Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vyjmenovaná slova po P a S
Odborný článek

Vyjmenovaná slova po P a S

Anotace

Příspěvek nabízí různé aktivity (přikládání karet, luštění rébusů, zraková paměť) na procvičení vyjmenovaných slov po P a S. Materiál je vhodný nejen pro frontální výuku v běžné třídě, ale i pro práci s žáky se specifickými poruchami učení – dyslexie a dysortografie.

Materiál nabízí různé aktivity pro procvičení vyjmenovaných slov po P a S. Cílem je využití jiných technik než jen doplňování měkkého či tvrdého i/y do cvičení. Žáci manipulují s kartami, luští rébusy, doplňují správné i/y se zrakovou oporou o tabulku vyjmenovaných slov apod.

Každý žák může pracovat se svým materiálem, některé úkoly jsou vhodné pro práci ve dvojici nebo pro skupinovou práci.

V běžné základní škole je doporučeno materiál využít ve 3. ročníku. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysortografie), je tento materiál možné používat ve 3. (4.) ročníku.

Vyjmenovaná slova po P

1. Žáci  čtou hlasitým čtením text z pracovního listu, např. metodou, kdy každý žák čte jednu větu.

Text mohou číst (méně hlasitým čtením) také dvojice žáků a střídat se po větě, nebo individuálním tichým čtením.

Obměna: Učitel text přepíše na tabuli, zobrazí na plátně či interaktivní tabuli, nebo vytiskne a připevní na tabuli. Poté žáci procvičují hlasité čtení na delší vzdálenost.

O Pavlovi

Pavel je pyšný na svoje známky ve škole. Dnes však jde polní cestou ze školy domů a zpytuje svědomí. Py za špatnou známku. Nenaučil se o netorovi a  slepýši. Je z toho celý rozčeře, ohrnuje pysk, baret mu leží na hlavě jako pytel. Navíc na polní cestě klopýtl, spadl nosem rovnou do ru a zjistil, že má žlunos od pylu. Sedl si a uviděl, jak se v dálce něco zatřpytilo. Bylo to kování na postroji koníč, kteří si vesele klapali kopyty po silnici. Pavel si udomil krásu přírody kolem sebe a zařil se nad svou hloupos. O netorovi a sleši  si toho zjisspoustu!

2. Žáci vyhledávají a podtrhávají v textu vyjmenovaná a příbuzná slova po P.

V případě nejistoty mohou žáci průběžně nahlížet do tabulky s přehledem vyjmenovaných slov po P.

Úkol žáci plní individuálně do pracovního listu, ve dvojici, či skupině do pracovního listu. Možný je též frontální přístup s využítím pracovních listů  nebo přepsaného / zobrazeníého textu na tabuli.

O Pavlovi

Pavel je pyšný na svoje známky ve škole. Dnes však jde polní cestou ze školy domů a zpytuje svědomí. Pyká za špatnou známku. Nenaučil se o netopýrovi a  slepýši. Je z toho celý rozčepýřený, ohrnuje pysk, baret mu leží na hlavě jako pytel. Navíc na polní cestě klopýtl, spadl nosem rovnou do pýru a zjistil, že má žlutý nos od pylu. Sedl si a uviděl, jak se v dálce něco zatřpytilo. Bylo to kování na postroji koníčků, kteří si vesele klapali kopyty po silnici. Pavel si uvědomil krásu přírody kolem sebe a zapýřil se nad svou hloupostí. O netopýrovi a slepýši  si toho zjistí spoustu!

3. Rébus – žáci luští schovaná slova.

Úkol žáci plní individuálně do pracovního listu, ve dvojici, či skupině do pracovního listu. Možný je též frontální přístup s využítím pracovních listů  nebo předepsaného / zobrazeného textu na tabuli.

tu je zpy

ný pý roz če ře

třpy lo ti

ko to py

4. Žáci pracují ve skupině či dvojici, kdy na velký arch papíru (balicí papír) zakreslují všechny podrobnosti, které si z příběhu O Pavlovi zapamatovali. Poté příběh O Pavlovi pomocí této obrázkové osnovy převypráví dalším skupinám (ostatním spolužákům).

Obměna: Možné využít i jako samostatnou práci v pracovním listu nebo jako domácí úkol. 

Řešení

Cvičení 2

O Pavlovi

Pavel je pyšný na svoje známky ve škole. Dnes však jde polní cestou ze školy  domů a zpytuje svědomí. Pyká za špatnou známku. Nenaučil se o netopýrovislepýši. Je z toho celý rozčepýřený, ohrnuje pysk, baret mu leží na hlavě jako pytel. Navíc na polní cestě klopýtl, spadl nosem rovnou do pýru a zjistil, že má  žlutý nos od pylu. Sedl si a uviděl, jak se v dálce něco zatřpytilo. Bylo to kování  na postroji koníčků, kteří si vesele klapali kopyty po silnici. Pavel si uvědomil  krásu přírody kolem sebe a zapýřil se nad svou hloupostí. O netopýrovi a slepýši si toho zjistí spoustu!

Cvičení 3

roz pý če ný ře: rozčepýřený

tu je zpy: zpytuje

třpy lo ti: třpytilo

ko to py: kopyto

Vyjmenovaná slova po S

1. Učitel má k dispozici v příloze tabulku přídavných a podstatných jmen k procvičení pravopisu i/y po S.

Všechny karty rozstříhá a rozdělí do dvou balíčků (nebo tak učiní žáci) – balíček přídavných jmen a balíček podstatných jmen. Poté se žáci rozdělí do skupin (dvojic), kdy každá skupina (dvojice) obdrží balíček podstatných i přídavných jmen. Z nich tvoří smysluplné dvojice.

Kontrolu udělá učitel nebo každá skupině/dvojice samostně s pomocí archu A4 s touto tabulkou nerozstříhanou z přílohy.         

Autor díla: Petra Pšeničková

 
2. V následujícím cvičení si žáci procvičí pravopis právě skládaných slov.

Žáci pracují skupinově, ve dvojici či individuálně. Do pracovního listu doplńují správné i/y.

Pozn. V případě nejistoty mohou využít všichni (nebo jen někteří žáci) tabulku s přehledem vyjmenovaných slov po S.

nedosl_chavá

babička

s_slí

nora

s_pání

ptáčkům

s_řit

sudy

s_rové

maso

s_chravé

počasí

us_nat

v posteli

nenas_tný

jedlík

s_vá

holubička

s_kora

modřinka

s_kot

zmije

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
19.53 kB
Dokument
Doplňování i/y po S
doc
19.53 kB
Dokument
Dvojice slov (S) k rozstříhání
doc
27.34 kB
Dokument
O Pavlovi - pracovní list - zadání
doc
20.51 kB
Dokument
O Pavlovi - text - řešení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Petra Pšeničková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
5. 3. 2015
Článek nabízí několik aktivit k procvičení vyjmenovaných slov. Přináší zajímavé nápady, jak pracovat s jedním textem z různých úhlů, jak podobný text upravit pro žáky různých úrovní znalostí a individuálních možností.

Hodnocení od uživatelů

Alžběta Peutelschmiedová
7. 3. 2015, 10:25
Upřímně lituji děti, které se na 1.stupni ZŠ musejí zabývat výše uvedeným textem. Silně mi připomíná jeden článek z čítanky 50.let, údajně z pera Klementa Gottwalda (Do školy jsem chodil velmi rád....). Jako recesi by ten text mohli vzít ti starší. Tu vyučovací hodinu bych chtěla vidět! Je úsměvné číst věty " ...jde polní cestou ze školy domů....uvědomil si krásu přírody kolem sebe...".  Závažnější je další fakt. Doporučuji vyhledat si výsledky výzkumů prof.Macurové. Zpracovala úroveň porozumění českým slovům u studentů gymnázií. I ti by si horko těžko poradili s výrazy " zpytuje...pyká...rozčepýřený...pysk...klopýtl...do pýru...v postroji...zapýřil se". Doporučit takový text pro práci s dětmi s diagnostikovanou dyslexií nebi dysgrafií je už úplně mimo jakékoli nejen odborné pedagogické pojetí.
Proč u takového textu - a pojetí výuky - vůbec plýtvat metodickými pokyny? Jsme na tom ve školách opravdu tak špatně?
Něco kladného na závěr: Vícekrát jsem doporučila pozornosti nejen učitelů Veselé diktáty Jiřího Dědečka (Albatros, 2002). Vzít z nich nějakou tu větu (včetně doplňujícího komentáře) - to je opravdu "jiná káva".
Petra Pšeničková
27. 4. 2015, 16:00
Paní Peutelschmiedová, z vašeho komentáře mi plyne poučení vyhledávat zajímavější texty, pravdou je, že jsem četla již zajímavější příběhy.
Co se týče výrazů: zpytuje, pyká, rozčepýřený, do pýru apod. - to mě váš názor překvapuje. Protože bohužel tato vyjmenovaná slova a jím příbuzná jsou v osnovách 3. třídy i vyšších ročníků. Naopak žáci s diagnozou dysortografie mají s jejich používáním obvykle největší potíže. A není divu, je to skutečně obtížné leckdy i pro dospělého. Neměla by pak otázka znít spíše tak: "Je nutné, aby si žáci učili zpaměti vyjmenovaná slova,o kterých leckdy ani dospělý neví, co znamejí? A pak stejně pohořeli na tom, že nepoznají slovo příbuzné?" Jde o to, žákům toto nelehké učivo nabídnout jinou formou. Bohužel z nezáživného nebo dokonce nepotřebného leckdy zábavné neuděláte ani při dobré vůli.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Spec. vzdělávací potřeby:

dyslexie, dysortografie