Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Sebepoznání a sebepojetí
Odborný článek

Sebepoznání a sebepojetí

3. 1. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Blanka Havelková

Anotace

Vytváření osobního erbu je velmi důležitá aktivita, při které se žáci dozvídají nejen něco o sobě, ale i ostatních ve třídě – navzájem se poznávají, komunikují, respektují se.


Jak se vidím já

Vytváření žákova obrazu o sobě samém je postupný proces. Vedeme při něm žáky k tomu, aby si uvědomovali, co o sobě vědí a co o sobě nevědí.
Téma sebepoznání zasahuje do mnoha dalších tematických okruhů a žák by si měl zejména na základě reflexe po jakékoliv aktivitě uvědomovat, jaký se vidí sám a jak ho vnímají ostatní. Vytváření osobních erbů je jednou z osvědčených a u žáků oblíbených aktivit podporujících sebepoznání.

Erb

Každý žák obdrží papír (nejlépe čtvrtku) formátu A4 nebo A3. Na ni si má každý vytvořit svůj vlastní erb. Na erb každý ztvární, co ho charakterizuje, co je třeba jeho záliba apod. Bez použití písma musí každý ztvárnit sám sebe. K dispozici má pastelky, fixy, nůžky a jiné.
Důležité je žáky upozornit, že v případě, že nebudou chtít, nemusí erb nikomu ukazovat a představovat ho.
Je nutné si aktivitu časově rozvrhnout: dostatek času na vytváření erbu; všichni přibližně stejně času na představování erbu; čas na reflexi k přenášení sám sebe do podoby erbu.

Co důležitého v průběhu aktivity žák dělá:

  • Zamyslí se nad sebou (jaký jsem, jak mě třeba vidí ostatní, co mě baví).
  • Pojmenovává svoje vlastnosti.
  • Poznává ostatní ve skupině.
  • Když chce něco vědět od svého spolužáka, zeptá se.
  • Respektuje svým chováním spolužáky, jejich erby.
  • Obhajuje svůj názor.

Co může přinést tato aktivita žákovi:

  • Dozví se něco o sobě samém.
  • Uvědomí si, co o sobě ví.
Instrukce
  • Instrukci je vhodné začít povídáním o erbech různých šlechticů, panovníků apod. Zeptat se žáků, které erby znají, co na nich je, čím jsou charakteristické. Následně žákům říci, že také mohou mít každý svůj erb, který si dnes nakreslí. Instrukce se může doplnit i o legendu.
  • Snažit se o stručnou instrukci, aby žáci nebyli příliš směřováni, aby opravdu záleželo na každém, jak erb pojme, jak ho ztvární.
  • Upozornit, že erb nebudou nikomu odevzdávat, nikdo ho nebude kontrolovat, nemusí ho ani, pokud nebudou chtít, nikomu ukazovat.
  • Upozornit, že se nehodnotí výtvarné zpracování.

(Záleží na každém, jestli si nakreslí tvar erbu nebo vše ztvární na papír bez šablony erbu.)

Reflexe po činnosti

Skupina, která kreslila erby vytvoří kruh, do kterého si každý vezme svůj erb. Než se začne s představováním erbu je dobré upozornit, že představení erbu je dobrovolné. Každý žák nemusí vždy chtít svůj erb ukázat spolužákům. Během reflexe žák představí svůj erb.

Doplňující otázky při představování erbu:

  • Co je pro tvůj erb charakteristické?
  • Co pro tebe různé věci z erbu znamenají a proč jsi je tam zařadil?

Po představení erbu se mohou ostatní žáci spolužáka ptát, co pro něj jednotlivé věci v erbu znamenají. Mohou dávat doplňující otázky apod. (Velmi často se žáci svých spolužáků ptají, jsou často vnímaví a projevují zájem o spolužáky, rozvíjí se zde vzájemné poznávání.)

Po představení všech erbů se ptát na to, jak se žákům erb kreslil – vytvářel, jak vnímali sami sebe.

  • Bylo pro tebe snadné přenést sebe do erbu?
  • Co se na erb vešlo a co se nevešlo?
  • Překvapilo tě něco při vytváření erbu?
  • Dozvěděl ses něco o sobě při kreslení erbu?
  • Změnilo se pro tebe něco?
  • Překvapilo tě něco u ostatních?
  • Jak jsi vnímal ostatní, co jsi viděl a slyšel?
  • Zažil jsi někdy něco podobného, zamýšlel ses někdy už podobně o sobě?
  • Připadalo ti něco zajímavého?
  • Co se ti na této aktivitě líbilo a co se ti nelíbilo?
  • Kdy třeba využiješ zkušenost z dnešního kreslení erbů ve svém životě?

Otázky by měly plynule navazovat. Je možné, aby po představení erbu následovaly otázky týkající se samotné tvorby a přenášení sebe do podoby erbu. Doporučuji, aby se vše střídalo, aby se všichni na reflexi soustředili, když mluví déle jen jeden žák, ostatní se nesoustředí.

Tato aktivita je velmi důležitá a žáci se jí rádi účastní. Obvykle mají ze svého erbu dobrý pocit. Poznávají se tak i ve skupině. Je možné ji uplatnit téměř ve všech ročnících základní školy, gymnázia.

Literatura a použité zdroje

[1] – VALENTA, Josef. Osobnostní a sociální výchova. Kladno : Aisis, 2006. 226 s. ISBN ISBN 80-239-4908-X.
[2] – VALENTA, Josef. Učit se být. Kladno : Aisis, 2003. 226 s. ISBN ISBN 80-86106-10-1.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Blanka Havelková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Sebepoznání a sebepojetí

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Papír, pastelky, fixy, křídy,vodové barvy