Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Zajištění výuky češtiny – organizační, personální a materiální podmínky vzdělávání (individuální plán, doučování, tlumočník, nepovinný předmět)
Odborný článek

Zajištění výuky češtiny – organizační, personální a materiální podmínky vzdělávání (individuální plán, doučování, tlumočník, nepovinný předmět)

11. 10. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Mgr Hana Brožová

Anotace

Zásady, které zde uvádíme, jsme převzali zejména z publikace Žáci s odlišným mateřským jazykem v českých školách. Publikaci vydalo sdružení META, o. s. – Sdružení pro příležitosti mladých migrantů a jejím cílem je shrnout současnou situaci žáků s odlišným mateřským jazykem a nabídnout možné způsoby jejího řešení. Dále vycházíme ze zkušenosti učitelů, členů expertního týmu VÚP k problematice výuky žáků-cizinců.

Pomoc škole při integraci žáka-cizince do prostředí české školy:

1. Pro úplnou a rychlou integraci je vhodné začít tím, že třídu předem informujeme a probudíme u nich empatii ke spolužákovi-cizinci. Zapojovat žáka-cizince do činnosti třídy a školy, ale i do mimoškolní činnosti (zájmové kroužky, soutěže, kulturní i sportovní akce).

2. V jedné třídě nehromadit větší počet cizinců (pokud škola není specializovaná na žáky-cizince, není dobré ve třídě kumulovat více než 3 cizince).

3. Nabádat žáky-cizince ke komunikaci a kooperaci s českými žáky. „Velmi dobrým a osvědčeným způsobem je přidělit mu dva patrony – české žáky.“ (META 2011, s. 37)

4. Sestavit jazyková a komunikační kritéria jako nezbytný předpoklad pro zařazení cizince do příslušného ročníku. K zařazení cizinců do ročníku neexistuje žádný metodický ani legislativní pokyn. Je proto důležitý věk žáka. Zařadí se tedy podle věku a již absolvovaných ročníků, maximálně (pokud to situace vyžaduje – např. nulová znalost češtiny) o jeden ročník níže. Pobyt mezi dětmi jiného věku by u něj mohl vyvolat nežádoucí frustraci, pasivitu nebo naopak agresivní chování. (Srov. META 2011, s. 27)

5. Pěstovat sebevědomí cizinců, respektovat jejich osobnostní založení a pomáhat jim při poznávání českého prostředí (http://clanky.rvp.cz/ – Mgr. Ivana Černá). Je potřeba pečlivě zvážit, kam žáka-cizince ve třídě posadíme (více zde: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/kam-noveho-zaka-posadit).

6. Dát cizinci možnost, aby se ve třídě prezentoval, např. kulturními hodnotami svého národa, dát mu prostor pro rozvoj jeho tvořivosti, nadání, a to nejenom v hodinách českého jazyka. Takovéto prezentace vedou k již zmiňovanému potřebnému sebevědomí žáka-cizince (je stále mít na zřeteli, že jeho velkým handicapem je neznalost jazyka a zvyků/kultury českých žáků). K dobrému přístupu vyučujícího přispívá znalost kulturních hodnot, zvyklostí a obyčejů, odkud žák-cizinec pochází.

7. Přistupovat k výuce českého jazyka jako k výuce cizího jazyka, využívat dostupných učebnic a cvičebnic pro výuku cizinců, pracovat s názornými pomůckami, které jsou k dispozici, nebo podle dané situace si je vytvořit. Jedním z prvních kroků je pořízení si cizojazyčného slovníku k příslušné řeči.

8. Používat z počátku metody malotřídní školy, tedy fázové vyučování.

9. „Napsat žákovi první česká slova, která se týkají školního prostředí, např. formou kartiček, obrázků znázorňujících základní potřeby, problematické situace (žízeň, hlad, potřeba jít na toaletu, tužka, papír, jak se cítí, …). Vedle těchto kartiček je také pro žáka-cizince třeba připravit mapku, která mu pomůže s orientací v budově a která je tak i další zdroj slovní zásoby.“ (META 2011, s. 37)

10. Sestavení vyrovnávajícího plánu, který pomáhá naplňovat cíle inkluzivního vzdělávání. Při jeho sestavování jde o přizpůsobení podmínek výuky a možnostem žáka a učitele. Vychází z „pravidel“ určených pro tvorbu a používání individuálnímu vzdělávacímu plánu, který se vztahuje k pravidlům a který doporučuje vyhláška 73 školského zákona (vyhláška č. 73/2005 provádějící školský zákon, v platném znění). Tato vyhláška zatím neuvádí nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka jako speciální vzdělávací potřebu, tedy není nárok žáků-cizinců na podpůrná opatření. Doporučuje se věnovat jednu kapitolu ŠVP vzdělávání žáků-cizinců, kde tento plán můžeme nazvat podpůrný, výukový, integrační, vyrovnávací. (Srov. META 2011, s. 38)

Při sestavování vyrovnávajícího plánu doporučuje sdružení META mít na zřeteli:

• Co a jak se bude žák učit (témata, slovní zásoba, gramatika; metody práce).

• Kdy se to bude učit (doučování, samostatné kurzy češtiny, dotační hodiny, např. Jazyk a jazyková komunikace, který může probíhat s celou třídou a je zaměřen na výuku češtiny jako cizího jazyka).

• Kdo bude jazyk učit (je třeba, aby při sestavování plánu se efektivně zapojily obě zúčastněné strany).

• S jakým výukovým materiálem budu pracovat. (META 2011, s. 60)

o DOUSOVÁ, J; ŠTANCLOVÁ, K; FRAŇKOVÁ, L. Česky vesele a hezky. Praha : Centa 2005.

o HANZOVÁ, M. Učíme se česky 1. Praha : Pansofia, 2004.

o HRUBÁ, J. Čeština pro děti cizinců. MSD, spol. s r. o., Brno, 2004.

o MOTÝLOVÁ, S; CEJNAROVÁ, L. Čeština pro malé cizince ½. Praha : Knižní klub, 2005.

o ŠKODOVÁ, S. Čeština pro žáky-cizince: Pracovní karty pro začátečníky. Úvod do seriálu 10 metodických příspěvků pro výuku ČJ u žáků-cizinců na 1. stupni. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9409/CESTINA-PRO-ZAKY-CIZINCE-PRACOVNI-KARTY-PRO-ZACATECNIKY.html/

o ŠKODOVÁ, S. Domino. Český jazyk pro malé cizince (pracovní sešit). ISBN: 978-80-7357-583-0. 92 s.

11. „Financování vzdělávání žáků-cizinců ve školských zařízeních je v současné době velmi problematické. Normativy na žáka ovlivňují výši příspěvků, se kterými škola hospodaří. Výše těchto normativů však nezohledňuje skutečné vzdělávací potřeby žáků. Ve školách chybí finanční prostředky na podporu speciálních vzdělávacích potřeb pro žáky-cizince (učebnice, pracovní listy, slovníky, dotační hodiny, speciální pedagog-asistent). Pro podporu výuky žáků-cizinců si může škola požádat o finanční příspěvek z rozvojových programů MŠMT:

• Dotační program MŠMT na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců;

• Programy na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy;

• Rozvojový program MŠMT pro občany ze třetích zemí;

• Program financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním;

• Je možné se také obrátit na Centra na podporu integrace cizinců, která působí v některých krajích a mají s kurzy češtiny pro cizince zkušenosti (www.integracnicentra.cz).“ (META 2011, s. 22)

12. Velkým pomocníkem integrace žáka-cizince do výuky (a tím i do života třídy) je asistent pedagoga. Jeho náplní práce může být například:

• společně s vyučujícím plánovat a připravovat tu části hodiny, kdy se žák-cizinec nemůže zapojit do činnosti s ostatními žáky:

• sedět vedle žáka a pomáhá mu s orientací v hodině,

• vysvětlovat mu pokyny učitele;

• poskytovat mu individuální doučování. (Více viz META 2011, s. 50 a 51)

13. Jedním z velkých problémů je hodnocení žáků-cizinců. Česká legislativa (vyhláška č. 48/2005Sb., §15) k tomuto tématu uvádí: „Dosažená úroveň znalosti českého jazyka se považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka a při jejich hodnocení z předmětu český jazyk a literatura je nutné k této okolnosti přihlížet, a to po dobu tří po sobě jdoucích pololetí.“ Možnost neklasifikovat školám však školský zákon dává pouze na konci prvního pololetí školní docházky žáka (ne však na konci školního roku, a to i v případě, že byl do školy zařazen až v průběhu druhého pololetí) – školský zákon, §52, odst. 2,3 (základní školy) a §69, odst. 5, 6.

O problematice z aktuální perspektivy pojednává také náš výchozí zdroj: východiskem (řešení problému s hodnocením, pozn. autor) může být dobře vytvořený vyrovnávací plán, ve kterém se přesně specifikují kritéria, která budou součastně popisovat očekávané výstupy a individuální možnosti žáka-cizince. Na jeho základě se pak může hodnotit individuální pokrok každého žáka-cizince a nehodnotí se v porovnání s ostatními žáky. Toto je však třeba z hlediska dobrého a zdravého klimatu třídy všem zúčastněným dobře vysvětlit. (více viz: META, s. 49) Citovaná publikace doporučuje: „Můžeme využívat možnosti kombinace hodnocení klasickou známkou a hodnocení slovního. V tomto případě nezapomínáme na jazykovou bariéru žáka i jeho rodičů a ověříme si, že žák i rodiče hodnocení porozuměli.“ (META, s. 49).

Reflexe

Předložená metodická podpora vychází ze zkušeností praktiků, kteří žáky-cizince vzdělávají, a z know-how sdružení META pomoc pro mladé migranty. Metodická podpora je úspěšně vyzkoušená mimo jiné na těchto základních školách:

  • ZŠ Meteorologická, Praha 4
  • ZŠ Mezi školami, Praha 8
  • ZŠ Na Smetance, Praha 2
  • ZŠ Staňkova, Brno

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr Hana Brožová

Hodnocení od uživatelů

Kristýna Titěrová
16. 11. 2011, 12:33
Citovaná publikace je ke stažení na www.inkluzivniskola.cz /content/zaci-s-omj-v-ceskych-skolach">http://www.inkl…-skolach . Na portále www.inkluzivniskola.cz najdete také velké množství podpůrných metodických i výukových materiálů, týkajících se vzdělávání těchto žáků.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Téma článku:

Inkluzivní vzdělávání / menšiny