Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Nástin metodiky situačně orientovaných slovních úloh v málotřídní škole
Odborný článek

Nástin metodiky situačně orientovaných slovních úloh v málotřídní škole

5. 2. 2008 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Mgr. et Mgr. Alena Rakoušová DiS.

Anotace

Málotřídní základní škola ve Vyskytné nad Jihlavou vede žáky k jedněm z nejvyšších kognitivních dimenzí – k tvořivé práci s texty, jež si sami žáci vytvářejí. Jedná se o vytváření textu slovních úloh ve vyučovacích hodinách českého jazyka a jeho využití (řešení) ve vyučovacích hodinách matematiky.

Česká škola hledá možnosti rozvoje klíčových oblastí u žáků ve všech oblastech vzdělávání. Žáci by měli umět řešit problémy, rozumět různým typům textů, třídit informace, systematizovat je a využívat jich v procesu školního učení a v mimoškolním prostředí.

Základní škola Vyskytná nad Jihlavou implementuje do vyučovacích hodin matematiky slovní úlohy, které jsou chápány jako součást jazykové a literární výchovy. Specifičnost tohoto přístupu tkví v tom, že žáci na základě vlastních zážitků tvoří literární text na určité téma. Tímto textem se rozumí slovní úloha, jejíž téma je zadáno učitelem v hodinách českého jazyka. Kognitivní náročnost tohoto postupu je dána tím, že žáci musí úlohu sami tvořit, tudíž nejde o pouhé pasivní řešení, které se často u žáků tohoto věku opírá o formální uvažování. K tomu, aby mohli žáci zadání úlohy vymyslet a písemně zaznamenat, musí učitelovu zadání dokonale porozumět.

A. Situačně orientované úlohy

Základem takových úloh je aktuální životní situace jednotlivých žáků, skupin žáků nebo celé školní třídy. Většinou jde o tematiku emocionálního nebo sociálního rázu. Proto hovoříme o tzv. situačně orientovaných slovních úlohách. Situačně orientované slovní úlohy chápeme jako ve školních podmínkách zadávané slovní úlohy narativního charakteru, jejichž obsahový parametr vychází ze školního i mimoškolního života dětí a které jsou zadávány jako součást projektového vyučování nebo jiného na životní praxi orientovaného výukového modelu, v němž se stávají úlohy referenčním rámcem učiva, přičemž toto učivo problematizují a dovolují řešení v heterogenní skupině žáků, pro které nabývají osobního subjektivního smyslu, čímž se zvyšuje motivační hodnota těchto úloh. Znamená to, že slovní úlohu, která je chápána jako situačně orientovaná v jedné třídě (například ve skupině žáků 3. – 5. ročníku), nelze chápat jako situačně orientovanou v jiné skupině žáků stejné věkové kategorie. Proto tyto úlohy tvořené žáky nelze využívat mechanicky k začleňování do běžného vyučování, ale je třeba promýšlet cíle, referenční rámce učiva a smysl konkrétního učiva.

B. Tematika situačně orientovaných slovních úloh

Problémy, které jsou ve třídách poměrně frekventované a v určitých obdobích aktuální, vycházejí ze specifik žáků mladšího školního věku, z podmínek rodinné výchovy a z podmínek školy či celé obce.

Tematikou situačních úloh mohou být nejrůznější prosociální projevy žáků, stejně tak jako sociálně patologické jevy, které je třeba ihned řešit, ve třídě o nich hovořit a navrhovat řešení.
Námětem úloh pak může být např.:

  • narození sourozence a vyrovnávání se s novou životní situací (péče o novorozence, hmotnost, délka, strava atd.);
  • příchod spolužáka jiné kultury nebo náboženského vyznání (geografické zakotvení – zeměpisná vzdálenost, historická data, ad.);
  • rekreační aktivity (dovolená, prázdniny);
  • ekologické myšlení (plýtvání vodou jako nešvar třídy);
  • vysoká úrazovost ve třídě nebo ve škole (jednoduché statistické metody, grafy);
  • stavba školního altánku jako prostředí pro venkovní vyučování (plánování, použití materiálu);
  • dopravní problémy (vzdálenost žáků z místa bydliště do školy, jízdné);
  • finanční (poškození cizích věcí a jejich finanční náhrada);
  • sociálně patologické jevy, např. kouření (náklady na léčení, investice za určité období…).

