Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Brainstorming a myšlenkové mapy
Odborný článek

Brainstorming a myšlenkové mapy

12. 12. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Zdeněk Jonák
Spoluautor
PhDr. Romana Lisnerová

Anotace

Článek se zabývá použitím metod brainstormingu a myšlenkové mapy při přípravě projektu. Tyto metody umožňují přehledným způsobem vizualizovat myšlenkové postupy učitele i žáků při tvorbě projektu.

Metoda myšlenkové mapy s podporou brainstormingu má hluboké neurovědné opodstatnění. Autor metody, kanadský psycholog T. Buzan, vycházel z poznatku, že si informace ukládáme do paměti nikoli v lineárním uspořádání, v jakém je získáváme, ale hierarchicky uspořádané ve formě jakýchsi trsů, od čehož se vyvinula i forma grafického zápisu myšlenkových map. Tento asociační paralelní způsob práce s myšlenkovými postupy vyhovuje lépe psychickému vybavení žáka základního vzdělávání než způsob lineární, jak jej nabízí klasický frontální výklad učitele nebo učebnice.

Ve srovnání s metodami, při nichž učitel celé třídě něco vysvětluje nebo ukazuje, motivují metody brainstormingu a myšlenkové mapy žáky k aktivitě, podporují tvořivé či kritické myšlení, posilují rozhodovací či komunikativní schopnosti a týmovou práci. Nejpříznivější prostředí pro rozvoj těchto dovedností nabízí forma projektů, při níž se mohou vzájemně propojit jednotlivé předměty a jíž se mohou zúčastnit žáci různých věkových skupin.

Metoda myšlenkové mapy s podporou metody brainstromingu využívající softwarový produkt z nabídky ICT, umožňuje vytvořit systematickou pojmovou strukturu projektu a jednotlivé pojmy vzájemně propojit. Grafické zobrazení struktury myšlenkové mapy poskytuje učitelům i žákům možnost vnímat jednotlivé fáze projektu v jejich systémové celistvosti a vzájemné provázanosti.

Při aplikaci metod brainstormingu a myšlenkové mapy jsme se inspirovali školním projektem ZŠ Turnov Evropská unie. Ten je určen žákům druhého stupně a má rozsah 5 vyučovacích hodin. Propojuje vzdělávací obsah zeměpisu s ICT, CJ (angličtina) a výtvarnou výchovou.

Cílem projektu je:

  • získat znalosti o zemích EU a pochopit širokou škálu pojmů soustředěných v průřezovém tématu Multikulturní výchova
  • orientovat se v geografické, kulturní, politické, finanční, průmyslové a obchodní struktuře zemí EU

Výstupem projektu je:

  • vytvoření a prezentace posterů obsahujících informace o jednotlivých zemích EU1.

Na rozdíl od přístupu k projektu, při němž žáci vykonávají jednotlivé pokyny, aniž často znají jejich vazby k celku projektu, bylo smyslem seznámit žáky již na počátku s komplexním záměrem a cílem projektu a dát jim prostor pro vlastní kreativitu při plánování dílčích kroků. Žáci tak mohli přistupovat k dílčím činnostem i k aktivitám spolužáků s vědomím jejich významu v celkové koncepci projektu, mohli je obměňovat a přizpůsobovat vlastním představám. Učitelé se na seznamování žáků s projektem připravovali v rámci pedagogického sboru právě metodou brainstormingu a myšlenkové mapy.

Metoda brainstormingu se používá v případech, kdy na položenou otázku neexistuje jednoduchá nebo jednoznačná odpověď, ale vychází se z předpokladu, že ke správné odpovědi se dospěje společně tvořivým způsobem, cestou pokusu a omylu. Proto není ani nezbytné dodržovat pravidla běžné diskuse, ale je možné klidně sdělit první nápad, který každému po položené otázce vytane mysli. Výsledky střetu názorů shrne v závěru diskuse jeden z učitelů.

V uvedeném případě byl použit brainstorming jako evokační metoda, která měla vyvolat příjemnou atmosféru mezi učiteli pro vznik nápadů a následnou diskusi. Učitelé nejprve připravili list papíru a do jeho středu zapsali název pojmu, který se stal dominantní pro řešení projektu, v našem případě zvolili jako centrální pojem Evropská unie. Potom ve spolupráci s ostatními učiteli zakreslovali na papír další výrazy, které vzešly z předchozí diskuse.

Samotná izolovaná klíčová slova však k vytvoření koncepce projektu EU nestačila, bylo zapotřebí vysvětlit a vyznačit vazby mezi jednotlivými pojmy, a dospět tak ke společnému jednoznačnému chápání a poznání problému. Tyto možnosti nabízí metoda myšlenkové mapy. K jejímu vytvoření lze použít nejen tužku a papír, ale i počítačový program kreslení nebo program FreeMind (viz ukázka).

Obrázek
1. Obrázek

Takto vytvořená myšlenková mapa byla využita k seznámení žáků se záměry projektu, s jeho organizací a jednotlivými etapami. Pro důkladné porozumění struktuře projektu je důležitý nejen grafický zápis složený z jednotlivých klíčových slov, který slouží ke zmapování pojmové struktury, ale i následná interpretace hesel a jejich vyjádření formou souvislých vět. Proto po představení myšlenkové mapy žákům probíhala nad jednotlivými klíčovými slovy diskuse. Žáci se mohli dotazovat, co který pojem (činnost) znamená, mohli se společně s učiteli domlouvat, kterou činnost budou vykonávat sami, kterou společně s učiteli apod. Tak vznikal podrobnější plán řešení celého projektu.

Příprava materiálů

K dosažení požadovaného efektu projektu je nutné vytvořit seznam pomůcek a informačních zdrojů, které bude nutné mít během projektu k dispozici. K důležitým pomůckám patří odborné publikace a encyklopedie získané výpůjčkou ve školní nebo veřejné knihovně. Je nutné zajistit přístup k internetu a tiskárnám. Projekt bude vyžadovat řadu mezivýstupů ve formě záznamů textů i obrázků na papír. K tomu účelu bude nezbytné shromáždit balicí papír, bílé čtvrtky, tužky a fixy.

Metody výuky

Učitelé všech předmětů, kteří se projektu zúčastní, připraví výčet metod, které budou během projektu použity. Učitelé se domluvili, že v období přípravy projektu využijí metody informativní, výkladu a demonstrace, s jejichž pomocí zúčastněným třídám názorně vysvětlí jednotlivé úkoly. Inovativními metodami požitými v projektu budou metody problémové, které mají za cíl žáka motivovat k tvůrčí spolupráci tím, že ho nechají samostatně objevovat cesty k řešení úkolu. Dále metody simulační, které umožní žákovi zažít konkrétní situaci, a lépe si tak osvojit dovednosti potřebné v běžném životě. Žáci budou moci formou diskuse vyjadřovat své myšlenky, spolupracovat ve skupinách a v případě potřeby si vzájemně pomáhat. Nemělo by se zapomínat na oddechový čas a relaxaci. K tomuto účelu je potřeba zajistit přístup na školní dvůr i do tělocvičny a připravit bohatý rejstřík relaxačních her.

Integrace předmětů

V přípravné etapě projektu bude ve výuce soustředěna pozornost na předměty: zeměpis, ICT, cizí jazyk (angličtina), výtvarná výchova. Ve fázi realizace se však žáci při vyhledávání informací a při řešení problémů setkají také s obsahem ostatních předmětů (český jazyk a literatura, fyzika, matematika apod.). Integrace vzdělávacího obsahu většího množství předmětů bude významným způsobem rozšiřovat horizont dosavadních vědomostí žáků.

Klíčové kompetence

Projekt bude koncipován tak, aby rozvíjel většinu klíčových kompetencí. Větší měrou se soustředí na následující:

Kompetence k učení: Bude kladen důraz na samostatnou práci, na schopnost kritického myšlení, na zlepšení orientace v klasických i digitálních informačních zdrojích. Žáci prokáží schopnost abstrahovat z množství vyhledaných informací to podstatné. Budou schopni odlišovat informace věrohodné od nevěrohodných, spolehlivé od nespolehlivých.

Kompetence komunikativní: Žáci budou pracovat s porozuměním s texty v tištěné i digitální formě. Budou se obracet o radu na učitele nebo ostatní spolužáky, ale musí svůj požadavek logicky a strukturovaně formulovat. Budou srozumitelně prezentovat výsledky společné práce (postery).

Kompetence k řešení problémů: Žáci budou v situaci, v níž budou rozlišovat problémy významné od méně důležitých. Budou se učit rychle rozhodovat a nést za své rozhodnutí odpovědnost. Zvolí mluvčího, který bude třídu spolehlivě reprezentovat při závěrečném představování posterů.

Kompetence pracovní: Při práci na projektu, a to jak s klasickými materiály a pomůckami, tak při práci s digitální technikou, žáci prokáží manuální zručnost, schopnost pracovat podle plánu a řídit se podle struktury myšlenkové mapy.

Kompetence sociální a personální: Při vyhlašování výsledků musí žáci v konkurenčním boji unést svoji porážku a dokázat se těšit z výsledků nejlepších. Vhodným způsobem budou obhajovat vlastní názory a postupy.

Průřezová témata

Osobnostní a sociální výchova

  • Osobnostní rozvoj - tematický okruh Kreativita

Projekt posiluje kreativitu, schopnost podívat se na řešené problémy z individuálního hlediska a současně podporuje tvořivost při vzájemné spolupráci. Žáci používají ke splnění svých úkolů všech dostupných pomůcek a zařízení. Mohou však získávat poznatky potřebné ke splnění úkolu i z mimoškolních zdrojů, konzultací s rodiči, odborníky, institucemi apod.

  • Sociální rozvoj - tematický okruh Kooperace a kompetice

Žáci jsou motivování k týmové práci zadáváním úkolů společným pro celou skupinu, učí se prosazovat své osobní zájmy s přihlédnutím k zájmům ostatních spolužáků. Jsou vedeni k ochotě pomoci méně zdatným či handicapovaným spolužákům.

Multikulturní výchova

  • Tematický okruh - Multikulturalita

Žáci jsou obohacováni o poznatky z jiných zemí a kultur. Seznámí se s odlišností jejich tradic i náboženských a historických specifik vývoje. Naučí se tolerovat jazykové a etnické zvláštnosti.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

  • Tematický okruh - Evropa a svět nás zajímá

Projekt vychází z potřeb žáků - orientovat se v současném světě. Vybavuje žáky znalostmi využitelnými při návštěvách zahraničí a informacemi o významných osobnostech, které proslavily jednotlivé evropské země.

  • Tematický okruh - Objevujeme Evropu a svět

Žáci se seznamují s důležitými pojmy, které jsou specifické pro jednotlivé země: státní symboly a znaky. Poznávají různé druhy informačních zdrojů, s jejichž pomocí mohou dospět k hlubšímu poznání.

Dělba funkcí

Žáci budou ve třídě rozděleni do skupin, s velmi přesně specifikovanými úkoly. Za činnost každé skupiny odpovídá její vedoucí. Ten rozvrhne funkce jednotlivým žákům a kontroluje plnění úkolů. V případě, že žák nestačí plnit časový harmonogram, vedoucí skupiny sám žákovi pomůže nebo mu pomůže žák, který je se svým úkolem hotov.

Volba trasy

Jednotlivé ročníky si vyberou z nabídky různé země EU. Např.:

6. ročník Českou republiku, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko
7. ročník Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Maltu, Kypr
8. ročník Rakousko, Francii, Portugalsko, Španělsko, Itálii, Řecko
9. ročník Německo, Benelux, Dánsko, Švédsko, Finsko, Velkou Británii, Irsko

Podmínkou je „navštívit" v každé zemi 20 různých míst (pro cestu zvolit vhodnou trasu) a získat informace z oblasti vědy, kultury, sportu apod. Nalezené informace žáci zaznamenávají na papír nebo je digitalizují, aby je mohli poskytnout do společného posteru při závěrečné prezentaci.

Vyhledávání informací

Ve školní knihovně budou žákům k dispozici tištěné dokumenty; přístupné budou i počítače s internetovým připojením pro vyhledávání textů i obrázků. Dostupné jsou tiskárny v celé budově školy. Žáci mohou používat i informační zdroje, které si přinesli z domova. Mohou používat mail i telefon ke konzultacím s odborníky.

Tvorba prezentace

Získané informace žáci soustředí v textové i grafické podobě na rozsáhlý plakát (poster). Výsledný produkt musí splňovat všechny zadané podmínky, s nimiž byli žáci předem seznámeni. O tom, zda jejich práce vyhovuje zadaným požadavků, mohou žáci během projektu diskutovat vzájemně i konzultovat s učitelem.

Organizace prezentací

Jednotlivé třídy vytvoří vlastní poster soustřeďující informace ze zemí, které navštívily. Výstup má velikost A0 a má obsahovat vyčerpávající informace o zemi v textové i grafické podobě. Prezentace posterů budou probíhat v tělocvičně školy v limitovaném čase cca 10 minut. Prezentace se účastní všichni žáci i učitelé.

Obrázek
2. Obrázek

Hodnocení prezentací

Prezentace hodnotí poradní sbor složený z učitelů a zástupců žáků. Hodnotí se nejen obsahová úroveň, tzn. úplnost, pravdivost a věrohodnost zjištěných informací, grafická úroveň a stylistická úprava celého posteru, ale i mluvený projev žáků.

Obrázek
3. Obrázek

Vyhlášení výsledků

Komise bezprostředně po vyhodnocení prezentacích vyhlásí v tělocvičně výsledky. Tím ale projekt nekončí. Zpracované postery mohou posloužit jako učební pomůcky. Nejlepší prezentace budou vyvěšeny na chodbě školy, případně budou publikovány na webových stránkách školy.

Závěr

Projekt rozvíjí u žáků schopnost srovnávat, analyzovat a vyhodnocovat texty v klasické i digitální podobě; podporuje schopnost algoritmického myšlení; motivuje žáky k vzájemné komunikaci a spolupráci. Metody brainstormingu a myšlenkové mapy vyhovují žákům se širokým rozhledem a žákům aktivním, ale umožňují i efektivně pracovat se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, např. se žáky hyperaktivními, s dyslektiky, s dysgrafiky. Jde o účinné metody, které motivujícím způsobem umožní zapojit žáky již do přípravy projektů. Informační a komunikační technologie zde hrají úlohu integrativního nástroje, propojeného s ostatními předměty.


1 Celý podrobný popis realizace projektu Evropská unie je součástí Příručky příkladů dobré praxe (pdpzv.vuppraha.rvp.cz). V tomto příspěvku je popsána pouze přípravná část.

Literatura a použité zdroje

[1] – BUZAN, T. Chytře na své tělo: jak se stát fyzicky i duševně fit, jak rozvíjet propojení mysli a těla. Praha : Columbus , 2004. 230 s. ISBN 80-7249-159-8.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zdeněk Jonák

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně