Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak na průřezová témata?
Odborný článek

Jak na průřezová témata?

10. 4. 2007 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Pavel Červený

Anotace

Jak se zorientovat v problematice průřezových témat?
Úvod

Většina základních škol a osmiletých gymnázií se nachází v závěrečné fázi tvorby školních vzdělávacích programů (dále jen ŠVP), které vznikají na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). Podle vlastního ŠVP musí začít školy vyučovat od školního roku 2007/2008 v prvním a šestém ročníku základní školy a v primě osmiletého gymnázia. V rámci tvorby ŠVP se postupně objevovaly nové pojmy jako například: disponibilní časová dotace, klíčové kompetence nebo průřezová témata. V současnosti by již školy měly mít jasno, jak budou ŠVP a jeho součásti v průběhu školního roku naplňovat. Týká se to i průřezových témat. Jakým způsobem budou průřezová témata na školách realizována? Jaké jsou výhody či nevýhody různých způsobů realizace? Jakou pozici zaujímají vyučovací předměty v jednotlivých průřezových tématech? To je jen několik otázek, na které by měl následující příspěvek odpovědět.

Co jsou to průřezová témata

Průřezová témata jsou v RVP ZV přesně vymezena. Jedná se celkem o šest oblastí, které se dále dělí na tematické okruhy a témata. Týkají se aktuálních problémů dnešního světa a měla by dát prostor pro individuální projev každého žáka v rámci vzájemné spolupráce a kreativitu pedagoga v souvislosti s přípravou realizace průřezového tématu nebo tematického okruhu. Každý žák tak musí v rámci základního vzdělávání projít všemi průřezovými tématy (zvlášť na prvním a zvlášť na druhém stupni základní školy) a všemi tematickými okruhy průřezových témat (v průběhu celého základního vzdělávání). Mělo by tak docházet k úzké spolupráci pedagogů na prvním i druhém stupni základní školy, aby se předcházelo zdvojování prezentace a byla zabezpečena návaznost tematických okruhů a témat na různých úrovních.

Tabulka č. 1: Průřezová témata podle RVP ZV, tematické okruhy a vybraná témata
(zpracováno podle RVP ZV, VÚP Praha, 2005)

Průřezové téma Tematický okruh Příklady témat
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj
  • Rozvoj schopností poznávání
  • Sebepoznání a sebepojetí
  • Seberegulace a sebeorganizace
  • Psychohygiena
  • Kreativita
Sociální rozvoj
  • Poznávání lidí
  • Mezilidské vztahy
  • Komunikace
  • Kooperace a kompetice
Morální rozvoj
  • Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
  • Hodnoty, postoje, praktická etika
cvičení smyslového vnímání, moje psychika, cvičení sebekontroly, hledání pomoci při potížích, cvičení schopnosti "dotahovat" nápady do reality, vzájemné poznávání se ve skupině, vztahy a naše třída, dialog, rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci, problémy v seberegulaci, analýza cizích postojů atd.
Výchova demokratického občana
  • Občanská společnost a škola
  • Občan, občanská společnost a stát
  • Formy participace občanů v politickém životě
  • Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
žákovský parlament, práva a povinnosti občana, samospráva, demokracie, diktatura atd.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Evropa a svět nás zajímá
  • Objevujeme Evropu a svět
  • Jsme Evropané
zvyky a tradice národů Evropy, naše vlast a Evropa, evropské civilizace atd.
Multikulturní výchova
  • Kulturní diference
  • Lidské vztahy
  • Etnický původ
  • Multikulturalita
  • Princip solidárního smíru a solidarity
jedinečnost, předsudky, postavení národnostních menšin, cizí jazyk, diskriminace, kultura atd.
Environmentální výchova
  • Ekosystémy
  • Základní podmínky života
  • Lidské aktivity a problémy životního prostředí
  • Vztah člověka k prostředí
les, vodní zdroje, životní prostředí, zemědělství, obec, přírodní zdroje atd.
Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností
  • Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
  • Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
  • Stavba mediálních sdělení
  • Vnímání autora mediálních sdělení
  • Fungování a vliv médií ve společnosti
Tematické okruhy produktivních činností
  • Tvorba mediálního sdělení
  • Práce v realizačním týmu
reklama, zpravodajství, příklady stavby a uspořádání zpráv, vliv médií na kulturu, fikce, fakta, školní internetové stránky, školní časopis atd.
Způsoby realizace průřezových témat

Průřezová témata je možné realizovat několika způsoby. RVP ZV doporučuje tři základní: integrace do vyučovacích předmětů, zavedení samostatného vyučovacího předmětu, projektové vyučování. Dalšími dvěma jsou kombinace, které vzniknou vzájemným doplněním způsobů základních (integrace do vyučovacích předmětů + projektové vyučování a samostatný vyučovací předmět + projektové vyučování).

Výstupem ze zpracování integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů by měla být přehledná tabulka, která znázorňuje, v jakém předmětu a v jakém ročníku bude tematický okruh či téma realizováno. V charakteristice vyučovacího předmětu se pak musí objevit název průřezového tématu a jeho forma realizace. Do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu se pak uvedou názvy tematických okruhů průřezových témat, kdy tyto okruhy musí být buď vhodně propojeny s výstupy (s učivem) nebo je nutné konkretizovat činnosti a náměty zařazených tematických okruhů průřezových témat.

Zavedením samostatného vyučovacího předmětu, který by se mohl jmenovat např. Globální výchova nebo Svět v souvislostech, musí být v ŠVP uveden jeho název, charakteristika a vzdělávací obsah (stejně jako v případě ostatních vyučovacích předmětů realizovaných na škole). Projektový způsob by měl být založen na zpracování dílčích projektů, týkajících se samotných témat nebo tematických okruhů, a na systému, který bude řešit rozvržení realizace jednotlivých projektů v ročnících a v průběhu školního roku.

Ve většině případů by však mělo na školách docházet ke vzájemnému doplňování jednotlivých způsobů realizace průřezových témat nebo tematických okruhů průřezových témat.

Výhody a nevýhody způsobů realizace průřezových témat

Každý z výše uvedených způsobů realizace průřezových témat v rámci ŠVP má svá pozitiva i negativa.

Integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů bude pravděpodobně nejrozšířenějším způsobem realizace vzhledem k názorné mezipředmětovosti, kdy dané téma bude přímo zařazeno ve vyučovacím předmětu, se kterým nejvíce souvisí a na který má největší vazbu, i když v současné době není důležité zařazování učiva pod určitý vyučovací předmět, ale mělo by docházet k utváření uceleného pohledu žáka na svět prostřednictvím všech vyučovacích předmětů. Úskalí by však mohlo skrývat naplňování a vykazování, zda tematické okruhy a témata byla opravdu prezentována podle toho, jak naznačuje systém plnění, který byl v rámci předmětů a ročníků vytvořen. Mohlo by se totiž velice jednoduše stát, že se pedagog z nejrůznějších důvodů v rámci svého vyučovacího předmětu průřezovým tématem zabývat nebude nebo se ho dotkne pouze okrajově.

Zavedení samostatného vyučovacího předmětu, ve kterém budou postupně jednotlivá průřezová témata realizována, se zdá na první pohled jako velice elegantní řešení. Cílem reformy je však témata integrovat, aby žáci objevovali vzájemné vazby a souvislosti. Z tohoto důvodu se jedná o úvodní nevýhodu tohoto způsobu prezentace průřezových témat. Pozitiva se budou určitě týkat vykazování, protože vyučovací předmět bude mít svoji konkrétní týdenní hodinovou dotaci a realizované tematické okruhy a témata se budou postupně objevovat v třídní knize.

Problémem ale může být garance tohoto vyučovacího předmětu. Ne na všech školách se najde pedagog, který by byl schopen tento vyučovací předmět obsahující náplň jednotlivých průřezových témat garantovat (nebo alespoň jeho většinu). Rozdrobením garance vyučovacího předmětu na více pedagogů (každý by garantoval pouze část) by mohlo dojít k problémům s návazností mezi jednotlivými částmi a také k problémům spojeným s organizací v rámci rozvrhu. Další problém by mohl vzniknout s týdenní časovou dotací. Vyučovací předmět by musel být dotován z disponibilní časové dotace, jež slouží např. k posílení vyučovacích předmětů, kterými se škola profiluje, dále pak k vytvoření a nabídce volitelných předmětů a vyučovacích předmětů pro žáky mimořádně nadané nebo se speciálními vzdělávacími potřebami (více v RVP ZV, s. 107). Je tedy otázkou, zda by se při určitě obsahově naplněných učebních plánech škol našla např. pro Globální výchovu nějaká týdenní časová dotace.

Projektový způsob se jeví jako nejvhodnější z hlediska schopnosti doplnit předchozí dva způsoby. Jeho hlavním kladem je, že oproti integraci a zavedení samostatného vyučovacího předmětu se jedná asi o nejvýraznější zpestření běžného života školy. Na každé škole již dnes existuje a je realizována celá řada projektů, které doplňují "tradiční" způsoby vzdělávání a kterých je možné pro realizaci průřezových témat využít. Nespornou výhodou je, že realizace projektů bývá na školách zpravidla velice detailně zdokumentována a je možné velice jednoduše prokázat, jakým způsobem byl projekt, a tím i průřezové téma, realizován. Bylo by však možné projektově bez podpory dalších způsobů realizovat všechna průřezová témata? Byla by náplň projektů dostačující pro realizaci všech průřezových témat? Odpovědět by měl následující odstavec.

Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody způsobů realizace průřezových témat

Způsob realizace
průřezových témat
Výhody
nebo
příležitosti
Nevýhody
nebo
ohrožení
Integrace tematických okruhů a témat do předmětů
  • způsob zpracování (jednoduchost)
  • názorná mezipředmětovost (úzká souvislost s integrujícím vyučovacím předmětem)
  • vykazování výstupů (prokazatelnost)
  • realizace s pozitivním efektem (podcenění významnosti průřezových témat)
Zavedení samostatného vyučovacího předmětu (Globální výchova, Svět v souvislostech)
  • vykazování výstupů (prokazatelnost)
  • vyučovací předmět na úrovni ostatních vyučovacích předmětů
  • garant vyučovacího předmětu
  • týdenní časová dotace
  • organizace a návaznost tematických okruhů při rozdrobení garance vyučovacího předmětu
Projektové vyučování
  • využití již realizovaných projektů na školách
  • podrobné zdokumentování
  • vykazování výstupů
  • doplňková funkce projektu pro integraci i samostatný vyučovací předmět
  • nejvýraznější zpestření života školy
  • náplň projektu neodpovídající obsahu průřezových témat
  • podcenění výstupů z projektu (žáky)

Projektový způsob
(na příkladu Environmentální výchovy)

Realizace průřezových témat je možná také prostřednictvím oborových dnů - projektový způsob.

Modelovým prostředím bude druhý stupeň středně velké základní školy (220 žáků, 16 učitelů). Další postup zpracování a realizace je následující:

  1. Rozdělení šesti průřezových témat do 16 oblastí (podle počtu učitelů ponecháním samostatného tematického okruhu nebo spojením 2 příbuzných tematických okruhů průřezového tématu; příklad oblasti: Lidské aktivity a problémy životního prostředí patřící do průřezového tématu Environmentální výchova). Každý učitel druhého stupně tak bude podle svého zaměření garantem jedné oblasti.

  2. Přiřazení každé ze 16 oblastí k ročníku, ve kterém bude realizována (8 oblastí pro 6. a 7. ročník, 8 oblastí pro 8. a 9. ročník), např. oblasti patřící do Environmentální výchovy budou realizovány se žáky šestých a sedmých ročníků.

  3. Zpracování dílčího projektu, kterým bude každá ze 16 oblastí realizována (vždy celý den - 6 vyučovacích hodin, celkem 16 dílčích projektů zpracovaných 16 pedagogy). Např. dílčí projekt Lidské aktivity a problémy životního prostředí se může skládat z následujících činností:

    • teoretický základ (diskuse nad lidskými aktivitami, které negativně ovlivňují životní prostředí + činnosti, kterými může člověk negativním dopadům zabránit);
    • praxe (vyhledání lokalit v okolí školy s poškozeným životním prostředím - stručný popis lokality a způsobu negativního ovlivnění životního prostředí, číselné označení lokality, fotodokumentace (digitální fotoaparát), zmapování polohy pomocí GPS);
    • zpracování dat (vytvoření stručných protokolů o výše uvedených lokalitách, znázornění lokalit do mapy (převod z GPS, přiřazení čísel) + předání odpovědným institucím zabývajících se životním prostředím);
    • exkurze (místa likvidace produktů lidské činnosti vyskytující se v dojezdové vzdálenosti od školy - skládka, spalovna, čistírna odpadních vod apod.).
  4. Realizace oborových dnů:

    • Stanovení termínů realizace v průběhu školního roku (4x ročně, např. říjen, prosinec, únor, květen).
    • Zápis žáků ke garantům jednotlivých oblastí (celkem 220 žáků, tzn. 13 - 14 žáků u každého garanta oblasti), opakovaný zápis žáka ke stejnému garantovi není možný. Garant realizuje stejný projekt 4x ročně vždy s jinou skupinou žáků příslušných ročníků.
    • Realizace oborových dnů podle zpracovaných dílčích projektů.
Závěr

Žák v průběhu 6. až 9. ročníku postupně projde všemi 16 oblastmi, do kterých bylo šest průřezových témat rozděleno, účastní se realizace 16 dílčích projektů. V učebních osnovách jednotlivých předmětů se potom objeví souvislost prezentovaných témat s konkrétním dílčím projektem.

Ve výsledku však nebude ani tolik záležet na tom, jaký způsob pro realizaci průřezových témat škola zvolí a jaký předmět či učitel dané téma zastřeší, protože každý způsob má své výhody i nevýhody, každý vyučovací předmět se na danou problematiku může dívat z jiného pohledu, každý projeví svoji tvořivost jiným způsobem a každá škola je z hlediska svého zaměření a klimatu úplně jiná. Velice však bude záležet na přístupu žáků, zda z jejich strany nedojde k podcenění způsobu realizace, na jejich vzájemné spolupráci při řešení problémů, na kreativitě a přístupu pedagoga, který bude za realizaci průřezových témat nebo jejich částí odpovědný a v neposlední řadě na vzájemném vztahu žák-učitel z hlediska pozitivní motivace pedagoga a přístupu žáka k práci.

Jaký je tedy ten nejvhodnější způsob realizace průřezových témat? Na tuto otázku se nedá jednoduše odpovědět, protože každé škole může vyhovovat úplně něco jiného. Odpověď bude jasnější až po prvním roce či rocích, kdy budou průřezová témata realizována v praxi a nejen na papíru.

Informační zdroje

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP v Praze, 2005.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání [on-line]. VÚP v Praze [citováno 7.6.2006]. Dostupné z www: www.rvp.cz/soubor/manual.pdf.
11. ZŠ Plzeň. Pracovní verze Školního vzdělávacího programu, 2006.
Matušková, A. - Dokoupil, J.: Integrační úloha geografie [on-line]. VÚP Praha [citováno 8.2.2006]. Dostupné z www: www.rvp.cz/clanek/189.
Červený, P.: Možnosti výuky zeměpisu v rámci RVP ZV [on-line]. VÚP Praha [citováno 8.2.2006]. Dostupné z www: www.rvp.cz/clanek/502.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Pavel Červený

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět