Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Pojetí klíčového učiva v nizozemském základním školství
Odborný článek

Pojetí klíčového učiva v nizozemském základním školství

Anotace

Příspěvek přibližuje koncept klíčového učiva, který tvoří národní rámec obsahu povinného všeobecného vzdělávání v Nizozemí. Klíčové učivo tvoří nejdůležitější oblasti, které si musí osvojit každý žák. Oproti našemu pojetí, kde rozlišujeme učivo a klíčové kompetence, v Nizozemí tyto kategorie splývají.

Povinná školní docházka v Nizozemí začíná v pátém roce dítěte, avšak mnoho škol přijímá děti již od čtyř let. Základní škola (basisschool) má osm ročníků a končí ve 12 letech dítěte. První dva ročníky jsou označovány výrazem kleuterschool, tedy obdoba naší mateřské školy. Nejde tedy o výuku v pravém smyslu základní školy, ale spíše o kombinaci her a předškolní výchovy. Základní škole předcházejí jesle a školka, které jsou určeny dětem od tří měsíců do čtyř let. Mateřská dovolená je v Nizozemí v poměru se situací u nás velmi krátká, trvá v průměru asi šestnáct týdnů, proto jesle přijímají děti již od tří měsíců. Po ní následuje rodičovská dovolená, kterou si buď rodič může vzít vcelku, nebo kombinovat s částečným úvazkem v práci.

Jak již bylo řečeno, nejpozději v pěti letech dítě začne navštěvovat základní školu. V posledním ročníku (tzv. skupina 8) většina dětí skládá tzv. CITO test vytvářený Národním ústavem pro tvorbu testů (CITO), který slouží pro doporučení ohledně výběru střední školy. Od 16. roku platí tzv. částečná vzdělávací povinnost, což znamená, že žák musí absolvovat docházku v rozmezí minimálně dvou dnů týdně. Povinná školní docházka končí 18. rokem života.

Základní školy se dělí na státní a soukromé, oba typy mohou být navíc nábožensky orientované. Státní školy jsou financované vládou a ve většině případů se neplatí školné, ačkoliv často se setkáváme s tím, že školy vyžadují tzv. rodičovský příspěvek. Soukromé školy nedostávají příspěvek od vlády. Kromě nábožensky orientovaných škol (protestantské, katolické, židovské, muslimské atd.) existuje velmi rozsáhlá síť škol pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami a také tzv. alternativní školy (montessoriovské, Daltonský plán, Jenský plán), které jsou většinou zřizovány státem. V podstatě se dá říci, že mezi školami nábožensky zaměřenými a ostatními školami je malý rozdíl, tedy kromě škol ve velmi nábožensky založených oblastech, jako je např. Zeeland a Veluwe.

Hodnocení a testování žáků se děje většinou písemně, pojem ústního zkoušení je v Nizozemí takřka neznámý. Na základní škole je hodnocení většinou slovní, s tím, že závěrečné hodnocení probíhá v týmu učitelů, kteří vydají doporučení, zda je žák způsobilý postoupit do vyššího ročníku. Mimořádně nadaným dětem je výjimečně umožněno přeskočit ročník, avšak toto se děje většinou až na střední škole.

Nizozemí je známo svou multikulturní povahou, a většina škol tak disponuje prostředky a znalostmi pro bezproblémové začlenění žáků cizích národností. V případě nového žáka, který ještě neovládá jazyk, je žákovi přidělen tutor, který ho praktickou výukou učí jazyk, aby byl schopen se postupně začlenit do výuky v nizozemském jazyce. Ve větších městech fungují i mezinárodní školy, které poskytují výuku dětem cizinců od základní až po střední školu.

Vzdělávací systém v Nizozemí má tři základní cíle: přispívat k osobnímu rozvoji dítěte, rozvoji občanského povědomí a osvojení hodnotového systému. Nejdůležitější oblasti, které si každé dítě musí osvojit, tvoří klíčové učivo s přesně vymezenými cíly (tzv. kerndoelen). Oproti našemu pojetí, kde rozlišujeme učivo a klíčové kompetence, v Nizozemí tyto termíny splývají. V podstatě se hovoří jen o tzv. kerndoelen, což bychom mohli nejlépe přeložit jako cíle klíčového učiva. Překlad výrazu klíčové kompetence je kerncompetenties, ale o tomto pojmu se vzdělávací instituce ani ministerstvo školství prakticky nezmiňují.

Klíčové učivo pro základní školy je od roku 2006 nově rozděleno do následujících oblastí: nizozemský jazyk, fríština (jazyk, kterým se hovoří v severní části Nizozemí - Frísku), anglický jazyk, matematika/počty, orientace na sebe a okolní svět, umění a kultura, pohybová výchova. Nejdetailněji jsou rozpracovány cíle pro nizozemštinu a matematiku oproti kulturní a pohybové výchově, které jsou pojaty velmi globálně. Cíle těchto oblastí platí ve školním roce především pro nové ročníky 1 a 2, což znamená pro děti, které teprve nastupují na základní školu. Do roku 2009 musí ale tyto cíle platit pro všechny ročníky základní školy. Školy samy mají volnost v přetváření a upravování obsahu jednotlivých cílů.

Všechny oblasti na sebe musí logicky navazovat a mít vztah k praktickému uplatnění. Při výuce klíčového učiva je kladem důraz na tvořivost dítěte, schopnost samostatně pracovat a spolupracovat s ostatními, zpracovávat informace a umět je aplikovat, schopnost reflexe a kritického naslouchání, rozvoj sebevědomí a respekt k ostatním.

Koncept klíčového učiva a jeho pojetí vypracované v roce 2006 je již třetí generací v této oblasti. První generace cílů klíčového učiva pro základní školy vznikla v roce 1993, tehdy bylo vytvořeno 122 cílů. V roce 1998 došlo k novému přeformulování těchto cílů, kdy základním rysem byl zřetel ve vztahu ke vzdělávání jako takovému. Hlavním rysem byl důraz na rozvoj sebepojetí, sociální chování, umění se učit a styly učení, vztah k práci a používání nových technologií. Klíčové učivo bylo seskupeno do 6 oblastí a počet cílů klesl na 103 - z toho 6 cílů pro jednotlivé oblasti se zřetelem k vzdělávání obecně a 97 cílů vázaných na specifickou oblast. V roce 2006 došlo k redukci cílů klíčového učiva na 58, přičemž vymizely cíle vztahující se k obecnému obsahu vzdělávání.

Národní institut pro tvorbu kurikula (SLO) vypracoval ve spolupráci s Ministerstvem školství příklady obsahů jednotlivých oblastí, které mají sloužit jako inspirace školám. Pro každou oblast klíčového učiva dále SLO vytvořilo tzv. mezicíle, které mají vlastně pomoci školám vytvářet vzdělávací program tak, aby klíčové cíle byly splněny. Narozdíl od klíčových cílů, které určují, čeho mají děti po osmi letech školní docházky dosáhnout, jsou mezicíle více specifické a jsou seskupeny do čtyř skupin, vždy po dvou ročnících, tzn. společné mezicíle pro ročníky 1 a 2, 3 a 4, 5 a 6, 7 a 8. Některé mezicíle, např. pro matematiku či angličtinu, jsou stanoveny pochopitelně jen pro vyšší ročníky.

Mezicíle jednotlivých klíčových oblastí
1. Nizozemština

Jazyková kompetence v rodném jazyce je nezbytná k vytváření učebních dovedností a osvojení si učiva ve všech předmětech. Dále má jazyk významnou sociální funkci, neboť je podmínkou sociální interakce. Výuka nizozemštiny je koncipována s ohledem na tyto výukové aspekty:

  • popis - co nejpřesněji umět popsat situaci;
  • struktura - co nejlépe strukturovat, logicky se vyjadřovat;
  • reflexe - umět zhodnotit skutečnosti, schopnost dělat závěry;
  • velmi důležitým prvkem ve výuce jazyka je i schopnost zpracovávat informace.

1a. Mluvený jazyk:

  • cíl 1 - naučit žáky zpracovávat a strukturovat informace z mluveného textu;
  • cíl 2 - naučit žáky správně se vyjadřovat s ohledem na formu a obsah sdělení při získáváni a předávání informací a též při diskuzi;
  • cíl 3 - naučit žáky správně diskutovat, argumentovat a kriticky posoudit získané informace.

1b. Psaný jazyk:

  • cíl 4 - naučit žáky získávat informace z odborných textů (např. ze schémat, grafů a digitálních materiálů);
  • cíl 5 - naučit žáky napsat text podle různých stylů (např. informativní, instruktivní, zábavný atd.);
  • cíl 6 - naučit žáky správně seřazovat informace z různých zdrojů;
  • cíl 7 - naučit žáky porovnávat infromace z různých typů textů;
  • cíl 8 - naučit žáky správně strukturovat informace při psaní dopisů, reportů a odborných textů (velká pozornost je věnována správnému stylu, větné stavbě, výslovnosti a čitelnosti písma);
  • cíl 9 - podat učivo tak, aby žáci při psaní stylistických témat cítili radost a bavilo je to.

1c: Strategie:

  • cíl 10 - naučit žáky používat vhodné strategie k cílům uvedeným v oddílu 1b a 1c;
  • cíl 11 - naučit žáky větnou stavbu, pojmenovat větné členy a znát pravopis slov;
  • cíl 12 - naučit žáky získávat a rozvíjet slovní zásobu a strategii zacházení s neznámými slovy.
2. Anglický jazyk

Ovládání anglického jazyka je velmi důležité zejména při práci s digitálními médii, v kontextu internacionalizace vzdělávání a mobility žáků. Výchozím bodem je idea, že optimální osvojení a používání cizího jazyka je možné, jen pokud se s ním dítě začne seznamovat co nejdříve. V kontextu základního vzdělávání jde zejména o schopnost naučit se komunikovat a číst, přičemž psaní stojí až na druhém místě. Velký důraz je dále kladen na práci se slovníkem.

Anglický jazyk:

  • cíl 13 - naučit žáky zpracovávat informace z jednoduchých psaných a mluvených textů;
  • cíl 14 - naučit žáky získávat a předávat informace o jednoduchých tématech, čímž se žák učí vyjadřovat se v cizím jazyce;
  • cíl 15 - naučit žáky psanou podobu základních slov a obratů v běžných situacích;
  • cíl 16 - naučit žáky hledat slovní významy za pomoci slovníku.
3. Fríština

Podle zákona o základním školství jsou školy ve Frísku povinny zahrnout výuku fríštiny do vzdělávacího obsahu. Tak jako vzdělávání v nizozemském jazyce má výuka fríštiny významnou společenskou a kulturní funkci, neboť pomocí jazyka se žáci seznamují se svými historickými kořeny a tradicemi. Důraz je kladen zejména na mluvený jazyk a schopnost porozumět čtenému textu.

3a. Mluvený jazyk:

  • cíl 17 - naučit žáky získávat pozitivní vztah k tomuto jazyku;
  • cíl 18 - naučit žáky získávat informace z mluveného textu se známými tématy (tyto texty by měly být zábavné, informativní a měly by v žákovi podněcovat schopnost samostatného úsudku);
  • cíl 19 - naučit žáky umět se vyjadřovat v běžných situacích, v nichž získávají nebo předávají informace o známých tématech.

3b. Psaný jazyk:

  • cíl 20 - naučit žáky získávat informace z běžných textů (např. článků z dětských časopisů, písniček, pohádek a povídek);
  • cíl 21 - naučit žáky psát jednoduché texty o běžných tématech s cílem umět s ostatními o těchto tématech následně komunikovat.

3c. Strategie:

  • cíl 22 - naučit žáky získávat slovní zásobu sestávající z běžných slov a naučit je strategii, jak porozumět neznámým slovům.
4. Matematika/počty

V průběhu základní školy se žáci obeznámí se základními matematickými pojmy, jako jsou čísla, míry, početní operace a jejich vzájemné vztahy. Při výběru témat se klade důraz na souvislost a vazbu k tomu, co děti již umí, na jejich zájmy a schopnosti a na vztah k praxi, aby děti přistupovaly k řešení problémů s radostí, zvídavostí a měly dostatek příležitostí pro samostatný úsudek.

4a. Vhled do matematiky:

  • cíl 23 - seznámit žáky se základními matematickými výrazy;
  • cíl 24 - naučit žáky řešit praktické a teoretické matematické úlohy a umět zdůvodnit řešení;
  • cíl 25 - naučit žáky hledat více řešení úloh a kriticky posuzovat postupy řešení.

4b. Čísla a vztahy:

  • cíl 26 - naučit žáky pochopit strukturu, vztahy a aplikace celých a desetinných čísel, zlomků, procent a umět je používat v praktických situacích;
  • cíl 27 - seznámit žáky se základními početními úkony s celými čísly a umět zpaměti sčítat, odečítat, dělit a násobit čísla do 100;
  • cíl 28 - naučit žáky používat odhad (např. odhadnout, kolik lidí je na náměstí za pomoci stanovení počtu lidí na m2, odhadnout plochu náměstí);
  • cíl 29 - naučit žáky užitečné strategie pro sčítání, odečítání, dělení a násobení;
  • cíl 30 - naučit žáky zkrácené postupy při základních početních operacích;
  • cíl 31 - naučit žáky správně používat kalkulačku.

4c. Míry a váhy:

  • cíl 32 - naučit žáky řešit jednoduché úlohy v systému uvedených jednotek;
  • cíl 33 - naučit žáky pracovat s měrnými, váhovými a objemovými jednotkami (např. délka, obvod, plocha, objem, rychlost, váha, teplota).
5. Orientace na sebe a okolní svět

Cílem této oblasti je orientace žáka na sebe sama, na jeho vztah k okolí a lidem, smyslu života apod. Děti jsou přirozeně zvědavé, což je jeden z důvodů pro zařazení tohoto tématu do klíčového učiva. Okolní svět nás nutí k přejímání různých typů rolí, zvládání sociálních situací, obeznámení se s normami a hodnotami společnosti a jejich respektováním. Žáci se naučí principům fungování ve společnosti, struktuře a zákonitostem okolního prostředí a jejich vzájemným vztahům. Pochopení historického a geografického kontextu utváření okolního prostředí napomáhá i k hledání strategií pro zachování životního prostředí a ohrožených druhů.

5a. Člověk a společnost:

  • cíl 34 - naučit žáky pečovat o své psychické a fyzické zdraví, jakož i o zdraví ostatních;
  • cíl 35 - naučit žáky chovat se v běžných společenských situacích, např. bezpečně se pohybovat v dopravě, zacházet s penězi, vybírat ze zboží v obchodě (spotřebitelské informace);
  • cíl 36 -seznámit žáky se státním uspořádáním v evropském kontextu (výchova k občanství);
  • cíl 37 - naučit žáky respektovat obecné hodnoty a normy;
  • cíl 38 - seznámit žáky se základními rysy multikulturní společnosti, náboženstvím a naučit je chovat se s respektem k menšinám;
  • cíl 39 - naučit žáky pečovat o životní prostředí.

5b. Příroda a technika:

  • cíl 40 - naučit žáky rozpoznat živočichy a rostliny v okolním prostředí a znát jejich vztah k danému prostředí;
  • cíl 41 - naučit žáky stavbu a složení okolního prostředí a seznámit je s fungováním živočichů a rostlin (složení, funkce, způsob rozmnožování);
  • cíl 42 - naučit žáky zkoumat povahu a zákonitosti přírodních jevů, např. světla, zvuku, magnetismu, elektřiny, síly a teploty;
  • cíl 43 - seznámit žáky se změnami klimatu a počasí;
  • cíl 44 - naučit žáky znát vztahy mezi tvarem, funkcí a složením předmětů v okolí;
  • cíl 45 - naučit žáky hledat řešení technických problémů a prakticky je aplikovat a hodnotit;
  • cíl 46 - naučit žáky znát vztahy Země vzhledem ke Slunci, princip střídání ročních období, dne a noci.

5c. Prostor:

  • cíl 47 - naučit žáky porovnávat prostorové rozmístění vlastního okolí s jiným okolím, a to z perspektivy krajiny, bydlení, dopravní infrastruktury, kultury atd.;
  • cíl 48 - seznámit žáky s principy a opatřeními ohledně regulace vodní soustavy v Nizozemí;
  • cíl 49 - seznámit žáky s rozmístěním populace, zdrojů energie, typů krajiny, náboženství atd. v Nizozemí a ve světě;
  • cíl 50 - naučit žáky pracovat s mapou, atlasem a seznámit je s geografickým členěním Evropy.

5d. Čas:

  • cíl 51 - seznámit žáky s konceptem času, naučit je pracovat s historickými prameny;
  • cíl 52 - seznámit žáky se základními aspekty jednotlivých historických období;
  • cíl 53 - seznámit žáky s významnými historickými osobnostmi a epochami v dějinách Nizozemí a umět je zapojit do kontextu světových dějin.
6. Umění a kultura

Tato oblast má za úkol seznámit žáky s kulturními aspekty jejich okolí a kulturním dědictvím, dále získat vztah k umění. Žáci se rovněž učí vyjadřovat pomocí různých uměleckých forem, což napomáhá rozvoji jejich osobnosti a kulturního cítění.

Umění a kultura:

  • cíl 54 - naučit žáky vyjadřovat své pocity pomocí hudby, hry, jazyka a výtvarného umění;
  • cíl 55 - naučit žáky reflektovat vlastní tvorbu a tvorbu ostatních;
  • cíl 56 - naučit žáky vztahu ke kulturnímu dědictví.
7. Pohybová výchova

Hlavním cílem této oblasti je výchova k aktivnímu a zdravému životnímu stylu. V rámci pohybové výchovy se žáci seznamují s nejrůznějšími pohybovými technikami, které rozvíjí jak motorické schopnosti, tak i sociální dovednosti. Většina pohybových aktivit je kolektivní, čímž se žáci zároveň učí pravidlům jejich dodržování a ohledu na ostatní spoluhráče. Proto má tato oblast výrazný sociální prvek. Nezanedbatelným požadavkem na pohybovou výchovu je také to, aby žáci měli z pohybu radost a cvičili rádi.

Pohybová výchova:

  • cíl 57 - seznámit žáky se základními formami pohybu (např. běh, skákání, šplh, pohyb za doprovodu muziky, pohybové a míčové hry);
  • cíl 58 - naučit žáky respektovat pravidla her a brát ohled na ostatní spoluhráče (žáci se dále seznámí s vlastními pohybovými schopnostmi a způsoby jejich rozvíjení).

Jak již vyplývá z uvedených cílů, jejich základním rysem je, že vycházejí z potřeb žáka, jeho osobnostního rozvoje a kontextu společnosti. Jedním ze základních kamenů nizozemského školství je důraz na aktivní přístup k učení, samostatnost a tvořivost žáka. Žák, který se učí dobrovolně a je podporován v tom, aby sám aktivně hledal možné způsoby řešení, se naučí daleko více než žák, který je pasivní obětí rigidního školského systému. Dalším důležitým bodem je učení ve skupině, v kontextu okolí a důraz na spolupráci mezi žáky. To rozvíjí mimo jiné sociální a komunikativní dovednosti. Učební proces musí probíhat v kontextu, žák má být veden k rozpoznávání vztahů mezi jednotlivými předměty a pochopení historických souvislostí. Žáci se dále učí vyhledávat různé postupy řešení úloh a vybírat ty, která nejlépe odpovídají jejich učebnímu stylu (tzv. orientation-based learning). V neposlední řadě je kladen velký důraz na stimulující učební prostředí, čímž se myslí jak využití moderních informačních a didaktických technologií, tak především přístup a respekt pedagoga k žáku jako osobnosti.

Prameny:
SLO: TULE - Tussendoelen en leerlijnen 2006
www.tule.slo.nl
www.slo.nl
Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap: Kerndoelenboekje
www.minocw.nl/kerndoelen/publicaties/
Education in the Netherlands
en.wikipedia.org/wiki/Education_in_the_Netherlands

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Klára ten Donkelaar

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.