Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona teoreticky

Kde domov můj?

Ikona odbornost
Autor: Naši nebo cizí?
Anotace: Jak sami sebe identifikovali českoslovenští židé, když byli za druhé světové války konfrontováni s realitou transportu a pobytu v ghettu? Jak na sebe vzájemně hleděli židé z Československa a židé z Polska, kteří se v ghettech setkali? Co je to podstatné, když přemýšlíme nad tím, kdo jsme a kam patříme?
Obor příspěvku:Dějepis
Klíčová slova: identita, národní identita, ghetto, Lodž

“Za těmito dveřmi bylo naše město, město, ve kterém jsem vyrostl, město, ve kterém jsem strávil velkou část svého života, kde za rohem žili moji přátelé, ale teď najednou město, které mi bylo zapovězeno.”

Alfred Dube[1]

Klíčové otázky:

  • Jak sami sebe identifikovali českoslovenští Židé, když byli za druhé světové války konfrontováni s realitou transportu a pobytu v ghettu?
  • Jak na sebe vzájemně hleděli Židé z Československa a Židé z Polska, kteří se v ghettech setkali?
  • Co je to podstatné, když přemýšlíme nad tím, kdo jsme a kam patříme?

Úvodní text:

Na otázku, kdo je Žid, neexistuje jediná univerzální odpověď, jelikož není jediné obecně přijímané kritérium židovství. To si mimo jiné dobře uvědomovali čeští Židé, kteří byli v říjnu 1941 transportováni z protektorátu do ghetta v polské Lodži. Zde byli konfrontováni s prostředím, které jim na první pohled připadalo velmi exotické.

Metodická část:

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností

Způsob práce: video, čtení s porozuměním, skupinová práce, vytváření schématu

Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně

  1. Uveďte lekci poslední z klíčových otázek: “Co je to podstatné, když přemýšlíme nad tím, kdo jsme a kam patříme?” Můžete vyzvat žáky, aby odpověděli, nebo mohou na toto téma chvíli psát do svých deníků.
  2. Pokračujte uvedením zbylých klíčových otázek, případně první větou z úvodu metodiky.
  3. Rozdělte žáky na malé pracovní skupiny (2-3 žáci). Sdělte jim, že uvidí krátký vzpomínkový film. Jejich úkolem po skončení filmu bude vytvořit diagram identity pamětníka Jindřicha Liona. Diagram identity je seznam skutečností, které hrají důležitou roli v sebepojetí, případně v tom, jak vás vidí druzí: kým Jindřich Lion byl, kým se cítil být, které skutečnosti formovaly a ovlivňovaly jeho sebepojetí, jeho myšlení?
  4. Sledujte film „Můj odlet z Prahy“. Významný novinář a autor, Jindřich Lion, nás provází svým pozoruhodným životem – z meziválečného Československa do Palestiny, poté zpátky domů, kde znovu začíná, aby v roce 1968, po sovětské invazi, ze své země odešel. Pan Lion nás nechává nahlédnout do svého fotoalba, které vytvořil ve svých šestnácti letech v roce 1938 – historické svědectví dospívajícího chlapce. Film je z produkce projektu Centropa a je dostupný online na: <http://www.centropastudent.org/?typ=sprache&fLang=CZ&movID=31&nID=41&q=m> (2011-10-06)
  5. Umožněte skupinám nahlédnout do diagramů jiných skupin. Veďte krátkou diskusi o tom, kým vlastně Jindřich Lion byl. Které součásti jeho osobnosti výrazně formovaly jeho život? Jak si například vysvětlujete, že otec Jindřicha Liona se nemodlil, ale byl zapojený do mnoha židovských organizací?
  6. Uveďte práci s pracovním textem krátkou zmínkou o transportech do Lodže (viz úvodní text, více například na: <http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/czech/transport> (2011-10-06))
  7. Vyzvěte žáky, aby přečetli pracovní text č. 1.
  8. Položte žákům následující otázky:
    1. Která součást jeho identity se při pobytu v ghettu projevila nejsilněji a z které části vzpomínky to lze vycítit?
    2. Jak na Židy z Československa pohlíželi polští Židé? Jak na polské Židy naopak hleděli ti čeští? Jak byste tento vztah charakterizovali/pojmenovali?
  9. Při závěrečné reflexi se pokuste odpovědět na klíčové otázky v úvodu metodiky. Poskytněte žákům dostatek času na vlastní písemnou reflexi do jejich deníků.
  10. Varianty, rozšíření: To, jak důležitou součástí naší identity je místo, kde bydlíme, kde jsme doma, dokládá i vzpomínka Alfreda Dubeho, který byl na podzim 1941 rovněž transportován do Lodže. Po válce vzpomínal na své pocity, když na shromaždišti v Praze, které se nacházelo na tehdejším Radiotrhu, za zamknutými dveřmi čekal na transport: „Za těmito dveřmi bylo naše město, město, ve kterém jsem vyrostl, město, ve kterém jsem strávil velkou část svého života, kde za rohem žili moji přátelé, ale teď najednou město, které mi bylo zapovězeno. Velmi pravděpodobně ho dlouhou dobu znovu nespatřím. Znal jsem každý roh a každou ulici, ve kterých se nacházely moje nejmilejší restaurace a kluby. Budu je všechny postrádat. Měl jsem strach.“[2]

[1] Andrea LÖW: Juden im Getto Litzmannstadt. Lebensbedingungen, Selbstwahrnehmung, Verhalten. Wallstein Verlag, Göttingen 2006.

[2] Andera LÖW: Juden im Getto Litzmannstadt. Lebensbedingungen, Selbstwahrnehmung, Verhalten. Wallstein Verlag, Göttingen 2006.


Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?

 Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.

 
INFO
Publikován: 27. 11. 2012
Zobrazeno: 4212krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CIZÍ?, nebo. Kde domov můj?. Metodický portál: Články [online]. 27. 11. 2012, [cit. 2019-11-14]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/16691/KDE-DOMOV-MUJ.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Alžběta PeutelschmiedováVloženo: 28. 11. 2012 13:22

Vnímavější čtenáři si možná všimnou, že v článku se píše slovo žid (tedy s malým ž), o nějaký řádek dále Žid (s velkým Ž). Neměl by to autor sjednotit? Jedná se o starý problém, zda hovoříme, píšeme v pojetí národ, náboženství nebo rasa (stručněji příklad Čech -  černoch - křesťan). Závažnější problém je psát o československých Židech (přidržuji se vždy velkého Ž), když víme, že v době největších represí neexistovalo Československo. a situace Židů ve Slovenskom štátě byla v tomto pádě specifická, zejména co se týče tamní vlády a dá se asi říci, že ještě hrůznější než ve zbytku bývalého Československa (v protektorátě). Včera jsem se zúčastnila tradičního židovského pohřbu, vnímám tedy tuto otázku poněkud zjitřeněji. Dětem a mládeži ve školách by se měly dostávat informace realitu co možná nejpřesněji a nejvěrněji odrážející.

2.Autor: Pavlína HublováVloženo: 28. 11. 2012 14:54

Děkujeme za pečlivé čtení. Texty nemůžeme upravovat bez souhlasu autorů celého projektu. Určitě jim ale Váš komentář předáme.

3.Autor: Pavlína HublováVloženo: 29. 11. 2012 08:49

Text je upraven podle pokynů autorů. Vyřizuji: "Tým projektu sjednotil nesrovnalosti a děkuje za komentáře."

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.