C. Práce s daty a ukázka žákovské práce

Základní škola ve Vyskytné se věnuje ekologické výchově a klade důraz na ekologické myšlení žáků. Nabízíme ukázku prací žáků, kteří řešili problém plýtvání vodou následkem úniku vody z kapajícího kohoutku a v souvislosti s tím problematiku spotřeby vody v domácnosti. Ukázka obsahuje náhled na práci žáka s daty – evidenci údajů. Na ekologické problematice si žáci osvojili skupenství vody, bod varu a bod mrazu vody, převody jednotek, objem vody a další. Evidenci údajů o spotřebě prováděli žáci do tabulky.

D. Metodika situačně orientovaných slovních úloh ve slohové a literární výchově

V rámci výuky situačních úloh dochází ke kombinacím mnoha technik, vyučovacích metod a forem výuky, a to jak společné, frontální práce, tak párové nebo skupinové. Postup se odvíjí od logiky organizace vyučovací jednotky, začíná motivací a končí hodnocením.

Společná práce třídy

  1. Motivace k tvorbě textu – dána situací ve třídě, tím, co žáci společně prožívají
  2. Dialog, diskuse – učitel vede frontálně rozhovor se žáky o tématu, kterému se budou při tvorbě úlohy věnovat
  3. Brainstorming – pojmy související s prožívanou situací třídy
  4. Sestavení myšlenkové mapy mysli
  5. Sestavení osnovy popisu děje reálné životní situace
  6. Stanovení problému, problémové situace. Určení neznámé. „Co chceme zjistit – na co se chceme zeptat?“
  7. Tvoření smysluplných otázek

Individuální práce žáků = komunikátorů na tvoření textu

  1. Autodiktát podle připravených pojmů, osnovy, problémů, otázek…
  2. Žákovská autokorektura
  3. Formální korektura učitele nebo spolužáků

Individuální práce žáků = recipientů s učebním textem slovní úlohy

  1. Zadání úlohy spolužákovi
  2. Předčítání (hlasité čtení autora úlohy nebo hlasité či tiché čtení příjemce, řešitele úlohy):
    • selekce – vyhledat kritéria pro posouzení toho, co již o problému víme
    • analýza – oddělení podstatných informací od nepodstatných
    • záznam informací důležitých k řešení
    • zvýraznění vztahů v textu úlohy
    • orientace – porozumění textu
    • parafráze – strukturace
    • klasifikace údajů
    • tvorba přehledu, vztahů
    • integrování – vytváření celkového náhledu nad konstrukcí vztahů, propojení informací
    • korekce
    • sumarizace

Individuální práce žáků na řešení slovní úlohy

  • Řešení slovní úlohy:
    • rozpoznání, uvědomění si problému
    • analýza problému
    • třídění údajů potřebných nebo nadbytečných pro řešení úlohy
    • konfrontace údajů se zkušeností
    • formulování hypotéz
    • hledání postupu řešení, přeformulování problému
    • vlastní řešení (vhled, reprezentace, kódování, strategie)
    • detekce chyby, kontrola průběhu řešení
    • verifikace předpokladů (Máme potřebné podmínky? Nepočítali jsme s údaji, které nejsou pro řešení podstatné?)
    • formulace závěrů – odpověď na otázku slovní úlohy
    • hodnocení a konfrontace s realitou – je zjištění reálné?
  • Vzájemné hodnocení práce žáků; konfrontace různých řešení; detekce chyb a neporozumění
  • Hodnocení žáků učitelem (Ve kterých místech/fázích řešení kolabovalo? Proč? Chybělo stanovení podmínek?
    Které údaje bylo třeba vyřadit jako nepodstatné? Která data bylo třeba modifikovat?).
  • Případné přeformulování zadání úlohy, sebekontrola a kontrola celého textu

VARIANTA 1

Ukázka práce mladších žáků se situačně orientovanou slovní úlohou

Je možné připravit několik vyučovacích hodin s integrací několika vyučovacích předmětů. Zásadní je stanovení cíle vyučovací jednotky, časové náročnosti a využití pomůcek.

Učitel např. uvede vyučovací hodinu situací, která ve třídě vznikla – plýtvání vodou následkem nedůsledného uzavírání vodovodního kohoutku nad umyvadlem ve třídě.

Žáci provádějí pokus – nechají odkapávat vodu z kohoutku do nádoby v umyvadle. Provádějí odhady, měření objemu za určitou časovou jednotku a převádějí jednotky objemu.

Na základě vyhodnocení dat ve vyučovacích hodinách přírodovědy se zamýšlejí nad důsledky takto zbytečně uniklé vody kapáním kohoutku a ve vyučovací hodině českého jazyka vytvářejí texty slovních úloh. Nejprve si ujasní dílčí obtíže zodpovězením návodných otázek, které klade vyučující.

Otázky:

Které údaje jste zaznamenali?
S jak dlouhým časovým obdobím jsme počítali v pokusu?
Budou údaje v tabulce z tohoto týdne podobné i v příštím týdnu? Zdůvodni. Za jakých okolností a podmínek?
O kolik litrů (mililitrů) byl odhad nižší než skutečnost?
O kolik litrů (mililitrů) byl odhad vyšší než skutečnost?
Jak dále využijeme odkapanou vodu?

Práce se závislostmi a vztahy

Žáci nesmí zapomenout na dobu, po kterou probíhal jejich pokus, aby si uvědomili vzájemnou závislost proměnných.

Další postup

Žáci pracují s údaji z hlediska času. Sestaví postupu dalších činností. Na co budeme klást důraz při tvoření slovní úlohy? Žáci zvažují podmínky situace.

Příprava otázek

Pracují ve skupině nebo ve dvojici a vzájemně seznámí s otázkami jeden druhého, konfrontují srozumitelnost otázek.

Práce s textem, sestavení osnovy

Sestavení osnovy vyprávění podle obecné struktury, které má být obsahem líčení situace
a využití údajů:

  1. popis situace, která je námětem úlohy
  2. potřebné nebo nadbytečné údaje pro řešení úlohy
  3. vztahy mezi údaji
  4. podmínky úlohy
  5. doplňující otázka

Příklad složené situační úlohy

Z kapajícího kohoutku v naší třídě unikly čtyři litry vody během jednoho dne. Kolik litrů by uniklo za dva dny? Kolik litrů by uniklo za jeden týden, kolik za jeden měsíc? Kolik litrů by to bylo za jeden rok? Kolik hektolitrů by to bylo za jeden rok? Údaje eviduj do tabulky.

Komentář

  1. Smysluplnost
    Předem žákům vysvětlíme, že smyslem úlohy je spekulativně vyjádřit, jak velký objem vody by znamenala ztráta vody z kapajícího kohoutku za delší dobu (např.
    1 rok). Tím s žáky dojdeme k závěru o významu šetření s vodou, žáci dojdou k poznání, že i malá kapka pitné vody je významná.
  2. Formální náležitosti
    V úloze je správné popsáno: „čtyři litry vody“, „za dva dny“, „jeden týden“, „jeden měsíc“. Vedeme žáky, aby respektovali jeden kompaktní styl, tj. pokud píší číslovky, neměly by do textu vkládat číslice a naopak. Ve slovní úloze je možné využívat číslovek, protože často dochází k tomu, že pokud má řešitel před sebou úlohu s číslovkami, kde hodnota není vyjádřena číslicí, neví si s matematizací úlohy rady. Někdy dochází k tomu, že jsou v textu číslice i číslovky, které jsou nadbytečné a na řešení nemají vliv, a žák počítá s těmito nadbytečnými údaji, protože jsou vyjádřeny právě číslicí. Údaje napsané číslovkou nerespektuje. Z tohoto důvodu je u některých žáků potřeba napsat zápis. Není však vhodné žáky do zápisu nutit, protože někteří dovedou úlohu vyřešit i bez zápisu. Pokud je práce na úlohách diferencovaná, je tím opisování vyloučeno.
  3. Diferenciace
    Někteří žáci promyslí nejprve jednoduché slovní úlohy, tj. úlohy, k jejichž řešení je třeba pouze jednoho výpočtu, a posléze spojí otázky do jedné smysluplné úlohy. Někteří žáci tvoří složené slovní úlohy rovnou.
  4. Modifikace údajů
    V rámci možností je možné zahrnout do úlohy i převody jednotek.
  5. Podmínky
    Zadání podmínek slovní úlohy je nesmírně důležité. Musí být uveden počet dnů, týdnů, let atd. Zde nejsou přesné podmínky dány a řešitel v podstatě neví, za jakých podmínek by byl výpočet správný, počítá-li s hodnotami za delší časový úsek. Neví totiž, zda by z kohoutku unikla voda o objemu právě 4 litry za každý den v roce, zda je rok přestupný, nepřestupný apod. To znamená, že někteří žáci mohou zadání problematizovat a namítat, že není pravděpodobné, že každý den by nakapaly právě 4 litry vody, někdy je to méně, někdy více. Pokud údaje v úloze chybí, žáci si ve dvojici kladou doplňkové otázky a co nejvíce vyjasní zadání slovní úlohy, aby mohli úlohu zadat celé třídě. Ta dá zpětnou vazbu o dalších případných nepřesnostech či chybách.

Tato úloha pochází ze školního prostředí. Smyslem integrace (v tomto případě matematika, environmentální výchova, přírodověda, český jazyk) není pouze integrace předmětová, ale také integrace ve škole nabytých poznatků (např. plýtvat vodou se nemá) s životní praxí (aplikace poznatků mimo školu). Proto je vhodné žákům zadat domácí úkol, jehož výsledkem bude sběr a evidence dat a jejich výchovné využití ve škole. Získané údaje mohou být námětem pro zamyšlení a tvorbu dalších, složitějších slovních úloh.

Ve variantě 2 je popsána jednoduchá slovní úloha pro starší žáky 1. stupně.

VARIANTA 2

V tabulce nesmí chybět údaj o tom, za jaký časový úsek byly hodnoty měřeny (spotřeba vody za 1 den, za 1 týden, za 1 měsíc...) a kolika osob se spotřeba vody v domácnosti týká.

Ukázka práce starších žáků se situačně orientovanou slovní úlohou (aplikace na domácí prostředí)

Na obrázku (viz výše) se nachází evidence žákovského sledování denní spotřeby vody v domácnosti. Na základě práce s těmito daty je nutné klást otázky na souvislosti mezi naměřenými hodnotami a lze utvářet slovní úlohy s využitím údajů v tabulce.

Vyučující může uvést hodinu kontrolou domácích úkolů (žáci si měli donést tabulky se záznamem denní spotřeby vody). Domácí úkol a další aktivity na něj navazující byly motivovány plýtváním vody ve třídě. Zde byla situace přenesena do školního prostředí.

Otázky:

Které údaje žáci zaznamenali?(kapající kohoutek, zalévání rostlin, voda na vaření, voda na umývání nádobí, voda na mytí rukou, voda do pračky, voda na sprchování, na koupel ve vaně, na splachování toalety, voda na mytí auta). Žáci vyhledávají údaje ve svých tabulkách a zapisují na tabuli.
Co můžeme z údajů zjistit?
Kolik členů má tvoje rodina?
Z jakého časového období pocházejí údaje v tabulce?
Budou údaje v tabulce z tohoto týdne podobné i v příštím týdnu? Zdůvodni.
Ve kterých položkách spotřebuje vaše rodina nejvíce vody?
Ve kterých položkách spotřebuje vaše rodina nejméně vody?
Má tvoje rodina vyšší, nebo nižší spotřebu vody než rodina tvého souseda v lavici? Proč? Na čem závisí spotřeba v rodině?‘
Ve kterých položkách byl odhad co nejpřesnější?
O kolik litrů byl odhad nižší než skutečnost?
O kolik litrů byl odhad vyšší než skutečnost?

Práce se závislostmi a vztahy

Žáci berou v úvahu počet členů rodiny, jejich věk, vybavení domácnosti, nároky a návyky na osobní hygienu, bydlení v rodinném domku nebo v sídlištní výstavbě, délku časového období, kterého se údaje týkají, frekvence činností vyžadující spotřebu vody.

Další postup

Žáci si vyberou určitý problémový okruh, tj. pracují s údaji z hlediska času. Sestaví postupu dalších činností. Na co budeme klást důraz při tvoření slovní úlohy? Žáci zvažují podmínky situace.

Příprava otázek žáků

Žáci ve skupině připraví otázky vycházející z problému vycházejícím z myšlenkové mapy. Vzájemně seznámí s otázkami jeden druhého a konfrontují srozumitelnost otázek.

Práce s textem, sestavení osnovy

Sestavení osnovy vyprávění podle obecné struktury, které má být obsahem líčení situace a využití údajů z tabulky domácího úkolu:

  1. popis situace, která je námětem úlohy
  2. potřebné nebo nadbytečné údaje pro řešení úlohy
  3. vztahy mezi údaji
  4. podmínky úlohy
  5. závěr: doplňující otázka

Příklad jednoduché situační úlohy

Maminka zapnula pračku. Do pračky se napustila voda o objemu patnáct litrů v jednom cyklu praní. To znamená, že během 1 cyklu se voda do pračky napustila právě jednou bez máchání prádla. K tomu, aby se prádlo řádně vymáchalo, by se musela pračka napustit vodou ještě nejméně třikrát. Kolik litrů vody by pračka nejméně spotřebovala, kdyby byla spotřeba vody na každé máchání právě 15 l vody?

Komentář

  1. Smysluplnost
    Aktivita navazuje na domácí práci žáků, na evidenci získaných údajů z domácího prostředí. Smyslem je aplikovat poznatky získané ve škole na vypracování domácího úkolu (evidence údajů do tabulky, odhady a měření objemu).
  2. Formální náležitosti
    Žáci často používají formulace typu „objem vody měřil“, „voda byla…“ Vedeme je k tomu, že pokud nejde o činnostem měření, nepoužíváme spojení měřit, vážit atp. Nejprve je třeba, aby si žáci vzájemně vysvětlili, co znamená „cyklus praní“.
  3. Diferenciace
    Je třeba dbát na to, aby úlohy nebyly pro starší žáky příliš náročné a pro mladší řešitele prvního stupně příliš primitivní. Jednoduché úlohy pro čtvrťáky nebo páťáky sice vyžadují pouze jeden výpočet, ale po stránce jazykové, ohledně délky textu, bývají náročnější. Naopak složené úlohy vyžadují více výpočtů, ale po stránce instrumentální (tj. délka textu, složitost formulací) musí být náročnost vyvážená.
  4. Modifikace údajů
    V zadání je možné převést objem na menší jednotky. V otázce je možné netázat se na litry, nýbrž například na mililitry, a tím úlohu zproblematizovat a vést k přesné četbě s porozuměním a odpovědnému přístupu k řešení; v odpovědi musí žáci uvést takové jednotky, které byly zadány v otázce.
  5. Podmínky
    Slovní obraty „právě jednou bez…“, „ještě nejméně třikrát“, „právě 15 l vody“ neumožňují vágnost odpovědi nebo diskutabilní výpočet. „Právě jednou“ vylučuje více řešení, což by umožňovalo spojení „alespoň“, nepřesnost by umožnila částice „asi“, „možná“, „třeba“, které se v písemném projevu žáků mladšího školního věku běžně vyskytují. Tyto formulace neodmítáme, ale je vhodné, když učitel sám používá výrazy s co nejvyšší mírou přesnosti. „Nejméně třikrát“ a přesná formulace v otázce „nejméně spotřebovala“ vedou k přesné odpovědi, která vylučuje více řešení.
  6. Další varianty
    Je možné zadat žákům stejnou úlohu bez těchto zpřesňujících výrazů. Každá úloha se bude řešit jinak, některá by byla neřešitelné, některá by měla nekonečně mnoho řešení, odpovědí.
    Dále žáci využívají nejrůznější kombinace v rámci programů praček. Úlohy by mohly být obměněny podle fází a cyklů praní (praní s předpírkou, máchání, škrobení, včetně odstřeďování). Žáci opět čerpají individuálně data z mimoškolního prostředí. Mohou provádět porovnávání spotřeby vody v pračkách jednotlivých značek, ekonomický režim praní a přepírání s více cykly.
    Složitou slovní úlohu je možné vytvořit vnesením do problematiky prvku času. Číslo pak v úloze vystupuje v různých podobách – jako kvantita i jako identifikátor. Potom žáci počítají nejen spotřebu vody, ale i délku trvání praní pračky. Jak dlouho bude pračka prát s předpírkou? V kolik hodin maminka zapnula pračku, když pračka prala v ekonomickém režimu a automaticky se vypnula v 15:10? Následně žák porovnává výsledky jednotlivých úloh: Který z programů pere nejkratší dobu? Jak dlouhou dobu by byla zapnutá pračka, kdyby maminka chtěla prát třikrát týdně a v pondělí prala 10 minut, ve středu tolik minut, kolik trvá praní v úsporném programu, a v pátek by použila program pro škrobení?…

Práce žáků malotřídních škol skýtá nepřeberné množství kombinací forem a metod výuky.

E. Výhody situačně orientovaných slovních úloh

Výhody úlohy spočívají v jejich účinnosti, takže úlohy vedou žáka k:

  • utváření a rozvíjení všech klíčových kompetencí;
  • návyku sebekontroly;
  • funkčnímu psaní, k uvědomění si významu čitelného písma jako základu pro čtení vlastního textu;
  • rozvíjení funkční matematické a čtenářské gramotnosti;
  • stimulaci kognitivních dimenzí myšlení díky operačnímu parametru;
  • k intenzivní práci s textem;
  • zefektivnění nácviku učebních strategií;
  • umožňují učiteli horizontální integraci díky operačnímu parametru se všemi pozitivními důsledky;
  • vysoké motivační hodnotě vyučování díky stimulačnímu parametru;
  • podporují vertikální integraci se všemi pozitivními důsledky (grafické vyjadřování, slohovou tvořivost…);
  • podporují spolupráci mezi žáky v heterogenní skupině.
F. Klíčové kompetence rozvíjené prostřednictvím situačně orientovaných slovních úloh

Kompetence komunikativní

  • ve slovní úloze žák vyjadřuje své myšlenky v logickém sledu (úloha obsahuje výstižné formulace tak, aby mohl spolužák úlohu vyřešit);
  • k řešení slovní úlohy je třeba porozumění textu a záznamu údajů.
Kompetence občanská
  • svým situačním zaměřením slovní úlohy vedou u žáka k porozumění principům, na nichž spočívají zákony a společenské normy, uvědomění si práv a povinností ve škole i mimo ni;
  • svým situačním zaměřením slovní úlohy vedou k pochopení základních ekologických souvislostí a k požadavku na kvalitní životní prostředí.
Kompetence k řešení problémů
  • slovní úloha předpokládá vnímavost k problémovým situacím ve škole i mimo školu, rozpoznání a pochopení problémů, žák přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách;
  • promýšlí a plánuje způsob řešení úlohy a využívá vlastního úsudku a zkušeností jak při tvoření, tak při řešení úlohy;
  • při řešení úloh využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení a nenechá se odradit počátečním nezdarem;
  • nad odpovědí slovní úlohy se žáci zamýšlejí a ověřují správnost řešení problémů konfrontací s reálnou praxí;
  • nad výsledkem odpovědi svých řešení a řešení spolužáků se kriticky zamýšlí, uvědomují si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky.
Kompetence sociální a personální
  • na řešení spolupracují žáci s ostatními spolužáky, čímž získávají zpětnou vazbu o sdělení ve slovní úloze;
  • v případě potřeby poskytne žák pomoc s řešením slovní úlohy nebo může o pomoc požádat staršího nebo v procesu řešení zkušenějšího žáka;
  • při řešení slovních úloh žáci čerpají z toho, co si spolužáci myslí a říkají.
Kompetence k učení
  • žák třídí informace získané z obsahu slovní úlohy a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá při dalším učení, tvořivých činnostech ve škole a v praktickém životě;
  • při tvorbě a řešení slovní úlohy žák operuje s termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexní pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy;
  • získané výsledky žák kriticky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro použití do budoucnosti;
  • žák poznává smysl a cíl školních slovních úloh, eliminuje strach ze slovních úloh a postupně získává pozitivní vztah ke slovním úlohám, k matematice jako školnímu předmětu i k učení a vzdělávání samotnému, žák posuzuje vlastní pokrok ve tvoření a řešení slovních úloh a určuje překážky, které brání správnému řešení úloh, plánuje vlastní zdokonalování v učení.
Kompetence pracovní
  • žák využívá znalosti a zkušenosti získané ve vícero vzdělávacích oblastech;
  • pracuje podle zadání.

G. Úskalí a rizika situačně orientovaných slovních úloh

  • díky orientovanosti na situaci kladou vysoké nároky na pedagogickou erudici učitele, především na jeho schopnost improvizace, dovednost pedagogicky diagnostikovat žáky.

Závěr

Situačně orientované slovní úlohy jsou jenom jedním z mnoha typů slovních úloh. Většina z nich má svá úskalí a své silné stránky. Efektivita jejich využití ve vyučovací hodině tkví v jejich kombinaci.

Použitá literatura:
Hejný, M. - Kuřina, F.: Dítě, škola, matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha: Portál, 2001, ISBN 80-7178-581-4.
Kolláriková, Z. - Pupala, B.: Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001, ISBN 80-7178-585-7.
Novotná, J.: Analýza řešení slovních úloh. Praha: UK, 2000, ISBN 80-7290-011-0.
Rakoušová, A.: Slovní úlohy jako most k tematickému vyučování nejen v matematice. I. část. Slovní úlohy s ekologickou tematikou. In: Učitelské listy, 2002, roč. 10, č. 1, s. 16 - 18, ISSN 1210-6313.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Mgr. et Mgr. Alena Rakoušová DiS.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Článek pro obor:

Český jazyk a literatura 1. stupeň