úkolů do portfolia.


Podmínky domácího vzdělávání ve školském zákonu

Individuální vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. O povolení rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.

Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud:

  • jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
  • „„jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména podmínky materiální a ochrany zdraví žáka, „„
  • osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, „„
  • jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák vzdělávat, „„
  • individuálně vzdělávaný žák složí za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva.

Financování individuálního vzdělávání

Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb podle § 27 odst. 3 a 6 školského zákona, speciálních učebnic a speciálních didaktických a kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 školského zákona a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.

Druhý stupeň základní školy

Pokusné ověřování individuálního (domácího) vzdělávání na druhém stupni ZŠ se řídí stejnými pravidly jako je tomu u prvního stupně základní školy. Oproti nim je zde ale požadováno, aby osoby, které budou žáka vzdělávat, získaly alespoň vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu. O výjimkách v odůvodněných případech rozhodne ředitel školy.


Článek vyšel v příloze časopisu VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 1/2015, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/vystupy/vzdelavani-1-2015.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Zoja Franklová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích: