Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Zákonodárný proces v Česku a veto zákona...

Zákonodárný proces v Česku a veto zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Iva Tajšlová, COV
Prostřednictvím práce s textem se žáci seznámí s procesem vzniku zákonů v ČR, na příkladu zákona o sociálně-právní ochraně dětí vetovaného prezidentem ČR si postup ověří a zamyslí se nad (ne)výhodami ústavní a pěstounské péče.

Cíl výuky

Žáci se seznámí se zákonodárným procesem v České republice, na konkrétním příkladu vetovaného zákona postup ověří.

Žáci formulují své postoje k ústavní a pěstounské péči a konfrontují je ve vzájemné diskusi.

1.       Úvod – vzbuzení zájmu o téma, motivace (5 minut)

  • Představíme žákům hypotetickou situaci, ve které dojde k porušení zákona (např. co se stane, když jim hospodský nalije pivo, ale jeden ze štamgastů u vedlejšího stolu je policista v civilu; když je rodiče nebudou posílat do školy; nebo když na náměstí pomalují českou státní vlajku*). V jejich reakcích vyzdvihneme ty odpovědi, které pojmenovávají porušení příslušného zákona a z toho plynoucí důsledky. Dále se zeptáme, kdo tyto zákony vymyslel, kdo je schválil, a zda je mohou změnit nebo zrušit. Pokud to nikdo ze žáků neřekne, vysvětlíme, že zákony se navrhují a přijímají v tzv. legislativním procesu a pokračujeme následující aktivitou.   

*) Jedná se o přestupek Zákona 2001/352 Sb. o užívání státních symbolů České republik, který se trestá pokutou do 10.000,- Kč

2.       Zákonodárný (legislativní) proces ČR (15 min)

  • Rozdělíme žáky do dvojic (až čtyřčlenných skupin), rozdáme jim přeházený výňatek Ústavy ČR – viz příloha (buď jeden papír s přeházenými odstavci, nebo odstavce jednotlivě nastříhané). Úkolem žáků je srovnat text tak, aby byla zachovaná posloupnost úkonů zákonodárných složek státu.
  • Když většina žáků práci dokončí, text buď společně přečteme nahlas (např. každý může popořadě číst jednu větu) nebo jednoduchými otázkami zjistíme, zda se žáci v textu orientují („Kdo může navrhnout zákon?“, „Co se stane, když Senát zákon neschválí?“, „Kolik poslanců musí hlasovat, aby byl zákon přijatý?“, „Je možné přehlasovat veto prezidenta?“)

3.       Zákon o sociálně-právní ochraně dětí a veto prezidenta (20 min)

  • Řekneme žákům, že 12. září 2012 vetoval Václav Klaus zákon o sociálně-právní ochraně dětí, který si mimo jiné klade za cíl radikální snížení počtu dětí v ústavní péči a podpoření pěstounské péče. Vysvětlíme rozdíl mezi ústavní výchovou a pěstounskou péčí. Rozdáme / promítneme / ukážeme žákůmdiagram znázorňující proces vzniku a (ne)schvalování tohoto zákona a porovnáme jednotlivé kroky s obecnými informacemi z Ústavy ČR.
  • Pomocí názorové škály necháme žáky vyjádřit svůj názor na následující tvrzení, která jim přečteme (tabule znamená „ano“, opačný konec třídy „ne“, žáci se postaví do prostoru podle toho, jak moc s tvrzením (ne)souhlasí). Zeptáme se jich, jestli by tvrzení očekávali v textu, který je zaměřený pro nebo proti novele zákona, který se snaží eliminovat ústavní péči ve prospěch pěstounské.
    • Děti v ústavech trpí a ústavní péče je poznamená na celý život.
    • V kojeneckých ústavech je dost lidí, kteří by o práci pěstouna stáli.
    • Žádné dítě mladší tří let by nemělo být umístěno v ústavní péči.
    • Časté střídání pěstounských rodin je pro dítě krutější než ústavní výchova v relativně stabilním prostředí a je v příkrém rozporu s proklamovaným účelem zákona a se zájmy dětí.
  • Dvojicím žáků rozdáme výňatky dvou textů, necháme je úryvky přečíst. V průběhu čtení si žáci označí slova nebo věty, kterým nerozumí, označí také tvrzení, ke kterým vyjadřovali názor v předchozí aktivitě. Po přečtení textů nejasné pasáže vysvětlíme. Necháme žáky určit, který z autorů zákon podporuje a který ne a zda názorové vyznění článku odpovídá názorovému vyznění tvrzení (vždy jednou ano a jednou ne). První výňatek je z článku „Vítězství ústavů“ otištěného v Respektu 38-39/2012, druhý výňatek vychází z odůvodnění odmítnutí zákona přímo Václavem Klausem (http://www.klaus.cz/clanky/3181)
  • Některé důvody pro a proti ústavní a pěstounské péči byly zmíněny v textech, pomocí brainstormingu necháme žáky vymyslet další důvody pro a proti oběma druhům péče. V případě extrémních návrhů je třeba je při zápisu na tabuli „korigovat“.
  • Důvody probereme v diskuzi, kterou můžeme podpořit např. otázkami: „Představíš si, že by tvoji rodiče byli pěstouni a přišlo k vám domů dítě z ústavu?“, „Kdyby osud dítěte vyrůstajícího v ústavu potkal tebe, chtěl bys radši vyrůstat v ústavu, nebo v náhradní rodině?“ „Myslíš si, že by pěstouni měli dostávat od státu peníze za to, že si osvojili dítě z ústavu?“ Cílem diskuze není rozhodnutí, který způsob péče je lepší, ale nastartování přemýšlení o problému u žáků.

 Pozn.:  Jsme si vědomi toho, že kvalifikovaná diskuze nemůže probíhat bez důkladné znalosti (třísetstránkové) novely zákona. Otázky tedy záměrně míří více k obecným otázkám než k polemice nad správností veta Václava Klause. Pokud se žáků zeptáme na jejich laický názor na tento zákon, je vhodné je upozornit, že s omezeným množstvím informací můžeme snadno dojít k unáhleným závěrům. Je to také vhodná příležitost k poukázání na roli médií, jejichž úkolem je důležité informace vybírat a nestranně předkládat veřejnosti (často tak ale nečiní).

4.       Závěr (5 min)

  • Shrneme ještě jednou legislativní proces schvalování zákonů v České republice a ukázkový příklad zákona o sociálně-právní ochraně dětí, necháme žáky schovat všechny rozdané papíry schovat. Do sešitu si pak zpaměti nakreslí celý diagram legislativního procesu. Pokud jsme jim ho nerozdali nakopírovaný, na konci hodiny ještě jednou diagram promítneme pro jejich vlastní kontrolu.

 !!! Pozor, při řešení tohoto tématu je třeba dát pozor na prožitek dětí z „problémových“ rodin, proto v úplném závěru vyučovací hodiny zjistíme např. pomocí teploměru náladu dětí ve třídě (se zavřenýma očima je necháme rukou ukázat, jak se cítí, přičemž zvednutá ruka je dobrá nálada, svěšená ruka opak, předpažená ruka průměr), nenaladěné děti je třeba ošetřit např. rozhovorem mezi čtyřma očima během přestávky, povzbudit je, nabídnout jim pomocnou ruku ...

Reflexe

Hodnotíme míru aktivity žáků při práci s texty a jejich snahu zapojovat se do diskuze. Na závěr hodiny můžeme hodnotit, kdo správně sestavil zpaměti legislativní proces.


Tato lekce je převzata z metodického portálu projektu Výchova k občanství realizovaného Centrem občanského vzdělávání. Další lekce naleznete na adrese www.vychovakobcanstvi.cz.


V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek