Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vyučovací hodina s pohádkou z dalekých krajin
Odborný článek

Vyučovací hodina s pohádkou z dalekých krajin

7. 9. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Ondřej Hausenblas

Anotace

Příspěvek je zaměřen na četbu pohádek, především světových, žáci si vytváří Atlas pohádek. Činnost je propojena s výtvarnými aktivitami a s aktivitami prohlubující zeměpisné znalosti.

Příspěvek byl převzat z publikace nakladatelství Verlag Dashöfer "Školní vzdělávací program krok za krokem." (Kapitola 7/2.6.1, s. 1 - 6. Aktualizace květen 2006.)


V jedné čtvrté třídě v Praze 6 se žáci s paní učitelkou pustili do četby a studia pohádek, mýtů a bájí poněkud méně obvyklým způsobem. Když se navzájem seznámili s tím, které knihy pohádek četli nebo právě čtou, pustili se do hledání a četby pohádek z celého světa. Studentky pedagogické fakulty s nimi v rámci pedagogické praxe sestavili z výběru světových pohádek jakýsi základ "světového atlasu pohádek".

Skupiny žáků dostaly k přečtení různou pohádku odněkud ze světa a jejich úkolem bylo najít zemi původu, aby ji uměly předvést na mapě. Měly vytvořit různé vhodné ilustrace, které by vyjádřily, co se v pohádce stalo a jak mohlo vypadat prostředí, kde se vyprávění odehrávalo. Potom měly povědět ostatním skupinám, o co v jejich pohádce šlo. Z textu pohádky, z ilustrací a ze schématu mapy světa se zakresleným místem původu tak vznikly první stránky atlasu, do kterého si třída bude v dalších letech vkládat další texty, mapy, poznatky o národech a zápisy pochopené moudrosti.

Jako jednu z lekcí obohacujících tento atlas jsme připravili hodinu s pohádkou z Palauských ostrovů v Mikronésii.

Cíle hodiny:

  • žák rozliší (pozná obtížnost v rozlišování) prvky fantastické a pohádkové od životní reality i v textu o daleké a neznámé zemi,
  • porovná osobní zkušenost s fiktivní realitou pohádek a mýtů.

Zadání jako důkaz o učení (žáci provedou zadání v poslední části hodiny, až pročtou text pohádky a vykonají všechny ostatní přípravné aktivity):

Napište každý sám pro některou cestovní kancelář, co mohou turisté dělat zajímavého při návštěvě Palauských ostrovů na ostrůvku Ngibtal. Na ostrově se dají dělat tyto činnosti:
...................................................

(V zápisu budou asi činnosti, jako je koupání a potápění, pozorování nebo filmování života pod vodou, opalování, pojídání ryb a místních plodin, možná i prožitek z hurikánů.)

Co neskutečného, jen podle staré báje, se na ostrůvku Ngibtal vyskytovalo nebo událo?

(V zápisu asi najdeme údaje, že ostrůvek stojí na kmeni chlebovníku nebo že strom chrlil ryby, že se tam narodil z vejce synek, že někdo podsekal chlebovník a ostrov spadl do hlubin.)

Žáci sami uvidí, zda věděli, co napsat - tedy zda si uměli z textu i práce kolem něho odnést nějaké informace o reálných možnostech a radostech života na ostrůvku. V rozhovoru nad splněným zadáním si pak ujasní, zda nezařadili pro turisty i nějaké činnosti pohádkové. Uvidí, zda si zapamatovali nějaké neskutečné rysy z příběhu, a opět si mohou společně ujasnit, zda sem nevepsali nic současného nebo turisticky reálného.

Uvedení hodiny

Udělali jste si atlas světových pohádek a mýtů - máte tedy mapu, znáte povídání, kterými se těší a poučují lidé na různých koncích světa. Ale jaké to tam je, jak to tam vypadá, jak se tam žije? Čemu se dá věřit? Co bychom tam mohli potkat a zažít my sami? Přečteme si báji z velmi vzdáleného konce světa - z Palauských ostrovů. Ví někdo, kde jsou?

V naší hodině to věděl jediný chlapec, uměl je ukázat i na mapě světa a věděl o mnohých přírodovědných pozoruhodnostech. Proto jsme ho učinili expertem, který bude zeměpisnou správnost naší práce kontrolovat.

První aktivita před četbou

1 minuta

Každý sám si vzpomeňte, kde jste byli nejdál od domova, a zapište si co nejpřesnější údaj o tom, kde to bylo. Prozatím vše jen z hlavy.

4 minuty

V párech: Ukažte si své zápisy, poraďte se, kde přesně to je - ve které zemi, u kterého moře nebo hor, u kterého velkého města atp. Můžete se poradit i s atlasem.

2 minuty

Bez řečí (každý smí říkat jenom jméno místa, kde pobýval) se seřadíme podle vzdálenosti od domova na osu "dalecí - blízcí". Žáci opravdu utvořili velmi diferencovanou osu - někteří byli s rodiči až v Indii, jiní jen u babičky kousek od Prahy.

3 minuty

Nové dvojice vzniknou tak, že zadní půle osy se přesune vedle přední půle, takže budou dvě řady vedle sebe. V párech teď bude vždy jeden daleký a jeden blízký. Na tabuli odkryjeme starý židovský pozdrav Mír dalekému i blízkému (stojí to psáno na pražské Smíchovské synagoze - kdo už si nápisu všiml?). Dvojice si podají ruce, tímto způsobem se pozdraví a řeknou si, co to asi znamená.

10 minut

V dosavadních dvojicích si sedněte k papíru a tužce a podle návodu na tabuli porovnejte, jak vypadá krajina a život v těch dvou místech, kde jste byli nejdále. Na co přijdete, to zapište heslem:

  • v jakých obydlích tam lidé žijí,
  • jakou prací se tam živí,
  • jak tam chodí oblečení,
  • jak se tam chovají k sobě a k cizím,
  • jak zní tamní řeč.

Učitelův model takového sdělení:

Například já jsem byl až v Karviné a tam:

  • se bydlí hlavně v panelácích,
  • lidé chodí do úřadu,
  • muži nosí sako s kravatou a kalhoty,
  • nevšímají si jeden druhého,
  • v řeči často dávají přízvuk ve slovech jinam než my v Čechách.
Druhá aktivita před četbou

5 minut

Na tabuli napíšeme a žáky upozorníme na divná slova, která budeme číst v textu:
ostrov Ngibtal, ostrov Babeldaob, chlebovník, plodina taro, čtyřhrotá vidlice.
Naučíme třídu vyslovovat tato slova. Výslovnost cizích výrazů je dobré - podobně jako u anglických slovíček - cvičit odzadu:

  • tal -> -gibtal -> Nigibtal
  • daob -> -beldaob -> Babeldaob

O tom, co je to asi chlebovník, taro, čtyřhrotá vidlice, si chvíli povídáme, žáci své odhady řeknou spolusedícímu a pak některé nápady nakreslíme nebo napíšeme na tabuli.

4 minuty

Aby žáci věděli, kde se bude příběh odehrávat, přečteme z turistického průvodce:

Palau je korálový atol nacházející se mezi Filipínami a Papuou Novou Guineou. Rozlehlé souostroví je domovem světového fenoménu Rock Islands. Jedná se o skupinu tří set převážně neobydlených ostrůvků hřibovitého tvaru, jež se nachází v obrovské laguně, v níž je největší koncentrace korálů, ryb a podmořského života na celém světě. Není proto překvapením, že Palau bylo zvoleno prvním a nejkrásnějším divem podmořského světa. Viditelnost v křišťálové vodě je vynikající do hloubky až 45 m.

Na tabuli nakreslíme atol hřibovitého tvaru a zeptáme se, zda někdo ví, co jsou atoly nebo korálové ostrovy.

Internetová encyklopedie Wikipaedia praví, že:

Atol je typ ostrova v tropických mořích, který se skládá z kruhovitého korálového útesu, který obklopuje lagunu. Atoly vznikají tak, že se v moři vynoří podmořská sopka. Jako prstenec na jejích okrajích se začne v teplé vodě utvářet korálový útes. Původní sopečný ostrov se však časem rozpadne a v moři se rozrůstá jenom kruhový prstenec z korálů - atol. Celý proces trvá milióny let.

Upozorníme žáky, že tyto informace budeme potřebovat.

Aktivity při četbě

15 - 20 minut

Na tabuli napíšeme zadání k průběžné práci při četbě:

Mezi úseky hledej a podtrhni slovíčko/místo, které vyzrazuje či napovídá, co přijde dále.

První tři úseky textu čte výrazně učitel. Po každém úseku zadává žákům znovu a znovu úkol napsaný na tabuli. Ponechává jim nejprve celou minutu, později asi půl minuty na to, aby podtrhli v textu slova. Pak je požádá, aby nad daným úsekem a podtrženým slovem spolu se sousedem probrali, co se asi dál stane. Stačí na to vždy půl minuty. Po čtvrtém a dalších úsecích může učitel o přečtení některého odstavce požádat některého z žáků. Postupně už žáci sami chápou, že mají podtrhnout slovo, které ukazuje na další vývoj příběhu, a sdělit si svou předpověď.

Aktivity po četbě

10 minut

Po dočtení textu se třída rozdělí do skupin - máme tři různá zadání pro skupiny po čtyřech žácích. Ve skupině žáci nejprve vypracují během sedmi minut každý sám odpovědi na úlohu v pracovním listu a pak připraví za další tři minuty společný list za skupinu. Musíme tedy mít na lístku napsána zadání tolikrát, aby všechny čtveřice ve třídě některé zadání dostaly a abychom měli zhruba stejný počet skupin (například vždy dvě skupiny se stejným zadáním - pro třídu o 24 žácích). Zadání k pátrání v textu napíšeme i na tabuli a zadáme nejprve jako individuální práci:

Prozkoumejte příběh, podtrhněte v něm a do pracovního listu své skupiny vypište alespoň dvě důležitá slova nebo místečka, která stojí za pozornost podle zadání ve vaší skupině!

Úlohy pro skupiny

Hledači zázraků:
Která místa v textu ukazují zázračné, pohádkové či fantastické věci a události, které se určitě stát nemohou nikde na světě?
a. ...................................................
b. ...................................................

Dobrodruzi a objevitelé:
Která místa ukazují něco, co se stát klidně může, ale u nás v Česku rozhodně ne?
a. ...................................................
b. ...................................................

Badatelé a zvídavci:
a. Co bylo na ostrovech stejné jako u nás? - Dej v textu do kroužku!
Například:
Kdysi tam byla zahrada, kde se pěstovaly sladké

b. Co bylo na ostrovech jiné než u nás? - Dej v textu do čtverečku!
Například:
Kdysi tam byla zahrada, kde se pěstovaly
sladké
brambory.

Stejné skupiny se pak sejdou a vyberou pro prezentaci před třídou dvě z míst či slov, která vybraly. Prezentují je a ostatní kontrolují pohledem do textu, zda to odpovídá. Učitel se může případně zeptat na některé jevy, pokud je žáci sami nevybrali (například na zázračné narození slunečního dítěte). Podle času v hodině není nutné, aby prezentovala každá skupina, žáky zvykneme tomu, že prezentují obvykle jen dva tři z nich, ale výsledky práce všech si vyvěsíme k prohlédnutí i v dalších dnech. Učitel však musí dbát o to, aby se při dalších úkolech dostali k prezentování další a další žáci.
Všechny vyplněné pracovní listy budou závěrem vyvěšeny na nástěnce, aby si je žáci mohli už o přestávce prohlédnout.

5 minut

Na konci hodiny zadáme úlohu, která poskytuje důkaz o učení žáka. Každý do svého pracovního lístku během pěti minut vyplní dvě úlohy:

Napište každý sám pro některou cestovní kancelář, co mohou turisté dělat zajímavého při návštěvě Palauských ostrovů na ostrůvku Ngibtal. Na ostrově se dají dělat tyto činnosti:

...................................................

Co neskutečného, jen podle staré báje, se na ostrůvku Ngibtal vyskytovalo nebo událo?

...................................................

Hodnocení

Vzhledem k tomu, že každý žák vypracoval za sebe zadání jako důkaz o učení, může každý vidět, nakolik se zapojil do četby a studia textu. Pro hodnocení tedy vyplývá, že má každý mít vyplněný svůj pracovní list. Kromě toho mají všichni ve svém textu podtržená slova v každém z úseků, mohou tedy vidět, zda po celou dobu četby dávali pozor a pracovali.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ondřej Hausenblas

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Kooperace a kompetice
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání lidí

Mezioborove presahy:

  • Základní vzdělávání
  • Matematika a její aplikace 1. stupeň

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Knihy pohádek z celého světa, pastelky, tužky, papíry, turistický průvodce, encyklopedie, knihy pohádek, internet