Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Problematika geologického vzdělávání na základních školách a gymnáziích
Odborný článek

Problematika geologického vzdělávání na základních školách a gymnáziích

3. 2. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Jakub Holec

Anotace

Článek cílí na zhodnocení faktorů, které jsou zásadní vzhledem k současnému pojetí a kvalitě geologického vzdělávání žáků v prostředí českých základních škol a gymnázií. Geologie je v současném pojetí přírodovědného vzdělávání na našich školách často velmi podceňovaným oborem. Článek tedy poukazuje na skutečnosti, které jsou z hlediska pojetí výuky o neživé přírodě zásadní a které mohou pomoci ke zkvalitnění výuky geologie - i přes její malou hodinovou dotaci. Jedná se o úvodní teoreticky pojatý text, po něm bude následovat seriálem metodických článků obsahujících konkrétní aktivity zaměřené na výuku geologie.

Výuka geologie je ve většině škol podceňována a to i přesto, že obsah geologického studia nás obklopuje doslova na každém kroku. V Rámcovém vzdělávacím programu (dále RVP) je učivo o neživé přírodě integrovanou součástí přírodopisu. V případě RVP pro gymnázia je geologie vyčleněna jako samostatný obor, což je v rámci Evropy poměrně vzácný jev, nicméně v praxi je učivo neživé přírody většinou integrováno do biologie, geografie a environmentální výchovy. Tato situace je však typická pro školní dokumenty téměř všech evropských zemí (Fermeli et al, 2011).

Cílem tohoto textu je upozornit na zásadní skutečnosti, které mohou vést ke zlepšení situace v geologickém vzdělávání na českých školách. Článek je vlastně úvodním textem, po kterém budou následovat konkrétní aktivity zaměřené na motivující a podnětné geologické vzdělávání.

V čem tedy můžeme vidět příčiny současného poněkud nelichotivého stavu výuky geologie na českých školách? Mezi hlavní příčiny patří zajisté přílišná abstraktnost učiva, ve kterém se klade pouze velmi nepatrný důraz na využitelnost získaných znalostí v praxi, což často platí i v případě ostatních přírodních věd. Žáci tedy často vnímají geologii jako nudný předmět, který nemá pro jejich další život žádný význam a nevidí tedy důvod, proč se o geologická poznání dále zajímat. Mnohé geologické učivo, např. minerály, horniny, tektonické poruchy apod., navíc vyžaduje znalost a zapamatování poměrně velkého množství pojmů, což předpokládá jistou motivaci k učení (García, 2011). Mnozí z nás si ještě teď vybaví učiteli biologie dosti přeceňované učivo o krystalografických soustavách a prvcích souměrnosti ideálních krystalických modelů. Velký čas se ve výuce geologie zpravidla věnuje také minerálům, které jsou sice pro žáky zajímavé, nicméně jen v případě, že má škola vlastní mineralogickou sbírku a geologicky osvíceného pedagoga. Ve školní praxi však často školy sbírku nerostů nevlastní. Učitelé se pak mnohdy snaží prezentovat učivo uvedené v učebnicích alespoň pomocí dataprojektoru, nicméně bez toho, aby si žáci mohli minerály sami osahat, je výsledný vzdělávací efekt spíše negativní.

Na většině škol se často podceňuje možný přínos terénních vycházek, které jsou pro geologii naprosto zásadní, protože propojují teoretické znalosti s praxí - a to v prostředí, které žákům přináší podstatně více podnětů, než může poskytnout sebelepší školní učebna (Michovská, 2008). To samé platí i v případě laboratorních cvičení, která jsou z hlediska zvýšené organizační náročnosti na realizaci spíše vzácným úkazem nežli pravidlem.

Lze říci, že výuka geologie často postrádá to nejzásadnější - žáky motivovat. Motivaci žáků lze zvýšit vhodně koncipovanou badatelsky orientovanou aktivitou, která může být součástí komplexního přírodovědně zaměřeného projektu. Nachází se v blízkém okolí školy malý opuštěný lom či zajímavý skalní výchoz? Můžeme u nás ve městě zkoumat kámen použitý v různých stavbách, sochách a pomnících? Pokud ano, tak se můžeme začít zabývat například následujícími otázkami:

  • Jaký je původ a přibližné stáří místních hornin?
  • Jaké jsou charakteristické znaky pro danou horninu?
  • Jak, kdy a kým se daná hornina těžila?
  • Jsou v okolí ještě jiné lokality, kde se daný kámen těžil, případně ještě těží?
  • Kde daná hornina našla v obci či městě své použití?

Neživá příroda poskytuje nespočet podnětů pro kreativní výuku. Obsah geologického poznání může být zajisté pro žáky velmi zajímavý - tedy pokud je zprostředkován způsobem, který vzbudí zájem a motivaci k učení. Koneckonců kdo z nás někdy nebyl fascinován pohledem na vysoké horské štíty a hluboce zaříznutá horská údolí, věže pískovcových skalních měst či třeba tajemné bludné balvany?

Literatura a použité zdroje

[1] – Geoschools: Innovative Teaching of Geosciences in Secondary Schools and Raising Awereness on Geoheritage in the Society. 2011. [cit. 2014-1-6]. Dostupný z WWW: [http://www.naturtejo.com/ficheiros/conteudos/files/fic2.pdf].
[2] – GARCÍA, Amelia Calonge. 2011. [cit. 2014-1-8]. Dostupný z WWW: [http://geoschools.geol.uoa.gr/pdfs/FinalRemarksTextbooks_Analysis_EN.pdf].
[3] – MICHOVSKÁ, Linda. Výuka geologie na základních a středních školách v České republice – průzkum názorů odborné a laické veřejnosti.. 2008. [cit. 2014-1-8]. Dostupný z WWW: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/106014/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Přírodopis