Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Komentář k úloze „PRÁCE“ – otázka 18

Komentář k úloze „PRÁCE“ – otázka 18

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Panel čtenářské gramotnosti při VÚP v Praze
Tento článek je čtvrtým komentářem seriálu komentářů k uvolněným úlohám mezinárodní sondy PISA 2000, která se zaměřila na zjišťování čtenářské gramotnosti žáků českých základních a středních škol ve věku 15 let. Na článcích seriálu pracoval panel čtenářské gramotnosti při Výzkumném ústavu pedagogickém. Tyto komentáře jsou publikovány pouze na Metodickém portálu www.rvp.cz.
Výchozí text k úloze naleznete v příloze článku.

Otázka 18

Představ si, že takový stromový diagram s informacemi o pracovní síle je vypracováván každý rok.

Níže jsou uvedeny čtyři položky ze stromového diagramu. Zakroužkuj u každé položky „Změní“ nebo „Nezmění“ podle toho, zda se dá očekávat, že se tato položka změní nebo nezmění z roku na rok. První řádek slouží jako příklad.

Položky stromového diagramu

Odpověď

Text v každém okénku (např. „pracovní síla“)

Změní / Nezmění

Procenta (např. „64,2 %“)

Změní / Nezmění

Čísla (např. „2656,5“)

Změní / Nezmění

Poznámky pod stromovým diagramem

Změní / Nezmění

Co otázka testuje

Zjišťuje se, zda žák:

  1. porozumí, že se má dívat jak do políček diagramu, tak pod diagram na poznámku
  2. porozumí, že výrazem „položky ze stromového diagramu“ jsou v políčkách míněna jednak slovní označení skupiny lidí, pak číslice o počtu takových lidí a pak procento takových lidí
  3. rozpozná, že určité informace v textu (údaje) se týkají skutečností, které jsou v čase proměnlivé, a že jiné skutečnosti v diagramu uváděné, se v realitě neproměňují (vysvětlivky)
  4. pojmy a číselné údaje propojuje svou životní zkušeností, ověřuje tak svou hypotézu o tom, co se měnit v čase může a nemůže
  5. povšimne asi a pochopí, že v zadání jde o význam „možnosti“: „dá se očekávat, že se změní“, a nikoli „určitě se změní“, že tedy nemá posuzovat, zda ke změně opravdu dojde
  6. případně si uvědomí přímou souvislost mezi změnou absolutního počtu a množství v procentech, a vybere tedy jako proměnné obě položky

Poznámka:

Z dovedností ČG úloha zapojuje:

doslovné porozumění:

  • žák dekóduje a pochopí doslovné sdělení textu

interpretaci:

  • žák aktivuje dosavadní vědomosti, zkušenosti a názory

metakognici:

  • žák si stanovuje cíle pro své čtení, čte s vědomým záměrem
  • žák upravuje svůj způsob čtení podle záměru, s nímž čte, a podle charakteru textu

V současných podmínkách si však žáci nemohou být jisti rozmezím produktivního věku. Věk k odchodu do penze se u nás nezřídka pozměňuje. Přemýšlivý a společensky obeznámený žák by tedy mohl mít potíže, protože v této otázce s jednoznačným výběrem odpovědi nemá možnost vysvětlit své rozhodnutí. Pokud by tedy zakroužkoval, že se poznámky pod stromovým diagramem změní, byla by jeho odpověď vyhodnocena jako chybná, přestože se myšlenkově dostal dále než „správní“ řešitelé. V tom je jisté riziko mezinárodních šetření.

Metodická doporučení

  • Pro porozumění diagramům je důležité, abychom dávali žákům často příležitost nejen klasifikovat věci do předem daných tříd (tzv. určování v řadě vyučovacích předmětů), ale také nacházet a pojmenovávat kategorie čili třídy, do nichž by mohly být dané jevy, předměty, osoby seskupovány podle společných znaků. Tak učíme žáka myšlení v obecných pojmech, aby myslel a mluvil nejenom „jaksi obecně“, povšechně a prázdně, ale aby jeho pojmy byly přesné a jasné.
  • Tyto typy textu (diagramy) bychom v hodinách předmětů neexaktních mohli nejenom využívat jako pramene ke studiu, ale měli bychom na nich žákům také ukazovat (např. pomocí modelování), jak se čtou a jak se v nich hledá, a chápe informace – právě s ohledem na změny v čase (stárnutí informací, překonané pohledy odborné, překonané i nepřekonané stereotypy v chápání např. u statistik obyvatelských skupin aj.).
  • V různých předmětech můžeme vytvářet diagramy k celé škále rozmanitých situací, k učivu – například i v dějepise nebo v literární historii, kde některé prvky přetrvají věky a jiné se proměňují, vést žáky k přehlednější vizualizaci výsledků (průzkumů, jednoduchých statistik…) a k samostatnému uvažování nad vhodnými kategoriemi.
  • Vedeme žáky v předmětech k tomu, aby u různých jevů dokázali samostatně rozpoznat, zda mají rysy proměnlivé v čase – tedy rysy vývojové.
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc154 kBPráce – text
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek